Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
S Radovanem Gaudynou o nadcházejících sněmovních volbách, funkci předsedy Mladých lidovců i o tom, proč je v politice tak málo mladých a jak to změnit.
Předseda Mladých lidovců Radovan Gaudyn se v letošních volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční již 8. a 9. října, stal nejmladším lídrem KDU-ČSL. Čím si to vysloužil? A co si myslí o výrocích Mariana Jurečky k manželství párů stejného pohlaví? To, nebo například to, jak se těší na souboj s Andrejem Babišem (ANO) v Ústeckém kraji, se dočteš v našem rozhovoru.
Mladí lidovci i mateřská strana KDU-ČSL si zakládají především na křesťanských hodnotách. Je to důvod, proč jste se rozhodl participovat právě v této straně? Nebo proč právě lidovci?
Lidé za křesťanskými hodnotami většinou vidí pouze úskalí křesťanských hodnot. Neví, co to znamená. Nejvíce pak ti, kteří se jimi zastřešují. Já ale zastávám křesťanskou demokracii, což je ideologický proud, který tady vznikl na začátku minulého století, rozvíjel se po druhé světové válce, vybudoval moderní Evropu a je založen na tom, že odmítá komunismus a kapitalismus. To je to, proč se angažuji v KDU-ČSL.
Takže ano, je to kvůli křesťanským hodnotám, které jsou pro mě úcta, respekt k ostatnímu a ano, mnohdy vidím, že definice křesťanských hodnot, zvláště u těch, kteří se jimi zaštitují, je naprosto mimo, špatná a zcestná, ale rád říkám, že křesťanská demokracie je jako Vánoce. Člověk už nemusí být věřící, aby je uznával, pracoval s nimi, a přesto mají v naší kultuře a v životech určité místo.
Zdroj: se souhlasem Radovana Gaudyny
Vadí mi, že nemůžeme sehnat bydlení, že projídáme budoucnost, že se nestaráme o přírodu, a to jsou důvody, proč se politicky angažuji a proč jsem aktivní
Když se ostatních ptám, co bylo jejich motivací pro vstup do politiky, většina mi řekne, že chtěli něco změnit. Platí to samé i pro vás?
Ano, nechci sedět s rukama v klíně, chci dělat maximum pro svoje okolí a také pro sebe. Chci vytvářet stát, ve kterém budu chtít žít, ve kterém budu chtít vychovávat děti a zároveň to dělám pro své přátelé. Vadí mi, že nemůžeme sehnat bydlení, že projídáme budoucnost, že se nestaráme o přírodu, a to jsou důvody, proč se politicky angažuji a proč jsem aktivní.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jaký má názor na manželství pro všechny
Proč tvrdí, že se narodil v „blbém kraji“
Proč podle něj nemohou o naší budoucnosti rozhodovat jen bílí heterosexuální muži
Předseda lidovců Marian Jurečka jen před pár dny prohlásil, že nepůjde do vlády s někým, kdo by chtěl podpořit návrh zákona, díky kterému by manželství mohly uzavřít i páry stejného pohlaví. Svá slova vzal následně zpět, ale přece jenom, nemůže vám takové prohlášení před volbami uškodit?
To vyjádření nebylo šťastné, což si uvědomil i sám Marian Jurečka, za což jsem moc rád. Ale já, stejně jako koalice SPOLU, říkám, že toto rozhodnutí je o vnitřním přesvědčení jednotlivců a není důvodem k politickým koalicím. Je to na etice jednotlivce, a tak by to také být mělo. I hlasování ve Sněmovně by mělo být na jednotlivcích, ne na rozhodnutí politických stran.
Vidím spoustu dílčích věcí, na kterých jsou homosexuálové diskriminováni, například že stále nemohou darovat krev, nemohou si osvojit dítě do pěstounské péče, pokud jsou v registrovaném partnerství
Jaký máte na tuto problematiku názor vy?
Můj osobní názor je ten, že vidím spoustu dílčích věcí, na kterých jsou homosexuálové diskriminováni, například že stále nemohou darovat krev, nemohou si osvojit dítě do pěstounské péče, pokud jsou v registrovaném partnerství, a to jsou podle mě věci, které se musí řešit, protože jsou diskriminační.
