České filmové bizáry přelomu tisíciletí: Co se vyplatí vidět a z čeho ti budou krvácet oči?

Devadesátky a přelom tisíciletí patří nepochybně k nejdivočejším obdobím české a československé historie. Ne nadarmo se říká, že kdo si devadesátá léta pamatuje, jako by je neprožil. Podobně divokou epizodu představovala devadesátá a nultá léta také pro českou filmovou tvorbu. Každý rok vyšel minimálně jeden film, který bychom z dnešního pohledu mohli považovat za, mírně řečeno, lehce bizarní.

Některé se mezi diváky chytly, na jiné se zapomnělo a sehnat některé z nich dá pořádnou fušku. Ať už se ale jedná o povedený bizár, nebo přehlídku cringe, všechny z nich jsou obrazem tehdejší čerstvě svobodné doby. Abychom tě divokým obdobím provedli, sestavili jsme žebříček českých filmových bizárů. Na některé se vyplatí podívat, o jiných píšeme spíš proto, abychom tě varovali. Nezapomeň nám dát vědět do komentářů, který film tě nejvíc zaujal a který už jsi viděl*a.

Už (1995, režie: Zdeněk Tyc)

Mladá Valentýna (Barbora Hrzánová) se pere se svým životem, jak jenom může, až ji osud dotlačí ke kariéře sexuální pracovnice. Film vykresluje devadesátkový pražský Karlín v celé jeho drsné estetice a „člověčinka“, o které mluví Petr Čtvrtníček, jej prostupuje skrz na skrz. Pouliční zlodějíčci, pasáci a syrovost karlínských ulic je bizarní a z určitého úhlu pohledu ryze vypovídající o tehdejší době.

Jedná se o mozaiku absurdních historek z porevolučního pražského podsvětí, kde tě několik hlášek určitě pobaví, jiné v současnosti možná znepokojí. Na Už (s alternativním názvem Užívej života), který získal anticenu Plyšového lva, se určitě vyplatí podívat, pokud se obrníš dostatečným množstvím nadsázky a přihlédneš k divokým 90. rokům, kdy tato bizarní koláž vznikla. Snad kvůli všudypřítomné veselé hudbě.

Spiklenci slasti (1996, režie: Jan Švankmajer)

Jan Švankmajer ve své grotesce rozebírá různé sexuální kinky několika protagonistů, kteří do svého sexuálního života ukrývají jistou osamělost. Rozličné fetiše vykresluje Švankmajer s nadsázkou a jistou hravostí, tak jak jsme na to v jeho filmech zvyklí. Jedna z postav si z časopisů vytváří zvláštní sadomasochistické koláže, druhá si vyrábí zařízení na automasáž.

Doporučeno

Jako koukat na hnijící mrtvolu. Seznam se s uncanny valley 13. listopadu 2022 v 6:00

Švankmajer se ve filmu opírá o freudovské podvědomí a snaží se zkoumat, co se v člověku ukrývá. Tak jako v drtivé většině svých filmů ti předloží bizarní stylizovanou podívanou, kterou se rozhodně vyplatí zhlédnout.

Byl jednou jeden polda II – Major Maisner opět zasahuje (1997, režie: Jaroslav Soukup)

Na druhý díl filmu Byl jednou jeden polda se rozhodně nedívá snadno. Jeden z nejbizarnějších snímků popisuje návrat majora Maisnera ze Spojených států do České republiky, kde vychovává nastupující generaci policistů. Je to v podstatě taková česká variace na sérii Policejní akademie.

Jako většina českých adaptací na zahraniční díla se i Byl jednou jeden polda řadí mezi ty filmy, u kterých dvojnásob platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Polda Maisner je určitou parodií na zahraniční policisty-superhrdiny, kterou rámuje spousta a spousta dvojsmyslných, sexistických a jinak pitomých fórků, pro české devadesátky tolik typických. Jestli už se rozhodneš film pustit, tak jen na vlastní nebezpečí.

Rychlé pohyby očí (1998, režie: Radim Špaček)

Po zhlédnutí Rychlých pohybů očí sami tvůrci doporučují vyhledat psychiatra. Film, který nijak nezačíná ani nekončí, vypráví o sebevraždě mladého muzikanta Poppyho. Jedná se v podstatě o mozaiku pocitů marnosti mladého člověka na konci 90. let. Hlavní postava Poppyho se v léčebně snaží pocity beznaděje překonat představou o vztahu se zdravotní sestrou Akjou. Ta ale zemřela ještě před jeho nástupem do léčebny. 

