Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
S předsedkyní Mladého ANO Markétou Plesníkovou o mládežnických organizacích, rozdílných názorech uvnitř hnutí ANO i o Evropské unii.
Markétu Plesníkovou k politické angažovanosti vedli rodiče už od útlého věku, až se nakonec rozhodla pro participaci v mládežnické organizaci Mladé ANO, kterou spoluzakládala a nyní je předsedkyní. Mladá politička letos za hnutí ANO kandiduje i ve volbách do Poslanecké sněmovny. Společně jsme řešily nedostatek mladých v politice, rozdílné názory na zásadní témata uvnitř hnutí i postavení České republiky v Evropské unii.
Proč se podle Markéty Plesníkové mladí nezajímají o politiku
Zda se s ní někteří přátelé přestali bavit, protože kandiduje za ANO
Jaký má názor na premiéra Babiše
Co bylo vaší motivací pro vstup do politiky?
Vždy jsem se zajímala o to, co se děje kolem mě a byla jsem k tomu vychovávána již od útlého věku, neboť i moji rodiče se o politiku zajímali, ač v ní nebyli nijak aktivní. Původně jsem chtěla být novinářka, abych lidem mohla předávat informace, protože to je to nejdůležitější, co mohou získat, k čemuž se pojí i to, že jsem začala studovat Mezinárodní teritoriální studia, zaměřovala jsem se na evropskou integraci a myslím, že skoro každý, kdo se nějakým způsobem dostává do akademického prostředí, do teorií integrace a historie, dostane nápady, jak by se vše mohlo zlepšit, co nového by šlo udělat a chce mít možnost to ovlivnit.
Proto jsem se začala poohlížet, jaké jsou možnosti aktivní participace a přišel za mnou spolužák, který mi řekl, že se bude zakládat nová mládežnická organizace, která se bude tvořit od píky, takže se můžeme zaměřovat na Evropu a být aktivní v evropské mládežnické sféře. Práce s mladými mě vždy bavila, chtěla jsem se učit a rozvíjet, takže jsem na to kývla a stala se spoluzakladatelkou mládežnické organizace Mladé ANO.
Zdroj: se souhlasem Markéty Plesníkové
Pro Mladé ANO jste se tedy rozhodla právě proto, že jste ho mohla sama tvořit? Nebo jste již tehdy měla blízko k hnutí ANO?
Tehdy se hnutí ANO teprve začínalo profilovat a sympatické mi byly i některé osobnosti, které v něm byly. Navíc to byl takový nový svěží vítr, líbilo se mi liberální zaměření a hodnoty, ke kterým se hnutí hlásilo, zvláště na evropské úrovni. A také bylo součástí ALDE, tudíž to bylo místo, kde lze budovat liberální evropskou politiku.
Do hnutí bych chtěla vnést své pohledy, které jsou více proevropské a liberální, než přístupy ostatních členů, a také názory mladší generace
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Co práce předsedkyně Mladého ANO obnáší
Proč se podle Markéty Plesníkové mladí nezajímají o politiku
Zda se s ní někteří přátelé přestali bavit, protože kandiduje za ANO
Jste spokojená se směrem, kterým se za tu dobu hnutí ANO posunulo?
Na evropské úrovni je hnutí pořád stejné a samozřejmě mám jisté výhrady či odlišné pohledy na různé věci, ale takhle to má asi každý, kdo je v mládežnické organizaci jakékoliv strany. Každý je trochu kritický ke své mateřské organizaci, což je i důvod, proč jsem tak aktivní. Do hnutí bych chtěla vnést své pohledy, které jsou více proevropské a liberální, než přístupy ostatních členů, a také názory mladší generace.
Co obnáší funkce předsedkyně mládežnické strany?
