Průzkum ukázal, že pouze čtvrtina ukrajinských uprchlíků v Česku žije ve standardním bydlení s dostatečným prostorem a vlastním sociálním zařízením.
V běžném nájmu žije celkem pětina uprchlíků, necelá třetina bydlí v bytech a domech, které poskytly především české domácnosti. Šestina uprchlíků pak domov s místními přímo sdílí. Vyplývá to z výzkumu společnosti PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR reprezentativního vzorku 3 721 uprchlíků z 1 300 domácností.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků žijících v Česku ovšem obývá byty a domy, které nedosahují kvality standardního bydlení. Až 54 % z nich například žije ve stísněných podmínkách, kdy mají k dispozici méně než 6 metrů čtverečních obytné plochy. Nejméně prostoru mají Ukrajinci v ubytovacích zařízeních, kdy má méně než zmíněných 6 metrů čtverečních na osobu 67 % z nich.
Necelá třetina pak žije v hotelech a na ubytovnách, v nichž se potýkají s nedostatkem prostoru, svobody a soukromí – až v polovině případů mají sdílené toalety, často nemají vlastní kuchyň a víc než čtvrtina z nich nemá možnost svobodně přicházet a odcházet. Celkově má nicméně vlastní klíče (a možnost tak svobodně korzovat) drtivá většina (84 %) uprchlíků, vlastní toaletu dvě třetiny a nadpoloviční většina i vlastní kuchyň.
„Stát by měl podporu bydlení podmínit minimálními standardy kvality. Může jít právě o rozsah obývané plochy a přístup k sociálnímu zařízení. V Německu se při financování dočasného ubytování pro uprchlíky vyžadovala obytná plocha nejméně 7 metrů čtverečních na osobu. Týkat by se to mohlo ubytoven, hotelů i bytů poskytovaných českými domácnostmi,“ navrhuje jedna z autorek výzkumu Martina Kavanová.
Češi poskytují bydlení spíše rodinám s dětmi
V ubytovnách, které častěji nabízí horší vybavení, bydlí převážně uprchlíci, již do Česka dorazili později. V nebytových prostorech častěji bydlí ti, kteří neměli v Česku žádné rodinné kontakty, a také bezdětné domácnosti, což může podle výzkumníků souviset s vyšší ochotou Čechů poskytovat bydlení dětem a větším rodinám.
Stát by ale měl podle odborníků podporovat standardní bytové bydlení, což přímo souvisí s integrací ve vzdělávání a znalostí jazyka. Největší účast v českých školách a školkách totiž byla mezi Ukrajinci v ubytování poskytnutém Čechy. Jedním z důvodů může být fakt, že jim hostitelé pomáhají komunikovat s institucemi.
Velká část Ukrajinců, kteří jsou zatím ubytovaní v hotelech nebo bydlí společně s Čechy, podle průzkumu jiné bydlení nehledá. Důvodem je i fakt, že se chtějí co nejdříve vrátit na Ukrajinu.
Z výzkumů společnosti lze předpokládat, že v červnu v Česku žilo zhruba 250 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, přičemž návrat do vlasti plánuje 14 % z nich. Podle studie Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je mezi příchozími z Ukrajiny 44 % žen a 36 % dětí, přičemž nejčastějším typem domácnosti je matka s jedním dítětem. Třem čtvrtinám dospělých uprchlíků je do 45 let.
