Shrnujeme nejčastější dotazy, které se týkají letošních voleb.
Na konci pracovního týdne se otevřou volební místnosti a kandidáti zabojují o křesla v zastupitelstvech a na některých místech také o místa v Senátu. Přestože účast ve volbách do zastupitelstva patří spíše k nižším, vyplatí se svého kandidáta podpořit. Ve srovnání s poslanci mají zastupitelé víc možností, jak ovlivnit tvůj život v konkrétní obci. Zastupitelé se mohou pokoušet zvelebit město a udělat z něj lepší místo k životu.
Volební informace, rozhovory a průzkumy se na nás hrnou každý den. Aby se ti podařilo ve volebním guláši lépe orientovat, sestavili jsme pro tebe přehledného průvodce. Dozvíš se, jakou si vybrat strategii, abys pomohl*a svým favoritům, kdy a kam je potřeba jít pro voličský průkaz a co se s tvým hlasem stane poté, co ho hodíš do urny.
Jestli tě téma komunálních voleb zajímá, můžeš se o něm dozvědět víc tady. K tomu, abychom mohli vytvářet kvalitní obsah, nám pomáhají naši předplatitelé. Staň se jedním z nich, přidej se do REFRESHER+ klubu a získej výhody, které členství přináší.
Budou volby. Co potřebuji vědět?
V obcích a městech proběhnou volby do zastupitelstev obcí a v některých okrscích (najdeš je níže v článku) se budou o hlasy ucházet také kandidáti do Senátu. Ty komunální společně s prvním kolem senátních voleb proběhnou od 14:00 23. září do 14:00 24. září. Případné druhé kolo senátních se bude konat o týden později. Pokud tě zajímá, kdo ve tvé obci, případně volebním okrsku kandiduje, můžeš se podívat do seznamu kandidátů na volby.cz.
Komunální volby se v Česku konají každé čtyři roky a volíš kandidáty do zastupitelstva. Až to následně skládá radu a určuje starostu. V Praze se kromě zastupitelů jednotlivých městských částí volí také zastupitelstvo magistrátu (kraje).
Zastupitelstvo obvykle schvaluje rozpočet, vydává vyhlášky, zřizuje výbory a volí, případně odvolává své členy, rozhoduje o vyhlášení místního referenda, případně o spolupráci s jinými obcemi. Mimo to podle zákona také volí starostu, místostarosty a členy rady, případně rozhoduje o nákupu nemovitostí. Kromě zákonem stanovených pravomocí může zastupitelstvo uzavírat smlouvy o dílo nebo rozhodovat o veřejných zakázkách.
Pokud se v obci nevolí rada (v případě, že je členů zastupitelstva méně než 15), padá na něj také pravomoc zabezpečovat hospodaření obce podle rozpočtu nebo stanovovat pravidla pro vyřizování petic.
Kdy můžu volit do zastupitelstva a kdy do Senátu?
Do komunálních voleb můžeš, když ti je nejpozději v den voleb 18 let a máš trvalé bydliště v obci, kde chceš volit. Nemusíš mít ale nutně české občanství. Voleb do zastupitelstva se mohou zúčastnit i lidé, kteří mají v České republice trvalý pobyt a jsou občany Evropské unie. Občané třetích států takové právo nemají.
Pokud se na seznam voličů chceš přidat, ale nejsi v místě bydliště hlášen*a trvale, stačí s žádostí přijít na obecní úřad, případně na úřad městského obvodu, kde bydlíš, a to aspoň dva dny před volbami (tzn. ve středu do 16:00). Žádost si můžeš vytisknout na stránkách Ministerstva vnitra. Na seznamu voličů zůstaneš do té doby, dokud nepožádáš o zpětné vymazání nebo přestaneš splňovat zákonné podmínky. Tato možnost se ale týká jen voleb do zastupitelstva, případně do Evropského parlamentu. Do Senátu mohou volit jenom občané České republiky.
Jak si mohu vyřídit voličský průkaz?
Pokud chceš volit do zastupitelstva své obce, ale víš, že se tam v termínu voleb nedostaneš, můžeš si také požádat o voličský průkaz. Požádat o něj můžeš pouze v obci svého trvalého bydliště, a to nejpozději dva dny před volbami osobně. V případě elektronické žádosti potřebuješ alespoň 7 dní, stejně tak v případě žádosti přes portál občana ČR.
Do zastupitelstva je následně potřeba odvolit v kraji, kde máš nahlášené trvalé bydliště, do Senátu kdekoliv v rámci okrsku.
Pokud potřebuješ zůstat v izolaci kvůli koronaviru, bohužel letos nebudeš mít možnost hlasovat. Speciální stanoviště na volby z auta se tento rok nepostaví.
Jak se ve volbách do zastupitelstva volí?
Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny neplatí u těch do zastupitelstva kroužkování. Místo toho, že budeš kroužkovat, budeš v komunálkách křížkovat. Každý volič má tolik hlasů, kolik je potřeba obsadit mandátů, a může vybírat, jestli dá hlas celé straně, zakřížkuje pouze její určité kandidáty/kandidátky nebo bude kandidáty/kandidátky vybírat napříč stranami. Komunální volby jsou především o lidech, a proto je možné vybírat si lidi z různých stran a odevzdat více hlasovacích lístků.
Je ale důležité zdůraznit, že každý hlas pro jednoho kandidáta se přičítá také celé straně a na rozdíl od kroužkování není pravděpodobné, že se tvůj kandidát dostane na přední příčky.
Veškeré celkové hlasy i křížky se totiž nejprve přičtou straně a vydělí počtem jejích kandidátů, čímž se zjistí průměrný počet hlasů na kandidáta. K tomu, aby se tvůj favorit posunul na první místo, potřebuje získat alespoň o 10 % hlasů více, než je průměr. Pokud by takových lidí bylo více, o jejich pořadí rozhodne počet hlasů pro každého z nich. Jestli tedy chceš hlasovat pro konkrétního člověka, je dobré počítat s tím, že hlas půjde primárně straně, a pokud jej nezakřížkuje dost lidí, na pořadí kandidátky se nic nezmění.
Právě to je hlavní rozdíl mezi komunálními a sněmovními volbami. V těch sněmovních totiž každý z kandidátů svůj počet preferenčních hlasů skutečně dostane. Systém komunálních voleb dost často znevýhodňuje ty kandidáty, kteří jsou na nižších pozicích. Pokud tě zajímá, kteří uchazeči se ve tvé obci pohybují na hranici volitelnosti, najdeš svoje město na stránkách krizkovani.info.
To, že křížky primárně připadají straně a až zpětně se rozdělují, je nutné vzít na vědomí, pokud chceš volit „proti někomu“. V případě, že nechceš, aby se určitá strana do zastupitelstva dostala, je dobré nedávat hlas žádnému z jejích kandidátů. A pokud nechceš v zastupitelstvu konkrétní osobu, určitě nedávej křížek celé straně, ale rozdej preferenční hlasy ostatním. Sice to není zaručená strategie, ale je to maximum toho, co můžeš udělat.
„Pokud chcete udělit hlasy konkrétním osobám, je dobré si uvědomit, že svým křížkem podporujete jednak stranu, jednak jejího lídra a až potom svého kandidáta, pokud nasbírá dostatečný počet těchto křížků. Kvůli tomu může systém fungovat v menších obcích, kde kandidáti mohou potřebnou hranici hlasů překročit, ve velkých městech ale systém fungovat nebude,“ popisuje Matouš Turek z iniciativy Zakroužkuj ženu.
Podle něj je potřeba uvědomit si, že hlasy pravděpodobně půjdou prvním deseti lidem na kandidátní listině. Nejlepší strategií je tedy podle něj volit stranu, ve které souzníš s prvními deseti kandidáty, ostatní se do zastupitelstva pravděpodobně nedostanou. Podobný systém nepomáhá právě ani ženám na kandidátce.
Podle analýzy iniciativy Fórum 50 % představují ženy 22 % lídryň a do pátého místa na listinách je jich 26 %. Pokud chceš, aby v politice bylo víc žen, je potřeba si podle Turka vybírat ty kandidátky, kde jsou zastoupeny na prvních příčkách (pokud samozřejmě s danou stranou souzníš).
Co se stane s hlasy po volbách?
Jak jsme si již řekli, v komunálních volbách není systém kroužkování ani nevolíš kandidáta přímo, tak jako třeba v prezidentských volbách nebo ve volbách do Senátu. Hlasy se sčítají a následně rozdělí pomocí tzv. D’Hondtovy metody.
Nejprve se sečtou hlasy, které dostaly jednotlivé strany a jejich kandidáti. Právě tyto hlasy určí, kdo se do zastupitelstva dostane a kdo ne. To se určuje sečtením celkového počtu hlasů pro stranu, který se následně vydělí počtem kandidátů, aby se určil průměrný počet hlasů na kandidáta. Pokud jeden kandidát získá před ostatními náskok alespoň o 10 % hlasů, posouvá se na první místo listiny. Může se ale stát, že podobný náskok dostane více lidí. V takovém případě se jejich pořadí určí podle konkrétního počtu preferenčních hlasů.
K tomu, aby se strana nebo hnutí do zastupitelstva dostaly, musí mít alespoň 5 % hlasů. Pokud ale této hranice nedosáhnou alespoň dvě strany, procenta se sníží, dokud jí nedosáhnou alespoň dvě strany. Stejně tak se hranice snižuje, pokud kandidáti neobsadí alespoň polovinu mandátů.
Nově vzniklé zastupitelstvo následně volí starostu, a pokud má více než 15 členů, zvolí také pěti- až jedenáctičlennou radu města. Starostu ani radní konkrétně tedy nevolíš ty, ale podobně jako ve volbách do sněmovny svěřuješ tento úkol do rukou zastupitelů.
