Vyhrocený konflikt na Ukrajině může zasáhnout v různých ohledech také Česko. Kromě ekonomických dopadů, jakými je oslabení koruny a zdražení pohonných hmot, se také očekává možný dopad na migrační situaci či dezinformační sféru v Česku. Podívej se na přehled možných scénářů.
Česko předpokládá, že velká část lidí, kteří budou v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině utíkat před válkou, nejpravděpodobněji zamíří do Česka. Stojí to v plánu ministerstva vnitra, jež nastiňuje scénáře opatření, která bude potřeba nastavit s ohledem na počty uprchlíků. Informaci přinesla redakce Aktuálně.cz, která má pracovní plán ministerstva k dispozici.
Při takovém počtu uprchlíků ministerstvo počítá s využitím takzvaných víz strpění, která umožňují využít veřejné zdravotní pojištění. Vízum se uděluje nejdéle na jeden rok.
Ministerstvo vnitra vypočítalo, že průměrné náklady takové pomoci vycházejí na přibližně 1500 korun na jednu osobu na den. Podle materiálu by prvotní aklimatizace ukrajinských občanů trvala tři až šest měsíců, než by byli schopni samostatnějšího života v Česku.
Ekonomika
Začátek války na Ukrajině se dotkl i české měny. Společně s polským zlotým a maďarským forintem patří dle expertů koruna mezi měny, které válka na Ukrajině oslabí nejvíce. Dle serveru E15.cz důvodem je, že zahraniční investoři se v dobách nejistoty odchylují od aktiv na rozvíjejících se trzích. Česká měna tak v posledních dnech odevzdala významnou část zisků, které jí zajistilo zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky. Pro centrální bankéře je to negativní zpráva, protože na silnější korunu spoléhali při tlumení inflace.
„První, kdo v Česku válku na Ukrajině pocítí na vlastní peněžence, budou motoristé. Pohonné hmoty rychle podraží dost možná až k úrovním 40 korun za litr benzínu a 39 korun za litr nafty,“ uvedl ve svém komentáři hlavní ekonom v Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Další vývoj cen pohonných hmot je v tuto chvíli obtížně odhadnutelný, neboť ve válečných podmínkách může nastat prakticky cokoli, včetně přerušení dodávek ropovodem Družba, který do Česka vede z Ruska a prochází Ukrajinou,“ dodává.
Dle Kovandy se koruna prudce znehodnocuje na letošní minima, což zdražení pohonných hmot ještě podpoří.
Sankční politika
Dle premiéra Petra Fialy Česko podporuje zavedení tvrdých sankcí Evropské unie vůči Rusku. Podporu sankcí EU potvrdil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. „Česká republika plně podporuje územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a její právo na obranu před ruskou agresí. V EU podpoříme zavedení tvrdých finančních a ekonomických sankcí proti Rusku,“ uvedl. Jaké sankce by proti Rusku mohli přijít ještě není jasné. Ve čtvrtek ráno je nechtěl dle serveru Idnes.cz blíže komentovat ani Lipavský.
Jednou z možných udržitelných a dlouhodobých sankncí by například, dle rektorka Mendelovy univerzity a možné kandidátky na prezidentku Danuše Nerudové mohla být dekarbonizace evropské ekonomiky a přechod k obnovitelným zdrojům, uvedla to na svém twitteru.
Dezinformace
S eskalací konfliktu se také dá očekávat zvýšený tlak proruských dezinformačních kampaní. Dle organizace Čeští elfové, která se dezinformacemi dlouhodobě zabývá je zřejmé, že trend dezinformačního působení po přímém útoku Ruské federace na Ukrajinu zesílí. Dle Českých elfů je vzhledem ke strategické závažnosti konfliktu pravděpodobné, že současně vedené
informační operace nebudou triviální, ale silné, důkladně plánované a sofistikované.
"Kolegové se v noci po ohlášení útoku snažili zjistit, jaká je reakce tradičních skupin, které šíří kremelskou propagandu a zatím jsme nevypozorovali něajký masivní nálet. Dá se však očekávat, že k tomu dojde," uvedl pro redakci Refresher mluvčí Českých elfů Bob Kartous. Bezpečnostní riziko pro ukrajinské uprchlíky, kteří by do Česka zamířili organizace neočeká.
Nárůst nenávisti
Plán ministerstva vnitra však se zvýšenou nenávistí českých občanů vůči ukrajinským migrantům počítá. Hodlá proto vypracovat migrační komunikační plán, aby možná rizika, co nejvíce snížil. Pomoci s negativním přijímáním uprchlíků z Ukrajiny by podle ministerstva vnitra mohla informační kampaň, strategická komunikace, navýšení kapacit na monitorování a analýzu dezinformací nebo navýšení či dočasné zaměření kapacit policie a zpravodajských složek na tyto problémy.
Kromě zvýšené nenávisti k ukrajinským uprchlíkům je také možné, že narostou projevy nenávisti k ruským občanům, žijícím v Česku. Zda a jak chce nějak ministerstvo reagovat na toto riziko, ministerstvo vnitra redakci do vydání článku neodpovědělo.
