Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Čtvrtek 7. 7. 2022 svátek má Bohuslava

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Politika - Zahraničí

8 největších hoaxů o Ukrajině: Nikdy nebyla státem, ovládají ji fašisté, vláda terorizuje východ země

V záplavě informací na internetu se může stát, že se člověk ztratí a už neví, čemu má věřit. Někteří uživatelé sdílejí dezinformace záměrně a někteří nechtěně jen proto, že neznají dost faktů.

Veronika Szűcs Rajničová
1. březen 2022, 9:30 Čas čtení: 7:25
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
8 největších hoaxů o Ukrajině: Nikdy nebyla státem, ovládají ji fašisté, vláda terorizuje východ země
Zdroj: TASR/AP/Efrem Lukatsky
Politika - Zahraničí
1
Veronika Szűcs Rajničová
1. březen 2022, 9:30
Čas čtení: 7:25

8 největších hoaxů o Ukrajině: Nikdy nebyla státem, ovládají ji fašisté, vláda terorizuje východ země

V záplavě informací na internetu se může stát, že se člověk ztratí a už neví, čemu má věřit. Někteří uživatelé sdílejí dezinformace záměrně a někteří nechtěně jen proto, že neznají dost faktů.

Veronika Szűcs Rajničová
1. březen 2022, 9:30
Čas čtení: 7:25
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
8 největších hoaxů o Ukrajině: Nikdy nebyla státem, ovládají ji fašisté, vláda terorizuje východ země
Zdroj: TASR/AP/Efrem Lukatsky
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

„Na sociálních sítích pozoruji snahu odvést pozornost od podstaty věci, a to je, že Ukrajina byla napadena nevyprovokovanou agresí. Chtějí, aby se mluvilo o amerických válkách, snaží se zdiskreditovat mainstreamová média,“ říká odborník na hoaxy Vladimír Šnídl. 


Základním pravidlem při sdílení a přijímání informací je — všímejte si zdrojů. Ověřte si, zda znáte profil nebo člověka, který zprávu zveřejnil. V době rusko–ukrajinského konfliktu se vyrojilo množství nových webů, které slouží pouze k propagandě. Starší dezinformační média se dají najít i na Wikipedii


V Refresheru se vždy snažíme důkladně ověřovat zprávy, které vám přinášíme, a dbáme na to, aby šlo ven jen to, co je fakticky správně. Ano, stane se i nám, že v záplavě (dez)informací uveřejníme i zprávu, která se později ukáže jako nepravdivá, ale v tom případě ji opravíme a uvedeme na pravou míru i s omluvou.

 

Při psaní článku o nejčastějších hoaxech o Ukrajině jsme oslovili Dominiku Hajdu a Kateřinu Klingovou, analytičky společnosti Globsec, aby pomohly vysvětlit nejčastější hoaxy o rusko–ukrajinském konfliktu, které se aktuálně šíří internetem. Chcete-li podpořit naše úsilí a získat neomezený přístup k článkům, přidejte se do klubu Refresher+.


1. Ukrajina není oficiálně státem, neboť podle generálního tajemníka OSN nikdy nepožádala o registraci hranic. 

V době invaze Ruska na Ukrajinu se opět vynořil starší hoax, který se šířil zejména na sociálních sítích: „Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun učinil ohromující prohlášení, které je zakázáno šířit v ukrajinských médiích a na internetu. Během jednání RB OSN byla předložena otázka konfliktu mezi oběma státy. V důsledku toho se dospělo k tomuto závěru: Ukrajina si od 25. 12. 1991 nezaregistrovala své hranice. V OSN nebyla provedena registrace hranic Ukrajiny jako suverénního státu.“

 

Tvrzení může vypadat jako pravdivé, protože Pan Ki-Mun skutečně byl generálním tajemníkem OSN. Takové prohlášení však nikdy neučinil. 


Jak vysvětlila policie Slovenské republiky na svém facebookovém profilu, žádný stát nemá povinnost registrovat své hranice v OSN. Stát se stává suverénním na základě toho, že jej uznají a přijmou mezi sebe ostatní státy světa a je začleněn do struktur OSN. 


