Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Klimatický summit v Glasgow je v plném proudu. Vybrali jsme nejdůležitějších 5 věcí, na kterých se politikům podařilo dosud dohodnout. Pomůže to však zachránit planetu?
„Už bylo dost řečí!“ křičí naštvaní aktivisté před konferenčním sálem, kde se už téměř týden odehrává klimatický summit OSN. „Strčte si klimatickou krizi do zadku!“ zpívají.
Přišla je podpořit i švédská klimatická aktivistka Greta Thunberg, která společně s nimi skanduje: „No more bla bla bla!“
Mladí lidé přišli vyjádřit nesouhlas s klimatickým summitem COP26, na kterém se sešli političtí lídři, aby společně vyřešili klimatickou krizi. Demonstranti politiky tímto způsobem „vítají“ a dávají jim najevo, že podstatnější než jejich slova na summitu jsou jejich činy.
Klimatický summit OSN však podle několika expertů může věci posunout vpřed. Jedná se o nejvýznamnější klimatické fórum na světě od přijetí Pařížské klimatické dohody v roce 2015.
Zdroj: TASR/AP Photo/Scott Heppell
„Kopeme si vlastní hroby.“
Většina politiků měla na summitu relativně stručné projevy plné ostrých vyjádření. Jako by jim bylo jasné, že slovy planetu nezachrání.
„Kopeme si vlastní hroby,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Je načase říct DOST! Je načase, abychom se přestali chovat k přírodě jako k záchodu,“ dodal.
Britský premiér Boris Johnson přirovnal klimatickou krizi k bondovce, kde se hlavní hrdina snaží zachránit svět před časovanou bombou. „Tragédie však je, že my nejsme ve filmu,“ řekl na závěr projevu. Americký prezident Joe Biden přiznal, že USA musí pomoci planetě víc, než pomáhaly dosud.
Na COP26 se svým projevem vystoupila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Uhlíková stopa letadel, kterými jsme do Glasgow přiletěli, nesmí být jediným výsledkem letošní konference,“ řekla prezidentka.
Zdroj: TASR/AP/Adrian Dennis/Pool Photo via AP
Podaří se tedy politickým lídrům po sobě zanechat i něco jiného než uhlíkovou stopu? Mluvili jsme s klimatickými aktivisty a rozebrali pět nejdůležitějších věcí, které by se po tomto summitu mohly změnit a mohlo by se tak přispět k záchraně planety.
V tomto článku si přečteš:
O co jde na klimatickém summitu COP26.
Jakých 5 změn nám po summitu COP26 pomůže zachránit planetu.
Zda jsou dohody politiků jen prázdné sliby nebo mohou něco změnit.
Co si myslí o těchto krocích slovenský klimatický aktivista.
Jaká je atmosféra přímo na summitu.
1. Oteplení maximálně o 1,5 stupně
Ještě těsně před začátkem samotné klimatické konference COP26 se 1. listopadu setkali lídři 20 ekonomických velmocí. Bylo to na summitu G20 v Římě, kde politici diskutovali o globálním oteplování či koronaviru. Dohodli se, že na summit COP20 přijdou s prohlášením o tom, že budou usilovat o udržení globální teploty vzduchu na 1,5 stupně Celsia. Pařížská klimatická dohoda přitom hovoří o úrovni „pod 2 stupně Celsia“, čili jde o značný posun směrem k lepšímu.
V praxi to znamená, že by ekonomické velmoci musely podniknout drastické kroky a extrémně zredukovat hladinu emisí v ovzduší.
„Nadále jsme zavázáni naplnit cíl Pařížské dohody z roku 2015 a udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jakož i nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřekročil hranici 1,5 stupně Celsia,“ píše se v prohlášení ze schůzky G20.
Podle IPPC představuje udržení teploty na hranici 1,5 stupně Celsia nejbezpečnější scénář vývoje pro klima, planetu a lidstvo.
Spojené státy americké přišly společně s EU s návrhem na výrazné snížení objemu metanu, který lidstvo vypouští do ovzduší. Na konferenci COP26 se pod iniciativu nakonec podepsalo 90 zemí světa. Do roku 2030 se mají emise metanu výrazně zredukovat.
Dobrou zprávou je, že se zapojila i Brazílie, která je jedním z pěti největších producentů metanu na světě. Čína, Rusko a Indie, které se rovněž nacházejí v první pětici, se však k této dohodě nepřipojily.
Metan uniká do atmosféry například při zpracování ropy, z plynové infrastruktury, ze starých uhelných dolů, při zemědělské výrobě či ze skládek odpadu. Únikem do ovzduší výrazně otepluje atmosféru, přičemž podle odhadů má na svědomí až zhruba 1/3 oteplování.
V praxi to bude znamenat, že země budou muset více regulovat těžbu plynu a ropy. Iniciativa přišla od zemí, které jsou největším producentem ropy a plynu na světě (USA) a největším odběratelem plynu (EU). Tento krok lze považovat za jeden z nejúspěšnějších z celého summitu.
Toto rozhodnutí ovlivní Česko i Slovensko. „V kontextu závěrů konference COP26 je jednoznačné, že u nás musíme ukončit další investice do plynové infrastruktury, jejíž vedlejší produkt je metan, mnohem agresivnější skleníkový plyn než CO2,“ říká klimatický aktivista Jakub Hensel z hnutí Mladí za klima.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
O co jde na klimatickém summitu COP26.
Jakých 5 změn nám po summitu COP26 pomůže zachránit planetu.
Zda jsou dohody politiků jen prázdné sliby nebo mohou něco změnit.
