Analytik o Ukrajině: Třetí světová válka na 98 % nenastane. Pokud však NATO zavede bezletovou zónu, mohlo by k ní dojít

Zpočátku ruská vláda tvrdila, že nebude ubližovat civilistům. Tento slib nesplnila.

Největší změna nastala v tom, že tuto vojenskou operaci se nepodařilo zrealizovat rychle. Rusové si uvědomili, že neobstojí se svým vysvětlením, že jdou útočit jen na ukrajinskou armádu a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

V tu chvíli se ukrajinská společnost postavila na stranu armády a stala se z toho „totální válka“. Tisíce Ukrajinců se nyní přidávají k armádě. Rusové na to reagují a pokoušejí se demoralizovat ukrajinskou společnost. Zbavit se toho a podkopat ji.

Nikdo nevidí Putinovi do hlavy, ale experti říkají, že už déle má plán, podle kterého postupuje.

Skutečně tomu tak je. Dokazují to i poslední informace, které vycházejí na povrch. Mluvil o tom i slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Zmínil, že už na podzim 2021 měli informace o tom, jak vážná je tato situace.

To dokazuje, že Vladimir Putin měl navzdory všem jednáním nějaký plán. Podle toho, jak o tom ruský prezident mluvil, celou dobu věděl, že to bude vojenský konflikt. Na diplomatických setkáních si jen zkoušel oportunisticky vyjednat některé ústupky. Bylo jasné, že pokud se mu to nepodaří, uchýlí se k vojenskému konfliktu. Ten potřeboval rozpoutat, aby zastavil integraci Ukrajiny do EU a NATO.

Vladimir Putin se za poslední dva roky změnil. Před několika lety by se takhle fatalisticky nerozhodoval.

Putin letos slaví sedmdesátku. Představuje pro něj invaze Ukrajiny symbolický odkaz, který chce zanechat světu?

Ano. Osoba Vladimira Putina je celou dobu v centru dění. Dává jasně najevo, že nechce, aby si ho lidé zapamatovali jako prezidenta, který ztratil Ukrajinu. Také za tím stojí jeho mužská samolibost.

Za poslední dva roky se Vladimir Putin velmi změnil. Během covidového období byl dost izolovaný, rozšířil rozsah své moci i kompetencí. Přerušil kontakty s oligarchy i diplomaty. Začal se mnohem více spolčovat s představiteli silového sektoru, tajnými službami a ministrem obrany. Před několika lety by se takhle fatalisticky nerozhodoval.

Je jasné, že Rusové se přepočítali. Toto nemůže pro Vladimira Putina a jeho režim v konečném důsledku dopadnout dobře.

Dá se předvídat, co udělá?Jeho cíle jsou známé, ale není známo to, jak jich dosáhne. Chce mít z Ukrajiny militarizované pásmo a neutrální zónu – mít pod kontrolou její klíčové oblasti. Mluví také o „denacifikaci“, tedy o odstranění ukrajinského vedení.

Toto však není konec příběhu. Pokud by Ukrajina padla, Rusko by v ní muselo zřídit vojenský režim. Vyžadovalo by to enormní nasazení ruských vojáků a armády. Ukrajinci by se tomu nepodvolili. Je jasné, že Rusové se přepočítali, toto nemůže pro Vladimira Putina a jeho režim v konečném důsledku dopadnout dobře.

Ukrajinci žádají, aby NATO zavedlo bezletovou zónu. Co by se stalo, kdyby „zavřeli oblohu“?

Znamenalo by to letecké souboje s ruským letectvem. Západ by je dokázal vyhrát, ale musel by se potýkat i s protileteckou obranou. A znamenalo by to plnohodnotný vojenský konflikt.

Spojené státy ani evropští spojenci si to nepřejí. Rusko i představitelé západních zemí opakovaně deklarovali, že by to vedlo k velmi velkému konfliktu. Právě proto Američané a představitelé dalších členských států tuto variantu zcela vyloučili. Řekli, že západní letadla na Ukrajině zasahovat nebudou.

