Radiační situace je přísně sledována. Jakmile se něco mihne nad Evropou, víme to, říká jaderná vědkyně Adéla Chalupová (Rozhovor)

Jaderná vědkyně Adéla Chalupová se na svém Instagramu dlouhodobě věnuje popularizaci jaderné energetiky, která je pro mnoho z nás velkou neznámou. V souvislosti s válkou na Ukrajině, kde ruská vojska obsadila hned dvě jaderné elektrárny, jsme se proto s Adélou spojili a zjistili jsme, jak se situace má. Hrozí Česku nějaké nebezpečí? A mohou Rusové způsobit další jadernou katastrofu, jako byla ta v Černobylu v roce 1986? Odpovědi na tyto otázky, ale třeba také na to, jak často se radiace měří, se dočteš v našem rozhovoru.

Doporučeno

Kandidát na prezidenta generál Petr Pavel: Rusko ještě zdaleka nevyužilo všechny možnosti a všechny zbraně, které má k dispozici 4. března 2022 v 11:30

Rusové na Ukrajině obsadili již dvě jaderné elektrárny. Může v důsledku bojů v jejich okolí dojít k poškození a úniku radiace?

Rusové mohou poškodit ledacos, ale elektrárny jsou dimenzované tak, aby takový zásah vydržely. Na druhou stranu je to poprvé, co někdo na fungující jadernou elektrárnu útočí a mnoho lidí, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii, to překvapilo. Rusové s elektrárnami ale nemohou udělat nic moc hrozného. Černobyl je už 22 let uzavřen a nepředstavuje pro Evropu žádnou dramatickou hrozbu. Havarovaný reaktor je zakrytý sarkofágem a novým krytem. Ze zbylých tří bloků bylo palivo vyvezeno a nyní se dochlazuje. Radionuklidy, které palivo obsahovalo těsně po vyvezení, se postupně rozpadají a jeho radioaktivita klesá. Eventuální poškození by mělo pouze lokální následky.
 
Druhá ukrajinská elektrárna obsazená ruskými silami je Záporožská. Ani tam nehrozí havárie velkých rozměrů. Tamní bloky jsou velmi podobné těm v Temelíně, mají robustní ochranné systémy, které jsou třikrát zálohované a vzájemně zastupitelné.
 
Nejsem válečný stratég, ale spíše to vypadá, že se Rusové snaží elektrárny využít k manipulaci. Elektrickou síť lze vyřadit poměrně snadno útokem na dráty vedení nebo transformátorové stanice, avšak oni se zaměřili na obsazení černobylské a záporožské elektrárny, bez výrazného přerušení dodávek elektřiny. Zřejmě se nesnaží tuto infrastrukturu zničit, ale převzít nad ní kontrolu a později ji využít k vyjednávání.

V případě nejhoršího možného scénáře, který zahrnuje mnohačetná selhání, jsou součástí moderních elektráren propracované ochranné systémy a bariéry, které brání úniku radioaktivních látek do okolí

Jak moc jsou elektrárny chráněny, aby nedošlo k jejich poškození? Čím jsou jaderné bloky kryté?

Jaderné elektrárny jsou velmi robustní. Bezpečnost ukrajinských bloků, stejně jako těch našich, je založena na principu ochrany do hloubky. V případě nejhoršího možného scénáře, který zahrnuje mnohačetná selhání, jsou součástí moderních elektráren propracované ochranné systémy a bariéry, které brání úniku radioaktivních látek do okolí. Jednou z těchto bariér je kontejnment, což je železobetonová obálka, která musí odolávat například přírodním katastrofám, výbuchu či pádu letadla.

Takže obavy mnohých, že Rusové použijí vyhořelé jaderné palivo k výrobě zbraňového plutonia, jsou zbytečné?

Obávám se, že ruská zbraňová výbava vůbec nevyžaduje, aby šli ruští vojáci na Ukrajinu pro plutonium. Zabráním elektráren chce podle mě Rusko Ukrajinou pouze manipulovat.  Navíc z paliva lehkovodních reaktorů se zbrojní plutonium získat nedá.

Jaderný reaktor musí být nouzově odstaven do 3 sekund, což se také pravidelně zkouší při každém spouštění

V případě, že by přece jenom hrozilo nějaké riziko, existuje tlačítko, pomocí kterého by se elektrárna mohla rychle vyřadit z provozu?

Samozřejmě, bezpečnostní systémy jsou na to dimenzované. Jaderný reaktor musí být nouzově odstaven do 3 sekund, což se také pravidelně zkouší při každém spouštění. I po zastavení štěpení v reaktoru je ale třeba jej dochlazovat, kvůli zbytkovému vývinu tepla.
 
Dlouhodobé dochlazování závisí na dodávce elektřiny. I proto je pro Ukrajinu důležité, aby si zachovala přístup k elektřině. Na záporožské elektrárně nebyl přístup k elektřině přerušen. Vede do ní pět linek, z nichž sice dvě byly poškozeny, ale bohatě stačí jedna provozuschopná. Navíc je v elektrárně několik variant nouzového napájení, včetně dieslových generátorů. Elektrárna by případný výpadek jistě zvládla.

Záporožská jaderná elektrárna je největší v Evropě. Zásobuje také Česko?