Starám se o celou organizaci, a hlavně o jednotlivé členy. Snažím se, aby si lidé v politice našli to, co je zajímá, pomáhám jim zapojit se, získat kontakty, pořádám různé workshopy, plánuji rozvoj a hodně prostoru mi zabírá i činnost na evropské úrovni, kde jsme členy LYMECu, což je evropská liberální mládež, tedy mladá odnož ALDE. K funkci předsedkyně se pak pojí i různá administrativa, rozpočty, přijímání členů, změny stanov a podobně. Vyzkoušíte si vlastně všechno, i reprezentaci a komunikaci s médii.
Díky kampani máme nyní více aktivních členů, než tomu bývá normálně, a to zhruba 40–50. Reálně jich je kolem stovky, ale aktivní je polovina.
K čemu jsou mládežnické organizace dobré?
Jednak jsme takový inkubátor, ve kterém se vychovávají budoucí politici, asistenti, poradci a podobně. Zároveň sloužíme jako reflexe toho, co si myslí naše mladší generace, protože když se podíváme na složení nejen u hnutí ANO, ale i u jiných stran, tak ta mladá krev je tam podreprezentována.
Pro mladé lidi jsou mládežnické organizace způsob, jak si vyzkoušet, zda je politika opravdu zajímá, mohou získat náhled do zákulisí, kontakty a politiku si mohou nanečisto vyzkoušet, než se pustí do seniorské politiky.
Zdroj: se souhlasem Markéty Plesníkové
Říká se, že se mladí o politiku nezajímají, ale já si spíše myslím, že nevědí, proč se zajímat. Ve vyšší politice nevidí svoje reprezentanty, někoho, komu by opravdu mohli věřit, a proto to vypadá, že se nezajímají
V posledních letech se ukazuje, že zájem o politiku u mladých upadá. Čím si to vysvětlujete?
Myslím, že to je takový začarovaný kruh. Říká se, že se mladí o politiku nezajímají, ale já si spíše myslím, že nevědí, proč se zajímat. Ve vyšší politice nevidí svoje reprezentanty, někoho, komu by opravdu mohli věřit, a proto to vypadá, že se nezajímají. Takže je to jednak tím, že v politice chybí mladí lidé a svým způsobem i tím, že se strany málokdy mladých ptají na to, co je zajímá a jejich programy často nenabízí to, co by mladé zajímalo. Dokud se to nezmění, dokud v politice nebude více mladých, tak nebudou programy, což je ten začarovaný kruh. Plus u nás stále panuje pocit, že politika je něco strašného, špinavého a proč by se tím měl člověk zaobírat, když se u nás nic nezmění.
S mladými se často bavím a snažím se je přesvědčit, že to není jenom o tom získat nějakou funkci, ale že si mohou například vyzkoušet, jaké to je být asistentem, mohou jít někam na stáž, stínovat… Mimo to se jako Mladé ANO snažíme ukázat, že i politici jsou jenom lidi, potkáváme se s nimi, bavíme se a zároveň se snažíme vysvětlovat, jak politika funguje, a to na konkrétních příkladech našich zástupců, kteří jsou nejen na volených funkcích.
Teď chystáme i publikaci, kde budeme představovat naše členy, kteří mají volenou funkci nebo jsou asistenti a popíšeme jejich příběh, jak se do politiky dostali. Tím chceme mladým ukázat vzory a cesty, kudy se mohou vydat, což by jim mohlo pomoci, neboť dost často neví, že mohou být politicky aktivní i jinak, třeba účastí na zastupitelstvech či na komunální úrovni.
Pokud chceme mít demokracii, tak by měly volit všechny věkové skupiny, zvlášť ti mladí
Lze mladé i nějakým způsobem motivovat, aby šli volit? Hodně z nich má pocit, že stejně jejich hlas nic nezmění.
Nejlepší motivace je to, že vůbec můžeme volit, že máme tu možnost, kterou vnímám jako naši povinnost. Pokud chceme mít demokracii, tak by měly volit všechny věkové skupiny, zvlášť ti mladí. Navíc si volíme naši budoucnost, to, v čem budeme žít my i naše děti. I na to je třeba myslet a těch pár minut, které strávíme nad výběrem kandidátů a vhozením lístku do urny, nám stojí za to, že budeme mít vliv na to, co se u nás bude další roky dít.