Ale nemyslím si, že diskriminace přichází v případě manželství a dovolím si zde být takový vlažný. Nejsem skálopevně přesvědčen ani pro jednu stranu, přitom chápu argumenty obou a je mi líto, že se boj sužuje pouze na boj o termín manželství. Kdyby šlo pouze o práva stejnopohlavních párů, tak jsem pro, aby měly stejná práva jako páry heterosexuální, ale tady se vede válka o pojem manželství a já nejsem přesvědčen o tom, že by měl tento pojem platit i pro páry stejného pohlaví. Rozlišuji pojem a práva.
Do Mladých lidovců jsem vstupoval před 6 lety, když mi bylo 18 let a už tehdy jsem politiku vnímal poměrně intenzivně. Můj tatínek vstoupil do KDU-ČSL v roce 2010, kdy vypadla ze Sněmovny, aby ji pomohl a již od dětství jsem tedy měl povědomí o této straně. Když jsem se pak rozhodoval, kam vstoupit, tak jsem přemýšlel o více pravostranných subjektech, jako jsou TOP 09 a ODS, ale v rámci mého sociálního svědomí zvítězila KDU-ČSL. Je mi prostě nejblíž ideologicky a nestydí se za to, že je křesťansko-demokratická. Protože jsem z Ústeckého kraje, z Teplic, tak jsem věděl, že si nedávám dobrý start do politické kariéry, ale jak říkám, do strany jsem nešel, abych dělal politickou kariéru, ale abych dělal to minimum, co by měl podle mě dělat každý člověk – být společensky zodpovědný.
Podařilo se vám již, ať už za mládežnickou organizaci či za KDU-ČSL, podílet se na nějakých změnách?
Ano, má kariéra v rámci strany byla a je poměrně dobrá, a to z toho důvodu, že mě politika neskutečně baví, naplňuje a věnuji ji hodně času. To oceňují jak moji kolegové ve straně, tak v mládežnické organizaci, takže jsem se i poměrně mladý dostal do krajského výboru strany, stal jsem se celostátním předsedou Mladých lidovců, což je největší mládežnická organizace v Česku a zároveň si mě strana zvolila jako nejmladšího lídra do Sněmovny v historii. KDU-ČSL nikdy nepostavila do Sněmovny nikoho mladšího, než jsem já, což beru jako ocenění mojí práce.
V rámci strany se pak snažím prosazovat zelený konzervatismus, důraz na životní prostředí, což se mi daří a strana to akceptuje. Když bych měl zmínit konkrétnější případ, tak to bude to, že jsem spolu s poslancem Jiřím Miholou řešil přístup do digitální knihovny Kramerius, kdy se nám podařilo, a velké díky Jirkovi Miholovi za to, přístup pro studenty prodloužit, což nejen během koronaviru pomohlo mnohým lidem, včetně mě.
Vidím, kam mě Mladí lidovci dostali, že vzali obyčejného kluka z Teplic a udělali z něj kluka, který může lídrovat stranu, chodit do diskusí, argumentačně odporovat profesionálním politikům
Vy jste byl v červenci tohoto roku zvolen předsedou Mladých lidovců. Co jste od této pozice očekával? A naplnila se vaše očekávání?
Už předtím jsem zastával funkci prvního místopředsedy Mladých lidovců, takže jsem věděl, co to znamená být předsedou a věděl jsem, že to také znamená hodně práce. Mladí lidovci jsou velmi aktivní a živá organizace, která má asi 450 členů, každý rok přerozdělí přes milion korun na vzdělávání svých členů, každý víkend se snažíme mít nějakou akci, takže je to velký zápřah, obzvlášť nyní s kampaní. Splnilo to tedy má očekávání, že je to opravdu náročná práce.
Na druhou stranu sám vidím, kam mě Mladí lidovci dostali, že vzali obyčejného kluka z Teplic a udělali z něj kluka, který může lídrovat stranu, chodit do diskusí, argumentačně odporovat profesionálním politikům… A já chci, aby toho samého mohli dosáhnout i další lidé. Proto se angažuji v Mladých lidovcích, kde vidím spoustu obyčejných lidí z obyčejných malých měst, jak se stávají odborníky ve svém oboru. A potom je jedno, zda toho využijí v politice, v byznysu, v sociální sféře či kdekoli jinde.
