Jak uvádí Profesia, tzv. wellbeing Čechů na tom není dobře. Například v zaměstnání hned devět z deseti lidí pociťuje stres.
Nesoustředěnost, rozptýlení a problém s motivací k práci jako příznaky syndromu vyhoření nyní nejsou vysvětlovány jen jako důsledek covidové pandemie. Jak se zdá, u Čechů je vyvolává i momentální negativní atmosféra. Píše o tom Profesia v tiskové zprávě. Negativní atmosféra spojená s konfliktem na Ukrajině společně s inflací, rostoucími cenami energií a finanční nejistotou před Vánoci tlačí na tuzemské obyvatelstvo ještě víc.
Poslední průzkumy ukazují, že devět z deseti zaměstnanců pociťuje v práci stres. I když část z nich uvádí, že jde o stres na bázi adrenalinu, který je motivuje k větším výkonům, většina z nich cítí stresovou zátěž jako vyčerpávající. Proto je čím dál důležitější rozpoznat příznaky vyhoření zaměstnanců a poskytnout jim podmínky k práci, které jsou třeba.
„Tento alarmující trend si uvědomuje stále více zaměstnavatelů a mnoho z nich problém řeší stále prioritněji a systematičtěji. Mnohem častěji v posledních měsících slyšíme o tzv. wellbeingu. Ten v sobě kromě podstatné péče o tělo zahrnuje i péči o psychickou stránku a mentální nastavení. Reálně tak nabývá na důležitosti úloha happiness manažera, který ve firmě pečuje o udržení vstřícných a kolegiálních vztahů, otevřenou interní komunikaci a zajištění pomoci těm, kteří cítí velkou zátěž,“ uvedla Radka Košíčková společnosti Profesia CZ.
Dodala, že zaměstnanec se může z podobného stavu dostat celkem jednoduše, jelikož mu stačí například den nebo dva dny volna navíc, které například v předvánočním hektickém období mohou pomoci.
Zaměstnanci si chtějí pomoci i sami
Syndrom vyhoření jako třešnička na dortu, k níž vede dlouhodobé stresové období, je stav, do kterého se zaměstnanci dostat nechtějí a hledají způsoby, jak mu předcházet. Potvrdily to výsledky z nedávno proběhlého veletrhu práce Profesia days, během něhož probíhalo testování na syndrom vyhoření a zvládání stresu ve stánku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Testovacím nástrojem byla standardizovaná škála, tzv. Shiromova-Melamedova škála vyhoření, administraci testů prováděla skupina psychologů z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Pokud srovnáme výsledky testování, můžeme konstatovat, že tento rok byl největší zájem účastníků veletrhu o testování. To naznačuje určitý trend, tedy že se lidé více zajímají o svůj duševní stav a stejně tak se zajímají i o schopnost zvládat zátěžové a stresové situace,“ komentoval výsledky vedoucí klinický psycholog VFN Praha Pavel Harsa.
Tomu, jak se vyrovnat se stresem, zejména se stresem u mladých lidí, se věnujeme v tematické sekci Duševní zdraví. Jedním z řešení může být například smích, pomoci může i terapie. Základem je ale dobře odpočívat, což jsme zase rozebírali v tomto článku.
