Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Tyto dezinformace odhalí jen opravdový expert.
Na internetu denně koluje nekonečné množství informací. Je přitom často těžké rozlišit mezi pravdivými zprávami a fake news, dezinformacemi nebo hoaxy. Dezinformační weby často konstruují zprávy, aby ovlivnili veřejné mínění, nebo dokonce výsledky voleb. Organizace Nelež se stará o to, aby na podobných webech firmy neinzerovaly a portály tak měly méně prostředků pro své další fungování.
Dezinformace se přitom na internetu šíří až 6 x rychleji než ty ověřené a jejich tvůrci na nich vydělávají skoro 200 000 Kč měsíčně. Hoaxy, fake news nebo dezinformace může ovlivnit myšlení mnoha z nás a podle Semantic Visions jim věří 30 % lidí.
Zdroj: Unsplash/Mahbod Akhzami/volně k užití
Vzpomeňme si třeba na velkou kauzu Modré velryby, kdy se lidé báli útoků počítačových hackerů, které měly oběti dohnat až k sebevraždám. Tehdy se jednalo o velmi úspěšný hoax, který se vyvrátil až po několika týdnech. Další dezinformační klasikou mohou být řetězové e–maily, které se snaží často manipulovat s myšlenkami a pohledem na svět převážně u starších generací. Informace je potřeba si ověřovat a hledat jen ty, za nimiž stojí opravdu důvěryhodný zdroj. Alarmujíci je, že více než polovina návštěvníků nepozná, že se nachází na dezinformační stránce.
Ve spolupráci s Nelež jsme pro tebe připravili kvíz, který ti ukáže, jak jsi na tom s ověřováním informací a jestli dokážeš rozeznat pravdu od fake news nebo dezinformace. Zapátrali jsme v historii zajímavých novinových titulků, ověřili je a sestavili z nich otázky, na které zvládne odpovědět jen ten, kdo dokáže opravdu dobře a kriticky přemýšlet.
Kvíz
KVÍZ: Dokážeš poznat pravdu od fake news?
112
Je pravda, že NASA instaluje na Měsíc internetové připojení?
Ano, je to pravda.
Ne, je to konspirační teorie.
Vysvětlení
NASA ve spolupráci se společností Nokia opravdu připravuje internetové připojení 4G na Měsíci. Usnadní to ovládání lunárních modulů.
212
Ulice Německa pokryla čokoláda po nehodě v továrně. Je to pravda?
Ano, je to pravda.
Ne, není to pravda.
Vysvětlení
Tuna čokolády skutečně zaplavila německé ulice po nehodě v továrně. Teplomety, lopatami a horkou vodou ji odstraňovalo 25 hasičů.
312
Co dodá zprávě větší důvěryhodnost?
Obrázek
Odkaz na původní zdroje.
Chytlavý titulek
Vysvětlení
Pokud se jedná o vyjádření, objevy nebo krimi kauzy, vždy hledej odkaz na původní zdroj informace. Pokud článek píše např. o nové lékařské studii, měl by na ni také odkazovat.
412
Je pravda, že mobilním telefonem lze uvařit vajíčko, a proto jsou vlny nebezpečné pro tělo?
Ano, to je pravda.
Ne, toto je hoax.
Vysvětlení
Hoax se původně šířil jen jako vtípek, dezinformační weby si jej ale vzali za svůj a upozorňovali na nebezpečnost telefonů. Pokud nevěříš, zkus si experiment sám.
512
V Orlové měl v rámci volební kampaně proběhnout zápas Přísahy a MP Orlová. Je toto pravda?
Ano, je to pravda.
Ne, je to dezinformace.
Vysvětlení
Na sociálních sítích se šířily falešné události na soutěž o Pohár Roberta Šlachty, jednalo se ale o dezinformaci, kterou vyvrátilo jak město, tak politik i policejní prezidium.
612
„Pár v Kalifornii pojmenoval dítě pomocí emoji!“ Je to pravda?
Ano, to je pravda.
Ne, není to pravda.
Vysvětlení
Jména mohou být sice všelijaká. Článek, který o tomto psal, pochází ze satirického webu, přestože se hojně sdílel na sítích. Z toho plyne, že je potřeba brát zřetel na zdroj informace a zjistit si charakter portálu.
712
Můžeš si na internetu ověřit původ obrázku?
Ano, je to zdarma.
Jen přes placené platformy.
Ne, toto zatím nejde.
Vysvětlení
Původ obrázku lze ověřit i na Google Images. Stačí fotku nahrát do vyhledávání a zjistíš odkud pochází. Často se takto přijde na to, že dezinformační weby přejímají staré a méně známé fotky a připojují je k nesouvisejícím informacím.
812
„Osmiletá holčička ve Švédsku našla v jezeru středověký meč!“ Je toto pravda?
Ano, je to pravda.
Ne, je to hoax.
Vysvětlení
Tato zpráva je pravdivá. Stalo se tak v roce 2018. Dívka prý v jezeru nahmatala něco divného. Ukázalo se, že šlo o středověký artefakt.
912
Díky omezení cestování lidí v lockdownu se do Benátek vrátili delfíni. Je to pravda?
Ano, to je pravda.
Ne, delfíni v Benátkách nebyli
Vysvětlení
Tento hoax vznikl s první vlnou koronaviru. Na fotomontážích se objevilo několik delfínů, kteří se vrací do Benátek. Mělo se tak stát díky čistšímu prostředí, které způsobil pokles cestování.
1012
„Masarykovo nádraží v Praze je přeplněno nelegálními migranty!“ Říká tento titulek pravdu?
Ano, je to pravda.
Ne, není to pravda.
Vysvětlení
Přes noc příspěvek o uprchlících na Masarykově nádraží sdílelo 10 tisíc lidí. Jednalo se přitom o dezinformaci. Fotka, na které nádraží praskalo pod nátlakem migrantů, je sice skutečná, ale zachycuje nádraží v Anglii.
1112
Policie zasahovala proti lidem, kteří si v IKEA chtěli hrát na schovávanou. Je to pravda?
Ano, to je pravda.
Ne, není to pravda.
Vysvětlení
Ve Skotsku plánovalo skutečně 3000 lidí hrát v obchodním domě IKEA schovávanou. To ale obchod zakazuje a policie tak v obchodě zastavovala každého, kdo vypadal, že se před někým schovává nebo někoho hledá.
1212
Papež František otevřeně podporuje Donalda Trumpa.
Ano, je to pravda.
Ne, je to hoax.
Vysvětlení
Jednalo se o předvolební hoax, který byl ale rychle vyvrácen. I přesto jej ale na sociálních sítích sdílely stovky tisíců lidí.
