Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
To, že sociální sítě souvisí s psychickými problémy mladých lidí, tě možná nepřekvapuje. Zjišťovali jsme, jak se před tím můžeš chránit.
To, že sociální sítě souvisí se psychickými problémy mladých lidí, tě možná nepřekvapuje. Konkrétně Instagram způsobuje psychické problémy zejména teenagerům. K tomuto závěru přišel samotný Facebook, a to opakovaně, když si nechal vypracovat několik studií o tom, jak čas strávený na sociální síti ovlivňuje chování a psychický stav mladých lidí.
Podle vědců sociální síť funguje jako návykový produkt, který uživatelům podsouvá jen ty nejlepší fotografie a nerealisticky upravuje vnímání skutečného světa. (Nepřekvapivě.)
Nic na světě však není černobílé a rozhodně se nedá svalit duševní nepohoda mnoha mladých lidí jen na Instagram. Jak je to tedy se sociální sítí, kde všichni publikují jen ty nejlepší fotografie z těch nejlepších životních chvil? Je toxická nebo jsou toxičtí lidé na ní?
Zdroj: Pexels/Tofros/volně k užití
Špatný Instagram, špatný!
Obšírné zjištění interního zkoumání publikoval The Wall Street Journal (WSJ). Studie se věnují vlivu Instagramu na mladé lidi, zejména na dívky, a zjišťovali konkrétně spojitosti s různými psychickými problémy. Výsledky vědců, kteří mohli zároveň pracovat i s daty Instagramu (a zajistit tak přesnější závěry), jsou děsivé.
Téměř polovina uživatelů v USA a ve Velké Británii, kteří se v průzkumu vyjádřili, že se cítí „neatraktivní“, odpověděla, že tento pocit se objevil, když začali používat Instagram. Sociální síť podle průzkumů přispívá k vyšší míře úzkostných stavů, deprese a také sklonů k sebepoškozování či sebevraždě.
Zdroj: Unsplash/Anthony Tran/na voľné použitie
Až 32 % dívek a 14 % chlapců se po používání Instagramu cítilo hůře ve vztahu ke svému tělu. Tyto pocity se časem mohou prohloubit k tzv. body image issues (problémy s vnímáním vlastního těla). Ty mohou vyústit do více psychických poruch včetně poruch příjmu potravy, které jsou životu nebezpečné. Jak tvrdí WSJ ve svém článku, jednotlivé funkce Instagramu „se navzájem zhoršují a společně vytvářejí dokonalou bouři“ pro duševní zdraví uživatelů.
Nejhorší na celé věci je, že Facebook o tomto problému věděl. Věděl o tom i Mark Zuckerberg v době, kdy vypovídal před kongresem. Na druhé straně však tyto poznatky znamenají, že Instagram netápe a nevytahuje si inovativní pravidla a změny z malíčku, ale rozhoduje se na základě tvrdých dat. I proto se jim podařilo zavést několik vylepšení, která uživatelům reálně pomáhají.
Zdroj: Getty Images/George Frey
Bez Instagramu špatně, i s Instagramem špatně
„Víme, že umírá více lidí, protože dochází k automobilovým nehodám,“ bránil se vůči kritice šéf Instagramu Adam Mosseri v podcastu Recode Media. „Ale auta vytvářejí mnohem větší hodnotu pro svět, než je množství škod, které napáchají.“
Podle ředitele sociální sítě, který usiluje o jasnou komunikaci na svém účtu na Instagramu, jsou sociální sítě v tomto ohledu podobné autům. Z jejich používání vyplývají jasná rizika, ale přinášejí také mnoho výhod, že to za ty rizika stojí.
Přestože s přirovnáním Instagramu k autům psycholožka Šárka Šuvadová nesouhlasí, míní, že sociální síť není až tak špatná, jak ji vykresluje americký deník. Jde zejména o kontext všech problémů, které mladí uživatelé Instagramu hlásí. Ten je totiž offline, v jejich „běžném“ životě.
„V první řadě neznáme všechna data, která Facebook zkoumal, a nevíme přesně, kolika lidí se ptali a jaké měli predispozice, případně z jakých pozadí pocházela,“ upozorňuje psycholožka Šuvadová. Pro Refresher řekla, že sledování obsahu na Instagramu, kde dlouhodobě vidíme idealizovaný „vzor“ krásy nebo životního standardu, může mít špatný vliv na duševní zdraví.
