Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
S jadernou vědkyní Adélou Chalupovou o jaderných elektrárnách na Ukrajině, havárii v Černobylu, radiaci a bezpečnosti České republiky.
Jaderná vědkyně Adéla Chalupová se na svém Instagramu dlouhodobě věnuje popularizaci jaderné energetiky, která je pro mnoho z nás velkou neznámou. V souvislosti s válkou na Ukrajině, kde ruská vojska obsadila hned dvě jaderné elektrárny, jsme se proto s Adélou spojili a zjistili jsme, jak se situace má. Hrozí Česku nějaké nebezpečí? A mohou Rusové způsobit další jadernou katastrofu, jako byla ta v Černobylu v roce 1986? Odpovědi na tyto otázky, ale třeba také na to, jak často se radiace měří, se dočteš v našem rozhovoru.
Rusové na Ukrajině obsadili již dvě jaderné elektrárny. Může v důsledku bojů v jejich okolí dojít k poškození a úniku radiace?
Rusové mohou poškodit ledacos, ale elektrárny jsou dimenzované tak, aby takový zásah vydržely. Na druhou stranu je to poprvé, co někdo na fungující jadernou elektrárnu útočí a mnoho lidí, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii, to překvapilo. Rusové s elektrárnami ale nemohou udělat nic moc hrozného. Černobyl je už 22 let uzavřen a nepředstavuje pro Evropu žádnou dramatickou hrozbu. Havarovaný reaktor je zakrytý sarkofágem a novým krytem. Ze zbylých tří bloků bylo palivo vyvezeno a nyní se dochlazuje. Radionuklidy, které palivo obsahovalo těsně po vyvezení, se postupně rozpadají a jeho radioaktivita klesá. Eventuální poškození by mělo pouze lokální následky.
Druhá ukrajinská elektrárna obsazená ruskými silami je Záporožská. Ani tam nehrozí havárie velkých rozměrů. Tamní bloky jsou velmi podobné těm v Temelíně, mají robustní ochranné systémy, které jsou třikrát zálohované a vzájemně zastupitelné.
Nejsem válečný stratég, ale spíše to vypadá, že se Rusové snaží elektrárny využít k manipulaci. Elektrickou síť lze vyřadit poměrně snadno útokem na dráty vedení nebo transformátorové stanice, avšak oni se zaměřili na obsazení černobylské a záporožské elektrárny, bez výrazného přerušení dodávek elektřiny. Zřejmě se nesnaží tuto infrastrukturu zničit, ale převzít nad ní kontrolu a později ji využít k vyjednávání.
Zdroj: se souhlasem Adély Chalupové
V případě nejhoršího možného scénáře, který zahrnuje mnohačetná selhání, jsou součástí moderních elektráren propracované ochranné systémy a bariéry, které brání úniku radioaktivních látek do okolí
Jak moc jsou elektrárny chráněny, aby nedošlo k jejich poškození? Čím jsou jaderné bloky kryté?
Jaderné elektrárny jsou velmi robustní. Bezpečnost ukrajinských bloků, stejně jako těch našich, je založena na principu ochrany do hloubky. V případě nejhoršího možného scénáře, který zahrnuje mnohačetná selhání, jsou součástí moderních elektráren propracované ochranné systémy a bariéry, které brání úniku radioaktivních látek do okolí. Jednou z těchto bariér je kontejnment, což je železobetonová obálka, která musí odolávat například přírodním katastrofám, výbuchu či pádu letadla.
Takže obavy mnohých, že Rusové použijí vyhořelé jaderné palivo k výrobě zbraňového plutonia, jsou zbytečné?
Obávám se, že ruská zbraňová výbava vůbec nevyžaduje, aby šli ruští vojáci na Ukrajinu pro plutonium. Zabráním elektráren chce podle mě Rusko Ukrajinou pouze manipulovat. Navíc z paliva lehkovodních reaktorů se zbrojní plutonium získat nedá.
Jaderný reaktor musí být nouzově odstaven do 3 sekund, což se také pravidelně zkouší při každém spouštění
V případě, že by přece jenom hrozilo nějaké riziko, existuje tlačítko, pomocí kterého by se elektrárna mohla rychle vyřadit z provozu?
