Profily ruských oligarchů jsou různé. Spojuje je však loajalita k moci, diskrétnost či láska k drahým jachtám.
Termín oligarchie v antickém Řecku označoval typ vlády malého počtu lidí. Podle slovníku označuje politickou a hospodářskou vládu nevelké hrstky aristokratů nebo boháčů, případně stát s takovou vládou. Z čelních představitelů ruské oligarchie se proti válce na Ukrajině zatím postavil majitel Chelsea Roman Abramovič, ukrajinský rodák Michail Fridman a miliardář Oleg Deripaska. Loajalita ostatních zůstává zatím alespoň navenek neotřesená.
V Refresheru tě informujeme o všech důležitých aktualitách v souvislosti s válkou na Ukrajině a zároveň poukazujeme na její širší politické a mezinárodní souvislosti. Pokud nechceš, aby ti cokoli uniklo, přihlas se k odběru zpráv o válce na Ukrajině a určitě sleduj i náš každodenní živý textový přenos nejčerstvějších ověřených informací. Pokud chceš naše nasazení při tvorbě zajímavého a důležitého obsahu podpořit a získat přístup k zamčeným článkům, předplať si službu Refresher+.
Terapie šokem
První generace ekonomické třídy ruských oligarchů vzešla podle Bloombergu z chaotických a nepřehledných podmínek ekonomické transformace sovětského hospodářství na státní kapitalismus v 90. letech. Překlopení ekonomiky bylo doprovázeno změnou vlastnické struktury asi 45 000 státních firem na základě systému tvz. kuponové privatizace, kdy každý Rus obdržel akcie v hodnotě 10 000 rublů, což v roce 1991 odpovídalo zhruba výši průměrného měsíčního platu.
Většina obyvatel je ihned odprodala za hotovost zájemcům z řad dobře informovaných „insiderů“. Privatizérům, kteří většinou působili na strategicky výhodných pozicích ve státních podnicích, a správcům těchto podniků se tak za zlomek částky podařilo získat vlastnické podíly ve strategických firmách a společnostech. Na vznik třídy oligarchů však kromě kapitálu potřebovali ještě jednu věc: přízeň politické elity, kterou v Rusku v 90. letech reprezentoval zejména prezident Boris Jelcin.
Nejcennější karty se v novém korupčním prostředí rozdávaly v rafineriích, těžařských společnostech, ocelárnách, hliníkových závodech či v továrnách na výrobu zemědělských strojů a automobilů.
Oligarchie 2.0
Vladimir Putin, který je u moci od roku 2000, zformoval po částečné revizi Jelcinových věrných vlastní skupinu vlivných a spolehlivých oligarchů kombinací staré postsovětské gardy a nové třídy loajálních podnikatelů.
Asi nejlépe zdokumentovaný případ strategie Putina vůči nepoddajným oligarchům představuje chemický inženýr, ropný magnát a prezident Jukosu a kdysi i nejbohatší Rus Michail Chodorkovskij. Toho v roce 2003 po snaze o financování Putinovy politické opozice zatkli a odsoudili na deset let za zpronevěru a daňové úniky. Po propuštění v roce 2013 působí v Londýně v nadaci Open Russia, poukazující na kriminální aktivity Kremlu. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině pomáhal zakládat ruský protiválečný výbor, jehož signatářem je i šachový velmistr a bývalý kandidát na prezidenta Garri Kasparov.
Sankce Západu jako přehlídka ruských oligarchů
Mnozí z oligarchů se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině dostali na sankční seznamy Evropské unie, Velké Británie či USA. Západní mocnosti si na základě úzkého propojení ruských sfér moci a byznysu slibují od ekonomického postihování oligarchů narušení ekonomické pozice Ruska vedoucí až k případnému vojenskému ústupu.
Podle iNews je však naivní předpokládat, že ruští miliardáři se sankcemi nepočítali a že se na ně předem nepřipravili. Existence globální neprůhledné infrastruktury schránkových firem a daňových rájů ke skrývání finančních rezerv a toků přímo motivuje. Mnozí z oligarchů čelí mezinárodním sankcím již od začátku ruské agrese spojené s anexí Krymu z roku 2014 a nové postihy se tedy s velkou pravděpodobností zřejmě nedotknou velké části jejich majetků.
Podle studie amerického ekonomického byra (NBER) z roku 2017 je v daňových rájích ve Švýcarsku, na Kypru či v Panamě ukryto až 800 miliard dolarů patřících nejbohatším ruským oligarchům. Majetek zhruba ve stejné výši si mezi sebou oficiálně dělí celý zbytek ruské populace, čili 145 milionů lidí.
Zajímavá jména oligarchů na sankčních seznamech
Americký diplomat Daniel Fried, který spoluvytvářel sankční seznamy amerických vlád od roku 2014, podle magazínu Qartz pochybuje, že jakékoli sankcionování oligarchů může Vladimira Putina přesvědčit o ústupu. „Putin oligarchy doslova vlastní. Má nad nimi totální kontrolu. Může je dát zatknout či dokonce zavraždit. Předpoklad, že oligarchové mohou Putina zásadně ovlivňovat, je bláznivý.“
Než se ukáže, jaký vliv budou mít sankce na oligarchy ve skutečnosti, podívejme se blíže na některé ze zajímavých jmen vlivných a bohatých Rusů ze sankčních seznamů.
Jevgenij Prigožin
Bývalý kuchař a podnikatel bývá podle The Guardian v médiích díky vlastnictví úspěšné sítě restaurací označovaný i za „Putinova šéfkuchaře“. Na sankčním seznamu Evropské unie se ocitl v souvislosti s provozováním petrohradské „továrny na internetové troly“ s honosným názvem Internet Research Agency. Na seznamu je i jeho matka Violetta, na jejíž jméno v roce 1995 přepsal kateringovou, eventovou a konzultační agenturu Concord. Tu v roce 2018 americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo z ovlivňování amerických prezidentských voleb. Rodinný sankční portrét doplňuje Jevgenijova žena Ljubov Valentinovna.
Ališer Usmanov
Co se dozvíš po odemknutí?
- Který oligarcha zbohatl také na investici do Facebooku.
- Kdo je nejmladší ruský miliardář.
- Kdo z oligarchů má až čtyři národnosti.
- Kdo ztratil po ruské invazi na Ukrajinu největší část majetku.
