Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 5. 12. 2022 svátek má Jitka

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Máme pro tebe nový zpravodajský portál!prohlédnout
Článek už přes tento odkaz není dostupný. Počet bezplatných přečtení přes tento odkaz byl vyčerpaný. Pro dočtení článku si předplať REFRESHER+
Refresher - Rozhovory

Istanbulská úmluva: Proč vzbuzuje takové vášně a co by její ratifikace znamenala, vysvětluje advokátka Lucie Hrdá

Istanbulská úmluva budí ve společnosti nebývalé vášně. Mýty, které jsou kolem ní hojně rozšířeny, pro Refresher vysvětlila advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na trestní a rodinné právo a bojuje za oběti domácího a sexualizovaného násilí.

Adéla Ježková
5. 2. 2022 11:30 Čas čtení: 5:22
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Istanbulská úmluva: Proč vzbuzuje takové vášně a co by její ratifikace znamenala, vysvětluje advokátka Lucie Hrdá
Zdroj: Unsplash/Nadine Shaabana/volně k užití
Refresher - Rozhovory
0
Adéla Ježková
5. 2. 2022 11:30
Čas čtení: 5:22

Istanbulská úmluva: Proč vzbuzuje takové vášně a co by její ratifikace znamenala, vysvětluje advokátka Lucie Hrdá

Istanbulská úmluva budí ve společnosti nebývalé vášně. Mýty, které jsou kolem ní hojně rozšířeny, pro Refresher vysvětlila advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na trestní a rodinné právo a bojuje za oběti domácího a sexualizovaného násilí.

Adéla Ježková
5. únor 2022, 11:30
Čas čtení: 5:22
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Istanbulská úmluva: Proč vzbuzuje takové vášně a co by její ratifikace znamenala, vysvětluje advokátka Lucie Hrdá
Zdroj: Unsplash/Nadine Shaabana/volně k užití
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

Česko sice Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, známou těž jako Istanbulskou úmluvu, přijalo již v roce 2016, její ratifikaci nicméně neustále odkládá. Naposledy o její odložení požádal ministr spravedlnosti Pavel Blažek

 

Přestože je tedy podepsaná, není účinná. K tomu potřebuje ratifikaci Parlamentem České republiky. Takzvaná Istanbulská úmluva představuje mezinárodní dokument, jehož ratifikací by se Česká republika zavázala k odstranění veškeré formy diskriminace páchané na ženách.

 

„Přiznáváme tím, že ženy jsou dlouhodobě historicky diskriminovány a snažíme se tuto diskriminaci odstranit – zejména ve formě takzvaného genderovaného násilí, to znamená domácího i sexualizovaného násilí,“ vysvětlila pro REFRESHER Hrdá. Právě v případě takového násilí jsou ženy oběti z 95 %. Podle tiskové zprávy ministerstva práce a sociálních věcí dokonce až třetina žen v České republice nejméně jednou v životě zažila domácí násilí či nějakou formu sexuálního obtěžování.

Nicméně tam, kde se v úmluvě píše o násilí – ať už o domácím, nebo o sexualizovaném, se jedná o ochranu všech obětí. Bez ohledu na gender, biologické pohlaví či sociální kategorie.

 

Úmluva hovoří také o zákazu mutilace pohlavních orgánů – tedy například o ženské obřízce, kdy dojde k odstranění v podstatě celého vnějšího pohlavního orgánu. „Taková obřízka neslouží k žádným zdravotním účelům. Slouží pouze k tomu, aby žena neměla potěšení ze sexu – tedy, aby nepodváděla muže,“ vysvětlila advokátka. 

 

Trestní zákoník úmluva ale nijak nezmění, protože trestné činy k ochraně obětí domácího a sexualizovaného násilí v něm již máme.

Nedostatečná prevence a chybějící ochrana

V Česku by ratifikace Úmluvy především znamenala zavázání se k masivní prevenci, tedy ke vzdělávání v oblasti, kde jsme „pozadu“. Také by došlo k podpoře primární a sekundární péče o oběti, což je záležitost, ve které podle Hrdé Česko velmi zaostává za západním světem. „Různá právní ochrana obětí sexualizovaného a domácího násilí u nás již samozřejmě platí, nicméně ratifikováním deklarujeme, že si stojíme za tím, že je třeba obětem pomáhat a zejména zaplatit další péči o ně, ne jen násilí vyšetřovat a trestat,“ vysvětlila.

