Jaké jsou výhody a nevýhody veganství? Zeptali jsme se odborníků na výživu

Podle jeho slov ovšem záleží na tom, s jaké skupiny osob se porovnávají. „Pokud srovnáváte skupinu veganů s běžnou populací, tak obvykle lidé na veganské stravě budou v průměru zdravější, nicméně je to z toho důvodu, že oproti běžné populaci se také více zajímají o svůj životní styl, častěji sportují, nekouří a nepijí alkohol,“ dodává. Významné zdravotní rozdíly mezi mezi skupinou konzumující maso, respektive živočišné bílkoviny, a mezi vegetariány, podle něj žádné kvalitní studie nedokázaly. 

Co se týče environmentálních otázek, řada studií přišla se zajímavými výsledky. Například vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences uveřejnil v roce 2016 studii, dle které by se po přechodu lidí na rostlinnou stravu snížily emise spojené s produkcí jídla až o 70 procent. 

V dalších studiích se objevilo, že veganské stravování může snížit úzkost a stres nebo migrénu. 

Stravovací negativa veganství lze často pohlídat 

Největším problémem veganského stravování je podle Miloslava Šindeláře vyřazování celých skupin potravin (maso, vejce, mléčné výrobky apod.), které mají prokazatelně pozitivní účinky na lidský organismus a při jejich vyřazení z jídelníčku může docházet k deficitu důležitých látek ve výživě.

„U veganských diet může tedy hrozit celkový nedostatek bílkovin ve stravě – například dle studie z roku 2017 zhruba 27 % veganů mělo velmi nízký příjem bílkovin (pod 10 % z celkového příjmu energie),“ říká Šindelář a doplňuje, že deficit může kromě bílkovin nastat i u jiných látek, jako jsou esenciální omega-3 mastné kyseliny, vitamin B12, vitamin D, vápník, zinek, jód nebo železo. Za další negativa označuje nadbytek vlákniny, průmyslově zpracovaných potravin nebo omega-6 mastných kyselin. 

„Samozřejmě záleží na celkovém složení a zpracování stravy – veganský jídelníček samozřejmě může být poskládán i velmi rozumně,“ dodává Šindelář. 

Přestože rostlinné bílkoviny nejsou podle jeho slov schopny plně nahradit ty živočišné, lze jejich nedostatek vykompenzovat vhodnou kombinací jednotlivých zdrojů: „Obiloviny jsou například chudé na lysin, nicméně luštěniny naopak lysinu obsahují dostatečné množství. To znamená, že pokud nebudeme mít v jídelníčku pouze jeden nebo dva zdroje rostlinných bílkovin a budeme je v rámci celého dne nebo i třeba celého týdne kombinovat, můžeme tuto ,nižší nutriční kvalitu' velmi účinně kompenzovat.“

Veganství u dětí? Odborníci se neshodnou

Velkým tématem je veganské stravování u dětí a dospívajících, v jehož případě mezi odborníky nepanuje shoda. 

Podle Miloslava Šindeláře existují určité specifické situace (vývoj dítěte, těhotenství či kojení), kdy by strava měla být co nejvíce pestrá, aby pokryla veškeré nutriční nároky, což veganství ze své podstaty splňovat nemůže.

S jeho názorem se shoduje Pavel Kohout, vedoucí oddělení Centrum výživy v Thomayerově nemocnici. „Největší problém je, že to dítě se nemůže rozhodnout. Je úplně závislé na rodičích, kteří tomu někdy mohou rozumět, ale často tomu vůbec nerozumí. U stravy, která je smíšená, je výrazně menší šance poškození dítěte než u čistě veganské stravy. Do tří let věku dítěte je to životní styl, který by měl být úplně zakázán,“ vyjádřil se Kohout pro Český rozhlas. 

Opačného názoru je Iva Linda Maruščáková, psycholožka, výživová poradkyně a spoluzakladatelka projektu Vegan Fighter, která v Českém rozhlase upozornila, že veganství nebo vyváženou rostlinnou stravu doporučují přední zdravotnické organizace jako vhodnou a dostatečnou i pro děti. Jmenovala například British National Health Service. „Doporučují vyvážený rostlinný jídelníček pro všechna věková stádia. I pro děti, kojící matky a děti do tří let.“

Slavní vegani nejčastěji bojují za práva zvířat

Veganskou stravu upřednostňuje i řada známých osobností, některé z nich se podělily i o své důvody. Jedním z nejznámějších propagátorů toho životního stylu je oscarový herec Joaquin Phoenix, který je veganem od svých tří let. „Cítíme se privilegovaní k tomu uměle oplodnit krávu, a když porodí, tele jí vezmeme, přestože její výkřiky bolesti a utrpení nejde přeslechnout. A pak jí vezmeme mléko původně určené pro tele, abychom si ho nalili do své kávy nebo cereálií. Máme strach se v tomhle změnit, protože si myslíme, že proto musíme něco obětovat, něčeho se vzdát,“ sdělil herec v emotivní děkovné řeči.

Mezi další celebrity propagující veganství patří třeba zpěvačka Billie Eilish, herečka Natalie Portman, herec Woody Harrelson nebo sportovci Lewis Hamilton, Novak Djokovic či Serena Williams.

Velmi známým propagátorem veganství a ochrany zvířat je americký skladatel a zpěvák Moby, který o veganství také čas od času přednáší a píše knihy. V roce 2015 otevřel veganskou restauraci, veškerý zisk věnuje organizacím na ochranu zvířat.

Mýty šíří vegani i jejich odpůrci

Veganská strava a její příznivci často čelí nepravdivým mýtům, které se okolo veganství rojí. Mezi nejznámější patří, že veganská strava je drahá a obtížně dostupná, kravské mléko je nenahraditelné nebo že veganská strava se skládá jen ze zeleniny a ovoce. 

Všechny tyto mýty vyvrací brožura, kterou vydala Česká veganská společnost s cílem zvýšit informovanost o zdravotní vhodnosti veganské stravy i o praktických a etických otázkách. Najdeš ji na stránce Veganskaspolecnost.cz.

K výmyslům se ve snaze propagace veganské stravy uchylují ale také vegani. Mezi nejčastější mýty, které se šíří, patří například ten, že naši nejbližší příbuzní jako šimpanzi a gorily jsou vegani nebo že veganství je nejekologičtější a každý, kdo to se záchranou planety myslí vážně, by měl být vegan.

Proti těmto mýtům vystoupil například Institut moderní výživy, jejich argumenty si můžeš přečíst v jeho článku.