Říká se, že spontánní rozhodnutí přinášejí nejlepší zážitky. Cestovala jsem více než osm tisíc kilometrů bez plánu a s lidmi, které jsem předtím neznala. Co jsem zažila a jaká ponaučení si odnáším?
Představ si, že se balíš na výlet, ale do poslední chvíle nevíš, kam jedeš a jaký dopravní prostředek tě tam dopraví. Přesně takovým chaosem začalo moje dobrodružství. Bez plánu a s omezeným rozpočtem jsem se vydala na deset dní do Jižní Koreje.
Během výletu jsem nečelila jen vzdálenosti, ale i obrovské jazykové bariéře, protože Korejci neumí příliš dobře anglicky. Navzdory počátečním obavám jsem si výlet plně užila. Podařilo se mi prozkoumat místní kulturu a ochutnat autentická jídla na tradičních trzích. Jakým výzvám jsem během cesty čelila a co bych si přála vědět dříve, než jsem přijela do Koreje? To ti prozradím v dnešním článku.
První problémy přišly už na letišti
Cesta do Koreje je velmi dlouhá a s přestupem v Istanbulu nám trvala přibližně 16 hodin. Jak bývá zvykem, nic se neobejde bez problémů a my jsme se do krizové situace dostali už na letišti. Mirkovi se pokazil zip na kufru a začaly mu z něj vypadávat věci. Přesouvali jsme se na přípojný let a mimořádně nás tlačil čas. S opravou jsme si nevěděli rady, a proto jsme se rozhodli vyzkoušet funkci Gemini Live. S umělou inteligencí jsme pomocí kamery komunikovali v reálném čase a zip se nám nakonec povedlo opravit. Navzdory časové tísni a stresu se nám podařilo se všemi věcmi a včas přesunout na další let.
Spoléhat se na platbu kartou byla chyba
Od Jižní Koreje jsem osobně měla vysoká technologická očekávání. V Česku jsem zvyklá platit bezkontaktně a hotovost nosím s sebou jen výjimečně. S takovým nastavením jsem přijela i do Koreje a nebyla jsem jediná, kdo s tím měl problém. Na mnoha místech totiž nefungovala česká platební karta, a co bylo horší, někde akceptovali pouze hotovost.
Velmi nás překvapil například systém placení za dopravu. Na letišti jsme si koupili kartičku, kterou jsme si dobíjeli penězi. Problémem bylo, že se dala dobít jen hotovostí. Když jsme však počáteční problém s hotovostí vyřešili, systém dopravy jsme si nemohli vynachválit. Kartička platila na autobusy, metro, vlaky a dokonce i taxíky.
Denní itinerář jsme měli do puntíku naplánovaný během pár sekund
Jak píšu výše, do Koreje jsme jeli bez plánu. Když jsme se ale dozvěděli, kam cestujeme, okamžitě jsme začali zjišťovat, co při návštěvě rozhodně nemůžeme vynechat. Bohužel, na poctivou rešerši jsme měli málo času. Aktivní program se nám podařilo naplánovat za pomoci Google Gemini, která sestavila itinerář na základě našich požadavků. My jsme si následně z tipů vybrali místa, která nás zaujala.
Soul je moderní a futuristické město. Na první pohled působí jako mrakodrapová džungle, ale nám se podařilo nahlédnout i do typických buddhistických chrámů. Zajímavé je, že většinou nejsou na nějakých odlehlých částech města. Je úplně normální, že mezi vysokými, moderními mrakodrapy stojí nízký starodávný chrám.
Kulturu jsme chtěli zažít naplno, a proto jsme si půjčili tradiční oděvy Hanbok. Navštívili jsme v nich například Gyeongbokgung Palác či Jogyesa Temple. Kromě toho, že jsme se v nich cítili skutečně autenticky, ušetřili jsme i na vstupném. Na některých místech se totiž nemusí platit, pokud máš na sobě tradiční oděv.
