Pandemie nám toho hodně vzala, nicméně nebýt jí, nevzniklo by několik zajímavých uměleckých projektů. Jako například brněnské Rozpito, které vzniklo, když bylo doslova rozpito.
Začal nám únor, nejnebezpečnější měsíc v roce pro hospody, nalévárny, pivotéky a likérky. Proč? Jelikož se k němu v posledních letech pne přídavné jméno suchý, které symbolizuje 28 (respektive 29) dní bez jediné kapky alkoholu. Není se ale třeba strachovat, jelikož přinášíme jinou, mnohem lepší a zdravější asociaci se skleničkou něčeho tvrdšího. Výhodou je, že ji nemusíš ani konzumovat.
V umění lze vidět spoustu věcí, je možné se nechat inspirovat nekonečným množstvím podnětů a přetransformovat je do vlastní vize reality. Podobně jako dvě kamarádky z Brna, kterým volný čas během koronavirové karantény vnukl nápad, že by si mohly něco namalovat. Samozřejmě že tento nápad vznikl v područí dobré nálady, k níž kromě tvořivé múzy přispěla i sklenka vína. Proto slovo dalo slovo a vznikl projekt.
Od té doby Linda Kalasová a Helena Luknišová tvoří obrazy pod hlavičkou projektu Rozpito. S jejich „rozpitými“ motivy se jim daří náramně – to, co mělo končit prodejem obrazů za symbolickou cenu kamarádům, a to ne kvůli zisku, ale aby měly místo na další díla, se překlenulo v zajímavé podnikání s uměním, které dokonce i pomáhá.
Koronavirus a nápad
Jak už bylo řečeno, kdybychom se nemuseli během roku 2020 nuceně zavřít ve svých bytech, s největší pravděpodobností bychom se nedozvěděli, jaký zápal pro umění Helena s Lindou mají. Dobré kamarádky se tehdy navštěvovaly jen mezi sebou, jelikož spolu nikdy nebydlely, nicméně ustavičné schůzky zrodily nápad.
„Celý náš příběh začal na podzim 2020 během přísných opatření, kdy nás při skleničkách s vínem napadlo, že zkusíme namalovat obraz. Sehnaly jsme si pár akrylových barev v Hornbachu, protože to byl tehdy snad jediný otevřený obchod, daly si pár skleniček vína a první obrazy byly na světě,“ popisuje nám Linda jejich začátek a přitom akcentuje hlavně to víno. Tak jsme se zeptali na podobnost s názvem.
„Přesně tak, název rozpito asociuje jak rozpitou sklenici, tak ‚rozpité‘ motivy, které můžete na našich obrazech vidět,“ popsala unikátní motiv. Není však třeba se bát, víno není katalyzátorem všeho. „Opity“ inspirací a počátečním potěšením z tvorby se nemohly zastavit. Nenadálý volný čas, který ostatně zaskočil všechny na světě, jim vytvořil dokonalé podmínky k tomu začít něco neotřelého.
Že by se ale jednalo o dívky, které by byly k malbě přitahovány odmala, se říct úplně nedá. „Je to něco, co jsme v sobě objevily až později, ale myslím, že jsme v sobě vždy měly vztah k estetice,“ argumentuje Linda, která nám odpovídá na rozhovor. Helena se totiž kvůli nemoci nemohla zúčastnit.
Pro dvojici umělkyň proto muselo být velmi zajímavé tvořit jen tak znenadání. „Pamatuji si na naše první obrazy, které jsme během covidu malovaly. Nesmírně mě bavil proces míchání barev, zkoumání textur, které se na plátně tvořily, a na ten pocit, jak hezky u malování čas plynul,“ vzpomíná Linda, jež potvrzuje, že se obě musely naučit malovat vlastně samy. Kde by také mohly během koronaviru narazit na učitele.
„Zajímavé na tom celém je, že ani jedna nemáme vystudovanou školu s uměleckým zaměřením, ale obě jsme studovaly ekonomku. Proces učení pro nás byl tedy formou pokus omyl, ale to je kolikrát to, co nás na tom baví nejvíc,“ dodává vzápětí.
Když se člověk baví, nevnímá okolí. Lindě s Helenou například unikalo, že jim dochází místo na ukládání obrazů. „Malování nás natolik nadchlo a bavilo, že už jsme obrazy neměly kam dávat a na jaře jsme si založily Instagram s názvem Rozpito. O půl roku později jsme se rozhodly zařídit si vlastní ateliér, protože malovat obrazy v garsonce bylo utrpení,“ směje se spoluautorka projektu, jenž již stihl oslavit více než 10 tisíc sledujících.
Rozpito tvoří i z alkoholových barev
Sledující si užívají jejich obrazy zejména pro jejich vysokou estetičnost, zdánlivou jednoduchost, ale také jejich charakter a překvapivý detail. Co ale baví umělkyně samotné? „Na obrazech nás baví vymýšlet stále nové barevné kombinace,“ prozrazuje Linda, která nám také přibližuje, odkud získávají nápady na zvěčnění. „Nejčastěji čerpáme inspiraci z přírody. Obrazy pak připomínají hladinu moře, hory, západ slunce nebo průřez kamenem,“ mluví o těch nejpřirozenějších motivech.
Jedním z hlavních aspektů přípravy před samotnou tvorbou je pro ně barevná vybavenost. „Při práci nám pomáhá rozvrhnout si barevnou paletu, ze které budeme malovat, a zbytek už je freestyle. Ale záleží, jestli nám zrovna hoří nějaké zakázky, nebo ne, to pak jedeme podle přesného postupu, aby na obrazu vzniklo to, co chceme,“ samozřejmě zmiňuje i byznysovou stránku věci.
