Beverley Allitt také často ve škole chyběla, neboť byla nemocná a není se proto čemu divit, že u zkoušek z ošetřovatelství pohořela. Na vražedkyni se přesto bohužel usmálo štěstí a v roce 1991 byla přijata jako zdravotní sestra do nemocnice Grantham and Kesteven v Lincolnshiru, kde začala pracovat na dětském oddělení. Dívka sice neměla dostatečné vzdělání, nemocnice o jejím podivném chování věděla, ale protože jí chyběl personál, najala Beverley na dočasnou šestiměsíční smlouvu.
Právě nedostatek personálu zapříčinil i to, že Beverleyno vraždící běsnění nebylo dlouho odhaleno. Na denní směně byly vždy jen dvě zdravotní sestry a na noční jedna, takže dívka měla volnou cestu k brutálním vraždám, kterých se v nemocnici dopustila.
První obětí tzv. Anděla smrti se stal teprve sedmiměsíční chlapeček Liam Taylor. Ten byl do nemocnice přijat 21. února 1991 s infekcí hrudníku, a právě v tu chvíli se Beverley rozhodla zaútočit. Chlapcovy rodiče ujistila, že je jejich syn v dobrých rukou a poslala je domů, aby si odpočinuli. Když se pak vrátili, vražedkyně jim sdělila, že má Liam určité dýchací potíže, ale je na dobré cestě k zotavení. V ten den se pak dobrovolně přihlásila na noční směnu, aby mohla chlapce hlídat, což se mu stalo osudným.
Když byla chvíli s Liamem sama, měl další respirační šok, během kterého nemohl dýchat a jeho zdravotní stav se dramaticky zhoršil. Ve tváři se mu objevily červené skvrny, jeho kůže byla smrtelně bílá a Beverley proto zavolala resuscitační tým, který měl malého chlapce zachránit. To se však nepodařilo. Liam utrpěl zástavu srdce, což vedlo k vážnému poškození mozku a dítě tak mohlo zůstat naživu pouze na přístrojích.
Lékaři rodičům doporučili, aby syna odpojili, že nemá šanci na zotavení se a Beverley se nikdy nikdo nezeptal, zda v Liamově smrti nesehrála roli. Jedné podezřelé věci si však kolegové přeci jen všimli, a tou bylo, že chlapec nebyl napojen na alarmující přístroje, které by je o zástavě dechu informovaly.
Jen dva týdny po smrti nebohého Liama se Beverley rozhodla vraždit znovu. Tentokrát se její obětí stál jedenáctiletý Timothy Hardwick, který měl mozkovou obrnu a do nemocnice byl přijat 5. března 1991 kvůli epileptickému záchvatu. Stejně jako v prvním případě, i tentokrát se péče o chlapce ujala vražedkyně, a když byla s dítětem sama, Timothymu se přitížilo. Zmodral, ztratil puls a oživit se ho nepodařilo. V pitevní zprávě stojí, že příčina smrti není známá, ale na vině by mohla být jeho epilepsie.
Třetí obětí se stala roční Kayley Desmond, která byla převezena do nemocnice 3. března 1991 s infekcí hrudníku. Už už se z nemoci zotavovala, když utrpěla zástavu srdce, a to ve stejné posteli, v níž jen před dvěma týdny zemřel i Timothy. Kayley se ale resuscitačnímu týmu povedlo zachránit a děvčátko bylo převezeno do jiné nemocnice, kde lékaři zjistila, že má malá pacientka podivnou díru v podpaží a vzduchovou bublinu poblíž vpichu injekce. Vyšetřování ale zahájeno nebylo a Beverley Allitt opět vyšla bez postihu.
Štěstí v neštěstí měl i pětiměsíční Paul Crampton, který se do nemocnice dostal 20. března 1991 kvůli bronchiální infekci. I o něj pečovala Beverley. Krátce před propuštěním chlapec utrpěl inzulinový šok, po kterém hned třikrát upadl do kómatu. Když byl převezen do jiné nemocnice, tamní ošetřující lékař zjistil, že má Paul v těle příliš mnoho inzulínu, ale ani tentokrát se nikdo nepídil po tom, jak je to možné.
Následující den potkal stejný osud i pětiletého Bradleyho Gibsona, který se léčil se zápalem plic a znenadání jej postihla zástava srdce. Resuscitační tým opět odvedl skvělou práci, život chlapce zachránil, převezl ho do jiné nemocnice a brutální vražedkyně si začala vyhlížet další oběť.