Podle jejích slov to v naší mysli může nastavit nový „standard“ nebo normu, se kterou se začneme podvědomě porovnávat. Přirozeně z toho mohou vyplynout negativní následky.
Nicméně lidé, u kterých se podle průzkumů Facebooku prokázala vyšší míra úzkostných nebo depresivních vztahů, případně větší nenávist vůči svému vzezření, mají podle expertky predispozice pro tyto stavy.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Co pro Refresher řekla zástupkyně společnosti Facebook o snahách zlepšit sociální síť.
Jak si můžeš nastavit svůj účet a chránit se před šikanou i před zhoršeným psychickým zdravím.
Jak by se mohly sociální sítě v budoucnu zlepšit a na čem to závisí.
To znamená, že by se u nich poruchy sebevnímání nebo negativní myšlenky o sobě mohly vyvinout i vlivem jiných vjemů; jen shodou okolností to byl Instagram, na kterém jsou mladí lidé extrémně aktivní. (Podle Omnicore Agency je na Instagramu skoro 700 milionů lidí ve věku 18 až 34 let, přičemž téměř polovina jsou lidé ve věku do 24 let.)
Šuvadová zároveň zmiňuje i studie, při kterých se i u zdravých lidí (bez predispozic pro psychické poruchy) projeví negativní následky dlouhodobého sledování filtrovaného obsahu, při kterém vidí například jen dokonalá těla modelek nebo „bezchybný“ život influencerů. Jak však tyto věci v soukromí zpracujeme, odráží nejen toxicita nebo nevhodnost Instagramu, ale i naši výchovu, společnost, v níž žijeme, nebo hodnoty, které vyznáváme.
Máme problémy i bez internetu
Jednoduše řečeno, Instagram tě sám o sobě zřejmě nedožene k psychickým poruchám, ale může k nim přispět. Jde o celkovou kvalitu tvého života, tvých vztahů a také poznatků o psychologii nebo výchově, které dopomáhají k samostatnosti, sebevědomí a zdraví.
Podle Magdaleny Szulcové, členky komunikačního týmu Facebooku, si firma za celým výzkumem stojí. Říká, že WSJ vybíral zejména příklady a útržky z prezentací, které postavily sociální síť do špatného světla.
„(Výzkum) ukazuje náš závazek porozumět složitým a náročným problémům, se kterými zápasí mladí lidé, a přináší informace o všech krocích, které podnikáme ve snaze pomoci těm, kteří tyto problémy zažívají,“ reagovala Szulcová pro Refresher.
Jinými slovy zopakovala to, co Mosseri říká již dlouhodobě: ani vědci se neumí shodnout na tom, zda jsou sociální sítě dobré nebo špatné. „Mohou být také dobré, i špatné. V Instagramu se díváme na výhody a rizika naší práce. Jsme hrdí na to, že naše aplikace může dát hlas těm, kteří jsou marginalizováni, a že může pomoci kamarádům a příbuzným zůstat v kontaktu v každém koutě světa a že může povzbudit společenskou změnu. Ale zároveň víme, že to může být místo, na kterém mají lidé negativní zkušenosti,“ tvrdí Szulcová.
Zdroj: Pixabay/USA-Reiseblogger/volně k užití
Podle autorů článku WSJ je však právě tato „nejasnost“ dávno vyřešena. Podle jejich zjištění totiž Facebook nejenže ví, že sociální sítě jsou škodlivé, ale velmi přesně ví i to, do jaké míry a na jaké cílové skupině dokáže konkrétně Instagram napáchat největší škody.
Jak ovšem argumentuje i Szulcová, například podle této studie více než 80 % teenagerů v USA řeklo, že sociální sítě dělají jejich životy lepšími a cítí se v lepším spojení se svými kamarády. Zástupkyně Facebooku říká, že jelikož úzkostné stavy či negativní porovnávání existují i mimo internet, je přirozené, že se případy objeví i na sociální síti.
Pravdou je, že Instagram se v posledních zhruba třech letech snaží zlepšovat a přibývají nové možnosti a pravidla omezující kyberšikanu nebo obsah o sebepoškozování. Skrývají některá slova, která se využívají při šikaně, nabízejí možnost neukazovat počet lajků a předejít tak potřebě porovnávat se.