Vyznat se v jídelním lístku pro nás byla výzva
Jedna z věcí, pro kterou je Korea známá, je právě její gastronomie. Korejské jídlo je pikantní a bohaté na chutě. Pokud si z menu vybereš jen jedno jídlo, musíš počítat s tím, že ti na stole přistane dalších šest misek. Místní jsou totiž zvyklí kombinovat chutě a hlavní jídlo si často vychutnávají se zeleninou nebo jinými přílohami.
Vyzkoušeli jsme tradiční jídla jako Tteokbokki, Bibimbap nebo Kimchi a nevyhnuli jsme se ani slavnému korejskému BBQ. Přiznám se, že názvům v menu jsme vůbec nerozuměli. Když nám číšník jídlo přinesl, ve většině případů jsme netušili, čí je čí a talíře jsme si často vyměňovali.
Prvních pár dní jsme měli kromě jazykové bariéry problémy i se samotnou konzumací. Neuměli jsme správně jíst hůlkami. V některých restauracích neměli klasický příbor vůbec a chvíli nám trvalo, než jsme se naučili jíst hůlkami například rýži nebo jiné přílohy.
Neodolali jsme ani tradičnímu street foodu, který nabízel zejména mořské plody nebo různé smažené pochutiny. Soul je plný tradičních trhů, kde si kromě jídla můžeš koupit i oblečení nebo dokonce léky.
Názvům jídel nebo nápisům na různých tabulích jsme často nerozuměli. Stávalo se nám, že jsme večer v galerii objevili něco, o čem bychom se rádi dozvěděli víc, ale nedokázali jsme zjistit, jak danou věc vyhledat. V těchto situacích nám posloužila funkce Circle To Search. Na obrázku jsme jednoduše zakroužkovali objekt, o kterém jsme chtěli vědět více a informace se nám automaticky vyhledaly.
Někdy je lepší nechat věci plynout
Během výletu jsme se jen málokdy dokázali zastavit. Naše dny byly velmi intenzivní a když jsme nechodili po památkách, prohlíželi jsme si umění v muzeích a galeriích. Navzdory tomu, že byl výlet spontánní a neměli jsme žádná očekávání, užili jsme si ho naplno.
Všem se nám potvrdilo, že se nevyplácí někam chvátat nebo se stresovat. Vše jsme vždy dokázali vyřešit na místě. Zařídit si ubytování nebo vybrat peníze z bankomatu se nakonec pokaždé povedlo, i když to někdy trvalo déle.
I tyto dvojice se musely spoléhat jen sami na sebe a po ruce jim byla pouze inteligentní zařízení od Samsung a Google Gemini, která naštěstí mají odpověď na každou otázku. Pokud tě zajímá, jak se jim na výletě dařilo a s jakými problémy se setkali, jejich cestu najdeš podrobně zpracovanou na TikToku Samsungu.
Nezapomenutelné zážitky vyžadují nezapomenutelné suvenýry
I když jsme si se vším pohotově poradili, našla se jedna věc, kterou jsme ovlivnit nedokázali – počasí. Koncem června začínají v Koreji monzunové deště a jejich sílu jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži i my.
Navzdory tomu, že nám některé dny znepříjemňoval silný déšť a vítr, vždy jsme si našli program. Nenechali jsme se odradit okolnostmi a během deštivých dní jsme objevovali krásy místních muzeí.
Z dobrodružství si odnášíme stovky krásných fotek. Podařilo se nám zachytit i kvalitní panoramatické záběry a často jsme používali i zoom. Na Samsung Galaxy S25 Ultra se dá přiblížit až stonásobně, a díky tomu nám neunikly ani ty nejvzdálenější nápisy.
Domů jsme si přivezli spoustu suvenýrů, které nám budou Koreu navždy připomínat. Kromě magnetek či ručně vyrobeného přívěsku jsme se zastavili i v Samsung Store, kde jsme si koupili cool obaly na naše zařízení. Ze sociálního experimentu si odnášíme skvělé zážitky a přátelství na celý život a podobné dobrodružství ti mohu jen doporučit!
