Klimatický summit v Glasgow je v plném proudu. Vybrali jsme nejdůležitějších 5 věcí, na kterých se politikům podařilo dosud dohodnout. Pomůže to však zachránit planetu?
„Už bylo dost řečí!“ křičí naštvaní aktivisté před konferenčním sálem, kde se už téměř týden odehrává klimatický summit OSN. „Strčte si klimatickou krizi do zadku!“ zpívají.
Přišla je podpořit i švédská klimatická aktivistka Greta Thunberg, která společně s nimi skanduje: „No more bla bla bla!“
Mladí lidé přišli vyjádřit nesouhlas s klimatickým summitem COP26, na kterém se sešli političtí lídři, aby společně vyřešili klimatickou krizi. Demonstranti politiky tímto způsobem „vítají“ a dávají jim najevo, že podstatnější než jejich slova na summitu jsou jejich činy.
Klimatický summit OSN však podle několika expertů může věci posunout vpřed. Jedná se o nejvýznamnější klimatické fórum na světě od přijetí Pařížské klimatické dohody v roce 2015.
„Kopeme si vlastní hroby.“
Většina politiků měla na summitu relativně stručné projevy plné ostrých vyjádření. Jako by jim bylo jasné, že slovy planetu nezachrání.
„Kopeme si vlastní hroby,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Je načase říct DOST! Je načase, abychom se přestali chovat k přírodě jako k záchodu,“ dodal.
Britský premiér Boris Johnson přirovnal klimatickou krizi k bondovce, kde se hlavní hrdina snaží zachránit svět před časovanou bombou. „Tragédie však je, že my nejsme ve filmu,“ řekl na závěr projevu. Americký prezident Joe Biden přiznal, že USA musí pomoci planetě víc, než pomáhaly dosud.
Na COP26 se svým projevem vystoupila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Uhlíková stopa letadel, kterými jsme do Glasgow přiletěli, nesmí být jediným výsledkem letošní konference,“ řekla prezidentka.
Podaří se tedy politickým lídrům po sobě zanechat i něco jiného než uhlíkovou stopu? Mluvili jsme s klimatickými aktivisty a rozebrali pět nejdůležitějších věcí, které by se po tomto summitu mohly změnit a mohlo by se tak přispět k záchraně planety.
-
O co jde na klimatickém summitu COP26.
-
Jakých 5 změn nám po summitu COP26 pomůže zachránit planetu.
-
Zda jsou dohody politiků jen prázdné sliby nebo mohou něco změnit.
-
Co si myslí o těchto krocích slovenský klimatický aktivista.
-
Jaká je atmosféra přímo na summitu.
1. Oteplení maximálně o 1,5 stupně
Ještě těsně před začátkem samotné klimatické konference COP26 se 1. listopadu setkali lídři 20 ekonomických velmocí. Bylo to na summitu G20 v Římě, kde politici diskutovali o globálním oteplování či koronaviru. Dohodli se, že na summit COP20 přijdou s prohlášením o tom, že budou usilovat o udržení globální teploty vzduchu na 1,5 stupně Celsia. Pařížská klimatická dohoda přitom hovoří o úrovni „pod 2 stupně Celsia“, čili jde o značný posun směrem k lepšímu.
V praxi to znamená, že by ekonomické velmoci musely podniknout drastické kroky a extrémně zredukovat hladinu emisí v ovzduší.
„Nadále jsme zavázáni naplnit cíl Pařížské dohody z roku 2015 a udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jakož i nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřekročil hranici 1,5 stupně Celsia,“ píše se v prohlášení ze schůzky G20.
Podle IPPC představuje udržení teploty na hranici 1,5 stupně Celsia nejbezpečnější scénář vývoje pro klima, planetu a lidstvo.
2. Redukce metanu v ovzduší
Spojené státy americké přišly společně s EU s návrhem na výrazné snížení objemu metanu, který lidstvo vypouští do ovzduší. Na konferenci COP26 se pod iniciativu nakonec podepsalo 90 zemí světa. Do roku 2030 se mají emise metanu výrazně zredukovat.
Dobrou zprávou je, že se zapojila i Brazílie, která je jedním z pěti největších producentů metanu na světě. Čína, Rusko a Indie, které se rovněž nacházejí v první pětici, se však k této dohodě nepřipojily.
Metan uniká do atmosféry například při zpracování ropy, z plynové infrastruktury, ze starých uhelných dolů, při zemědělské výrobě či ze skládek odpadu. Únikem do ovzduší výrazně otepluje atmosféru, přičemž podle odhadů má na svědomí až zhruba 1/3 oteplování.
V praxi to bude znamenat, že země budou muset více regulovat těžbu plynu a ropy. Iniciativa přišla od zemí, které jsou největším producentem ropy a plynu na světě (USA) a největším odběratelem plynu (EU). Tento krok lze považovat za jeden z nejúspěšnějších z celého summitu.
Toto rozhodnutí ovlivní Česko i Slovensko. „V kontextu závěrů konference COP26 je jednoznačné, že u nás musíme ukončit další investice do plynové infrastruktury, jejíž vedlejší produkt je metan, mnohem agresivnější skleníkový plyn než CO2,“ říká klimatický aktivista Jakub Hensel z hnutí Mladí za klima.
Co se dozvíš po odemknutí?
O co jde na klimatickém summitu COP26.
Jakých 5 změn nám po summitu COP26 pomůže zachránit planetu.
Zda jsou dohody politiků jen prázdné sliby nebo mohou něco změnit.
Co si myslí o těchto krocích slovenský klimatický aktivista.
Jaká je atmosféra přímo na summitu.