Zdroj: Instagram/volně k užití
Zdroj: Instagram/volně k užití
Také u některých klíčových slov (například anorexie, sebevražda nebo v posledních dvou letech i covid-19) propojují lidi s místními organizacemi. To znamená, že uvidíš základní FAQ stránku s informacemi a s linkem na místní linku důvěry, na zdravotní organizaci nebo jiný nápomocný zdroj.
Podle Szulcové Instagram aktuálně pracuje na možnosti ukazovat ti i jiný druh obsahu, než je ten, který pravidelně konzumuješ, pokud jde o body image. Zatím tento algoritmus není dokončen, čili momentálně se ti po lajknutí několika hubených těl nabídnou stovky dalších, po uložení jednoho „skinny receptu“ se ukáží desítky diet a při komentování několika příspěvků influencerů budeš ve svém explore feedu vidět jen více podobných fotek.
Jak si můžeš upravit svůj instagramový účet – Zapni si „limity“. Ty automaticky skryjí komentáře a soukromé zprávy od lidí, kteří tě nesledují nebo tě začali sledovat jen nedávno. Může to pomoci předejít vlně hejtu, zejména po negativní medializaci (ale zabrání to i velkému počtu zpráv od cizích lidí po pozitivní zkušenosti, například pokud vyhraješ veřejnou soutěž). Více informací na Instagramu ZDE.
– Schovej zprávy, které ti mohou ublížit. Přes možnost skrytých slov můžeš filtrovat zprávy, kterými tě někdo šikanuje. Obecně si můžeš DMs od neznámých lidí (které nesleduješ) zcela vypnout. Více informací na Instagramu ZDE.
– Ovládni komentáře. Můžeš přidat emotikony, slova nebo celé fráze do seznamu skrytých slov, které se pak neukáží v komentáři pod příspěvkem. Komentující o tom neví a zároveň dostane upozornění v případě, že jeho komentář porušuje i všeobecné podmínky používání Instagramu. Celkově můžeš i zabránit komentářům od konkrétních lidí v nastaveních.
– Nenápadný blok: funkce „restrict“ funguje jako nenápadné blokování. Vlastní komentáře daná osoba uvidí, ale nevidí je nikdo jiný na Instagramu.
– Brzy budeš mít také možnost nedovolit někomu, aby tě sledoval nebo ti napsal z nového účtu poté, co jsi tu osobu v minulosti zablokoval – takže bude nižší šance, že tě někdo bude pronásledovat tak, že si bude vytvářet nové a nové účty.
Všechna tato nastavení najdeš v appce. Klikni na svůj profil -> Nastavení -> Soukromí.
Verdikt: (Ne)vinný
Facebook funguje jako jakákoliv jiná firma: hlavním cílem jejího majitele a akcionářů je z roku na rok vydělávat více. Každá nová sociální síť dříve či později naskočí na stejnou trajektorii a udělá cokoliv, aby zvýšili počet uživatelů a tím i svůj zisk. Nové sítě tedy nepřinesou jiné následky.
Navíc díky dostupnému internetu dokáže mít sociální síť tolik uživatelů, že se vyrovná obrovské zemi se stovkami milionů obyvatel, připomíná ve svém newsletteru The Goods od Voxu redaktorka Rebecca Jenningsová. Facebook má tedy podobnou roli jako parlament nějaké země, ale ani zdaleka nemá takové povinnosti, nikdo si lidi v něm nevolí a málokdo ho pořádně kontroluje.
Ačkoli existují snahy regulovat sociální sítě na úrovni Evropské unie či v rámci našich vlastních zákonů o médiích či kyberšikaně, nedá se na všechno vymyslet paragraf. Jenningsová proto klade těžkou otázku: Není jediným způsobem prevence to, že zabráníme firmám jako Facebook narůst do takových rozměrů?
Ani démonizace sociálních sítí však není řešením a omezování těch firem, které se již rozmohly globálně, by zřejmě vyvolalo obrovskou vlnu kritiky. Možná je spíše na místě zeptat se, kde děláme chybu při výchově dětí, při školních osnovách a v rámci mezilidských vztahů, když neumíme k sobě nebýt hnusní na internetu a nevidíme vlastní hodnotu, protože ji porovnáváme s instagramovými hvězdami.
Neboť to, že nějaká konkrétní sociální síť urychlí vývoj psychických problémů nebo si je s ní spojujeme, není ani zdaleka důkazem toho, že za problémy může právě tato síť. Právě naopak. Je důkazem toho, že lidstvo má problém.