Paradox je, že v naší zemi můžete například legálně spát s poslancem, ale nemůžete ho volit. Takže snížení věkové hranice by nebylo od věci
Koalice Pirátů a STAN si pohrává s myšlenkou, že by bylo dobré, aby se komunálních voleb mohli účastnit už lidé starší 16 let. Je to podle vás správné?
Paradox je, že v naší zemi můžete například legálně spát s poslancem, ale nemůžete ho volit. Takže snížení věkové hranice by nebylo od věci a vím, že hodně mých starších kolegů by s tím nesouhlasilo, ale já si myslím, že i šestnáctiletý člověk může vědět co chce a měl by mít možnost volit svoje zástupce.
Zdroj: se souhlasem Markéty Plesníkové
V české vyšší politice je mimo jiné i málo žen. Proč tomu tak je?
Je to velký strukturální problém, a to na straně systému i nás žen samotných. Věnujeme se tomu i my v mládežnické organizaci a myslím si, že důvodem je, že politika je vnímána jako čistě mužská hra, ve které platí mužská pravidla a tvrdý přístup. Znám spoustu žen, které by podle mě v politice udělaly dobré věci, ale jsou aktivní v neziskovém sektoru a když se jich zeptám, proč nechtějí být na kandidátce, tak odpoví, že by chtěly, ALE. Většina žen tam prostě vidí spoustu překážek, jako rodina, názor okolí… Kdežto muži jsou takoví, že do toho jdou a až poté přemýšlí nad následky.
Je to tedy tím, jak je nastavena „politická hra“, ale i tím, jak je to vnímáno ze strany médií, která ženám často předhazují, jak lze politiku skloubit s rodinným životem, kdežto muž politik takové otázky nedostává.
Já osobně jsem částečně zastáncem i nějaké formy kvót, zvláště uvnitř stran
Co by se podle vás muselo změnit, aby do politiky přišlo více žen?
Určitě to je o podpoře stran a já osobně jsem částečně zastáncem i nějaké formy kvót, zvláště uvnitř stran. A tím nemyslím jedna ku jedné, ale například tak, aby na volitelných místech byla alespoň jedna třetina žen. V tomto ohledu jsou letošní volby poněkud výjimečné, neboť se většině stran povedlo překročit limit počtu žen, které jsou na volených funkcích.
Kromě toho by pomohlo vytvářet sítě, propojovat ženy v politice, a to bez ohledu na stranickou příslušnost a nějakým způsobem si vzájemně pomáhat, ukazovat příběhy žen, které se dostaly vysoko, aby i ostatní věděli, že to opravdu jde a že se člověk nemusí stát „babochlapem“, aby v politice uspěl.
Jsou nějaké politicky angažované ženy, které považujete za svůj vzor?
Ano, především v historii bych jich našla hned několik, například Margaret Thatcher, Madeleine Albright nebo nyní Angelu Merkel. Jedním z mých vzorů z mojí generace je pak europoslankyně a německá liberálka Svenja Hahn, která v minulosti působila jako prezidentka LYMECu. Svým přístupem v politice toho mnoho dokázala a dělá opravdu dobré jméno všem politicky aktivním ženám.
Vzorem je pro mě i moje maminka, která je místostarostka a vidím, jak dokáže skloubit rodinný život s politickým. V každé ženě, která se dostala na volenou funkci, je možné vidět vzor a měli bychom se od nich učit.
V těchto volbách do Poslanecké sněmovny kandidujete za Prahu, kde má hnutí ANO takřka nejmenší volební preference ze všech krajů. Dostáváte se někdy kvůli vaší politické angažovanosti do konfliktů?
Neřekla bych, že přímo do konfliktů, ale stalo se mi, že někteří kamarádi, bývalí kamarádi nebo lidé, které jsem považovala za kamarády, se se mnou kvůli tomu, že jsem v politice, a ještě za stranu, za kterou kandiduji, přestali bavit. Dále se stává, třeba když jsme na stánku během kampaně, že na nás lidé pokřikují různé nadávky a občas také zažívám vyhrocené diskuse s kamarády, kteří mají jinou politickou orientaci, ale za konflikt to nepovažuji.
