Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 5. 12. 2022 svátek má Jitka

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Máme pro tebe nový zpravodajský portál!prohlédnout
Zajímavosti - Zahraniční

Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici

Jak vypadá Azov v současnosti?

Jakub Paulík
14. 3. 2022 9:30 Čas čtení: 6:48
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici
Zdroj: Wikimedia/Carl Ridderstråle/na voľné použitie
Zajímavosti - Zahraniční
1
Jakub Paulík
14. 3. 2022 9:30
Čas čtení: 6:48

Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici

Jak vypadá Azov v současnosti?

Jakub Paulík
14. březen 2022, 9:30
Čas čtení: 6:48
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici
Zdroj: Wikimedia/Carl Ridderstråle/na voľné použitie
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

Pluk Azov na Ukrajině spojovaný s neonacisty bývá často zneužívaný ke kremelské válečné propagandě. Společně s odborníky jsme se proto podívali na jeho vývoj od války v Donbasu z roku 2014 až po současnost.

 

Jak velká část jeho členů se hlásila k nacistické ideologii? Jaký mají pravicoví radikálové vliv na ukrajinskou politiku? A proč současný Azov nemůžeme srovnávat s jeho stavem z roku 2014?

 

V Refresheru každý den sledujeme dění během války na Ukrajině. Čtenářům přinášíme nejen rozhovory s analytiky, ale i reportáže přímo z Ukrajiny. Naši práci můžeš podpořit jako člen klubu Refresher+.

 

Azov | Ukrajina
Zdroj: Wikimedia/Carl Ridderstråle

Azov byl od radikálů značně očištěný, tvrdí analytici

Pluk Azov bývá často označovaný jako prapor (z angličtiny battalion – batalion), v současnosti však už je podle analytika Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) plukem. Vznikl společně s více dobrovolnickými jednotkami v roce 2014 po vypuknutí války v Donbasu.

 

Ukrajina v té době měla natolik poddimenzovanou armádu, že potřebovali pomoc i od dobrovolníků. Do obrany země se tehdy hlásili Ukrajinci, ale také cizinci, mladíci bez zkušeností a také starší muži.

 

Součástí Azova však byli i členové ultranacionalistické organizace Patriots of Ukraine (Patrioti Ukrajiny) a neonacistického seskupení Social-National Assembly (Sociálně-národního shromáždění). Tyto organizace v minulosti podle Aljazeery útočily na ukrajinské minority, jako například na Romy.

 

Prapor Azov na začátku vedl Andrij Bely Vozd (přezdívka Bílý vůdce) Bileckyj, který ještě v roce 2010 otevřeně mluvil o nadřazenosti bílé rasy a „podřazených rasách, které vedou Semiti“, uvádí The Guardian. Mluvčí pluku Azov Andrij Ďačenko v roce 2015 řekl, že přibližně 10 až 20 % jeho členů tvořili nacisté, píše USA Today.

 

Svou inklinací k nacismu se nijak netajili, o čemž svědčí i několik fotografií členů Azova s ​​tetováními svastiky a jiných nacistických symbolů. Podle analytika Michala Lebdušky byl však Azov mezitím od radikálů značně očištěný a i v roce 2014 byli neonacisté pouze v menšině.

 

„Je pravda, že tento prapor byl v minulosti považovaný za problematický, protože vznikl i z řad nacionalistů a nacistů. Ne všichni členové však byli radikály a od začátku tvořili výraznou menšinu. Postupem času byly dobrovolnické jednotky integrovány do ukrajinské armády nebo do Národní gardy Ukrajiny. To platí i pro pluk Azov, který je součástí národní gardy, což je vojenská jednotka, která je podřízená ministerstvu vnitra, nikoli resortu obrany. Není to formální armáda, ale paralelní struktura. V době, kdy byli zařazení do těchto paralelních struktur, je víceméně od radikálů očistili. Do značné míry tedy z těchto jednotek zmizely,“ řekl pro Refresher Lebduška, který se specializuje na bezpečnostní, společenský a politický vývoj na Ukrajině.

 

Stejný postoj k věci má i bezpečnostní analytik Vladimír Bednár. „Mezi Azovem v roce 2014 a v současnosti je velký rozdíl. V roce 2014 to byla v podstatě soukromá polovojenská armáda se silným ideologickým kontextem nacionalismu. Azov je však třeba oddělovat ve dvou fázích. Po ukrajinské reformě ozbrojených sil byl původní kontext praporu Azov zcela změněný. Došlo k výrazné očistě. Lidé spojovaní s neonacistickou ideologií museli Azov po integraci do národní gardy opustit. Současný Azov proto nelze s tím z roku 2014 vůbec spojovat. Má stejný název, ale je třeba ho vnímat jako dvě oddělené věci,“ řekl nám.

