Přečti si neuvěřitelný příběh o tom, kdo ve skutečnosti vynalezl síťový systém Ponziho podvodů. A nebyl to Ponzi.
Do podvrhu, letadla, pyramidy, multi-level marketingu nebo Ponziho schématu padá řada lidí dodnes. Síťový systém, který se snaží z obětí dostat peníze pod příslibem skvělých výdělků z investice, však nezaložil Charles Ponzi (jeho celý příběh v Refresheru jsme ti již přinesli). Ve skutečnosti se podvod netýkal vůbec žádného muže.
Před Ponzim, po kterém je celé podvodné schéma pojmenované, se do nového zločinu bílých límečků pustila žena jménem Sarah Howe. O jejích podvodných taktikách mnoho lidí neví, protože jak připustila historička Robyn Hulsart, nechceme věřit, že ženy mohou být „tak dobré v tom, že jsou tak špatné“. Přinášíme ti její příběh.
Jasnovidkou i lékařkou
Podrobnosti o raném životě Sarah Howe se nedochovaly, nicméně většina zahraničních zdrojů uvádí, že se narodila v roce 1827 ve městě Providence na Rhode Island. Údajně se provdala třikrát, přičemž její první svazek byl anulován kvůli tehdejšímu zákonu, který prosazoval rasovou segregaci na manželské úrovni.
Howe však byla od svých 24 let zvyklá žít sama. Dokonce se dokázala prosadit i na pozicích, pro které ani neměla kvalifikaci. Nejprve pracovala jako jasnovidka a vykonávala drobné práce. Nějakou dobu dokonce působila jako lékařka a strávila několik stáží v sanatoriu v oblasti Bostonu, v Massachusetts.
Uzavřená komunita žen
Ve světě skutečných podvodů ale Howe prorazila až v roce 1879. Abychom pochopili kontext, je potřeba nastínit tehdejší dobu. Spojené státy se tehdy zotavovaly po občanské válce. Začal se zde rozvíjet průmysl a urbanizace, přicházela nová vlna imigrantů. Peníze volně proudily a zejména občané střední a vyšší třídy je vkládali do rozvíjejících se národních bank. Veřejnost ale tehdy svazovaly genderové stereotypy, že ženy by si peníze neměly schovávat a naopak je nechat napospas mužům. Nebylo to totiž tak dávno, co vlastním majetkem bez mužů prakticky nemohly disponovat.
Například teprve v roce 1862 USA usnadnily svobodným, ovdovělým a rozvedeným ženám nárokovat si pozemky na vlastní jméno. Ve stejném roce stát Kalifornie jako první uznal plnou finanční nezávislost žen. Přijal zákon, který mimo jiné zaručoval, že žena, jež vkládala prostředky do banky nebo pojišťovny vlastním jménem, měla nad svými penězi kontrolu.
V dekádě, kdy Alexander Graham Bell vynalezl telefon a Thomas Edison zase ve světě prorazil s žárovkou, byla tehdy 53letá Howe v Bostonu průkopníkem nového druhu zločinu. V roce 1879 si otevřela společnost Ladies' Deposit Company (v překladu Dámský vklad), což byla banka řízená ženami pro ženy.
Firma se nacházela v nevýrazné cihlové budově v Bostonu South End. Neinvestovala žádné peníze do reklamy a naopak se spoléhala na veřejnou „šeptandu“. Jednalo se o uzavřenou komunitu, potenciální členky mohly být doporučeny pouze jinými členkami. Banka většinou přijímala vklady pouze od svobodných, neprovdaných žen, které běžné banky z velké části přehlížely a považovaly je za ztrátu času.
Zacyklené peníze s pravidly
Howe reprezentovala Ladies' Deposit Company tak, že nešlo o obyčejnou banku, nýbrž že vznikla ve spolupráci s charitativní organizací Quaker, která chtěla skrz filantropy pomoci ženám se skromnými prostředky. Zakladatelka slibovala svým členkám velmi vysoký úrok z vkladů – osmiprocentní úrokovou sazbu. V praxi to znamenalo, že vkladatelky nyní vložily 100 dolarů a do konce roku jim slíbila zpět dalších 96 dolarů. Přitom i v dnešní době představuje osmiprocentní úrok neobvykle vysoké výnosy.
Banka přitom zavedla mazané pravidlo, které umožňovalo členkám vybírat pouze své úrokové výnosy. Howe to odůvodnila tím, že by ženy neměly utrácet své peníze lehkovážně. Pravidlo ve skutečnosti mělo nejen zabránit velkým výběrům peněz, ale také vymodelovalo situaci, kdy se peníze, které do banky vložily nově příchozí členky, použily k výplatě úroků členek se starými vklady.
Sama Howe přitom do Ladies' Deposit Company nevložila ani jeden dolar. Dokud probíhal nábor, tak investiční plán mohl bez problémů pokračovat. Nevydělal na tom ale téměř nikdo, kromě zakladatelky, která peníze schovávala do vlastních kapes.