Ukrajina je oficiálně uznaným státem jako řádný a zejména zakládající člen OSN. Poprvé byla v OSN registrována jako Ukrajinská sovětská socialistická republika, v srpnu 1991 se přejmenovala na Ukrajinu


„Co se týká prohlášení OSN, je tomu právě naopak. V roce 2014 po anexi Krymu generální tajemník Pan Ki-Mun vyzval k plnému respektování a zachování nezávislosti, suverenity a teritoriální celistvosti Ukrajiny. Navíc většina zemí OSN v rámci valné hromady v březnu 2014 také schválila rezoluci, která označila anexi Krymu za nepravomocný akt a vyzvala k mírovému řešení,“ podotýká Dominika Hajdu.  


Dodává, že všechna prohlášení generálního tajemníka jsou dobře archivována a neexistují prohlášení, která by bylo „zakázáno“ šířit.

 

Zdroj: Pexels/Maryia Plashchynskaya


2. Ukrajina historicky neexistovala. Nikdy neměla tradici skutečné státnosti, za vznikem státu ve skutečnosti stojí Rusko.

Tato slova použil ve svém projevu ruský prezident Vladimir Putin. Invazi na Ukrajinu odůvodnil tím, že Ukrajinci prý od začátku budovali svou státnost na popírání všeho, co je spojovalo s Ruskem, snažili se deformovat vědomí a historickou paměť milionů lidí, celých generací žijících na Ukrajině.

 

Dominika Hajdu podotýká, že nezávislá samostatná Ukrajina vznikla z vůle lidu, což při vzniku státu můžeme považovat za nejlegitimnější způsob. Vznikla na základě referenda v prosinci 1991. Referenda se zúčastnilo 84 % právoplatných voličů a 90 % z nich hlasovalo pro nezávislost.


Když si uděláme výlet do historie, středověká, tzn. Kyjevská Rus vznikla v 9. století a rozprostírala se na některých územích dnešní Ukrajiny a Ruska. I Rusové, i Ukrajinci toto historické období považují za kolébku formování svých národů. 


Od 14. do 17. století ale většině území dnešní Ukrajiny vládlo Polsko s Litvou. Zde se začal formovat samostatný ukrajinský jazyk a také ortodoxní církev, která byla odlišná od té ruské.

NAČÍST ČLÁNEK BEZPLATNĚ
Předplať si REFRESHER+ a získej další výhody

Tento článek dočteš bezplatně, ale s předplatným REFRESHER+ získáš přístup k více než 3696 zamknutým článkům a dostaneš další benefity.

VÍCE O PŘEDPLATNÉM
Kdykoli ho jednoduše zrušíš
Už od 9 Kč měsíčně
S REFRESHER+ můžeš získat tyto benefity
VÍCE

 

Během 17. století patřila některá území tzv. kozákům a v roce 1790 v zásadě téměř celou Ukrajinu absorbovalo Rusko na dalších 120 let. Během tohoto období byly projevy ukrajinské národnosti Rusy potlačovány, ale v 19. století během tzv. ukrajinského národního obrození bojovali za svobodu jazyka a kultury (podobně jako u nás). 


Začátkem 20. století se jí opět podařilo na chvíli vyhlásit nezávislost, ale následně byla rozdělena mezi různé státy. Nakonec spadla pod kontrolu Sovětského svazu až do nezávislosti v roce 1991. 


„Z historie tedy můžeme vidět, že za vznikem Ukrajiny nebylo Rusko, ale národně myslící inteligence, která bojovala za zachování svého jazyka a kultury,“ říká Hajdu.  


Přečtěte si více o historii Ukrajiny v rozhovoru s historikem Michalem Šmigelem.

 

Zdroj: TASR/AP/Alexei Alexandrov


3. Útok na Ukrajinu vyprovokoval Západ. 

Řada českých i zahraničních politiků šíří teorii, že agrese nepřišla ze strany Ruska, ale Západu, konkrétně Spojených států nebo i samotné Ukrajiny. Obviňují Ukrajinu z toho, že nedodržuje minské dohody, provokuje a ohrožuje Rusko. Spojené státy údajně rozšiřují svůj vliv na Ukrajině a tlačí Rusko do toho, aby bránilo své hranice.

 

Je pravdou, že v posledních letech boje na východě Ukrajiny pokračovaly i přes dohody v Minsku. Analytička připouští, že některé boje začaly i na ukrajinské straně. 


„Ruská strana ovšem porušovala tyto dohody pravidelně, přičemž musíme mít na paměti, že jsou to Rusové, kdo obsadil východ Ukrajiny a kvůli komu se dohody o nebojování podepisovaly. Naopak, 21. 2. Rusko samo od sebe vyhlásilo uznání nezávislosti Luhanské a Doněcké republiky a Putin následně prohlásil, že minské dohody už tedy neplatí,“ dodává Hajdu.  