Zdroj: se souhlasem Radovana Gaudyny
Věřím, že i jakožto předseda mládežnické organizace máte na starost mnoho důležitých věcí. Kterým činnostem se věnujete nejraději? A jaké vás naopak nenaplňují?
Začnu odzadu a řeknu, co bych nemusel dělat, a to je administrativa s tím spojená. Čerpáme granty z různých zahraničních nadací, což je velký zápřah na administrativu a jsem moc rád, že se nám nově podařilo sehnat tajemníka, který by nám v tom měl odlehčit. A druhá věc je, že mě nikdy nebavily formální akce, recepce a konference. Takovým nastrojenostem jsem se vždy vyhýbal a i dnes, když takové akce absolvuji, se do nich snažím přinést svého neformálního ducha.
A co mě baví, to je právě práce s lidmi, kdy vidím, jak se posouvají, mám mezi nimi spoustu přátel, kamarádů a vím, že je to pro mě taková druhá rodina.
Až donedávna v Česku existovali jak Mladí lidovci, tak Mladí křesťanští demokraté. Proč měla jedna mateřská strana dvě mládežnické organizace?
Jednalo se o historický nesoulad ve směřování organizací a vedení nakonec usoudilo, že bude lepší, když se skupiny oddělí, než aby se bily navzájem. Bylo to čistě o tom, že Mladí lidovci více dbali a dbají na sebevzdělávání svých členů, zatímco Mladí křesťanští demokraté se považovali za platformu pro sdílení názorů a diskusi. Jsem rád, že se to opět spojilo, protože aktuálně jsme platformou, která nabízí názorovou platformu, diskusi, ale zároveň má vzdělávací charakter.
O naší budoucnosti nemůžou rozhodovat pouze padesátiletí heterosexuální bílí muži. Potřebujeme rozmanitost, rozlišnost
V letošních volbách do Poslanecké sněmovny kandidujete na 4. místě za Ústecký kraj. Čím jste zaujal, že jste se v takto nízkém věku dostal až na kandidátku?
Je tam několik aspektů. Za prvé jsem v rámci strany velmi aktivní a zároveň jsem, doufám, přesvědčil straníky, že má smysl dát šanci mladým generacím. O naší budoucnosti nemůžou rozhodovat pouze padesátiletí heterosexuální bílí muži. Potřebujeme rozmanitost, rozlišnost. Kdo bude řešit bydlení? Klimatickou změnu? Mají to řešit padesátníci, kterých se to za 30 už nebude týkat? Nebo mladí lidé, kteří v tom budou žít i za dalších 50 let? Doufám, že přesně tohle si uvědomili i moji straníci a dali mi možnost být hlasem mladé generace.
KDU-ČSL v Ústeckém kraji obecně dbá na to, aby se pozice střídaly, aby se ke slovu dostali i mladí. Chceme omlazovat politiku a já jsem ukázkou, že to skutečně jde.
Čím si vysvětlujete, že mnoho stran toto nedělá a nedává prostor mladým?
U politiků je obecně problém, že neví, kdy skončit, že jsou ve funkci již dlouho, je to součást jejich života, jejich profese a těžko se vzdávají svých pozic. Každopádně těžko přijde někdo nový, když se neuvolní pozice. Všechny orgány mají numerus clausus, je jasně řečeno, kolik poslanců je ve Sněmovně, kolik lidí bude na zastupitelstvech… a aby mohl někdo přijít, tak někdo musí odejít. Chápu politiky, že pokud svojí práci milují, dělají to rádi, tak se toho neradi vzdávají, ale obměna je potřebná.
Často je to také proto, že v primárních volbách se snaží dát místo tomu nejzasloužilejšímu, což nejčastěji vychází na toho padesátníka, který má kariéru za sebou, je ve straně 30 let, má známosti, zatímco ten mladý nikdy nebude mít takový background, aby si to prosadil. V primárkách proto mladí dopadnou třeba třetí, což znamená nevolitelné místo nebo to, že jsou před nimi stále ti padesátníci.
Ve volbách poměříte síly s premiérem Andrejem Babišem. Nebojíte se tohoto souboje?