Ratifikace by také umožnila finanční zajištění celostátních help linek pro pomoc znásilněným a pro pomoc obětem domácího násilí. V Česku, jak advokátka Hrdá popsala, jsou takové helpline zřízeny pouze neziskovými organizacemi, žádná státní neexistuje.

 

Nedostatek je také azylových domů. Chráněné domy s utajovanou adresou existují v Česku pouze tři. „Nemáme dostatek psychologů, psychiatrů – ať už pro dlouhodobou péči, tak pro tu rychlou, krizovou intervenci. To jsou všechno záležitosti, k jejichž podpoře by se Česká republika ratifikací Istanbulské úmluvy zavázala,“ dodala advokátka.

„Tradice“ násilí v českých domácnostech

Z řad kritiků, kteří proti Istanbulské úmluvě brojí, zaznívají hlavně argumenty, že její ratifikací by došlo k ohrožení „křesťanských hodnot a tradic“. Což je podle advokátky naprostý nesmysl. „Vždy, když takové kritiky slyším, tak mám pocit, že jejich hlavní tradicí je mlátit doma manželku nebo děti. To je taková oblíbená česká tradice, jak to tak v poslední době vypadá,“ uvedla.

 

„Vycházíme sice z křesťanství, ale je spousta evropských států, které tuto úmluvu přijaly a nedošlo k žádnému zákazu místních tradic. Vajíčka budou moci lidi malovat, stejně tak plést pomlázky. Ale bude vadit, když někoho seřežou tak, že bude krvácet,“ dodala Hrdá. „Seřezání do krve“ je ovšem v trestněprávním hledisku problémem již dnes, nehledě na Istanbulskou úmluvou.

 

Neziskové organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí: ŽIVOT 90, Bílý kruh bezpečí, Krizové centrum RIAPS, ROSA – centrum pro týrané a osamělé ženy, ProFem, o.p.s. Další nalezneš zde.

 

Další kritikou, která v souvislosti s úmluvou zaznívá, je, že staví ženy proti mužům a podněcuje nenávist mezi nimi. Takové nálady však podle Hrdé feminismus vzbuzuje vždy. „Já, jako hrdá feministka, můžu říct, že to vůbec není tak, že bych nenáviděla muže. Já nesnáším, když není někde rovnost. A pokud si zákonodárci myslí, že v okamžiku, kdy se zavede rovnost a odstraní diskriminace, tak ženy budou nenávidět muže, je mi jich upřímně líto,“ řekla.

Genderový konec světa?

Fakt, že se úmluva nekonečně odkládá, proto jistě vypovídá o atmosféře v české společnosti. Lidé, včetně politiků, by tak měli podle advokátky přestat omílat nepravdivé mýty a dojmy a spíše se podívat na situaci v zemích, kde byla úmluva ratifikována. Nikde nenastalo žádné hromadné zakazování penisů, nikde nenastaly převýchovné genderové tábory, ani pašování migrantů v diplomatických autech. Ani nic dalšího, s čím se tady straší,“ popsala Hrdá. Místo toho se zavedly helpline, upravilo se azylové řízení pro uprchlíky ohrožené domácím násilím ze zemí, kde to není trestné. Došlo také k důležitému posílení prevenční složky.

 

Nikde nenastal genderový konec světa,“ uzavřela advokátka.

 

Z mezinárodní úmluvy, kterých Česká republika ratifikovala nespočet, se tak podle Hrdé stalo politikum: „Já se vždycky těch, kteří bojují proti Istanbulské úmluvě, ptám, proč jim nevadí úmluva CEDAW, proč jim nevadí Lanzarotská úmluva. Oni na mě koukají a vůbec netuší, o čem mluvím. Úmluva CEDAW je přitom mezinárodní úmluva podobného typu, ke které jsme přistoupili v roce 1980 a mluví o odstranění všech forem diskriminace vůči ženám. Lanzarotská úmluva nás zase zavazuje odstraňovat veškeré sexuální násilí na dětech. Nikomu tyto úmluvy nevadí.“

Co je to „ten gender“?

Hlavní rozkol tak pravděpodobně způsobuje fakt, že Istanbulská úmluva operuje s termínem „gender“ – tedy s takzvaným sociálním pohlavím, které označuje kulturní charakteristiky, modely či role přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví. Třecí plochou je tak právě nepochopení tohoto termínu, jak vysvětluje Hrdá.