Radim Špaček vypráví jistý antipříběh ve formě bizarních snových tripů a zorientovat se v chronologii filmu rozhodně není jednoduchý úkol. Snímek Rychlé pohyby očí získal anticenu Plyšového lva za nejhorší film a značně se liší i divácké reakce. Diváci tento filmový experiment buď milovali, nebo nesnášeli. Nezbývá než doporučit se na film podívat a zjistit, do jaké skupiny patříš. Výhodou tohoto snímku rozhodně je, že ho má sám režisér přístupný ke zhlédnutí na svém webu.

Kanárek (1999, režie: Viktor Tauš)

Debut Viktora Tauše je určitou autobiografií mladého člověka se závislostí na tvrdých drogách. A právě o nich, rockové hudbě a bohémském životě film především vypráví. Hlavní hrdina si prochází příkrou cestou na dno a těžkým návratem zpět do běžného života. 

Doporučeno

10 nejlepších strašidelných animáků 31. října 2022 v 6:00

„Viky je nezralý naivní kluk, který miluje Tarantinovy filmy a všude s sebou tahá videokameru. Záhy však pozná, že něco jiného je sledovat feťáky, ranaře a drsné poldy na plátně a něco jiného je setkat se s nimi v reálu,“ popsal snímek sám Tauš. Za svůj střih si autentický a z dnešního pohledu poněkud bizarní snímek vysloužil cenu Českého lva. Řadí se ale ke „klasice“, tak by ti neměl uniknout, pokud si na svém filmovém fanouškovství zakládáš.

Samotáři (2000, režie: David Ondříček)

„Podle mě je tahle země pěkně zk*rvená.“ „Tak to každopádně, ostatně jako jakákoliv jiná země.“ Hlášky ze Samotářů patří bezpochyby k těm nejprovařenějším ze všech českých filmů. Jednotlivé příběhy lidí ztracených ve vlastních životech k tobě dokážou promluvit, pobavit a donutit k lehkému, ale pořád příjemnému cringování.

Přehlídku toho, jak lidé mezi dvacítkou a třicítkou zkouší navazovat milostné vztahy ve velkém městě, lze vnímat jako určitou výpověď doby a film zaznamenal úspěch nejen v Česku, ale i v Polsku. Po jeho premiéře začaly některé polské cestovní kanceláře pořádat zájezdy na místa, kde se Samotáři natáčeli. Jestli tě film do této doby minul, nemáš se čeho bát a dej si ho. Dokáže určitě oslovit i po dvou dekádách, a pokud si navíc frčíš na nostalgii po nultých létech, nemáš proč váhat.

Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001, režie: Václav Vorlíček)

Bizarnosti se sem a tam prolnou i do pohádkového světa. Stejně jako Disney tvoří live action adaptace svých klasických pohádek, pokusil se o něco podobného i režisér Václav Vorlíček. Pod křídla si vzal legendární večerníček o Machovi a Šebestové a přetočil jej v poněkud zvláštní podívanou.

Žáci 3. B se přenesou z obrazovek do skutečného světa, kde jim je ale utržené sluchátko ukradeno a oni se musí s pomocí svých kamarádů pokusit získat jej zpět a vrátit se na televizní obrazovku. Filmu vlastně nic nechybí, Iva Janžurová je savojská královna, Vladimír Javorský jasnovidec a kluk z Asie dělá kung-fu. Ne, neděláme si legraci.

Hraná adaptace Macha a Šebestové je přehlídkou zvláštních kouzel, ještě zvláštnějších vtipů a akčního příběhu, za který by se nemusely stydět ani hollywoodské gangsterky. Na film se vlastně nedá koukat jinak než s otevřenou pusou. Jako bizarní odkaz počátku tisíciletí skvost, koukat se na film dnes ale už přece jen celkem bolí. Přece jen už v době svého vzniku působil jako ne zrovna zručně pojatá turistická reklama „navštivte Čínu“.

Waterloo po česku (2002, režie: Vít Olmer)

Waterloo po česku je povídkový film podle vlastních povídek Víta Olmera pro časopis Playboy. Sami tvůrci mluví o absurdních pointách a Olmer se v popisech vykresluje jako bedlivý pozorovatel života kolem nás. 