Samozřejmě, bezpečnostní systémy jsou na to dimenzované. Jaderný reaktor musí být nouzově odstaven do 3 sekund, což se také pravidelně zkouší při každém spouštění. I po zastavení štěpení v reaktoru je ale třeba jej dochlazovat, kvůli zbytkovému vývinu tepla.
Dlouhodobé dochlazování závisí na dodávce elektřiny. I proto je pro Ukrajinu důležité, aby si zachovala přístup k elektřině. Na záporožské elektrárně nebyl přístup k elektřině přerušen. Vede do ní pět linek, z nichž sice dvě byly poškozeny, ale bohatě stačí jedna provozuschopná. Navíc je v elektrárně několik variant nouzového napájení, včetně dieslových generátorů. Elektrárna by případný výpadek jistě zvládla.
Záporožská jaderná elektrárna je největší v Evropě. Zásobuje také Česko?
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak často se měří radiační úroveň v Česku
Proč je nemožné, aby Záporožská elektrárna vybuchla
Co si jakožto odbornice myslí o užívání jódových tablet
Proč se jaderná vědkyně Adéla Chalupová rozhodla studovat právě tento obor
Zda Rusům, kteří obsadili Černobyl, hrozí zdravotní riziko
Proč se Česko nemusí obávat případného úniku radiace ze Záporožské elektrárny
Např.:
Poukážka v hodnote 250 eur na dovolenku s Hydrotour
, Jednodňová lyžovačka na Stuhlecku s dopravou ZDARMA
nebo Lístok ZDARMA na linke Bratislava – Viedeň/Schwechat
Včera (16.3.2022, pozn. redakce) byla Ukrajina úspěšně připojena k hlavní evropské síti. Ukrajinská elektřina tak proudí do Evropské unie a zpět.
Původně byla ukrajinská elektrická síť od sovětských dob propojena pouze s ruskou a běloruskou. Ale již více než pět let je snahou Ukrajiny energeticky se osamostatnit od Ruska. V první den invaze se Ukrajina odpojila od Ruska a následně fungovala v tzv. ostrovním režimu – co se vyrobilo, to se spotřebovalo. Evropská unie se vzápětí zavázala, že vzájemné propojení urychlí, a to se také stalo. Nové propojení pomáhá kromě dodávek stabilizovat frekvenci ukrajinské sítě.
Česká republika již takřka dva roky řeší stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, o kterou se ucházelo Rusko. Je nyní z tendru nadobro vyřazeno?
Ano, ruské a čínské firmy byly z tendru nadobro vyřazeny. Bloky ruské koncepce, které v Česku máme, jsou technicky velmi dobře udělané a rozhodně to není tak, že by Ruskové dělali horší elektrárny. Nicméně i s ohledem na poslední události souhlasím s rozhodnutím, že účast Ruska na výstavbě nových bloků představuje riziko.
Někteří poslanci se oháněli tím, že jsou ruské bloky bezkonkurenční. Je to pravda? Ostatní státy tak dobré a výkonné bloky postavit neumí?
Umí. Pro Českou republiku by samozřejmě bylo jednodušší mít i nové bloky z Ruska, protože jich tu již šest provozujeme. České firmy zajišťují servis, údržbu a dodávají některé systémy a komponenty. Při výstavbě nových bloků se budeme muset učit a přizpůsobovat jinému projektu. Ale že by byly bloky jiných zemí horší? To ne.
Situace se monitoruje online, v Česku na 131 místech a na Ukrajině na zhruba 326 místech. Monitorování se vyhodnocuje každých 10 minut a každou hodinu se posílá na web, kde si radiační situaci může prohlédnout každý z nás
Radiační situaci sledujeme také v Česku. Jak často se měří?