Vůbec nejvíc „signature“ obrazem, jak o něm mluví, je prý tyrkysový obraz, k němuž nám Linda poskytla i malý komentář. „Milujeme kombinaci tyrkysové a zlaté barvy, která na světle krásně odráží světlo a třpytí se, připomíná tak mořskou hladinu. Na abstraktních obrazech nás nejvíc baví to, že každý v obraze vidí něco jiného. Zatímco pro jednoho je tento obraz velmi uklidňující a harmonický, druhý v něm vidí rozbouřenou hladinu moře,“ mluví o živlu.
Tyto scenérie znázorňují různě. „Používáme převážně akrylové barvy, ale máme i pár hotových obrazů z alkoholových barev,“ znovu se vracíme oklikou ke skleničkám.
Všichni ale známe situace, kdy se dva lidé intenzivně setkávají, něco spolu vytvářejí a pak jejich myšlenkový pochod zamrzne. A to ještě kupříkladu během koronaviru, kdy bylo opravdu omezeno prakticky vše. Mohou takto v pohodě dvě spolutvůrkyně, zavřené v garsonce, ze všeho vyváznout bez kreativní výměny názorů?
„Obrazy vždy tvoříme společně a jsme rády, že jsme na to dvě, umožňuje nám to třeba i tvorbu větších formátů,“ zmiňuje Linda nejprve výhody. „Někdy je to boj shodnout se na barvách, ale nikdy bych to nenazvala větším konfliktem. Vděčím za to našemu dlouholetému přátelství, které spolu máme, a taky schopnosti komunikovat,“ jednoduše nás ujistí.
Za hranice plátna
Když se začne dařit, člověk přemýšlí o tom, jestli by se své vášni neměl věnovat na plný úvazek. I zde již padla podobná myšlenka na úrodnou půdu. Jenže přechod na uměleckou dráhu není zdaleka rozhodnut.
„Každá máme svoji práci, umění se tedy věnujeme ve volném čase. Ze začátku jsem si nedokázala představit živit se uměním na fulltime, ale časem se to trochu mění a dneska si to představit dokážu,“ říká Linda, která se ale vyjadřuje sama za sebe.
„Třeba se nám to jednou podaří a bude nás to živit,“ přeje si, ale přitom má také, nejspíš vcelku oprávněné, obavy. „Pořád je tam trochu strach, že se z tvoření a milého koníčku stane povinnost a vytratí se z toho to kouzlo,“ přemítá.
Jenže pokrok, respektive posun nejde jen tak zastavit. „Naším záměrem bylo nabídnout ze začátku naše hotové obrazy kamarádům za symbolickou částku, aby se nám uvolnilo místo na další obrazy,“ opakuje Linda. „Nejprve nás snad ani jednu nenapadlo, že by se to mohlo takhle rozrůst,“ upozorňuje.
Jedním z indikátorů je taktéž „prorůstání“ jejich tvorby mimo umělecká plátna. „Vzhledem k tomu, že obě rády cvičíme jógu, tak jsme si přály mít jogamatky s naším designem a ve spolupráci s Dhaara se nám to splnilo,“ usmívá se při pomyšlení na jejich vysněný produkt. V blízké budoucnosti by jich mělo být ještě více, o vlastní značce podložek ke cvičení na jógu nebo jiném zboží nicméně nepřemýšlí.
Prozatím se soustředí na rozšiřování povědomí po hlavním městě Moravy. Malby, které vytváří, oslovily nejeden podnik, jenž souhlasil s tím, aby si u nich svá plátna vystavily. Konkrétní počet vystavených pláten jsme se ale nedozvěděli. „Máme spoustu obrazů vystavených po kavárnách v Brně, chceme, aby se obrazy dostaly k co nejvíce lidem, a zároveň je nám kavárenské prostředí blízké,“ vysvětluje nám polovička Rozpita.
Co se rozšiřování týče, projektů bude spousta. „Do budoucna plánujeme spuštění e-shopu pro snadnější nakupování a výběr obrazu, rozšíření kolekce NFT obrazů a rády bychom se dostaly na výstavy mimo Brno,“ směle přikyvuje Linda, jejíž motivaci rozumíme. Dosud je totiž možné vybírat volné obrazy pouze skrze návrhy v programu Canva, které má dvojice vyvěšené na svém instagramovém profilu. Přestože tato prezentace nevypadá vůbec špatně, takový internetový obchod by spoustu věcí vyřešil.
Ale aby to nebylo jen tlachání o zisku, je nutné taktéž dodat, že se Rozpito angažuje v charitativní činnosti. Projekt se zapojil do iniciativy DNES POMÁHÁM, akcí brněnské neziskové organizace, která si dle svých slov klade za cíl „sdílení a inspiraci dobrými skutky“. Helena i Linda se černovickou neziskovkou inspirovaly, jak to jenom šlo, z čehož vzešel nejen „dárek k narozeninám“.
Ke čtvrtým narozeninám se rozhodly darovat obrazy, jejichž výtěžek šel na pomoc nemocným a hendikepovaným dětem v Brně. Rozpito s nimi ale spolupracuje již nějakou dobu, a jak se zdá, nechystá se jen tak přestat.
Pokud máš zájem o to, rozšířit naši paletu umělců o svůj vlastní příběh, nebo znáš někoho, jehož profil by v našem seriálu stoprocentně našel místo, neváhej a kontaktuj nás. Svůj tip zašli na e-mail [email protected]. Každý z nich vyhodnotíme zvlášť a kdo ví, třeba bude příští týden ve tvé režii!