Rada zabezpečuje například hospodaření obce, vydává nařízení, rozhoduje o pravomocích v rámci obecního úřadu, ukládá pokuty, rozhoduje o uzavírání nájemních smluv, stanovuje pravidla pro petice a schvaluje účetní uzávěrku. Podobně jako se vláda zodpovídá Poslanecké sněmovně, rada se zodpovídá zastupitelstvu a dostává od něj úkoly.
Kdo do voleb kandiduje a kdo kandidovat může?
Do zastupitelstva obce může kandidovat člověk, kterému je alespoň 18 let (nejpozději v den voleb) a má v obci zřízené trvalé bydliště. Na listinu se uchazeč dostane tak, že jej navrhne konkrétní politická strana nebo hnutí, případně může kandidovat i samostatně. V takovém případě ale musí získat podporu lidí v obci.
Počet potřebných podpisů se liší podle velikosti obce. V těch nejmenších do 500 obyvatel potřebuje alespoň 5% podporu, v těch největších nad 150 tisíc obyvatel mu stačí 0,5 %.
V letošních volbách bude podle Českého statistického úřadu kandidovat 66,68 % mužů a 33,32 % žen. Největší zastoupení má přitom kategorie od 45 do 49 let. Tato kategorie vede jak v celkovém zastoupení, tak i v zastoupení žen i mužů. Nejstarším letošním kandidátem je šestadevadesátiletý Milan Hejman z Karlových Varů, který kandiduje za Komunistickou stranu Čech a Moravy. Kandidátů do devatenácti let je celkem 881.
Co se týče rozložení stran a hnutí, téměř polovinu z nich tvoří místní sdružení, z parlamentních stran je nejvíce zastoupeno KDU-ČSL (5,92 %), následuje ODS (3,92 %), ANO (2,47 %), STAN (1,60 %), SPD (1,57 %) a Piráti (0,92 %).
Týkají se mě také volby do Senátu?
Senátoři mají mandát na šest let. Každé dva roky se ale část senátorů mění, volby tedy probíhají nepravidelně a pokaždé v jiné skupině okrsků. Od doby zvolení běží senátorovi jeho mandát a další volby v konkrétním volebním okrsku proběhnou až za šest let.
Kandidovat do něj může každý občan České republiky, kterému bylo alespoň 40 let, a to buď za konkrétní stranu, nebo sám za sebe.
V letošním roce volby do Senátu proběhnou ve stejném termínu jako ty do zastupitelstev. Týkají se dohromady 27 okrsků, jejichž přehled najdeš v tabulce níže. Do horní komory Parlamentu můžeš volit, pokud ti bylo 18 let a máš trvalé bydliště ve voleném okrsku.
Jak volit do Senátu?
Pokud se tě volby do Senátu týkají, volební lístky ti přijdou na adresu trvalého bydliště společně s hlasovacími lístky pro volby do zastupitelstva. Není potřeba docházet na speciální místo, obě volby probíhají na stejném místě a jejich první kolo ve stejný termín. Případné druhé kolo voleb se uskuteční 30. září a 1. října.
Na rozdíl od voleb do zastupitelstva se pro ty do Senátu nepoužívá ani kroužkování, ani křížkování. Každý uchazeč kandiduje sám za sebe a má také svůj hlasovací lístek. Stačí tedy, když jej dáš do správné obálky. V případě, že kandidát získá nadpoloviční většinu hlasů již v prvním kole, druhé kolo se nekoná. Pokud se mu to nepodaří, v druhém kole se utká s druhým nejúspěšnějším kandidátem.
Proč volit do Senátu?
Senát je důležitou zákonodárnou složkou, i když se o něm na veřejnosti nemluví tak často jako o Poslanecké sněmovně. Stejně jako sněmovna má ale Senát možnost předkládat poslancům zákony a projednává ty návrhy, které již sněmovnou prošly.
Ty mohou přijmout, pozměnit, případně zamítnout. Pokud mají senátoři návrhy, jak zákon změnit, sněmovna o jejich návrhu hlasuje a musí jej přijmout většinou hlasů přítomných poslanců. Pokud poslanci ale chtějí rozhodnutí Senátu zvrátit, musí ho přehlasovat ústavní většinou, tedy 101 hlasy z řad všech zvolených poslanců. V případě, že dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přijímají senátoři opatření navržená vládou. Ta pozbývají platnosti, pokud je nová sněmovna neodhlasuje.
Vedle zákonodárné moci má Senát také možnost schvalovat ústavní soudce navržené prezidentem. Předseda Senátu rovněž vyhlašuje prezidentské volby.
Pokud tě zajímá zastoupení žen právě i v Senátu, podle Fóra 50 % jich bylo v předloňských volbách pouhých 14,8 %, letos jich ale kandiduje 24,2 %, což je nejvíce v historii. Organizace Zakroužkuj ženu připravila medailonky těchto kandidátek v přehledném instagramovém postu, a můžeš si tak snadněji vybrat, pokud chceš podpořit ženy v politice.
