Česko si v pondělí na několika místech připomene památku Jana Palacha, který se před 54 lety upálil na pražském Václavském náměstí.
Pietní shromáždění se v pondělí tradičně uskuteční na nádvoří Karolina, sídle Univerzity Karlovy, kde byla vystavena rakev s ostatky Jana Palacha. Zástupci obou parlamentních komor, vlády, hlavního města, pamětníci i současní studenti či představitelé veřejného života budou na Palachův život i tragický čin vzpomínat také u památníku pod Národním muzeem, tedy v místech, kde se Palach upálil.
Další přijdou k jeho hrobu na Olšanských hřbitovech či k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde Palach studoval. Palachův odkaz si připomenou i lidé ve středočeských Všetatech, kde student žil a kde je od roku 2019 jeho památník. Informuje o tom ČTK.
Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace
Svým činem chtěl vyburcovat společnost z letargie, do níž upadala po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Dvacetiletý vysokoškolský student zemřel na následky těžkých popálenin tři dny po svém činu, 19. ledna 1969. Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 – v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach.
Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.
Představitelé i média komunistického Československa o Palachovi 20 let mlčeli, tabu bylo i jméno Jana Zajíce. Lidé však na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici. O několik měsíců později totalitní režim padl. Palachova i Zajícova památka se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