 

„Sice nevím, co to je gender, ale hrozně mě to uráží. Asi tak bych to pojmenovala,“ dodala.

 

Odpověď na otázku, zda se dal přístup odkládání od nastoupivší vlády očekávat, je podle Hrdé dvojsečná. Míní, že nová vláda je sice extrémně konzervativní, na druhou stranu je to také vláda, která má právě ochranu obětí sexualizovaného násilí v programovém prohlášení. Odložení Istanbulské úmluvy je tak podle ní přesným opakem toho, co vláda svým voličům slíbila. Politici zároveň podle ní věří, že většina českých voličů je spíše konzervativní – to však nemusí být tak úplně pravda.

„Mladší voliči například považovali zpřísnění trestů proti domácímu násilí za druhou nejdůležitější volební otázku, jak vyplynulo z průzkumů,“ vysvětlila.

 

Politici si však v případě „kontroverzní“ úmluvy zřejmě nechtějí znepřátelit ani jeden „tábor“, a tak se k ní radši ani nevyjadřují. Z oslovených předsedů a předsedkyň politických stran se pro Refresher vyjádřili pouze místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a šéf SPD Tomio Okamura.

Tichá debata

O Istanbulské úmluvě koluje řada mýtů, v praxi ale obsahuje hodnoty, s kterými by se měla ztotožňovat každá země beroucí vážně ochranu lidských práv. Je klíčové, aby se její požadavky skutečně uvedly do praxe. Například v oblasti sexuálního a domácího násilí je potřeba posunout jak legislativu, tak přístup a povědomí veřejnosti,“ napsal Bartoš. Dodal, že Piráti chtějí například zpřísnit tresty ukládané za sexuální násilí, zvýšit dostupnost a kvalitu ochrany obětí, zvyšovat informovanost odborných složek a postupně posilovat důvěru obětí v systém.

 

Naopak Okamura patří k dlouhodobým kritikům Istanbulské úmluvy. Podle něj do České republiky nepatří, jelikož „rovnost a právo naše zákony alespoň teoreticky zajišťují dostatečně“

Tisková mluvčí ODS Adéla Valentová Refresher informovala, že v současné chvíli ministr spravedlnosti Pavel Blažek (za ODS) požádal s ohledem na nové politické složení Poslanecké sněmovny o posunutí termínu projednání Istanbulské úmluvy do konce ledna 2023.

 

„Návrh na ratifikaci jsme vládě předložili již v minulém volebním období. Vláda o něm nerozhodla,“ uvedl také tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Podle něj by resort rád poskytl dostatečný časový prostor pro politické předjednání dané problematiky. Není však vyloučené, že k politickému konsenzu vláda dospěje před stanoveným datem. 
 

Vláda neustálé odkládání ratifikace prolomí podle advokátky až v moment, kdy politikům dojde, že tak lze nasbírat „politické body“ a nepodpora úmluvy by mohla ve výsledku znamenat potenciální ztrátu voličů.

 

„Pokud mladí lidé chtějí žít v zemi, která se přihlásí k západním hodnotám – k těm opravdovým, ne k těm proklamovaným, tak musí dávat politikům najevo, co chtějí,“ řekla Hrdá. Důležité je to podle ní i kvůli probíhající „antikampani“ se zaplacenými spamovými boty, které poslancům denně posílají stovky zpráv a žádají je, aby podobné úmluvy neschvalovaly. Opačné požadavky se proto ztrácí.

 

Probíhající pandemie přitom otevřela debatu o nedostatečné ochraně obětí domácího násilí. Velmi nebezpečné jsou například izolace, karantény a lockdowny, kdy oběť v podstatě nemá jinou možnost než zůstat s agresorem v jedné domácnosti. Podle Hrdé tak „už včera bylo pozdě“.

Upozornit na chybu. Pokud spatruješ v článku nedostatek nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: Unsplash/Nadine Shaabana/volně k užití
NAHORU
Článek už přes tento odkaz není dostupný. Počet bezplatných přečtení přes tento odkaz byl vyčerpaný. Pro dočtení článku si předplať REFRESHER+
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu refresher
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Dostávej upozornění na aktuální události, jako je tato. Zapnout upozornění
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.