Jak reagujete na to, když vám někdo vyčte, že reprezentujete stranu, kterou vede trestně stíhaný muž?
Většinou říkám, že nejsem ve straně kvůli jednomu člověku, ale kvůli mým vizím, hodnotám, ideálům a zároveň je to pro mě způsob, jak se politicky angažovat. Dost často se mi stává, například i na diskusích, že se k něčemu chci vyjádřit a dostane se mi akorát argumentu, jak tohle může říkat někdo ze strany trestně stíhaného a možného StB pracovníka. V politice jsem kvůli něčemu, v co věřím, chci něco změnit a kvůli takovým řečem musím vynakládat mnohem více energie, abych se obhájila a teprve poté jsou lidi schopni naslouchat tomu, co chci říct.
Od pana premiéra Babiše se lze naučit spoustu věcí, ale neřekla bych, že je to můj jednoznačný vzor
Takže byste pana premiéra Andreje Babiše (ANO) za svůj vzor neoznačila? Nebudete chtít kráčet v jeho stopách?
V něčem ano, od pana premiéra Babiše se lze naučit spoustu věcí, ale neřekla bych, že je to můj jednoznačný vzor. Zároveň si myslím, že je to muž na svém místě a už jenom to, jak zvládá to, co se kolem něj děje, je něco, z čeho bych si mohla vzít příklad.
Zdroj: se souhlasem Markéty Plesníkové
Stále aktuálním tématem je koronavirus. Zvládla podle vás vláda pandemii obstojně?
Po bitvě je každý generál, ale byla to opravdu bezprecedentní situace, kdy se věci musely řešit za pochodu, nikdo nevěděl, co se na nás valí a v mezích možností jsme obstáli dobře. Teď je jenom na nás, abychom si z toho vzali ponaučení a neobraceli se k minulosti. Situace se opět začíná zhoršovat, ale jsme na tom lépe díky očkování a musíme dělat vše pro to, abychom do toho opět nespadli.
Je tedy podle vás vláda připravena na další vlnu pandemie?
Myslím, že ano, stejně jako my obyvatelé, protože je to hlavně o nás.
Pandemie, lockdown, uzavření škol a další mělo vliv i na naše duševní zdraví, o které se nyní musíme více starat, protože je stejně důležité, jako to fyzické
Během pandemie koronaviru byla Česká republika zemí, která měla nejdéle zavřené školy. Bude to podle vás mít nějaký vliv na dnešní generaci?
Bez rozdílu na to, jak dlouho jsme měli zavřené školy, to vliv na dnešní generaci určitě mít bude, a to nejen na tu mladou, ale i na učitele a celý školský systém. Pandemie nám ukázala limity a nyní bychom si z toho měli vzít ponaučení, děti bychom učit, aby byly schopny fungovat digitálně, a to samé platí pro učitele.
Pandemie, lockdown, uzavření škol a další mělo vliv i na naše duševní zdraví, o které se nyní musíme více starat, protože je stejně důležité, jako to fyzické. Nemůžeme jenom hasit následky, ale musíme tomu předcházet prevencí.
Ředitelé škol, v nichž se nákaza nijak výrazně neprojevila, přitom prosili o otevření. Proč myslíte, že se tak nestalo? Čí je to chyba?
Nejsem odborníkem na školství, ale myslím si, že situace v některých regionech nebyla tolik vážná právě díky uzavření škol, takže to považuji za dobrý krok. Ano, některé školy možná mohly fungovat v určitém omezeném režimu, ale v době, kdy se o tom vedly diskuse, ještě neměly testy, takže z toho sešlo. Celorepublikové uzavření škol tedy považuji za dobrý krok a teď se musím vypořádat s následky.
