Snad všichni se rádi u obrazovek bojíme, sledujeme hektolitry krve a nadáváme hlavním postavám za to, že chodí na nebezpečná místa. Pak se nemají divit, že je psychopat v hokejové masce rozseká mačetou. Děsivý večer si můžeš užít i s pořádným animákem, a to nejen o Halloweenu.
Krysař (1986, režie: Jiří Barta)
Délka filmu: 53 minut
Kamera: Vladimír Malík, Ivan Vít
Hodnocení na ČSFD: 88 %
Klasický příběh novely Viktora Dyka asi není třeba dlouze představovat. Když město sžírají nenasytné krysy, tajemný zaříkávač s flétnou v ruce přispěchá na pomoc výměnou za příslib peněz. Když se ale vrchnost pokusí z dohody vybruslit, čeká ji i celé město krutý trest.
Jednoduchou, ale nadčasovou novelu zadaptoval v roce 1985 Jiří Barta. Stejně jako v Mad God se i v němém Krysaři setkáváme s děsivými loutkami a technikou stop motion, která díky trhaným pohybům postaviček hororovou atmosféru skvěle podtrhuje. Doplňuje ji i hudba Michaela Kocába, kvůli které se film v 80. letech dostal do hledáčku cenzorů. Na normalizační obrazovky se nakonec Krysař dostal díky řadě cen, kterých se dočkal v zahraničí.
Původně měl na filmu pracovat mistr československého hororu Juraj Herz, kterého ale později vystřídal právě Barta. Ředitel Krátkého filmu Kamil Pixa byl po zhlédnutí premiéry poměrně rozhořčen a chtěl nechat Bartu snímek přestříhat. Krysaře ale nakonec zachránila nadšená ovace německého producenta i fakt, že byl Pixa ze svého ředitelského křesla odvolán.
Frankenweenie: Domácí mazlíček (2012, režie: Tim Burton)
Délka filmu: 1 hodina 23 minut
Hrají: Winona Ryder, Catherine O'Hara, Atticus Shaffer
Hodnocení na RT: 87 %
Tim Burton nesmí na seznamu halloweenských filmů chybět. Jeho čtrnáctý film Frankenweenie patří mezi skvělé animované snímky, které přirostou k srdci i těm divákům, jimž se Burtonův styl příliš nezamlouvá. Čtrnáctiletému Victorovi se díky vědeckému experimentu podaří vzkřísit svého psa Sparkyho z mrtvých. Všechno jde jako po másle, dokud jeho vědecký experiment neokopírují zlomyslní spolužáci.
Černobílá strašidelná pohádka se bude dobře sledovat i lidem, kteří hororům neholdují. Děsivostí je v ní tak akorát a stejně jako ve většině Burtonových filmů nechybí ani konflikt mezi dětskou zvídavostí a dospěláckým zkaženým světem. Frankenweenie až na pár scén příliš nevyděsí, naopak ale posvítí na každodenní problémy nevinného dětského života, které se po jeho zhlédnutí budou jen těžko přehlížet.
Burtonův pohádkový horor je něco, co si můžeš pustit o samotě, s přáteli nebo klidně s rodinou. Zajímavé je, že se jedná o první snímek od roku 1999, do něhož slavný režisér neobsadil ani Johnnyho Deppa, ani Helenu Bonham Carter.
Dante's Inferno (2010, režie: Mike Disa, Šuko Murase, Sang-jin Kim, Jasuomi Umecu, Victor Cook)
Délka filmu: 1 hodina 28 minut
Hrají: Mark Hamill, Grey Griffin, Graham McTavish
Hodnocení na ČSFD: 72 %
Dante's Inferno není příliš věrnou adaptací slavné renesanční Božské komedie. Jedná se o prequel ke stejnojmenné hře, jistou podobu můžeme ale pozorovat i se slavnou videoherní sérií Devil May Cry. Dante se vydává do devíti pekelných kruhů, aby vysvobodil svou lásku Beatrici ze spárů Lucifera a sám se s vládcem pekel utkal. Na výpravě, kde jej stejně jako v knize provází Vergilius, ale zjistí, že jeho nejsilnějším nepřítelem nejsou všechny pekelné bytosti a démoni, ale on sám.