Doporučeno

Kateř Tureček: Nebinarita mi odpověděla na mnoho otázek. Můj vztah k filmu se změnil 16. listopadu 2022 v 6:00

Realita filmu z roku 2002 je ale jiná. Waterloo po česku je vlastně taková přehlídka variací na Jiřího Krampola. Jednou dá přednost práci před o poznání mladší ženou, podruhé je tichý důchodce, jindy zase nedospělý rocker. Pokaždé tu ale Krampol laškuje s mladšími ženami, předvádí různé herecké polohy a vypráví vtipy. Těžko říct, jestli titul samozvaného krále vtipu získal Krampol před nebo po tomto děsném snímku. Bonmotů a hlášek, které si zamiluje každý masochista s touhou ucringovat se k smrti, je ve Waterloo po česku totiž požehnaně.

Film patří do skupiny cringe, která by se dala použít k mučení nepřátel. Sledování fyzicky bolí. Doporuč ho někomu, kdo tě štve.

Nuda v Brně (2003, režie: Vladimír Morávek)

Snímek Vladimíra Morávka s mottem „Komedie navzdory osudu“ vypráví o milostných nocích několika brněnských dvojic. Jan Budař má strávit první noc se svou přítelkyní Kateřinou Holánovou. Ani jeden z nich nemá doposud žádnou sexuální zkušenost a musí zjistit, jak na to. Po několika pokusech a komplikacích se jim to nakonec podaří, což se ale nedá říct o dalších hrdinech filmu.

Nudě v Brně se podařilo nejen díky hláškám získat hned pět Českých lvů. Akademie ocenila režii Vladimíra Morávka, scénář, mužský herecký výkon v hlavní roli a střih. Samotný film byl oceněn v kategorii Nejlepší film. Z dnešního (a možná i tehdejšího) pohledu se jedná o povedený bizár, na který se vyplatí podívat, ocenění tvůrci si své Lvy rozhodně zasloužili. 

Horem pádem (2004, režie: Jan Hřebejk)

Film režiséra Jana Hřebejka, který se po sondě do totalitního režimu v Pupendu a Pelíšcích snaží vykreslovat tehdejší současnost. Každá z postav se snaží svým způsobem uniknout před každodenní realitou, ať už se jedná o vztahové problémy, nebo finanční patálie. Perličkou je, že se Hřebejk rozhodl natočit film poté, co viděl Amores perros.

Film popisuje problematiku rasismu, xenofobie a tehdejších pochybných vedlejšáků. Ironický humor si určitě nezíská každého, je ale třeba uznat, že břitké a černohumorné dialogy, Jaroslav Dušek a Jiří Macháček dělají z Horem pádem film, který je demonstrací tehdejší lehce bizarní tvorby, ale vyplatí se na něj podívat.

Šílení (2005, režie: Jan Švankmajer)

Studnice bizáru devadesátých a nultých let je nekonečná. Jan Švankmajer ale určitě patří mezi tvůrce, kteří se na něm podíleli zdaleka nejvíc. I proto v našem seznamu reprezentuje hned dva roky (ačkoliv bychom jej mohli zařadit ještě víckrát).

Psychologický horor Šílení jsme již zařazovali do žebříčku nejlepších českých hororů a právem patří i do seznamu bizarního přelomu tisíciletí. Jan Tříska je psychopatický zločinec, který se potkává s neškodným Pavlem Liškou. Tříska provádí zvláštní okultní rituály, zvrácené seance a celý film rámuje otázka, zda nechat klientům psychiatrické léčebny absolutní svobodu. I díky tomu nebudeš dlouho vědět, kdo je ve filmu padouch a kdo hrdina.

Doporučeno

10 nejlepších českých hororů 29. června 2022 v 11:30

Každá z postav je tak stylizovaná a hysterická, až budeš mít možná chuť film vypnout a na chvilku vydechnout. Jedná se o skvělou bizarní podívanou, která nahlodá tvůj mozek a určitě se k ní budeš chtít znovu vrátit.

Doporučeno

Fenomén Markovič pokračuje. Třetí série krimi fenoménu zmapuje další slavné případy 20. února 2026 v 9:15

Doporučeno

Nejlépe hodnocený český film poslední doby dorazil na Netflix. Ihned obsadil první místo 19. února 2026 v 17:44

Doporučeno

10 největších filmových otázek, nad kterými si dodnes všichni lámou hlavu. Odpovědi na některé tě asi překvapí 25. února 2026 v 7:00