Situace se monitoruje online, v Česku na 131 místech a na Ukrajině na zhruba 326 místech. Monitorování se vyhodnocuje každých 10 minut a každou hodinu se posílá na web, kde si radiační situaci může prohlédnout každý z nás. Doplňkově k těmto měřením probíhá i periodické měření pomocí integrálních detektorů, které radiační situaci vyhodnocují zhruba jednou za tři měsíce. Pravidelně se dělají ještě i odběry půdy, vody či toho, zda radiace není v potravinách. Radiační situace je opravdu přísně sledovaná, proto jakmile se něco mihne nad Evropou, tak o tom víme.
Zdroj: se souhlasem Adély Chalupové
Pokud by došlo k nějaké úniku, jakým způsobem se tato informace dostane k občanům Česka?
Naštěstí jsem to nikdy nezažila, ale systém radiační kontroly včas upozorní i na sebemenší únik radioaktivity. Pokud by únik překročil zásahovou úroveň, jsou připraveny systémy upozornění veřejnosti v blízkém i vzdálenějším okolí a plány zahrnující odpovídající ochranná opatření.
Pro každé jaderné zařízení a pracoviště jsou předem vypracovány vnitřní a vnější havarijní plány. V okolí jaderných elektráren je rovněž definovaná zóna havarijního plánování, přičemž v Dukovanech je to asi 20 km a v Temelíně 13 kilometrů. Mezi neodkladná opatření v případě radiační mimořádné události patří ukrytí, jódová profylaxe a evakuace.
Existuje rovněž Národní radiační havarijní plán uvažující únik radionuklidů za hranice zóny havarijního plánování. Odpovědné orgány krizového řízení by v takové situaci zavedli taková opatření, aby efektivní dávky z ozáření byly tak nízké, jak jen lze.
Radiace je všude kolem nás a přírodnímu ozáření se nevyhneme. Dokonce i lidské tělo je tvořeno radionuklidy, zejména draslíkem, který se podílí na funkci důležitých orgánů jako je srdce, nervová a svalová soustava
Jaká je normální hodnota radiace?
Radiace je všude kolem nás a přírodnímu ozáření se nevyhneme. Dokonce i lidské tělo je tvořeno radionuklidy, zejména draslíkem, který se podílí na funkci důležitých orgánů jako je srdce, nervová a svalová soustava. Přírodní ozáření je nerovnoměrné a závisí na poloze a nadmořské výšce. Když budete bydlet nad uranovým ložiskem, tak samozřejmě budete mít jinou hodnotu efektivní dávky, než když budete bydlet v Praze. V Česku je průměrný dávkový ekvivalent 3 mSv za rok. Měřící místa radiační situace vyhodnocují odchylky od pozadí na daném místě.
Měřící místa hlásí jakoukoli odchylku či pouze takovou, která přesáhne určitou úroveň?
Měřící místa hlásí každé měření. Pokud dojde k nějaké odchylce, tak se spouštějí varovné signály. Záleží, o jak velké zvýšení radioaktivity se jedná, podle toho se rozlišuje záznamová, vyšetřovací a zásahová úroveň. Při překročení zásahové úrovně se zavádějí ochranná opatření.
Nemůže Rusům, kteří obsadili Černobyl, hrozit nějaké zdravotní riziko, když v jaderné elektrárně pobývají několik desítek dní?
Ne, v lokalitě Černobylu není tak vysoká úroveň radiace, aby byla zdraví škodlivá. Černobyl se v posledních letech stal spíše turistickou atrakcí, ale tamní elektrárna byla až do roku 2000 normálně v provozu, i po havárii. Každý den tam chodili zaměstnanci, někteří lidé se tam dokonce rozhodli zůstat a žijí v černobylské zóně dodnes.
Ale z pohledu psychiky čelí ukrajinský personál v Černobylu extrémnímu a zbytečnému tlaku. Ruské síly jim poslední tři týdny brání v opuštění elektrárny.
Kdyby přeci jenom došlo k výbuchu Záporožské elektrárny…
To nejde (smích). Lehkovodní reaktory, které se na Ukrajině používají, nemohou z fyzikální podstaty vybouchnout. Jaderný reaktor není jaderná bomba.