Rusko také dráždí to, že se Ukrajina od dob prezidenta Petra Porošenka aktivně snaží dostat do NATO. Před invazí ještě zintenzívnila své úsilí a navíc chce být co nejdříve členem Evropské unie. 


„To, že má nějaký samostatný stát otevřené dveře stát se součástí mezinárodních organizací, není hecování. I my, i Bulhaři, i Estonci, i ostatní země bývalého sovětského vlivu jsme tuto možnost dostali. Dnes díky tomu nejsme v přímém ohrožení Ruskem,“ míní Hajdu.  


Upozorňuje, že odklánění pozornosti od skutečnosti, že jediný agresor je zde Kreml, je nejběžnější taktika ruské vlády a jejích posluhovačů. 


Rusko má na Ukrajině své zájmy, protože na Krymu mělo i před rokem 2014 svou vojenskou základnu a přístup k Černému moři. K tomuto problému se největší stát světa postavil tak, že anektoval Krym. 


„Rusko obklíčilo Ukrajinu více než 100 tisíci vojáky, ne Ukrajina nebo Západ Rusko. Rusko nebrání své hranice, ale obsazuje jiné státy. Sankce vůči Rusku jsou reakcí na ruskou agresi a odsouzení porušování mezinárodních dohod,“ zdůrazňuje Hajdu.

 

Zdroj: TASR/AP


4. Ukrajinu je třeba zachránit, protože se rozpadá.  

Vladimir Putin v projevu použil rétoriku, že Ukrajinu je třeba zachránit, neboť ji prý ovládají oligarchické klany, roste neonacismus a rusofobie, korupce vzkvétá. Země se v podstatě rozpadá a je naprosto nefunkční.

 

Boj proti korupci měl jako jeden z hlavních volebních slibů i současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je na tom ale Ukrajina opravdu až tak špatně? Podle indexu Transparency International je sice tamní korupce vyšší než u nás, ale srovnatelná s Ruskem. Za posledních 10 let se situace postupně pomalu zlepšuje. 


Dalším Zelenského slibem je boj s tzv. oligarchy, nejbohatšími a nejvlivnějšími muži Ukrajiny. „Oligarchický vliv je určitě na Ukrajině přítomen, tak jako všude. Minulý rok prošel zákon, který se snaží limitovat jejich vliv v zemi. I zde můžeme vidět zlepšení,“ říká Hajdu.  


Velké studie, které posuzují kvalitu demokracie na celém světě, za posledních 5 let ani výrazně nezlepšily, ani nezhoršily hodnocení Ukrajiny, což znamená, že je země stejně funkční jako dříve. Parlamentní volby v roce 2019 byly pozorovány velkou misí OBSE, která konstatovala, že volby byly svobodné. 


Analytička upozorňuje, že příběhy o „rusofobii“ jsou velmi populárním nástrojem ruské informační války. Jak zjistila výzkumná skupina DFR Lab, slovo rusofobie je od anexe Krymu stále aktivněji používané ruskými představiteli. Jejich cílem je vykreslit Rusko jako oběť a ne jako agresora, a to i přesto, že nemáme k dispozici žádná oficiální vyjádření o údajné rusofobii.

 

Zdroj: Pexels/Ivan Samkov

5. Ukrajinci jsou fašisti.

Některé dezinformační portály (např. slovenské Hlavné správy) zveřejnily informace o tom, že řada světových médií už delší dobu upozorňuje na nárůst neonacistických tendencí na Ukrajině, Západ to ale prý z velké části ignoruje. Na Ukrajině prý vojensky trénují už děti a ve velkém prodávají pronacistické suvenýry.

 

„Narativ, že jsou Ukrajinci fašisté, je dlouhodobě šířen ruskou propagandou a prokremelskou mediální mašinérií. Takové nepravdivé výroky a články eviduje internetová stránka Evropské služby pro vnější činnost EUvsDisinfo roky,“ podotýká Katarína Klingová. 


Je to jeden ze způsobů, které Kreml používá ve snaze zdiskreditovat ukrajinskou vládu, a využívá toho jako záminky k napadení Ukrajiny. 

