Erik Tabery: Lidé vás klidně nechají trochu krást, pokud mají pocit, že se jim s vámi žije lépe (Rozhovor)

Erik Tabery nastoupil do týdeníku Respekt v roce 1997, od roku 2009 je jeho šéfredaktorem. Za svou novinářskou práci získal mimo jiné Novinářskou křepelku pro žurnalisty do 33 let nebo Cenu Ferdinanda Peroutky. Věnuje se rovněž publicistice. Za knihu Opuštěná společnost získal v roce 2018 Magnesii literu.

V rozhovoru jsme se jej ptali na to, jak vidí současnost a budoucnost Česka po letošních volbách do Poslanecké sněmovny, zda budou noví poslanci řešit „témata mladých“ a jak se může proměnit vztah novinařiny a politiky.

O čem podle Vás vypovídají výsledky letošních voleb?

Výsledky ukázaly, že změna je možná, což je pro společnost důležitá zpráva. Frustrace u některých lidí z toho, že se nedá nic změnit a vždy vyhrají ti stejní, hodně sílila. Taky se ukázalo, že spolupráce, jak občanská, tak politická, má smysl. A v neposlední řadě si myslím, že se ukázala důležitost mladých lidí. Když se něco nepovedlo, tak se to většinou v minulosti hodilo na mladé, že jsou líní a nemají zájem. Je pravda, že dřív statistiky ukazovaly, že volit chodí málo mladších lidí. Problém ale byl i v tom, že se politika málo zajímala o mladé. A tohle se u nás trochu zlepšilo. Myslím, že mladí lidé svou větší účastí letos o výsledku rozhodli.

Čeká podle vás mladé voliče pod vládou koalic SPOLU a PirSTAN lepší budoucnost než pod vládou Andreje Babiše?

Nikdy nevíme, jak se co vyvine. Co ale víme, je to, že současné vládní strany dělaly „protimladou“ politiku. I jejich kampaň byla svým způsobem namířená proti mladým, v některých případech až nechutně. Nyní můžeme tedy zatím jen říct, že máme příležitost, ale nikdo neví, jestli se využije. Vidím problém v tom, že liberální proud je v Česku obecně hodně slabý, což ještě umocnilo, že u voleb díky kroužkování propadli Piráti. U některých stran jako STAN nebo TOP 09 jsou i liberálnější poslanci, ale to je málo. A právě liberálnější proudy jsou na mladou generaci víc napojené.

Klimatická krize je obrovský problém, ale vzhledem k atmosféře ve společnosti se to politická reprezentace bojí pojmenovat, bojí se škatulky zelených šílenců.

Jedním z důležitých témat pro mladé lidi je klimatická krize. Jak se podle vás vláda postaví k jejímu řešení? Sněmovna je konzervativní a v nedávném rozhovoru pro Respekt předseda ODS Petr Fiala dokonce zpochybnil vliv člověka na změnu klimatu.

Myslím si, že se Petr Fiala mýlí, stanovisko většiny vědců je jasné. Pokud nebudeme přesvědčeni o zásadní roli člověka, tak to povede k menší ochotě něco dělat. Je ale pamatuji ODS před několika lety, kdy cokoli bylo „zelenější“, nebo se týkalo životního prostředí, znamenalo pro tuto stranu téměř katastrofu. U Petra Fialy a části ODS vidím posun. Větší napojení na toto téma cítím u TOP 09, části KDU-ČSL i Starostů a nejvíce u Pirátů. Ve srovnání se současnou vládou by ta budoucí mohla být vstřícnější k tématům spojeným s klimatem. Ale stále to nebude dost. Pro mě osobně je klima tématem číslo jedna, je to obrovský problém, ale vzhledem k atmosféře ve společnosti se to politická reprezentace bojí pojmenovat, bojí se škatulky zelených šílenců. A ta se tu dává i za mírně ekologickou politiku.