Starší generace je tradičně zaměřená, hájí tradiční rodinu a bojí se, že povolení sňatků párů stejného pohlaví naruší existenci tradiční rodiny a manželství jako posvátného svazku mezi mužem a ženou
Vy jste před nedávnem na CNN Prima News mluvila o manželství pro všechny, které podporujete a na které v hnutí panují rozdílné názory. Sám premiér Andrej Babiš (ANO) nám řekl, že by rád narovnal práva lidí, ale nenazýval by to manželstvím. Proč myslíte, že někteří poslanci nechtějí povolit manželství i párům stejného pohlaví?
Starší generace je tradičně zaměřená, hájí tradiční rodinu a bojí se, že povolení sňatků párů stejného pohlaví naruší existenci tradiční rodiny a manželství jako posvátného svazku mezi mužem a ženou. To je podle mě zastaralý pohled, který se nezakládá na reálných argumentech a faktech.
Zdroj: se souhlasem Markéty Plesníkové
Na Twitteru máte hrdě napsáno Evropanka a sama jste v roce 2019 kandidovala do Evropského parlamentu. Jaký máte názor na Evropskou unii, kterou pan premiér Babiš v poslední době tolik kritizuje?
Jsme nedílnou součástí Evropské unie a nevidím žádnou jinou možnost, ani to, že bychom se osamostatnili. To můžeme vidět i u Brexitu, který nebyl nejlepším řešením pro relativně silnou zemi a co bychom teprve dělali my, středně-velká zem. Evropská unie samozřejmě není dokonalá, to víme všichni, spousta věcí je nedokončených, potřebuje se na nich ještě pracovat, ale v této oblasti se můžeme angažovat i my. Můžeme být aktivním hráčem a konstruktivním partnerem pro ostatní evropské státy, musíme mít svoje priority, které budeme chtít prosadit na evropské úrovni a musíme dát jasně najevo, že jsme členem Evropské unie, nevidíme to jinak, ale zároveň jsme Česká republika.
Jste předsedkyně Mladého ANO a zároveň kandidující do Poslanecké sněmovny. Přichází podle vás hnutí s řešením problémů, které zajímají především mladé?
Největší problém pro naší generaci je bydlení, životní prostředí a celkově to, že se chceme mít dobře, abychom mohli realizovat to, co chceme dělat, ať už v zaměstnání nebo při trávení volného času. Hnutí toto nabízí. Ministryně Dostálová se dopodrobna zabývala bydlením, snažíme se otevřít možnost výstavby nových bytů všem obcím, což je samozřejmě dlouhodobý problém, který nebude vyřešený hned po volbách. Ale pracujeme na tom již 4 roky a alespoň částečné řešení je na cestě.
Mimo to se zvyšují platy učitelům, zdravotním sestřičkám a dalším profesím, které byly dlouhou dobu podhodnocovány. Tím se bude zvyšovat i jejich prestiž, což mladou generaci také zajímá.
Hnutí ANO se věnuje i životnímu prostředí, což někteří nevidí, ale my mluvíme spíše o evolučním řešení, nikoli o revoluci, která v klimatu moc nic nevyřeší, protože se jedná o desetiletí zanedbávaný problém.
Zdroj: se souhlasem Markéty Plesníkové
Jak konkrétně chce hnutí ANO řešit klimatickou krizi?
Byli jsme součástí diskusí o odstavení uhlí, přechodu k jiným formám energie a podařilo se nám postavit se proti stanovisku Uhelné komise a prosadit dřívější konec uhlí. Zároveň, když se podíváme na zelený úděl a podobně, bojujeme za jádro a uvědomujeme si, že přechod na nízko-emisní automobily apod. je složitý proces, který může ohrozit hodně pracovních míst. Musíme tedy myslet zeleně, ale i na to, jak bude ovlivněn trh práce.
Kde se vidíte za dalších 10 let? Bude to stále v politice?
Doufám, že ano. I za 10 let se chci ochomýtat kolem, ať už ve volené funkci nebo na pozici asistenta či poradce.