 

Co se týče neonacismu, ultrapravicová strana Svoboda získala v posledních parlamentních volbách 2,2 % a má jednoho poslance v parlamentu, antisemitské útoky rok od roku klesají.


Prezident Volodymyr Zelenskyj, který zvítězil v parlamentních volbách v roce 2019, je sám Žid a jeho dědeček přežil holocaust, proto jsou daná obvinění absurdní. V současnosti je podpora Zelenského na úrovni více než 90 %.

 

Zdroj: TASR/AP Photo/Vadim Ghirda

6. Ukrajinská vláda terorizuje obyvatele v Doněcku a Luhansku.

Například slovenský politik Andrej Danko na Facebooku zveřejnil svůj názor, že ukrajinská vláda osm let terorizovala ruské obyvatele v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice. Píše, že Rusko dlouhé období upozorňovalo, že tam probíhá genocida a že si nepřeje přítomnost vojsk USA v Evropě. Rusko se prý rozhodlo pomoci ruskému obyvatelstvu na Ukrajině. Ukrajinská armáda údajně ostřeluje města a obce v Doněcku a Luhansku.

 

OSN definuje genocidu jako „zločin spáchaný s úmyslem zcela nebo částečně zničit národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. 


„Od roku 2014 působí v kontaktní linii mezi separatistickými republikami a Ukrajinou speciální monitorovací mise OBSE, která dokumentuje všechna úmrtí. Neexistují žádné důkazy o masovém a systematickém vyvražďování ruského obyvatelstva na Ukrajině,“ informuje Klingová.  


Žádné mezinárodní organizace nebo mezinárodní média, která jsou na Ukrajině přítomna, nezaznamenala genocidu, která tam podle Kremlu probíhá. Prezident Zelenskyj od začátku svého funkčního období komunikoval, že ukončení nepokojů na východě Ukrajiny patří mezi jeho priority. Násilnou intervenci ale mezi možnými řešeními nezmiňuje.

 

Zdroj: TASR/AP/Alexei Druzhinin, Sputnik, Kremlin Pool


7. Současné nepokoje způsobila Ukrajina, začala útočit jako první.

Ruské weby a tisková agentura přinášely informace o tom, že při útoku ukrajinských jednotek, které použily minomety zakázaného kalibru, zemřel horník, a také že nedaleko doněckého letiště došlo k explozi a elektrocentrála v městské nemocnici je poškozena po ostřelování z ukrajinské strany.

 

„Při takových tvrzeních a výrocích je v první řadě třeba se zeptat, kdy mělo dojít k těmto útokům. Vzhledem k tomu, že konflikt na Ukrajině probíhá od roku 2014, není zcela jasné, jaké incidenty jsou myšleny těmito nepřesnými vyjádřeními, což ovšem může být samozřejmě jejich záměr,“ míní Klingová.  


Vladimir Putin ve svém projevu nařídil invazi na Ukrajinu a ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu z více stran, ačkoli původně hovořil o „speciální operaci“ v Doněcku a Luhansku.


Šíření informací o připravovaném použití zakázaných zbraní, jak dokazuje výzkumná skupina DFR Lab, je jednou z taktik, které používá Kreml ve snaze ospravedlnit své vojenské aktivity na Ukrajině. Fámy o přípravě „špinavé“ jaderné zbraně byly intenzivně šířeny v ruských médiích jen pár dní před invazí.

 

Zdroj: TASR/AP

8. Putin neútočí na civilisty. 

Rusové deklarovali, že nebudou útočit na civilisty. Vojáci údajně útočí pouze na strategické cíle. Rusko prý navíc podniká speciální akce na ochranu obyvatelstva.

 

Je pravda, že mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve svém proslovu řekl, že ruské vojenské jednotky nebudou útočit na civilní objekty, a navíc tvrdil, že jakékoli civilní oběti budou výsledkem provokací nebo zinscenovaných útoků ze strany Ukrajiny. Mnoho lidí následně na sociálních sítích šířilo tento nepravdivý ruský obraz o invazi také.


Záběry dokumentující bombardování ukrajinských měst, obytných budov a dokonce školky jasně dokazují, že ruské vojenské jednotky útočí na civilní cíle.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: DFR Lab, Globsec, Sme, AktualityNáhledový obrázek: TASR/AP/Efrem Lukatsky
NAHORU
Přidej se k těm, kteří nás podpořili. Předplať si R+ VÍCE
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu politika
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.
Zavřít