Charlotte Srnčíková (20) otevřeně o genderové identitě, coming outu a o tom, jaké to je, procházet tranzicí na Slovensku.
Charlotte Srnčíkové je 20 let a teprve nedávno dostudovala tanec na konzervatoři. Ráda by tančila i nadále, ale momentálně řeší svou tranzici a teprve potom se chce vrátit ke kariéře. Spojili jsme se přes videohovor a už z jejích pohybů a z toho, jak mluví, srší ženskost. Někoho, kdo ji nezná, možná nejspíš překvapí její hlas, ale první dojem rychle přehluší její výmluvnost a otevřenost. Má za sebou léta sebereflexe a je to vidět.
Rodačka ze Spišské Nové Vsi měla svůj první coming out v květnu 2020, když své mámě poprvé řekla, že je transgender. Ve velmi otevřeném rozhovoru pro Refresher popisuje, jak k tomu došlo, a mluví o šikanování, které zažívala celý život. „V minulosti po mně běžně lidé křičeli na ulici. Měli tendenci stáhnout okénko v autě a zakřičet mé staré jméno.“
View this post on Instagram
Kromě šikany kvůli genderové identitě podobně jako velká spousta žen zažila i sexuální obtěžování ze strany mužů. „Jelikož ne každý ví, že jsem trans, přistupují ke mně jako k cisgender ženě,“ řekla nám. Momentálně čeká na poslední „zelenou“, aby mohla naskočit na hormonální terapii. Velmi se těší na své nové tělo, ale miluje a respektuje také to, ve kterém žije nyní.
- Jak reagovali její rodiče, když jim řekla, že je transgender.
- Jak na Slovensku probíhá změna pohlaví a co všechno kvůli tomu musí člověk absolvovat.
- Proč je podle Charlotte důležité rozlišit orientaci a genderovou identitu.
- Jak vnímá své tělo, které se neshoduje s její genderovou identitou.
- Jak randí a zda musí mužům vysvětlovat, co znamená být transžena před zákroky.
- Jaké šikanování zažívala během života a proč se musela naučit bezrodové věty.
- Jak vnímá současnou náladu na Slovensku a proč se pro své fotky na Instagramu pohádala s rodiči.
Jen před pár dny v parlamentu smetli ze stolu rovnou dva návrhy na zákaz změny pohlaví. Jak vnímáš současnou atmosféru ve slovenské politice?
Nerozumím, proč mají někteří potřebu dělat zákony, které nepomáhají lidem žít, ale naopak, znemožňují jim to. Z mého pohledu je to nelidské, protože tím zasahují do mého bytí. Neumím na to najít vhodnější slovo, je to nelidské.
Už uběhl více než rok od tvého coming outu. Jak se ti daří v životě, máš podporu svých nejbližších?
Stále to doma nemáme ideální. I teď jsme dost na nože – s mamkou i s tátou.
Proč?
Je mezi námi věkový rozdíl a je to cítit. Řešíme můj instagramový profil a já se rodičům snažím vysvětlit, že se na něm chci prezentovat tak, jak to je pro mě přirozené. To, že jsem trans, s tím nemá nic.
View this post on Instagram
Jak souvisí to, že jsi transgender, s tvými fotkami? Takových fotek najdu na Instagramu tisíc.
Říkají mi, že jsem trans, a proto bych se takhle neměla prezentovat, protože co si potom lidé pomyslí. Ale já takové fotky nedělám proto, abych poutala pozornost a vyžadovala popularitu. Dělám to proto, aby transgender ženy neměly strach a nestyděly se za své tělo. A mám pocit, že v dnešní době, pokud to není alespoň trošku kontroverzní, tak se to nedostane do širšího povědomí.
V minulosti po mně běžně lidé křičeli na ulici. Měli tendenci stáhnout okénko v autě a zakřičet mé staré jméno.
Vnímáš to tedy jako misi, že chceš fotkami pomoci jiným transgender ženám?