Japonské anime vykresluje Danteho jako morálně odpornou bytost, která se musí sama srovnat s vlastními hříchy. V poměrně přímočarých bitkách lze jasně rozeznat videoherní předlohu a celý film působí trochu jako gameplay. Odehraje se ale v poměrně příjemném svižném tempu a jednotliví bizarní démoni dodávají filmu tu pravou hororovou atmosféru.
Kdybychom se měli rozepsat o všech japonských animovaných hororech, vydalo by to na tři další články. Pokud tě ale nenadchne zrovna Dante's Inferno, rozhodně stojí za to podívat se třeba na Seoul Station, Vampire Hounter D: Bloodlust nebo Perfect Blue.
Čarodějův učeň (1977, režie: Karel Zeman)
Délka filmu: 1 hodina 12 minut
Hrají: Luděk Munzar, Jaroslav Moučka
Hodnocení na ČSFD: 87 %
Krabat je lužický tulák, který se dostane do učení mistra černé magie. Jeho úkolem je starat se o mlýn a po určité době splnit černokněžníkovu výzvu a stát se opravdovým mistrem kouzel, nebo zemřít. Nejedná se o snadný úkol. Temný čaroděj je zákeřný a jeho vlastními kouzly jej lze zdolat jen velmi těžko.
Karel Zeman je mistr české animace a jeho triky (bez použití počítače!) jsou jednoduše skvostné. Kreslenou hororovou adaptaci knihy Otfrieda Preußlera si prostě musíš pustit pro její pohádkově temnou atmosféru i hezký příběh zasazený do česko-německého kontextu. Symbolika smrtí poháněného mlýnu, strašidelného černokněžníka a všech jeho podob je nadčasová a i v roce 2022 dokáže navodit znepokojivě děsivou atmosféru.
Čarodějův učeň nebude patřit mezi filmy, u kterých se schováš pod peřinu nebo si budeš zakrývat oči, v nočním lese nebo v okolí starých mlýnů se ti po jeho zhlédnutí ale určitě nebude procházet s pocitem bezpečí.
Coraline (2009, režie: Henry Selick)
Délka filmu: 1 hodina 36 minut
Hrají: Dakota Fanning, Dawn French, Teri Hatcher
Hodnocení na RT: 90 %
Další z adaptací klasického příběhu o Alence v říši divů, tentokrát v adaptaci Henryho Selicka, patří mezi klasiky animovaného hororu. Coraline se po přestěhování do tajemného domu dostává do alternativního světa, kde jsou rodiče veselejší, sousedi přívětivější a všechno tak nějak barevnější. Až do chvíle, než zjistí, že má celou tuto realitu pod palcem pavoučí čarodějnice, která chce Coraline v tomto „pohádkovém“ světě uvěznit nadobro.
Povědomý příběh Alenky dokresluje v Coralině na svou dobu velmi pokroková animace, tajemně vykreslený svět a motiv dětské představivosti jako nástroje pro únik před realitou i původce většiny nočních můr. Neil Gaimann, autor knižní předlohy, umí s pohádkovými světy skvěle pracovat a Henry Selick dodal jeho textu skvělý vizuál. Podívat se o Halloweenu na Coraline je společně s filmy Tima Burtona téměř povinností každého fanouška znepokojivé animace.
Extraordinary Tales (2014, režie: Raul Garcia)
Délka filmu: 1 hodina 10 minut
Hrají: Christopher Lee, Julian Sands, Guillermo del Toro
Hodnocení na RT: 58 %
Pět adaptací na pět povídek zakladatele hororového žánru Edgara Allana Poea potěší především fanoušky klasického hororu. Každá z povídek se liší grafickým stylem a všechny kresby odráží atmosféru Poeova vnitřního vesmíru. V celovečerním povídkovém filmu tě tvůrci provedou temnou psychologií Poeových postav, které daly základy svému žánru.