My tu máme Andreje Babiše i Ivana Bartoše a jak rád říkám: ‚Když se dva perou, třetí se Radovan.‘ Doufám, že to tak bude (smích). Každý člověk, který smýšlí od středu doprava, musí volit koalici SPOLU. Za mě tady není jiná varianta a každá jiná varianta je trochu extrém. Ale nebojím se toho a myslím si, že Andrej Babiš má svůj typ voličů, které my asi nepřetáhneme a zároveň on nepřetáhne naše voliče. Pevně věřím, že pokud to tady nevyhrajeme, tak skončíme alespoň druzí.
Voliči Andreje Babiše neberou ohled na další generace nebo na to, jak se tu bude žít
Jaký typ voličů má podle vás Andrej Babiš?
Myslím si, že má voliče, kteří při své volbě myslí více pragmaticky a rozhodují se podle toho, jaký mají z jejich volby užitek a chtějí co nejrychlejší návratnost svého hlasu. Jsou to lidé, kteří nemyslí na to, co tu bude za 30 let, protože jim to mnohdy nedovolí ani mentalita. Když sám řešíte nějaké existenční problémy, tak nepřemýšlíte nad tím, co tu bude za 20 let. Váš problém je aktuálně to, že nemáte na nájem, takže řešíte pouze to. Voliči Andreje Babiše neberou ohled na další generace nebo na to, jak se tu bude žít.
Pocházíte z Teplic a na Twitteru máte napsáno, že jste se narodil v blbém kraji. Jak to myslíte?
Mám spoustu přátel, ať už ze studií nebo z Mladých lidovců, kteří v Ústeckém kraji nikdy nebyli a litují mě, že já z něj pocházím (smích). Ale já vím, že Ústecký kraj je úžasný a vždy když mě někdo nový navštíví, tak kouká, jak je to tu krásné. Máme úžasnou přírodu, krásnou architekturu, úžasné lidi, máme to kousek do Prahy i do Drážďan, máme spoustu jezer a rybníků na koupání, hory na lyžování, máme opravdu vše, co potřebujeme k životu a je to tu krásné.
Ano, jsou tu problémy, které musíme řešit, spolu, hned a co nejdříve, protože náš kraj, který sponzoroval celou republiku, si to zaslouží. Teď mluvím o nerostných surovinách, energiích, penězích a všem, co se vyváželo do celé republiky, do celého světa a kraji to nebylo navráceno. Je tedy na čase, aby i Ústecký kraj měl svůj hlas a pěvně doufám, že tím hlasem budu moci být i já a že budu v Praze bojovat, aby se mu vše vrátilo. Takže ano, lidé říkají, že jsem z blbého kraje, ale já s tím nesouhlasím.
Zdroj: se souhlasem Radovana Gaudyny
Jaké nejakutnější problémy v Ústeckém kraji budete v případě úspěchu řešit jako první?
Velmi mě trápí drancování přírody. Máme tady těžbu uhlí a náš stát stále není nijak připraven na přechod z uhlí na jiné alternativní zdroje energie. Neřešení tohoto problému může vést k energetické chudobě, kdy nebude elektřina nebo se velmi zdraží, a to je nutné řešit.
Další věcí, kterou je třeba řešit, jsou exekuce. Marek Výborný teď prosadil tzv. milostivé léto, které dlužníkům umožňuje, aby zaplatili pouze jistinu u dluhů vůči státu a tím se jim odblokovalo spoustu jiných dluhů, což je úžasná věc a obrovská příležitost. Přesně takové akce a změny je třeba prosazovat a já jako právník doufám, že najdeme řešení, které bude vyhovovat jak věřitelům, tak i dlužníkům a nebude je zadupávat.
A třetí věcí, byť se mě to bytostně nedotýká, je dostupnost bydlení, což mám pocit, že také vůbec nikdo neřeší. Mě to vadí a chci to řešit. Teď, když se začne stavět, tak byty budou za 5 až 10 let, ale aktuálně se moc nestaví a problém s dostupností bydlení tak bude více a více eskalovat. Ale pokud byste se mě zeptala, co udělám jako první, když přijdu do Sněmovny, tak odpovím, že si udělám dobrý tým lidí, protože jako jednotlivec člověk nikdy nic nezmůže.
Studujete ještě?
