Nejvyšší kontrolní úřad ČR zveřejnil tiskovou zprávu týkající se pandemie koronaviru a jejího dopadu na IT odvětví. Stát prý nebyl připraven a jen provoz Chytré karantény stál zhruba 387 milionů korun.
Nejvyšší kontrolní úřad ČR se zaměřil na to, jak stát hospodařil s penězi vynaloženými na informační podporu protiepidemických činností v letech 2017 až 2021, tedy i v době pandemie koronaviru. Ministerstvo zdravotnictví prý na takovou situaci vůbec nebylo připraveno, podcenilo ji a jeden odchozí hovor z Chytré karantény stát přišel až na 435 korun.
Ministerstvo zdravotnictví podle NKÚ nebylo na pandemii připraveno a ačkoli již od poloviny roku 2017 vědělo, že na Krajských hygienických stanicích chybí přes 900 pracovních stanic a notebooků, začalo tento nedostatek řešit až v druhé polovině roku 2020, tedy v době, kdy v Česku byla pandemie koronaviru v plném proudu.
Kromě chybějícího vybavení pak Krajské hygienické stanice bojovaly s dalším problém, a to s komunikací s resortem zdravotnictví. Na něm prý vládl chaos, resort nereagoval podle platného Pandemického plánu České republiky a vytvářel duplicitní pracovní týmy, které pořádně nevěděly, jaká je jejich náplň práce.
Ministerstvo zdravotnictví prý mělo pracovat s Informačním systémem Pandemie a místo toho zřídilo Chytrou karanténu, jejíž provoz stál 387 milionů korun. Nově nakažené osoby se přitom nedařilo trasovat, stejně jako ty s kontaktem s pozitivním a úspěšnost trasování se mnohdy pohybovala pouze mezi 20 až 50 %. Jeden odchozí hovor z Chytré karantény pak navíc stál 66 až 435 korun a stát za navolávání zaplatil zhruba 154,8 milionu.
„Teď se musíme zaměřit na to, aby vynaložené peníze nepřišly vniveč a aby se s vytvořenou infrastrukturou dál pracovalo. Bylo by velkou chybou, kdyby se stát za čas dostal do podobné situace jako teď a my bychom zjistili, že věci opět nejsou připravené a jsme znovu na začátku,“ okomentoval nová zjištění prezident NKÚ Miloslav Kala.