Co si myslí o těchto krocích slovenský klimatický aktivista.
Např.:
Celodenný Skipas v PARK SNOW Donovaly ZDARMA
, Poukázka v hodnotě 200 korun na nákup v Furiosa
nebo Poukážka v hodnote 250 eur na dovolenku s Hydrotour
Více než 100 zemí na COP26 souhlasilo se zastavením drancování lesů. Mezi nimi byla opět Brazílie, ve které se nachází amazonský prales. S dohodou souhlasili i Rusové a Číňané. Experti jsou však skeptičtí, protože podobný slib politici dávali už i v roce 2014, od té doby však podle podcastu Daily deníku The New York Times kácení lesů dokonce narostlo.
Evropská unie na COP26 oznámila, že plánuje dát do pěti let na záchranu lesů ve světě miliardu eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen řekla, že tento balíček má pomoci zemím chránit, obnovovat a udržitelně spravovat lesy na celém světě.
„Lesy jsou zelené plíce Země. Musíme je chránit a obnovovat. Zavazujeme se poskytnout jednu miliardu eur na ochranu světových lesů. Je to jasný znak závazku EU být v čele globální změny zaměřené na ochranu naší planety, což je v souladu se Zelenou dohodou EU,“ řekla von der Leyen.
Zdroj: Getty Images/Per-Anders Pettersson
250 milionů eur z přislíbené miliardy bude putovat osmi africkým zemím v povodí řeky Kongo. Jedná se o Burundi, Gabon, Kamerun, Konžskou republiku, Konžskou demokratickou republiku, Rovníkovou Guineu, Rwandu a Středoafrickou republiku.
Po této dohodě by se měly změnit věci i u nás. „Do roku 2030 bychom měli ukončit odlesňování, což vytváří paralelu s reformou národních parků, o které právě jedná parlament. K prosazování takových a mnoha jiných opatření však potřebujeme zodpovědnou, nikoli populistickou politiku,“ dodává k drancování lesů aktivista Jakub Hensel.
Lesy produkují kyslík a čistí vzduch. Proto je jejich ochrana ke zmírnění klimatických změn nezbytná. Absorbují až 30 procent emisí skleníkových plynů. V letech 1990 až 2016 svět ztrácel lesní porosty rychlostí odpovídající přibližně 800 fotbalovým hřištím za hodinu.
4. Podpora zelených technologií
Další ze změn, která by nás měla čekat po COP26, je podpora zelených technologií. Světoví lídři v čele s americkým prezidentem a britským premiérem otevřeli agendu s názvem The Breakthrough Agenda.
Spolupracují na ní i se zakladatelem Microsoftu Billem Gatesem. Plánují do roku 2030 cenově zpřístupnit zelené technologie pro všechny země. Tuto nezávaznou dohodu podepsalo 40 zemí.
Zatím není zcela jasné, jak přesně budou země postupovat. Podle portálu BBC by se nejprve měly zaměřit na oblasti agrosektoru a výroby elektrické energie a také investovat do udržitelných technologií. V praxi by to znamenalo, že by byl trh mnohem více otevřený výrobcům zelených technologií.
Zdroj: flickr/Karwai Tang/UK Government
5. Konec uhlí
Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí členských zemí OSN je ukončení těžby uhlí. Na summitu se k němu nakonec zavázalo 77 zemí světa. Významné je, že se k dohodě přidaly významní producenti jako Polsko, Indonésie, Jižní Korea Vietnam a Ukrajina.
Ale největší spalovači uhlí jako Čína či Indie dohodu nepodepsaly. Indie se však zavázala, že dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2070.
Země se zároveň zavázaly, že do roku 2030 zastaví výrobu v uhelných elektrárnách. Do roku 2040 by chtěly tento krok zrealizovat v chudších zemích.
Těžba a spalování uhlí patří mezi nejvýznamnější faktory, které způsobují globální oteplování.
Zdroj: TASR/Radovan Stoklasa
Odpovědnost máme i my, nejen ekonomické velmoci
Svět má za sebou 26 klimatických summitů OSN. Nacházíme se v kritické situaci, kdy průměrná teplota vzduchu neustále stoupá a ledovce tají, jezera a řeky vysychají.
Miliony lidí přicházejí pro klimatické změny o domov, další miliony trpí následky extrémního počasí. Je však zřejmé, že jde o globální problém, který žádný politický lídr nezvládne vyřešit sám.
„Úkolem celého summitu je spolupracovat, rozšířit povědomí o klimatických změnách a naučit se něco nového od jiných lidí a společností,“ říká Slovenka Eva Horovčáková z International Polar Foundation. Momentálně se nachází přímo na summitu.
„Je to tady velmi zajímavé, je zde asi 30 000 osobností z celého světa a také mnoho lidí, kteří přímo trpí klimatickými změnami a přijeli sem z rozvojových zemí,“ popisuje summit. Dodává, že už potkala prince Williama a popovídala si i s ministrem z Grónska.
Přestože se často jedná o prázdné sliby politiků, zdá se, že COP26 má přece jen svůj úkol. Vytváří na politické lídry silný tlak veřejnosti, která ostře sleduje, zda budou své sliby plnit.
Po tomto týdnu se zdá, že politici za sebou zanechají i něco jiného než jen uhlíkovou stopu. Netřeba však jen čekat na to, k čemu se zaváží „ti nahoře“, začít může každý od sebe. Je důležité uvažovat, jak budeme jíst, jezdit do práce, bavit se, trávit volný čas či podnikat. Planetu B totiž nemáme.