Ano. Kdyby takové fotky přidala cisgender žena, možná si něco o ní pomyslí, ale neřeknou jí, že dělá špatné jméno všem ženám. To je to, co doma řešíme: co když si lidé pomyslí, že svými fotkami kazím jméno transkomunitě. Rodiče se bojí, že co když i mými fotkami by argumentovali v parlamentu, že „tohle“ chtějí zakázat.
Snažím se bourat stereotypy a ukázat, že i hezká žena, jak mě někteří označují, dokáže být inteligentní, empatická a chce pomoci lidem. Nemusím se proto fotit v elegantních šatech, abych mohla prezentovat svůj názor. Podle mě jsou to umělecké fotky, které chci mít na profilu, protože se mi líbí.
Rozumím. Podobně kritizují i některé účastníky Pride pochodů, kteří přicházejí v extravagantním oblečení nebo rovnou nazí. Jak to vnímáš?
Na jednu stranu jim rozumím, protože pokud něco není alespoň trošku kontroverzní, tak o tom nemluví. Možná tato komunita vyjde takto na pochod, aby se o ní konečně mluvilo.
View this post on Instagram
Není to potom kontraproduktivní, pokud to vyvolává spíše reakce na oblečení malé skupinky než nějaké hlubší diskuse o právech nebo situaci LGBT komunity?
Stále říkám: Žij a nech žít. Pokud nevíš, proč se ten člověk tak prezentuje, tak ho neposuzuj.
Jaký mají z tebe lidé první dojem?
Spousta lidí mi řekla, že dokud jsem neotevřela ústa, tak si o mně mysleli, že jsem namyšlená pipka. Neberu jim to, možná bych si to také pomyslela. Za ta léta jsem si vybudovala takovou obranyschopnost, a když jdu po ulici, zřejmě se tvářím naštvaně. Ale já si to už ani neuvědomuji, jen mě společnost donutila vytvořit si kolem sebe štít.
Už když si s lidmi povídám, tak říkají, že jsem v pohodě, super, jen že měli zpočátku takový respekt.
Chodíš na Pride?
Poprvé jsem byla letos v Košicích. Dříve jsem nešla ne proto, že bych to nepodporovala, ale necítila jsem potřebu tam jít. Nešlo o to, že bych se styděla, jen jsem neměla ten vnitřní pocit, že bych měla jít.
Vraťme se k tvému instagramovému profilu. Je veřejný a přidáváš fotky, které mohou některým lidem nadzvednout obočí. Dostáváš více hejtu nebo více pozitivní odezvy?
Kdysi jsem dostávala víc hejtu a asi i vím proč. Neuměla jsem se obhájit a lidé možná na mně viděli, že jsem slabší.
Hejt, který dostávám, není jen o tom, že jsem trans. Ano, napíšou mi, že jsem transka a jak je to nechutné, ale na to jim jen řeknu, že děkuji. (úsměv) Řeší také mé názory a postoje, neboť já sdílím svůj každodenní život; v příbězích například běžně mluvím o tom, jak mě někdo naštval. Proto se obouvají do mého pohledu na svět.
Ale v této době už dostávám více pozitivních reakcí. Nadávky mi obvykle chodí z fejkových profilů, píší mi, že je to nechutné, zvrácené, moderní výmysl, že klamu okolí i sebe a jak budu litovat, když projdu tranzicí.
View this post on Instagram
Jaké reakce dostáváš od lidí na ulici?
V minulosti po mně běžně lidé křičeli na ulici. Měli tendenci stáhnout okénko v autě a zakřičet moje staré jméno, na které já už ani nereaguji, nespojuji si to. Ale kromě obtěžování, které souvisí s tím, že jsem trans, zažívám sexuální obtěžování podobně jako cisgender ženy. Jelikož ne každý ví, že jsem trans, přistupují ke mně jako k cisgender ženě.
Vím, že jsi už svou tranzici začala. Co byly tvé první kroky?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak probíhá změna pohlaví na Slovensku a zda k tomu je i zákon, který tento proces jasně pojmenuje.
- Proč někteří transgender lidé nechtějí absolvovat chirurgické zákroky.
- Díky čemu si Charlie uvědomila, že je transgender, a jaké měla dětství.
- Zda je při randění problém, že je transgender, a jak o tom s muži komunikuje.
