Rozhovor s mladým vědcem Jiřím Janouškem.
Přijdeš do obchodu a vedle klasického masa možná v blízké budoucnosti najdeš i maso kultivované. To bude oproti tomu běžnému etičtější, ekologičtější, ale chutí i strukturou k nerozeznání od „originálu“. Na jeho výrobě se podílí mladý vědec Jiří Janoušek, který studuje prezenční studium na Univerzitě Karlově a vede tým společnosti Bene Meat Technologies. Podle něj i jeho kolegů je reálné, že se kultivovaného masa na pultech dočkáme již do pěti let.
S Jiřím jsme se bavili o tom, jak vypadá celý proces produkce kultivovaného masa, jestli jej s klidným svědomím mohou jíst i vegetariáni a jestli se nebojí, že se v budoucnosti technologie zvrtne i ke kultivování lidského masa. Probrali jsme také, jaké dopady má kultivované maso ve srovnání s tím běžným na životní prostředí a kolik by v současnosti kultivovaný steak stál.
Pokud mám správné informace, jste masožravec, maso vnímáte jako požitek. Přesto ale pracujete na projektu vývoje kultivovaného masa. Proč se věnujete zrovna tomu?Musím říct, že v oblasti konzumace masa vnímám i etický rozměr, ale že se některá zvířata chovají na maso, a pak se porazí, beru jako proces, který probíhá i v přírodě. Pokud zvíře během chovu a celého procesu netrpí, neberu to jako něco špatného. Na druhou stranu, tahle podmínka nebývá vždy splněná.
Dva nejdůležitější aspekty jsou pro mě ale ekologický a ekonomický. Z hlediska ekologického se dívám na to, jak poměrně bezprecedentně roste poptávka zejména po hovězím mase, což souvisí s bohatnutím zemí třetího světa, kde je maso prestižní potravina a s tím, jak lidi bohatnou, chtějí masa čím dál víc. Kromě toho existuje i populační růst, kvůli němuž roste poptávka po mase globálně. Kapacity pro produkci masa jsou ale omezené.
Jak omezené?Třeba čistě plochou. V našich podmínkách nemáme moc zbývající plochy, která by se dala rentabilně obdělávat a v současnosti navíc množství obdělávané plochy v ČR klesá. Samozřejmě to ovlivňuje i vyšší efektivita zemědělství, ale dostáváme se do situace, kde zemědělství narazilo na fyzikální stropy, kde už není kam růst. Začala se používat mechanizace zemědělství, umělá hnojiva nebo genetické modifikace a pokroky ve šlechtitelství. Teď už jsme limitovaní jen fyzikálními věcmi. K tomu, aby pšenice vyrostla víc, je potřeba víc světla, ale Slunce svítí pořád stejnou intenzitou.
Navíc je u nás všechno buď město, nebo zemědělská krajina. Většina naší krajiny tedy je zemědělská, což tak nemusí být právě v těch zemích třetího světla, kde vzniká nátlak na zábor další půdy. A zemědělství v tropických zemích není zdaleka tak udržitelné jako u nás. Třeba v Amazonii je půda chudá a během pěti let zemědělství se vyčerpá. Pokud chceme na planetě nějaké zbytky divoké přírody, je nutné provést nějakou změnu.
Rozumím. A jaký je tedy ten ekonomický aspekt, kvůli kterému se na kultivaci masa podílíte?Ten se pojí i s tím ekologickým. V poslední době vidíme velký tlak na určitou ekologizaci ekonomiky. Máme uhlíkovou daň a konvenční maso má nezanedbatelnou produkci skleníkových plynů. Pokud se chceme oprostit od morálky, normální maso už nemusí být rentabilní. Už teď se objevují návrhy na daň za maso, což by ekonomický aspekt posunulo v neprospěch standardní produkce. Ještě mě napadá, že existuje také zdravotní aspekt.
Jeden z problémů konvenčních kovů je, že si vynucuje potřebu používání různých léčivých přípravků, jako jsou třeba antibiotika. Když se tyto látky dostanou do životního prostředí, nemusí tam dělat úplně dobrotu a my nejsme schopní kontrolovat jejich únik do prostředí. To pak může mít vliv i na náš zdravotnický systém, protože v chovech vznikají rezistentní kmeny bakterií. Proto si myslím, že má smysl kultivované maso vyvíjet.
Přesuňme se teď do zákaznické roviny. Vaše kolegyně Kateřina Marešová před rokem v rozhovoru pro DVTV řekla, že si kultivované maso budeme kupovat do pěti let v obchodě. Dočkáme se tedy brzy umělého steaku?Já obecně nerad dělám předpovědi. Všimněte si také, že kolegyně Marešová řekla, že je to reálné, nikoliv, že to bude. V minulosti jsem u konkurence viděl bombastická prohlášení o tom, že kultivované maso bude v roce 2021 nebo 2022 a zatím je ticho po pěšině. To jsou prohlášení, která mají za úkol nalákat investory.
Ale zpátky k otázce. Ano, pokud všechno bude probíhat optimálně, tak lze v úseku pěti let technologii skutečně vyvinout.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak je možné z jedné buňky vypěstovat celou krávu
- Proč je při tvorbě kultivovaného masa stále využívat živých zvířat
- Zda by bylo možné vyrobit kultivované maso z člověka