Práva jsem již dodělal a nyní jsem začal studovat teologii. Poprvé v životě jsem začal studovat pouze pro zájem o obor a je to velmi zvláštní pocit. Chci zjistit více o křesťanských hodnotách a o tom, co to vlastně je a také mě vždy zajímala filozofie a historie, což se v teologii hezky protíná. Baví mě to, nacházím tam to, co těší moje právní srdíčko, čímž je výklad textu a pevně věřím, že se v říjnu stanu poslancem a všechno, co jsem se naučil a co znám, zužitkuji pro dobro svého domova a dobro všech lidí.
Jak se vám daří skloubit studium s prací politika?
Všude říkám, že nejsem politik, ale ano, je to velmi náročné. Je to otázkou velkých kompromisů a priorit, kdy se musím smířit s tím, že nemůžu na všechny politické akce a že jsou semináře, které mi utečou. Každopádně mě baví, že je můj život plný, že mám pořád co dělat a nebavilo by mě být na místě a nic nedělat. Chci prostě do poslední minuty využít svého času na Zemi.
Mladý člověk, který přijde z fakulty nebo univerzity, si potřebuje vzít hypotéku, potřebuje zaopatřit rodinu, vybudovat ji, a to s 20 tisíci hrubého prostě nejde. Rád bych, abych bylo více a lépe placených vyučujících
Jakožto student a politik máte vhled do našeho školství z obou stran. Co vidíte jako jeho největší problém?
Obrovský problém jsou rozdíly mezi žáky a studenty. Když se podíváme na srovnávací zkoušky, tak 4. třídy v Ústeckém kraji jasně vykazují horší výsledky než zbytek republiky. To znamená, že nám tady roste generace, která bude mít konkurenční nevýhodu oproti zbytku republiky, což je obrovský problém a teď je otázka, jak ho řešit.
Mně se líbí styl, který mám i ve svém novém studiu, kdy je seminární skupina velmi malá. Na právech jsme v ročníku měly stovky lidí a teď jsme v deseti, takže člověk najednou začne látku pobírat úplně jinak, začne ho to zajímat, bavit, začne se o to sám víc zajímat atd. Zároveň je nutné apelovat na kvalitu vyučujících a odlehčit jim, odlehčit jim administrativu, mít více učitelů, kteří budou dobře placení, protože co je dalším obrovským problémem, který vidíme především na fakultách medicíny a práva, že vyučující daného oboru si může vydělat mnohem více peněz v soukromém sektoru, tak proč by měl jít učit? Mladý člověk, který přijde z fakulty nebo univerzity, si potřebuje vzít hypotéku, potřebuje zaopatřit rodinu, vybudovat ji, a to s 20 tisíci hrubého prostě nejde. Rád bych, abych bylo více a lépe placených vyučujících, které to bude bavit a dokážou svým entuziasmem pro látku nakazit i svoje žáky. Takové školství bych chtěl, ne to naše, které se již stovky let nemění a výuku, kterou dnes jedeme, vymyslel již Komenský a nechci podceňovat jeho vizionářství, ale myslím si, že přišel čas na změnu.
Zdroj: se souhlasem Radovana Gaudyny
Čemu se rád věnujete ve svém volném čase? Jak „upouštíte páru“?
Velmi rád se věnuji lidem a přátelům, na což během kampaně bohužel nemám tolik času. Druhá věc je, že rád chodím. Mám rád turistiku, u které poslouchám zajímavé podcasty a také rád plavu nebo mrknu na Netflix či HBO (smích).
Kde se vidíte za další čtyři roky? Bude to stále ve vedení mládežnické organizace nebo budete více cílit na tu mateřskou?
Myslím si, že v mládežnické organizaci jsem již řekl, co jsem říci chtěl, můj cíl byl splněn a je čas to pomalu předat jiným. Nechci, aby se stalo to, co jsem již popisoval, kdy se nedává prostor mladým. Za čtyři roky už tedy určitě nebudu aktivní v mládežnické organizaci.
Co se týče mateřské strany tak doufám, že stále budu tím obyčejným straníkem, který bude dělat to, co by podle mě měl dělat každý z nás, a tím je taková ta normální politika. Budu chodit na schůze, dotazovat se svých představitelů, zajímat se o veřejné dění a pokud se mi nebude líbit, co dělá některý z našich volených politiků, tak mu na té schůzi pěkně dám máslo na hlavu a budu to řešit. To je něco, co chci dělat celý život.