Na první pohled se jedná o hezkou podívanou, v níž se mísí klasická 2D animace s tou 3D tak, aby skvěle podtrhly děsivé příběhy. Christopher Lee jako vypravěč je už jenom příjemný bonus děsivě krásného vizuálu.
The House (2022, režie: Emma De Swaef, Marc Roels, Paloma Baeza, Niki Lindroth von Bahr)
Délka filmu: 1 hodina 37 minut
Hrají: Matthew Goode, Miranda Richardson, Mia Goth
Hodnocení na RT: 90 %
Další z povídkových filmů, který se může pyšnit krásnou znepokojivou stop motion animací, balancuje mezi psychologickým dramatem, pohádkou a v neposlední řadě i hororem. Především první ze tří povídek dokáže svým příběhem a atmosférou pořádně vyděsit a loutky, které tvůrci v povídkách použili, je často až nepříjemné sledovat.
Jeden tajemný dům zkomplikuje životy třem hlavním postavám ve třech odlišných realitách. Většina z jeho obyvatel má ale jeden společný rys. Honí se za penězi, majetkem a pompou svého bydliště. Ať už se jedná o rodinu, která se chce vyrovnat svým bohatším příbuzným a musí domu obětovat celý svůj dosavadní život, realitního makléře bojujícího s nechutnými parazity, nebo majitelku záhadné nemovitosti, která se nedokáže rozloučit s minulostí.
The House tě nevyděsí na první dobrou a jednotlivé příběhy se snaží spíše o společenskou kritiku než o strašidelnou atmosféru. Ale určitě tě překvapí svými nápady... a fakt, že se všechny historky odehrávají v jednom tajemném domě, dodává celému snímku jistou hrůznost, a do našeho seznamu tedy právem patří.
La casa lobo (2018, režie: Cristóbal León, Joaquín Cociña)
Délka filmu: 1 hodina 15 minut
Kamera: Cristóbal León, Joaquín Cociña
Hodnocení na RT: 96 %
Klaustrofobický hororový film, který volně připomíná známou pohádku O třech prasátkách. Maria prchá před sektářskou skupinou německé komunity v Chile a v lese naráží na tajemného vlka, před kterým se schová ve zvláštním domě se dvěma prasaty. Společně s nimi čeká, než vlk odejde. Postupně obyvatelům domu ale dochází jídlo a Maria začíná pochybovat, jestli je vlk skutečným nepřítelem, nebo představuje spásu.
La casa lobo je animovaným koncertem, který kombinuje hned několik technik animace a dohromady působí, jako by se odehrával v jednom jediném záběru. Právě to dodává snímku obzvlášť nepříjemnou atmosféru stísněnosti a bezvýchodnosti situace. Na rozdíl od filmů Tima Burtona nebo Coraline není opravdu snadné symbolickou noční můru sledovat, a to i kvůli tomu, že se jedná spíše o lyrické vyprávění než o propracovaný napínavý příběh.
Snímek skvěle zachycuje sektářskou propagandu, vykresluje sexuální zneužívání a traumata, která si z něj přívrženci sekt odnáší. Během 72 minut se skvěle přeneseš do vězení náboženských fanatiků a vzpomínka na film ti bude svírat duši ještě hodně dlouho.
„Kraťasy“
Závěrem si uděláme krátkou sondu do speciální filmařské disciplíny krátkého filmu. Několikaminutových animáků na YouTube najdeš bezpočet a řada z nich opravdu stojí za pozornost. Můžeme se bavit o filmu Vincent jako jednom z raných Burtonových děl, kresleném snímku Who's Hungry nebo Red Undead.
Doporučujeme i psychologický animovaný thriller Memoria, Stalker from Cornfield nebo Behind Closed Doors. Králičí nora krátkých animáků na internetu je hluboká a rozhodně doporučujeme prozkoumat ji na vlastní pěst. Nezávislí tvůrci dokáží během pěti minut navodit opravdu děsivou atmosféru, která ti nedá spát.
