Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vyraz s Refresherem na výlet!
Nevíš, kam vyrazit na výlet? V naší pravidelné sérii přinášíme každou sobotu tipy na skvělé výlety po České republice.
Dnes se vydáme do stále tak trochu opuštěného hornického regionu Erzgebirge neboli Krušnohoří, konkrétně do jeho východní části. Místní pláně tu nejsou plné megalomanských horských hotelů, wellness či restaurací. Nepotkáš tu davy turistů jako v Krkonoších. Pasou se tu ovce, krávy, v dáli jsou vidět srnky. Včely bzučí a sem tam slyšíš šepot patronky místní krajiny Marcebily. Jo, v Krušných není vůbec krušně.
Nečeká nás výšlap ani rozhledna, ani hrad. Navštívíme podzemí. Proč se totiž s přicházejícími letními teplotami trochu neschladit? Nebude to ale ledajaké podzemí, nýbrž největší a nejznámější štola v Krušných horách – Mikulášská štola. Najdeš ji přímo u hranic s Německem, v horském městě Hora Svaté Kateřiny v okrese Most v Ústeckém kraji. Kvůli umístění štoly se sem nejsnáze dostaneš autem, přičemž parkovat lze na přilehlém parkovišti. Můžeš ale využít i veřejnou dopravu, každé dvě hodiny sem jezdí autobus z Litvínova.
Štola je otevřena vždy v pátek od 11 do 16 hodin, o víkendu pak od 9 do 17 hodin. Prohlídka v jiné dny je možná po telefonické domluvě. Dospělí mají vstupné za 50 Kč, děti do 18 let pak za symbolickou dvacku. Za výklad, kterého se ti dostane od bývalého důlního záchranáře Jaroslava Richtera, jenž štolou nyní provádí, je to opravdu směšný peníz.
Na návštěvu zvol spíše pevnou obuv a teplejší oblečení, pod zemí je poměrně chladno – a mokro. Před tím, než vlezeme do štoly, nám pan Richter nasadí bezpečnostní helmu a do ruky dá baterku. Pravděpodobně k tomu připojí vtipnou historku, jak se někdo minulý týden bouchnul o strop štoly do hlavy a sednul si z toho na zadek. Pak už se můžeme vydat prozkoumávat prastaré cesty, kterými prošly tisíce horníků.
„Největší a nejznámější štola“ bohužel není příliš dobře značena, většina turistů ji tak proto přehlédne, což je obrovská škoda. Návštěvou tak alespoň trochu přispějeme k tomu, aby se tu turismus začal rozvíjet ve vyšší míře. Místo je ale i přesto magické, ukryté uprostřed zelených kopců vypadá tak trochu jako z Hobitína.
Nad úroveň Mikulášské štoly jsou uvnitř tři patra chodeb, pod úrovní se nachází chodby do hloubky 157 metrů, které jsou však dnes už zatopeny. Podle webu obce Hora Svaté Kateřiny v minulosti vodu odčerpávalo velké vodní kolo uvnitř štoly, které bylo poháněno vodou z náhonu od nedaleké Nové Vsi v Horách. Takto vyčerpaná voda pak poháněla ještě pilu, ani kapka tak nepřišla nazmar.
Kromě hlavní rudní žíly Mikuláš existuje v okolí více než 20 dalších méně produktivních žil, o nichž je známo jen málo informací, ale lze předpokládat, že jejich minerální složení je podobné.
Těžba stříbra a mědi tu skončila v 18. století, v roce 1936 tu bylo následně otevřeno hornické muzeum, plán na jeho vznik se ovšem zrodil již o osm let dříve, kdy Hora Svaté Kateřiny slavila 400. výročí svého založení. Povolení od báňského úřadu v Mostě ale přišlo až v roce 1935. Při slavnostním otevření se údajně zpívaly staré hornické písně a konala se řada přednášek o významu hornické činnosti v Mikulášské štole a širším okolí.
Během války Mikulášská štola sloužila jako protiletecký kryt pro obyvatelstvo z okolních obcí. Místním sloužila i během tuhé zimy, kdy sněhové závěje obec odřízly od okolního světa. Žáci a žákyně tudy poměrně pohodlně procházeli na druhou stranu do školy. Po válce ji zas využívali odsunutí Němci, kteří si tudy chodili do svých (bývalých) příbytků pro osobní věci.
Její tajemné vzezření podporuje městská legenda, podle které zde německé vojsko ukrylo jantarovou komnatu a další cenné poklady. Zatím je ale nikdo nenašel, mají být totiž zatopené v hlubinách štoly, kam se asi jen tak někdo nevydá.
Již ve středověku ukrývaly Krušné hory bohatství v podobě stříbra a mědi. Lidé kvůli tomu skály dobývali a zanechali po sobě dechberoucí důlní díla, včetně Mikulášské štoly na Hoře Svaté Kateřiny.
V současné době je opraveno zhruba 420 metrů štoly a je zpřístupněna veřejnosti od roku 2013. V celém zdejším masivu Městského vrchu je 64 štol, čtrnáct z nich má i jméno a některé zasahují až do Saska. S průvodcem na trase dlouhé asi 240 metrů uvidíš kromě osmdesáti metrů vysokého komínu, který sloužil na přepravu vytěžené horniny, i třeba zatopenou studnu hlubokou více než 32 metrů. Voda je tu křišťálově čistá a kromě žebříku, po kterém tehdy lezli horníci, možná zahlédneš i onu jantarovou komnatu. Pozorně se dívej.
Nevidíš? Nevadí, zůstaneme alespoň bohatí duchem. Snad se ti krušnohorská štola líbila a z výkladu pana Richtera si odnášíš cenné znalosti. Pokud ti během prohlídky vyhládlo, Hora Svaté Kateřiny nabízí hned několik možností. Nám se osvědčila restaurace přímo u rozhledny. Pokud Mikulášskou štolu navštívíš v neděli, můžeš výlet spojit s bleším trhem v nedalekém Málkově, o kterém jsme psali tady.