Toto o Bulharsku (možná) nevíš: Levný alkohol i kývání hlavou naopak

Existuje mnoho teorií, proč Bulhaři kývají hlavou naopak. Jednou z nich je teorie o záměně, když bylo v dávných dobách Bulharsko pod nadvládou Osmanské říše. Osmané chtěli, aby Bulhaři změnili své náboženství z křesťanství na islám. Pokud někdo odmítl, zabili ho. Podle legendy se tedy Bulhaři dohodli na záměně těchto dvou znaků, aby při odpovědi zmátli nepřítele. Zřejmě jim to tak zůstalo až dodnes.

Máš rád jazykolamy? Nauč se nejdelší bulharské slovo

Každý jazyk má své nejdelší slovo. S finálním počtem 39 písmen je u nich nejdelší slovo neprotivokonstitutsionstvuvatelstvuvayte. Znamená to „nedělej proti ústavě“.

Písnička od bulharské zpěvačky putovala do vesmíru

Bulharka Valya Mladenova Balkanska zpívala odmalička folklórní písničky, které ji naučily její máma a babička. Časem se vypracovala na sólistku a nejvíce se proslavila díky folklórní písničce Izlel je Delyo Hajdutin. Tato skladba se v roce 1972 stala součástí Zlaté desky sondy Voyager, na které jsou kromě nahrávek a písní také fotografie z naší planety.

Na desce jsou díla známých hudebních skladatelů jako například Mozarta, Bacha, Beethovena či Stravinského. Sondy Voyager 1 a Voyager 2 do vesmíru vyslali v roce 1977, a tak už 45 let letí za naší sluneční soustavou k jiným hvězdám. Podle Carla Sagana, který byl jedním z tvůrců desky, si tato díla mohou vyslechnout a prohlédnout pouze pokročilé mimozemské civilizace.

V Bulharském městě našli zapomenuté zlato

Zlato, které našli v bulharském městě Varna, je historií zapomenuté civilizace, která v tomto regionu žila v období přibližně 4600 let před Kristem. Do povědomí se vrátila v 70. letech 20. století. Tato kultura byla téměř zcela neznámá, ale díky objevení zlata dnes víme, jak byla civilizace vyspělá.

Za nález je zodpovědný bagrista, kterému bylo v době objevu pouhých 22 let. Objevil několik náramků a jiných vzácných šperků, které posbíral do krabice od bot a vzal je domů. Tehdy ještě netušil, co našel. O pár dní později kontaktoval archeology z muzea ve Varně. Tento bulharský poklad považují za nejstarší zpracované zlato na světě, a není proto divu, že jeho nálezce dostal za objev značnou odměnu.

Kozunak si v Bulharsku vychutnávají i během Velikonoc. Víš, co to je?

Kozunak je zapletené sladké pečivo, které je téměř totožné s naší vánočkou. Vyrábí se z mléka, másla, cukru, mouky a vajec. Podle tradice ho Bulhaři konzumují během Velikonoc, ale není to pravidlem. Někteří ho pečou také na Vánoce či na Nový rok.

Zaplétané pečivo je populární i v okolních zemích, kde se však nazývá jinak. Pochutnávají si na něm v Albánii, Moldavsku či Rumunsku. To, co se nachází uvnitř chleba, je na volbě kuchaře, obvykle však v kozunaku najdeš rozinky, sušené ovoce nebo i ořechy. V Bulharsku přidávají do receptu šťávu z citronu, aby zvýraznili finální chuť produktu.

Bulhaři používají jiný typ písma

Co všichni víme, je, že národním jazykem Bulharska je bulharština. Přestože jazyk je zdánlivě podobný ostatním slovanským jazykům, jeho psaná forma je jiná než naše latinka. Cyrilici používá více než 250 milionů lidí ve více než 50 jazycích včetně bulharštiny. Historie sahá do 9. století, kdy zavedla Bulharská říše hlaholici, kterou vytvořili svatí Cyril a Metoděj.

Hlaholici později postupně nahradilo cyrilské písmo, které prošlo několika úpravami, než vznikla moderní bulharská cyrilice. Poté, co Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007, se cyrilice stala jejím třetím oficiálním písmem (po latince a řeckém písmu).

Prodloužené léto není v Bulharsku nic výjimečného

V Bulharsku existuje speciální název pro prodloužené léto. Pokud je začátek podzimu stále teplý, zejména v září, Bulhaři to nazývají cikánské léto. Domácí se setkávají s nechápavým výrazem ve tváři turistů, když ze stromů opadaly už téměř všechny listy, ale ulicemi se stále procházejí domácí oblečeni v krátkých rukávech. V této balkánské krajině to však není nic výjimečného a během cikánského léta se oblékají, opalují či koupou v bazénu tak, jak to dělali v červenci.

Bulharsko je světovým lídrem ve výrobě růžového oleje

Růžový olej má blahodárné účinky na lidskou pokožku, pěkně voní, a dokonce se z něho vyrábí i džem. Do parfémů jej jako přísadu přidávají i výrobci parfémů. Růže, ze kterých se tento vzácný olej vyrábí, pocházejí původem z Číny, odkud je přes Persii (dnešní Írán) dovezli až do Bulharska. Města, která jsou centrem růžového průmyslu v Bulharsku, se nazývají Kazanlak a Karlovo. Právě v Kazanlaku se nachází unikátní Muzeum růží, jediné tohoto druhu na světě.

Národním nápojem Bulharska je rakije

„Psychoterapeut ti pomůže, ale rakije je levnější,“ zní oblíbený výrok Bulharů. Tento národní drink je podobný domácí pálence. Dá se vyrobit z jakéhokoliv ovoce, ale nejvíce populární v Bulharsku jsou příchutě hroznů, švestek či meruněk. Specifická je růžová rakije, která má také vlastní název gyulovitsa.

Bulhaři si tento alkohol vyrábějí často doma sami a je pro ně čest, když mohou rakiji nabídnout hostům, kteří přišli na návštěvu. V létě ji konzumují vychlazenou, v zimě je bulharským zvykem ji zahřát a pít s medem a pepřem. Pro fanoušky rakije pořádají každoročně v prosinci festival v hlavním městě, kde své alkoholické výrobky prezentují lidé z celého Bulharska i z jiných koutů světa.