Všechny oběti, které přežily útok Anděla smrti, byly převezeny do stejné nemocnice v Nottinghamu a je až k nevíře, že tamní personál na tom neshledal nic podezřelého. Hned po převozu Bradleyho musela být totiž do nottinghanské nemocnice přeřazena i dvouletá Yik Hung Chan, o kterou taktéž pečovala Beverley. Dívenka 22. března 1991 z ničeho nic zmodrala a nemohla dýchat, ale lékaři to odůvodnili tím, že pacientka utrpěla zlomeninu lebky a pravděpodobně se jednalo jen o komplikaci.
Beverley Allitt se následně zaměřila na dva měsíce stará dvojčátka Katie a Becky Phillips, přičemž dokonat vraždu se jí povedlo pouze v případě Becky, která zemřela v náručí vlastní matky. Katie útok vražedkyně přežila. Ironií je, že matka dvojčat měla za to, že Katie přežila pouze díky rychlému zásahu brutální vražedkyně a Beverley poprosila, zda by se nestala Katiinou kmotrou, s čímž Beverley souhlasila.
Následovaly další čtyři pokusy o vraždu, několik nevysvětlitelných zhoršení stavů u dalších pacientů. Beverleyino běsnění ukončila až vražda patnáctiměsíční Claire Peck. Ta byla hospitalizována 22. dubna kvůli astmatu, přičemž k životu potřebovala dýchací trubici. Jen krátce po převozu do nemocnice ale Claire utrpěla infarkt a zachránit se jí nepodařilo.
V tu chvíli už tamnímu lékaři Nelsonu Porterovi začalo být podezřelé, ke kolika srdečním zástavám na dětském oddělení v uplynulých dvou měsících došlo a začal se pídit po příčině. Kvůli smrti Claire byla navíc do nemocnice povolána policie, neboť se v jejím těle objevily stopy lignokainu, jež by se dětem nikdy neměl podávat. Vyšetřovatel Stuart Clifton ihned pojal podezření, že v nemocnici dochází k něčemu nekalému. Po ohledání stop Cliftonovi došlo, že všechny oběti mají jedno společné. Pečovala o ně Beverley Allitt.
Brutální vražedkyně u výslechu vše popřela. Nezachránilo ji ani její podezřele klidné chování
Policisté, kteří náhlá úmrtí vyšetřovali, se v červenci 1991 shodli na tom, že mají dostatek důkazů, aby mohli z několika vražd a pokusů o usmrcení obvinit zdravotní sestru Beverley Allitt, ale k oficiálnímu formálnímu obvinění došlo až v listopadu 1991.
Sériová vražedkyně všechny překvapila tím, jak byla u výslechu klidná, zdrženlivá, popírala jakékoli zavinění a stále opakovala, že o oběti pouze pečovala. Během prohlídky jejího bytu však bylo zjištěno, že chybí určitě části ošetřovatelského deníku a policisté našli i další důkazy, díky nimž nakonec Beverley obvinili ze čtyř vražd, 11 pokusů o vraždu a 11 těžkých ublížení na zdraví.
Beverley obvinění stále popírala a během čekání na soud se u ní vyvinula mentální anorexie, kvůli které zhubla více než 30 kilogramů. Ani to ale porotu neobměkčilo. Důkazy hovořily jasně, Beverley byla u každé oběti, která měla zdravotní komplikace způsobené vysokým množstvím inzulínu a draslíku v těle a mimo to byla obviněna i z odpojení obětí od kyslíku, dušení a manipulace se stroji.
Profesor Roy Meadow, který zkoumal zdravotní stav obviněné, navíc porotě sdělil, že vražedkyně nemá šanci na uzdravení, je nebezpečná pro všechny a musí být oddělena od společnosti.
Soudní proces trval téměř dva měsíce. Beverley Allitt byla odsouzena 23. května 1993, a to na 13 doživotních trestů. Jedná se o nejvyšší rozsudek v britské historii, ale podle soudce Lathama je úměrný utrpení obětí, smutku rodin a potupě, kterou utrpělo ošetřovatelství jako profese.
Pokud by tě zajímalo, co je s Beverley dnes a zda po třiceti letech od odsouzení nevyužila možnosti podmínečného propuštění, tak pro tebe máme dobrou zprávu. Vražedkyně je stále za mřížemi nejhlídanější psychiatrické léčebny, a pokud někdy o zkrácení trestu požádá, bude převezena do klasické věznice, ale na svobodu už se nikdy nepodívá.