Až 1200 žen jí uvěřilo
Navzdory nedostatku reklamy se povědomí o společnosti Ladies' Deposit Company rychle rozšířilo. Po třech měsících si firma získala oblibu mnoha žen z dělnické třídy a nebylo cesty zpět. Hospodyně, učitelky i vdovy své peníze i víru do banky skutečně vložily a po obdržení zisků je reinvestovaly zpět do banky. U řady z nich šlo dokonce o veškeré jejich celoživotní úspory.
Společnost Ladies' Deposit Company na svém vrcholu popularity obsluhovala odhadem 1200 žen z Bostonu i mimo něj – Buffala, Chicaga, Pittsburghu, Baltimoru a Washingtonu. Od svých příznivkyň získala více než 500 tisíc dolarů, což je dnes ekvivalentem asi 15 milionů dolarů (v přepočtu 336 milionů korun). Ale ačkoli obchod vzkvétal, pro Howe to byl začátek konce.
Spadla klec
Obchodní praktiky banky vzbudily velký zájem médií. Částečně díky novince, že banku řídí žena, ale hlavně faktu, že osmiprocentní výnosy byly příliš dobré na to, aby to byla pravda. „Kdo může na okamžik uvěřit, že tato žena, která se před několika lety živila jasnovidectvím a věštěním, je nyní almužnou jedné z největších charitativních organizací v zemi?“ psal tehdy na účet zakladatelky Ladies' Deposit Company například deník Boston Daily Advertiser.
Tamní novináři započali investigativní práci. Vyšetřování ale bylo náročné a dlouho se táhlo, protože muži do budovy nesměli. Jeden reportér se kvůli případu dokonce převlékl za ženu.
Výsledkem byla série článků od Boston Daily Advertiser, který v září 1880 označil systém Ladies' Deposit Company za podvrh. Odborníci předpověděli krach banky a uvedli na pravou míru, že Howe si může dovolit vyplácet své zákaznice pouze z vkladů jiných žen. Tato studna peněz ale měla i své dno, na které měla banka brzy narazit. Cyklus lze totiž zopakovat jen čtrnáctkrát a pak se překročí počet obyvatel Země. Zkrátka šlo o plán v dnes známém Ponziho schématu – a to o 40 let dříve, než se podvodník Charles Ponzi vůbec proslavil.
Počet nových vkladatelek rapidně klesal a stávající členky začaly tlačit na banku a požadovaly zpět své peníze. Howe je v reakci na to začala členkám skutečně splácet a rozdala až 80 000 dolarů. To ale nedokázalo obnovit jejich důvěru. Zakladatelka následně utekla s 50 000 dolary, které si vzala z banky. Netrvalo ale dlouho a za podvod byla zatčena a odsouzena ke třem letům vězení.
Další podvody
Po svém propuštění v roce 1884 založila Howe další podvodnou banku, pojmenovala ji jednoduše – Women's Bank (v překladu Dámská banka). Tentokrát nastavila úrok na sedm procent měsíčně a od svých vkladatelek přijala odhadem 50 tisíc dolarů, což je v přepočtu dnešních 1,15 milionu dolarů (kolem 33 milionů korun). Stejně jako předtím byl i tentokrát její plán odhalen, ale Howe stihla vyšetřovatelům utéct. O podobná schémata se pokusila i v jiných městech, například v Chicagu pod názvem Ladies' Provident Aid (v překladu Dámská půjčovna).
Nakonec ji policie opět zatkla v roce 1888. Ve vazbě pobyla ale pouze rok, protože oběti nebyly ochotny či schopny podílet se na jejím stíhání. Prohnané Howe se tak „vyplatilo“ okrást ty nejslabší. Po propuštění definitivně zahodila nápady na další příliš nebezpečná podvodná schémata a vrátila se k těm původním – jako věštkyně.
Zemřela 26. ledna 1892 ve věku 65 let, bez peněz a sama. Až do své smrti dokonce trvala na tom, že za Ladies' Deposit Company a jiné firmy nenese odpovědnost. „To jsem nebyla já, neprovedla jsem žádný podvod,“ citoval tehdy její slova deník The New York Times. Její obhajobu už jí ale nikdo nevěřil, neboť Howe se stihla zapsat do dějin podvrhů.
Poučení pro dnešní svět
Ať už to nazveme Ponziho, nebo Howe schéma, jedná se o klasický příklad podvodného podnikání s využitím sociálního spojení a silné osobnosti, která přiměje z obětí získat hotovost, aniž by kladly příliš mnoho otázek. Jak připomíná magazín MoneyWeek, nikdy neinvestuj do plánu, který se na první pohled jeví bez chyb. Zkrátka platí staré dobré – pokud se něco zdá až příliš dobré, aby to byla pravda, nejspíš to pravda není. Nezapomeň tedy na obezřetnost, i když ti něco doporučuje tvůj dobrý přítel. Před každým rozhodnutím, ve kterém se hraje o tvé peníze, proto proveď náležitou rešerši, nech si poradit od odborníka a řiď se vlastním rozumem.
