Co znamenal konec 2. série Zaklínače a v čem všem seriál změnil knižní příběh?

V naší recenzi na 2. sérii Zaklínače jsme zmiňovali některé změny, které tvůrci udělali a zaskočili tím čtenáře a fanoušky knih. Některé změny se podařily, jiné ne, ale celkově asi platí, že si 2. sérii více užijí ti, kteří knihy nečetli.

Změny v ději tě totiž tak trochu vyrušují a neustále se nad nimi zamýšlíš a hodnotíš, jestli se podařily, nebo ne. V článku se podíváme na všechny výrazné a některé menší změny a zkusíme je zhodnotit.

Článek obsahuje spoilery pro knižní sérii.

Doporučeno

RECENZE: 2. série Zaklínače 20. prosince 2021 v 12:30

1. První epizoda a Nivellen

Tvůrci změnili krátkou povídku Grain of Truth dost významným způsobem. V knižní povídce se Geralt a Nivellen neznají. Geralt i čtenář jsou zpočátku vůči postavě chladní, jelikož důvod jejího prokletí se dozvídáme hned a až postupně zjišťujeme, že se Nivellen změnil a začal ve světě konat dobro, takže si zaslouží druhou šanci.

Seriál to celé obrátil, nejprve z Nivellena udělal starého dobrého Geraltova kámoše a nakonec v divácích vyvolal pocit, že si zaslouží to nejhorší. V knize nebyla přítomna ani Ciri, ale to tvůrci nemohli udělat jinak. Máme dojem, že povídka měla být už v první sérii před tím, než se Geralt s Ciri setkal, ale když se tam nevešla, povídku upravili pro 2. sérii.

2. Zaklínač Eskel

Eskel se v knihách často neobjevuje, ale je oblíbený, což se ještě znásobilo po trojici her, ve kterých sem tam účinkoval. Tvůrci seriálu hlavně změnili jeho charakterové rysy a chování. A to se fanouškům vůbec nelíbí. Nechápeme ani to, proč musel zemřít právě on, když žije jak v knihách, tak ve hrách. Jelikož tvůrci měli k dispozici spoustu nových zaklínačů, mohli zabít každého z nich.

Možná doufali, že smrt Eskela bude mít na Geralta a spol. větší emocionální dopad. Jelikož jsme ho však před jeho smrtí znali asi tak pět minut, jako divákům nám to bylo úplně jedno. Tvůrci téměř vůbec neukázali vztah chlapců (Lambert, Geralt a Eskel vyrůstali spolu pod Vesemirovým vedením, viz konec animovaného filmu Nightmare of Wolf), takže nechápeme ani to, jak to zasáhlo ostatní zaklínače. 

P. S. Lambert je tak trochu nepříjemný a odporný. Rozhodně nemuseli zhoršit charakterové rysy úplně všech zaklínačů.

3. Vesemir

Druhá série představila na Kaer Morhen téměř 20 zaklínačů. Osobně jsme rádi, protože Sapkowského představa o tom, že čtyři až pět zaklínačů spravuje celý hrad, se nám vždy zdála divná, nemluvě o jejich financování, ale to už je zase úplně jiná debata. Škola vlka vedená Vesemirem je na začátku 2. série docela silná.

Na jejím konci ale stojí na nohou už jen několik zaklínačů. Přežil Lambert, Coen (ten by měl být ze školy gryfa), Geralt, Vesemir a další nejmenovaný zaklínač. Všichni zemřeli v poslední epizodě, kdy Ciri ovládá elfská čarodějnice jménem Deathless Mother a členka The Wild Hunt, která uvízla v této dimenzi.

Společně se smrtí Eskela dává začlenění nových zaklínačů do příběhu smysl. Sledujeme totiž, jak postupně umírají všichni Vesemirovi zaklínači a jeho „děti“. A on nemá šanci „porodit“ další, protože k tomu nemá potřebné mutageny. Zaklínači mu vymírají přímo před očima a docela to s ním zamává.

I proto je ochoten riskovat život Ciri. Zoufalství a strach z této situace se mu dostávají pod kůži a ovlivňují jeho rozhodnutí. Je to vítaná změna, protože Vesemir je díky tomu více než plochou postavou s jediným účelem – pomáhat Ciri a Geraltovi.

4. Yennefer a ztráta její moci

Yennefer po souboji na Soddenu ztratí veškerou svou moc. V knihách se nic takového neděje. Chápeme, že to bylo pro příběh o Deathless Mother zapotřebí, ale Yen měla ke svým schopnostem v ideálním případě přijít mnohem dříve. Yennefer v knihách i hrách definovala její ctižádostivost, cílevědomost, politické zázemí, Geralt, Ciri a magické schopnosti.

Ve 2. sérii se ale většina těchto témat vytrácí do pozadí, respektive se jim Yen nevěnuje vůbec (i Geralta a Ciri potkává až na konci). Výsledkem je zbytečně natažený příběhový akt s mnohem méně zajímavou Yennefer.

