Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Bušení srdce, bolesti hlavy a závratě. Záchranáři vysvětlují, jak rozeznat tepelný úpal a co ti pomůže se z něho dostat.
Do Česka dorazila další vlna veder. S nimi přichází také parný, těžko dýchatelný vzduch, vyčerpání či dehydratace. V některých extrémních případech může být toto počasí smrtelně nebezpečné, běžné jsou však mírnější zdravotní problémy nebo krátkodobé kolapsy.
Dobrou zprávou je, že problémům se lze do jisté míry vyhnout. Záchranářka Lucia Mesárošová ze Záchranné zdravotní služby Bratislava radí, jak se připravit na tropický den. Doporučuje snažit se přizpůsobit si rozvrh počasí a nezapomínat nejen na vodu a minerály, ale také na ochranu kůže a přestávky v chladnějším prostředí.
Lidi v horkém počasí nejčastěji postihuje přehřátí těla nebo tělesný úpal. Souvisí s nedostatkem tekutin (málo piješ, hodně se potíš), ztrátou soli a selháním tepelné rovnováhy v těle, vysvětlujezáchranář a lékař Vilém Dobiáš.
Při přehřátí se tělo nestíhá ochlazovat. Pokud to přetrvává a selže udržování teplotní rovnováhy, vzniká tepelný úpal, který doprovází selhání důležitých orgánů a v extrémních případech může dojít k srdeční zástavě. Při přehřátém organismu se totiž snižuje průtok krve.
U mladých lidí je tepelný úpal často následkem extrémně zvýšené nebo dlouhodobé tělesné námahy, u starších a nemocných lidí (například s onemocněními srdce či ledvin) je následkem pobytu ve vysokých teplotách, vysvětluje dále Dobiáš.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Jaké jsou příznaky přehřátí a jaké jsou příznaky tepelného úpalu.
Praktické rady, co dělat, když někdo ve tvém okolí kolabuje kvůli teplu.
Zda je běžné, že lidé z horka omdlí, a jak dlouho to trvá.
Jak se připravit na pracovní den ve vedrech (tipy na spánek, pitný režim i rozdělení pracovního dne).
Příznaky přehřátí podle doktora Viléma Dobiáše, lékaře a záchranáře: – příznaky jsou podobné horečnatému onemocnění (například chřipce), – únava, slabost, – nevolnost, zvracení, – bolesti hlavy a svalů, svalové křeče, – závratě, – podrážděnost, – změna tlaku a rychlosti tepu při postavení, bušení srdce, – teplota do 41 °C.
Příznaky tepelného úpalu: – kterýkoli z příznaků přehřátí, – poruchy vědomí s náhlým nástupem – bizarní chování, halucinace, změny duševního stavu, zmatenost, dezorientace, bezvědomí, – pozdním příznakem je zastavení pocení.
Časopis Timepopisuje, že při teplotě vyšší než 37 °C se v těle spouští několik procesů, kvůli kterým můžeš cítit únavu, bolest, mít závratě nebo potíže s dýcháním. Projevy se se stoupající teplotou zhoršují: za každý půlstupňový nárůst v tělesné teplotě musí srdce odbýt o deset úderů více. Při teplotách nad 40 stupňů (kterých může vzduch dosáhnout i na některých místech u nás) jsou již ohroženy vnitřní orgány.
Záchranářka Lucia Mesárošová nám vysvětlila, že důvodem je dehydratace a hustší krev, kterou je pro srdce stále obtížnější přečerpat. Rychlejší tep a výše zmíněné symptomy jsou tedy signálem, že jsi v horkém prostředí už dlouho a potřebuješ doplnit tekutiny a vychladnout.
Kromě vody doporučuje pít i minerálky, jelikož právě sůl a minerály nadměrným pocením ztrácíme. Sáhnout můžeš i po rehydratačních nápojích, které ve formě tekutého koncentrátu nebo šumivých tablet najdeš v lékárně nebo obchodě se sportovními potřebami i online. Do pití se „počítá“ i voda z jídla, například polévky nebo potraviny s vysokým obsahem vody (meloun, okurka). Úroveň hydratace si můžeš hlídat podle barvy moči: je-li příliš tmavožlutá až hnědá, piješ moc málo. Pokud je moč naopak skoro až průzračná, piješ příliš mnoho a přetěžuješ si ledviny.
Záchranářka doporučuje pít nápoje v teplotním rozmezí od vlažných (vychladlý čaj) po vodu z vodovodu, která má kolem 12 stupňů. Krátkodobě možná pocítíš úlevu u ledových nápojů, ale z dlouhodobého hlediska tělu ztěžují práci s udržováním teplotní rovnováhy. Dostatečný pitný režim (minimálně 2–2,5 litru denně) je prvním krokem prevence, aby ti tropické dny neublížily.
Při přehřátí mohou lidé ztratit vědomí – záchranářka říká, že tato ztráta vědomí bývá obvykle krátká a nemusíš si ji po probuzení ani pamatovat. Je důležité, aby se tělo co nejdříve ochladilo: jdi do klimatizovaného prostoru (nebo alespoň do stínu), doplň minerály a vodu a dopřej si odpočinku.
Lucia Mesárošová také říká, že právě zdravotní problémy a kolapsy spojené s horkem jsou nejčastějším důvodem výjezdů sanitek během letních měsíců. Lékař Dobiáš na webu dodává, že až 80 % pacientů zažívá poruchu vědomí s náhlým nástupem, proto přistupuj ke svému tělu opatrně a neignoruj počáteční symptomy.