Česko se obávat nemusí, nejbližší ukrajinská elektrárna je více než 1000 kilometrů daleko. I při hypotetickém velkém úniku radiace by nás chránila vzdálenost
Znamená to tedy, že se Česko vůbec nemusí obávat?
Česko se obávat nemusí, nejbližší ukrajinská elektrárna je více než 1000 kilometrů daleko. I při hypotetickém velkém úniku radiace by nás chránila vzdálenost.
Havárie, která se odehrála v Černobylu byla tou nejhorší možnou, jaká se jaderné elektrárně mohla stát. A nemůže se opakovat, protože konstrukce dnešních jaderných reaktorů je zcela odlišná.
V případě, že by přece jenom došlo k velkému úniku radiace, tak kolik kilometrů od elektrárny by by bylo zasaženo?
Dnešní bloky ze své fyzikální podstaty a konstrukce znemožňují podobně rozsáhlou katastrofu jako nastala v Černobylu. Událost, kterou ale nelze absolutně vyloučit, je spojená s roztavením paliva zbytkovým vývinem tepla v odstaveném reaktoru, jako tomu bylo ve Fukušimě. Pokud by v jejím důsledku došlo k uvolnění radioaktivních látek, bylo by to lokálního charakteru. Týkalo by se to hlavně lidí nacházejících se v zóně havarijního plánování, která bývá v okruhu 20 kilometrů.
Jódové tablety mají význam pouze při radiační události a neměly by se užívat preventivně, neboť zatěžují organismus
Skupují Češi jodové tablety oprávněně?
Při provozu jaderného reaktoru vzniká radioaktivní jód, který by v případě havárie mohl uniknout do atmosféry. Štítná žláza má tendenci tento jód absorbovat. Účinek jódové profylaxe je založen na tom, že se štítná žláza při požití stabilního jódu v tabletách přesytí a nepřijímá ten radioaktivní ze vzduchu. Jódové tablety mají význam pouze při radiační události a neměly by se užívat preventivně, neboť zatěžují organismus.
Vrátím se ještě k jaderným zbraním. Sleduje NATO, kde jsou jaderné zbraně ostatních zemí uchovávány?
Jaderné zbraně v současnosti vlastní kromě Ruska a Spojených států také Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a pravděpodobně Izrael. Koncem šedesátých let vznikla Smlouva o nešíření jaderných zbraní, kterou většina jaderných velmocí podepsalo, včetně Ruska. Zavázali se k postupnému odzbrojení a k tomu, že tyto technologie nebudou šířit do dalších států.
U většiny zemí je velikost jaderného arzenálu známa, nicméně plány o jeho použití jsou tajné. Přestože Vladimir Putin hrozí s nasazením jaderných zbraní, západní zdroje uvádějí, že kromě výhružek neproběhly žádné fyzické změny ruského arsenálu. A je nepravděpodobné, že se to stane.
Zdroj: se souhlasem Adély Chalupové
Kdyby nějakou zemi jaderná zbraň přeci jenom zasáhla, tak jaký okruh by byl poničen?
Vůbec nejsilnější mezikontinentální jaderná raketa, kterou Rusové nyní mají, je SS-25 Topol, která má sílu stovek kilotun. Ničivý účinek jaderné hlavice je především v tlakové vlně a tepelném záření. Bezprostředně po výbuchu by byl zničen okruh do 20 kilometrů. Přesné škody se ale nedají odhadnout, závisí na způsobu shození, počasí, geografii místa a mnoha dalších aspektech. Radioaktivní spad tvoří malou část ničivosti zbraně, ale může trvat i několik měsíců až let.
Na závěr mi ještě řekněte, proč jste se rozhodla studovat právě tento obor?
Vždy mě bavila technika a chvíli jsem přemýšlela nad tím, že bych studovala astronomii. Pak jsem se ale rozhodla, že bych chtěla dělat něco, co je užitečné, co lidé potřebují, co budou potřebovat, tak jsem zvolila energetiku. Vzhledem ke globálnímu oteplování, které je nyní trochu upozaděné, a k životnímu prostřední mi jaderná energetika dává hrozně velký smysl a naplňuje mě. Jsem moc ráda, že jsem se k tomu rozhodla.
