Poslední březnovou neděli se zimní čas změní na letní. Zpět se vrátí na konci října.
V noci ze soboty na neděli se bude měnit čas. Ve 2:00 se hodiny opět přetočí na 3:00, spát tedy budeme o hodinu méně. Zpočátku bude ráno opět šero a večer se bude stmívat o něco později. K návratu zpět na zimní čas dojde v noci na poslední říjnovou neděli. Letní čas platí ve všech státech Evropy kromě Islandu, Ruska, Běloruska, norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky a v některých částech Grónska.
Škodí to zdraví?
Zavedení letního času původně přišlo z ekonomických důvodů. Posunutí ručiček o hodinu zpět znamenalo ušetřit energii a využít více denního světla k práci. V České republice se poprvé letní čas zavedl během první světové války, následně během druhé a pravidelně se začal střídat na konci sedmdesátých let. Ze zdravotního hlediska se ale podle vědců nejedná o správný postup.
„V létě se to nezdá být velký problém, protože na nás sice působí světlo déle zvečera, čímž se nám naše vnitřní hodiny posouvají více do večerních hodin, ale protože jsou v našich zeměpisných šířkách velmi dlouhé dny, máme zároveň světlo brzy ráno. A ranní světlo působí obráceně, má tendenci vnitřní hodiny zase trošku předbíhat,“ říká Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR.
Problém podle AV ČR nastává v zimě, kdy se světlá část dne zkrátí. Během letního času bychom měli déle večer světlo, ale ranní tma by se posunula. „Jenže právě to je velice důležité pro seřízení vnitřních hodin na správnou denní dobu, zejména když má velká část populace hodiny geneticky nastavené tak, že mají spíš tendenci se zpožďovat, běží spíš pomaleji než s čtyřiadvacetihodinovou periodou,“ vysvětluje Alena Sumová. Pro lepší seřízení vnitřních hodin bychom tedy podle vědců měli používat jenom zimní čas, který je pro nás přirozenější.
V březnu 2019 bylo na poli Evropy o jeho zrušení předběžně rozhodnuto a mělo k němu dojít v roce 2021. Kvůli pandemii covidu-19 se ale jeho zrušení odsunulo a dojde k němu nejdříve v roce 2026.