Ukrajinský prezident prosil Západ o dodání letadel, dokud nezavede bezletovou zónu.

Byla by to konkrétní forma pomoci. Říká se, že některé evropské země včetně Slovenska, Bulharska a Polska by dodávaly Ukrajině svá letadla. Dalo by se rovněž uvažovat o poskytnutí obrany na letištích na západní Ukrajině.

Pokud by NATO zavedlo bezletovou zónu, hrozil by okolním státům útok Ruska? Pokud by nad Ukrajinou létala slovenská a polská letadla operovaná Slováky a Poláky, mohlo by to vést k eskalaci konfliktu.

Je třeba zmínit i dnešní vojenské cvičení NATO Saber Strike, které probíhá na Slovensku. Je velmi důležité demonstrovat, že Slovensko není samo. Je zde 29 států, které jsou ochotné Slovensko podporovat.

Mají lidé strach ze třetí světové války zbytečně?

Je dobré být připravený na různé scénáře. Na 98 procent se však nic takového nestane. Vojenská přítomnost jednotek NATO zajišťuje dostatečně silnou ochranu. Právě to je ochrana, která chybí Ukrajině, a proto má takové problémy s Ruskem.

Mělo by Rusko šanci proti NATO?

Vladimir Putin si je vědomý, že NATO je mnohem silnější než Ruská federace. Uvědomuje si také to, že Rusko v mnoha oblastech za NATO zaostává. Rusko má například jednu letadlovou loď, Spojené státy jich mají minimálně 20. Převaha na straně Severoatlantické aliance by vedla k úplnému zničení Ruské federace. A ruský prezident si je toho vědomý.

V jakém případě by tedy reálně mohla nastat třetí světová válka?Je to reálná možnost v případě, kdy by se nad Ukrajinou zavřela obloha. Ale Rusko by bylo v jiné situaci – mělo by konflikt s 30 zeměmi a se stovkami milionů obyvatel ze Západu. Pokud by se zavřela obloha, je pravděpodobné, že Rusko by použilo jaderné zbraně. Jinak by se nemohlo bránit před úderem ze strany NATO. Oba celky by se tak mohly navzájem zničit.

Myslím, že Vladimir Putin na to nemá kapacity. Na Ukrajině bude velmi vysílený z toho, že chce tuto zemi dostat pod svou kontrolu a zničit její armádu. Pro Rusko to bude těžké a už nyní je na prahu ekonomického kolapsu.

Nemohl by nastat scénář oběti menší členské země NATO, jako je například Slovensko, ve prospěch míru v Evropě?

To je zcela vyloučené. Již nyní NATO přemýšlí, jak se zapojit do konfliktu na Ukrajině tak, aby chránilo svého spojence. Ten přitom ani není členem aliance. Žádnou ze svých zemí by neobětovalo. To by totiž vedlo k dominovému efektu a úplnému zkolabování aliance.

Mluví se i o ohrožení Pobaltí. Je to pravděpodobné?

Ne. Stále se říká, že Putin se nezastaví na Ukrajině, ale je vidět, že už se zastavil nyní. Je pro něj obtížné dostat pod kontrolu celou velkou Ukrajinu. Nedokážu si představit, že by ztratil zábrany a chtěl by zničit Západ v jaderné válce. Mnohem horší je však situace pro sousední Moldavsko, které stojí mimo mocenská uskupení EU či NATO. To by se mělo obávat víc než Slovensko, Pobaltí nebo Polsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také žádal, aby EU přijala Ukrajinu za svého člena. Mohlo by to vyprovokovat Putina?

Otázka EU je odlišná, protože to není vojenská aliance. Mělo by to menší dopady. Ale Rusko už několikrát deklarovalo, že nechce o Ukrajinu přijít, a v tom smyslu by o ni přišlo. Ukrajina by se začala integrovat do západního uskupení a pro Rusko by to znamenalo konec velmocenských ambicí.