Jak se připravit na další tropický den
Extrémnímu teplu se nedá úplně vyhnout, ale můžeš se připravit na to, jak ovlivní tvé tělo. Web Weather Undergroundradí pokusit se udržet prostor, ve kterém spíš, co nejchladnější. Zakryj okna, přes která proniká slunce, závěsy, vnitřními nebo vnějšími roletami. Ty vnější dokáží snížit množství tepla, které se uvnitř nahromadí, až o 80 %. Ne každá domácnost je vybavena klimatizací, ale i ventilátory se dokážeš ochladit.
Navzdory těmto opatřením se může stát, že se budeš potit i v noci. Lucia Mesárošová říká, že neexistuje objektivní množství pocení, které je bezpečné – je to individuální. Závisí to na tvé aktivitě (i té dlouhodobé, například pokud se věnuješ sportu nebo tanci), na váze a na příjmu tekutin během dne. Míru pocení ale ovlivňuje i to, co si oblékneš nebo co sníš.
Součástí přípravy je také time management. Pokud to práce a jiné povinnosti umožňují, záchranářka radí v nejžhavějších částech dne nebýt v exteriéru. Vybírej si raději oblečení ve světlých barvách, které až tak nepohlcují světlo, a vol lehčí střihy, které jsou vzdušné a nelepí se ti na kůži.
Odkryté části kůže si nezapomeň natřít ochranným krémem – kromě vrásek tím předcházíš i vyššímu riziku rakoviny kůže. Pokud si na přímém slunci více než 15 minut denně, stojí za to investovat do ochrany (buď si kůži zakryj oblečením, nebo ji chraň krémem). Přečti si více o tom, proč jsou opalovací krémy vhodné pro každodenní používání a který si vybrat, pokud nevíš, kde začít.
Příprava na tropický den: – Vypij během dne dostatečné množství (více než 2 litry) tekutin, s teplotou přibližně 12–13 °C. – Plánuj si co nejkratší dobu venku, zejména na přímém slunci. – Používej opalovací krém s ochranným faktorem alespoň 30. – Nepij ledovou vodu (tělo si ji musí zahřát, efektivnější je voda z vodovodu a teplejší). – Vyhledávej klimatizované prostory a stín. – Udržuj byt či kancelář chladnější (klimatizace, ventilátor, zatažené závěsy/stažené žaluzie, efektivní větrání). Zdroj: Světová zdravotnická organizace
První pomoc při přehřátí
V případě, že někdo ve tvém okolí má viditelné známky přehřátí nebo tepelného úpalu, záchranář Vilém Dobiáš radí co nejdříve člověka přenést do studeného prostředí a uložit do ležící (nebo alespoň pololežící) polohy. Cílem je co nejdříve pomoci tělu ochladnout.
Záchranář radí potírat člověka vlažnou vodou a ovívat, čímž se urychlí odpařování. „Studená voda není vhodná, zpomaluje vydávání tepla kůží vyzařováním.“ Pomoci mohou i kapsy s ledem (utěrky nebo ručníky) u krku, v podpaží či na tříslech nebo můžeš celé tělo přikrýt vlhkou pokrývkou.
Oba záchranáři se shodují, že tekutiny je třeba doplnit efektivně, a doporučují hypotonické nápoje – ideálně neslazené a neochucené minerálky zředěné vodou z vodovodu v poměru 1 : 1. Pít by se mělo v doušcích tak, aby se člověku neudělalo špatně. Pokud ale do půl hodiny potíže neustoupí, je načase zavolat lékaře nebo záchranku. Záchranku volej hned, je-li člověk zmatený nebo v bezvědomí.
Přechod z chladné kanceláře do „pekelných“ ulic
Přestože můžeš mít ten pocit, ve skutečnosti tě ani po 8 hodinách v klimatizované kanceláři nečeká venku v horku úplný šok. „Toto platí pro zdravé lidi bez srdečních nebo jiných problémů,“ vysvětlila záchranářka Lucia Mesárošová. Může tě polít pot, můžeš pociťovat malátnost, nebo dokonce bolest svalů a kloubů. Záchranářka však uklidňuje: tělo je velmi inteligentní a s teplotním rozdílem se umí vyrovnat. „Máme sofistikovaný termoregulační systém.“
Běžným projevem takových přechodů je i pocit ztíženého dýchání. V takové chvíli si nejvíc pomůžeš, budeš-li dýchat pravidelně a normálně. „Člověk má nutkání dýchat rychleji a mělce. Právě tím si ale způsobí, že bude mít příliš mnoho kyslíku v krvi a příliš málo oxidu uhličitého. Vede to k závratím. Doporučuji raději dýchat normálně, už před východem z klimatizované budovy se mentálně připravit na to, že venku to bude nepříjemné, a vydržet, než se tělo přizpůsobí,“ říká záchranářka.
Co dělat, když nemáš na výběr a musíš jít ven během horké fáze dne: – Vyber si volné světlobarevné oblečení, ve kterém se nebudeš tolik potit. – Použij opalovací krém na odhalené části kůže, vícekrát denně, pokud jsi během dne na přímém slunci. – Zakryj si hlavu (kloboukem, kšiltovkou). – Plánuj si časté přestávky, během kterých se můžeš přesunout do stínu nebo do klimatizovaného prostoru.