Stalo se tak více než 20 let po zveřejnění první pracovní verze lidské genomové mapy.
Vědcům se poprvé podařilo dekódovat celý lidský genom včetně částí, které dosavadním sekvenováním DNA nebylo možno rozluštit.
Stalo se tak více než 20 let po zveřejnění první pracovní verze lidské genomové mapy. Tento objev může být průlomový v chápání lidské jedinečnosti a léčení některých onemocnění. TASR zprávu převzala od agentury AP a deníku The Guardian.
Popis prvního kompletního sekvenování lidského genomu, neboli souboru všech genů organismu, zveřejnil mezinárodní tým z projektu Telomere-to-Telomere (T2T) ve čtvrtek v časopise Science.
Dosud se vědcům nedařilo rozluštit přibližně osm procent lidského genomu. Vědci nyní při dekódování této chybějící části použili nové technologie, které umožnily „číst“ dlouhé části DNA najednou a zachytit případná opakování, přičemž se zaměřovali na buňky, které obsahovaly DNA zděděnou od otce.
„Některé z genů, které nás jako lidi dělají jedinečnými, byly právě v této neprozkoumané části,“ uvedl Evan Eichler z Washingtonské univerzity. Podle vědců jde o neuvěřitelný vědecký úspěch, přičemž tvrdí, že kompletní rozluštění genomu pomůže k lepšímu pochopení jeho fungování a porozumění genetických chorob či lidské jedinečnosti.
Mohlo by se rovněž ukázat jako průlomové v oblasti stárnutí či léčby rakoviny, nebo srdečních a neurodegenerativních onemocnění.
Lidský genom se skládá z přibližně 3,1 miliardy párů DNA – řetězců, které obsahují dvě dusíkaté báze – adenin (A) a cytosin (C) nebo tymin (T) a guanin (G). Geny jsou části DNA, které jsou nositeli genetické informace, jedinečné pro každého člověka. Sekvenování genomu je určení pořadí dusíkatých bází v řetězci DNA.
První pracovní verzi sekvence lidského genomu představili v roce 2000 vědci ze společnosti Celera Corporation a mezinárodního konsorcia International Human Genome Sequencing Consortium.