5. Rience a jeho jizva

Rience je v knihách obávaným a nebezpečným soupeřem Geralta a vlastně každého, komu zkříží cestu. Geralt si s Riencem nakonec poradí, ale předchází tomu několik společných střetů, během kterých má Geralt nejednou namále.

Samozřejmě, že v příštích sériích dostane více prostoru, ale obáváme se, že ty nejlepší scény, dialogy a souboje z knih budou tvůrci ignorovat. Malou nápovědou může být i fakt, že v seriálu Rience zjizví Yennefer, zatímco v knihách se o to postará Geralt.

Jedná se o jednu z mnoha změn, při kterých jsme měli dojem, že existují jen proto, aby tvůrci něco změnili a zároveň, aby dali více prostoru a skutků Yennefer, která by byla jinak bezbranná. Henry Cavill se vyjádřil, že se chce co nejvíc držet knih a příliš toho neměnit. Pokud to funguje, neměňte to, řekl. Zdá se, že s ním tvůrci seriálu nesouhlasí.

6. Fringilla a Francesca

S přehledem nejméně zajímavá, nudná a místy až hloupá dějová linie z celé 2. série. Vůbec tedy není překvapením, že nepochází z knih, ale z pera scenáristů seriálu. Fringilla Vigo má z nějakého nepochopitelného důvodu v obou sériích zbytečně moc prostoru. Až na jednu scénu u stolu plného jídla nám ve 2. sérii lezla na nervy a měli jsme chuť přetočit každou scénu, ve které se objevila.

Nejsme nadšeni z výkonu herečky a nepomáhá ani fakt, že se postava nedostatečně rychle pohybuje na ose svého příběhu, takže v rámci děje dost přešlapuje na místě bez nějakého výsledku. Celá dějová linie mezi Fringillou a Francescou se dala odbýt v 15 minutách.

A to vážně ani jednoho elfa nenapadlo, že Francescino dítě zabil někdo z Nilfgaardu pár dní poté, co změnili jejich vzájemnou dohodu o společné armádě? To byla nechutně slabá scenáristická práce.

7. Ciri a její schopnosti

Ciri dokáže v knihách přesouvat energii mezi monolity coby nástroji na otevírání portálů do jiných sfér a dimenzí. Právě spojením sfér (konjunkce sfér) se spojily světy lidí, elfů, trpaslíků a příšer, ale tyto světy se nepropojily úplně.

Když tedy Ciri nechtěně otevře portál do jiné sféry, vylezou z ní nové příšery, které jsme neviděli ve hrách ani knize. A funguje to dost dobře. V knihách je tato schopnost cestování napříč dimenzemi využita úplně jinak. Tuto změnu tvůrcům chválíme.

8. Vzhled Ciri a Triss

Jedná se jen o maličkosti. Ciri už nemá bílé obočí. Herečce ho totiž museli bělit peroxidem a ona se obávala, že kdyby jí to dělali následujících roky až do konce seriálu, o své obočí by úplně přišla. Ve 2. sérii tak má své obočí a vypadá lépe.

Jejímu vzhledu pomohly i lepší kostýmy a kvalitnější make up, jakož i fakt, že herečka trochu dospěla. Změnil se také vzhled Triss, který potěší fanoušky her. Triss má totiž ve 2. sérii poněkud červenější vlasy.

9. Yennefer a Cahir

Dějová linka s Yennefer a Cahirem v knihách vůbec nebyla. Cahirovi nikdy takovým způsobem nepomohla a ani ho v knihách neměla za úkol zabít. Určitě to bude mít odůvodnění pro budoucí události seriálu, ale začínáme si myslet, že i Cahirovy motivace k získání Ciri se od knih mohou odklánět.

10. Konec 2. série

Yennefer se přidala k Geraltovi v ochraňování Ciri. Podobně jako v knihách, i tady tak činí z vlastního přesvědčení a ne kvůli Geraltovi. Avšak motivace a způsob, jak si Ciri oblíbila, jsou diametrálně odlišné. Konec 2. série prozradil i to, že Ciri dokáže otevírat portály do jiných sfér a přivézt odtud nové příšery. Zaklínači, kteří přežili, mají co dělat, aby udrželi školu vlka v chodu. Dějově jsme se, pokud jde o Ciri, dostali do bodu jako v knihách, když po ní šla téměř každá politická a vojenská síla.

No a na závěr nám tvůrci odhalili identitu císaře Nilfgaardu Emhyra var Emreise. Bohužel, na skvělé odhalení a dialog s Geraltem z poslední knihy v sáze nedojde. Tvůrci seriálu jeho identitu odhalili už na konci 2. série, což je rozhodně škoda. Zřejmě tedy bude mít v příštích sériích více prostoru a aktivněji se zapojí do války a politických intrik.