 

Azov | Ukrajina
Zdroj: Wikimedia/Carl Ridderstråle

Učí bojovat starce i děti

Azov má v současnosti podle Aljazeery zhruba 900 členů. Bezpečnostní analytik Vladimír Bednár proto tvrdí, že jeho označení „pluk“ je spíše symbolické a velikostí pravděpodobně stále odpovídá praporu. Azov se ještě v roce 2014 vyznamenal hlavně v bojích ve městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, ze kterého vytlačili proruské separatisty, kde se podle Bednára nacházejí zřejmě i v současnosti.

 

„Azov dlouhodobě působil v Mariupolu. Byl součástí jižní fronty, která byla vytvořená v okolí separatistických území. Teritoriální jednotky jako Azov jsou spjaty s konkrétním územím. Předpokládám proto, že členové Azova jsou v této chvíli nasazeni právě tam,“ vysvětlil.

 

Členy praporu Azov v roce 2014 po dobytí Mariupolu velmi chválil prezident Petro Porošenko. V daném období však kromě úspěchů v bojích stáli zřejmě i za více válečnými zločiny. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva několikrát porušili mezinárodní humanitární právo. Ve zprávě OSN se uvádí, že členové Azova vysídlili civilní obyvatele z budov a ukradli jejich majetek. Azov obvinili i z mučení a ze znásilňování zajatců v Donbasu.

 

„Válka v lidech otevírá to nejhorší i to nejlepší. V kontextu toho, že Azov byl de facto soukromá armáda, která nepodléhala kontrole a zároveň byla složená z pochybných individuí, jsem velmi přesvědčený o tom, že velká část informací o Azově z let 2014 až 2015 je pravdivá. Ale opakuji, je nutné uvést to do kontextu vojenské reformy. Ukrajinská vláda takové lidi potlačila. To znamená, že současný stav nemůžeme s tím předchozím spojovat. Nyní je Azov součástí státní moci. A toto se zejména na dezinformační scéně vůbec nezohledňuje,“ vyjádřil se Bednár.

 

Azov byl v pozdějším období kontroverzní i pro vojenský výcvik, do kterého se mohli zapojit i starší lidé a nezletilé děti. Jejich pluk proto bývá někdy označovaný za ukrajinskou verzi nacistické organizace Hitlerjugend, což ovšem Azov odmítá. Tvrdí, že chtějí vychovat bojeschopné Ukrajince, ale nevštěpují jim nacistickou ideologii.

 

Reportáž Guardianu z letního kempu pluku Azov

 

Kolem pluku Azov se i na Facebooku dlouhodobě seskupovali uživatelé, kteří podporovali pravicové radikály. V roce 2019 dostal proto Azov od sociální sítě oficiální ban a zařadil je tak mezi skupiny radikálů, jako ISIS či Ku Klux Klan. Ban měl podle pravidel sociální sítě dostat i jakýkoli jejich podporovatel.

 

Po útoku Ruska na Ukrajinu z února 2022 však Facebook své rozhodnutí pozměnil. Podle zjištění The Business Insider se lidé mohou k Azovu vyjadřovat v kontextu obrany Ukrajiny. Stále však platí zákaz podpory násilných útoků či neonacistických projevů.

 

Zakázané je také přidávat fotografie s uniformami, na kterých se nachází vlčí hák. Ten bývá obecně přisuzovaný nacistické ideologii. Pluk však tvrdí, že tímto symbolem ve skutečnosti odkazují na písmena I a N – „idea nacii“ (národní myšlenka). Stejný znak v minulosti nesla i 2. tanková divize SS s názvem Das Reich.

 

Zdroj: Dikimedia/Resigua

 

V pluku Azov byli i židé

Kremelská propaganda mimo jiné tvrdila, že členové pluku Azov chtějí na Ukrajině prosadit ukrajinský jazyk na úkor ruštiny. Analytik Michal Lebduška to považuje za nesmysl.

 

„Jednotky tehdejšího praporu Azov byly namíchané z velké spousty lidí. Rusko toho využilo na svou propagandu, kterou tvrdilo, že jde o extremisty, kteří je budou nutit mluvit ukrajinsky a podobně. Ale tak tomu není. Na Ukrajině může být i nacionalista, který mluví rusky. To se vůbec nevylučuje. Spousta lidí z Azova měla kořeny spíše ve východní části Ukrajiny, takže neplatí, že by to byli osoby, které chtějí násilně zavádět ukrajinštinu,“ vyjádřil se.

 

Další skutečností, která stojí v protikladu k tomuto zavádějícímu tvrzení, je fakt, že ruština je mateřským jazykem i samotného prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Ten je navíc žid, kterému členy rodiny zabili během druhé světové války. Nemá tedy žádný důvod podporovat v zemi růst nacistických tendencí či prosazovat ukrajinský jazyk na úkor ruštiny.

 

Paradoxem také je, že na území Ukrajiny v současnosti údajně operují žoldnéři vagnerovci, které neoficiálně platí Kreml a jejich zakladatelem je neonacista Dmitrij Utkin. Úkolem vagnerovců je prý zabít Volodymyra Zelenského a další významné představitele Ukrajiny, ne „denacifikovat“ Ukrajinu.

 

S údajnou denacifikací nesouhlasí ani řada ukrajinských židů, kteří se ruským vojskům po únorové invazi postavili na odpor. Jeden z nich jménem Konstantyn Batozsky, který v letech 2014 až 2015 spolupracoval s Azovem, je údajně na ruském „seznamu neonacistů“, které je třeba zastřelit, uvedla redakce The Times of Israel sídlící v Jeruzalémě. Se členy Azova prý neměl v souvislosti se židovstvím žádný problém.

 

„Byli to fotbaloví chuligáni, kteří chtěli pozornost, takže jsem byl samozřejmě šokovaný, když jsem viděl kluky s vytetovaným hákovým křížem. Ale celou dobu jsem si s nimi povídal o tom, že jsem žid, a neměli proti tomu nic negativního,“ cituje jeho slova The Times of Israel. S antisemitismem se podle vlastních slov za celý svůj život od Ukrajinců nesetkal ani jednou.

 

Další žid – Daniel Kovzhun – spolupracující s Azovem popsal podobné zkušenosti jako Batozsky. Tvrdil také, že součástí praporu byli ortodoxní židé, kteří však nikomu nevadili. „Vím to, protože jsem byl v bojových liniích. Nikoho nezajímalo, kdo je žid, záleželo nám na tom, abychom udrželi naši zemi pohromadě,“ vyjádřil se.

Nacisté na Ukrajině nemají politickou podporu

Ruský prezident Vladimir Putin invazi na Ukrajinu mimo jiné omlouvá bojem proti nacistům. V lidech tak vytváří představu, že nacismus je na Ukrajině výrazně rozšířený a ruská vojska ho přišla zastavit. „Označování svých nepřátel za nacisty přitom není žádnou novinkou. Viděli jsme to nejen na Ukrajině, ale i při ruském hanobení pobaltských států,“ cituje BBC slova bezpečnostního experta Keira Gilese.

 

Výsledky posledních voleb na Ukrajině poukazují na to, že pravicoví radikálové nemají v zemi velkou podporu. Ultrapravicová strana Svoboda v posledních volbách dostala od občanů jen 2,2 % hlasů a v parlamentu mají jednoho poslance. Andrij Bileckyj, bývalý velitel praporu Azov, v roce 2016 založil stranu National Corps, která ve Verchovní radě Ukrajiny při posledních volbách nezískala ani jedno místo.

 

„Narativ, že Ukrajinci jsou fašisté, je dlouhodobě šířený ruskou propagandou a prokremelskou mediální mašinérií. Takové nepravdivé výroky a články eviduje internetová stránka Evropské služby pro vnější činnost EUvsDisinfo roky,“ řekla nám ve starším článku o známých hoaxech analytička společnosti Globsec Katarína Klingová. Občané však zjevně k pravicovým radikálům neinklinují.

 

Oleksij Kuzmenko z Bellingcatu však upozorňuje, že pluk Azov se od radikálů z National Corps zřejmě zcela neoddělil, a i když se očistil od radikálních členů, politicky jsou prý nadále propojení. Představitelé National Corps se podle Kuzmenka s jednotkami pluku Azov pravidelně setkávají a vystupují i ​​na společných politických videích.

Radikálové si zaslouží trest, jako záminka k válce však neobstojí

Analytik Michal Lebduška tvrdí, že přítomnost radikálních členů v pluku Azov nelze na 100 % vyloučit ani v současnosti. Myslí si, že v Azově sice mohlo zůstat několik radikálních jednotlivců, ale těžko bychom v něm hledali větší skupiny.

 

Pokud by státní moc takové jedince v Azově či v jiných složkách národní gardy objevila, je pochopitelně třeba, aby byli vyloučení. Je třeba odsoudit každého, kdo se hlásil nebo hlásí k myšlenkám nacismu – ať už skutky, slovy, nebo symboly v podobě tetování svastiky. Jejich výroky a činy totiž mohou být zneužívané k propagandě o údajné „denacifikaci“ Ukrajiny, která neodráží tamní realitu.

 

I v tomto případě se tedy potvrzuje, že účel světí prostředky. Jak pro VICE řekl Kacper Rękawek z Centra pro výzkum extremismu na Univerzitě v Oslu: „Kdyby neexistoval Azov, Rusko by si ho vymyslelo.“

Upozornit na chybu. Pokud spatruješ v článku nedostatek nebo máš připomínky, dej nám vědět.
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu zajímavosti
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.