Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Kostka másla za 75 Kč nebo kilo paprik za 150 Kč v českých obchodech už dnes nikoho asi nepřekvapí. Příjemné to ale není. Rozhodli jsme se proto vyzkoušet, zda se na nákup vyplatí jet za hranice.
Jak uvedl server Deník, růst cen potravin v Česku byl v lednu šestý nejvyšší v Evropské unii. Meziročně to bylo navýšení o 26,2 procenta. Zdražování bylo citelné například u cen vajec, která meziročně zdražila o více než 85 procent – a šlo tak o nejvyšší nárůst v celé Unii. Nahoru šly ale třeba i ceny chleba, brambor, mléka nebo cukru.
Jaká je situace u našich německých sousedů? Vyplatí se udělat si výlet za potravinovým nákupem za hranice? Refresher se to rozhodl vyzkoušet.
Vyrazili jsme do menšího saského města Olbernhau, které leží jen necelé tři kilometry od státních hranic s Českou republikou. Z Ústí nad Labem se sem autem dostaneš za zhruba hodinu a čtvrt, z Prahy za hodinu a tři čtvrtě. Ve čtvrtek dopoledne, kdy jsme tamní supermarkety navštívili, nebylo na parkovištích snad ani jedno auto s českou poznávací značkou. Není se čemu divit, Češi a Češky sem přijíždí většinou až v pátek odpoledne či sobotu. Dej si ale pozor, v neděli mají německé obchody zavřeno.
V Olbernhau se nachází šest menších i větších supermarketů – přičemž my jsme se rozhodli navštívit Aldi a Rewe. Vysvětlení je prosté. Do Německa jezdí Češi a Češky na nákupy potravin ze dvou důvodů: nižší ceny a lepší kvalita.
Zatímco síť diskontních řetězců Aldi patří v Německu k těm levnějším supermarketům, Rewe není diskontem a potraviny v něm mohou vyjít dráž. Není to ale pravidlem. Rewe zároveň nabízí větší sortiment i výběr, (mnohdy) kvalitnější potraviny a hezčí prostředí. Záleží tedy, zda do Německa pojedeš za kvalitou, či za kvantitou.
Do našeho nákupního košíku jsme zahrnuli vybrané základní potraviny. Na seznamu jsme měli chléb, máslo, šunku, plátkový sýr, vejce, mléko, jogurty, kuřecí maso, těstoviny, rýži, zeleninu (papriky, mrkve, brambory), ovoce (banány, jablka), cukr, hořkou čokoládu, džus a pivo.
Otvírací doba Aldi v Olbernhau > PO–SO: 7–20 hod. > NE: zavřeno Otvírací doba REWE v Olbernhau > PO–SO: 7–22 hod. > NE: zavřeno
Potraviny jsme vybírali podle nejnižší ceny, nicméně dbali jsme na to, aby nebyly nekvalitní. To znamená, že jsme do košíku házeli sice levné potraviny, ale zároveň takové, které nebyly „ošizené“ například nižším podílem tuku nebo kakaa. Koupili jsme tak třeba máslo s 82% podílem tuku, hořkou čokoládu s 50 % kakaa nebo bio bílý jogurt se 3,8% podílem tuku.
V Aldi jsme za nákup nechali celkem 36,88 eura, což v den zpracování článku bylo v přepočtu zhruba 866,19 Kč. Ceny jsme následně porovnali v podobném diskontním supermarketu v Česku, Lidlu. Nebylo by totiž fér porovnávat ceny z německého diskontního řetězce s průměrnými cenami v celém Česku. Došli jsme k závěru, že ve stejný den by nás v českém obchodě podobný nákup vyšel na zhruba 979 Kč. Nákup v Česku byl tak asi o 13 % dražší. Zároveň některé potraviny v českém supermarketu byly nižší kvality.
Podívej se do naší přehledné tabulky, zda se ti nákupní výlet do Německa vyplatí.
Ze srovnání vyplývá, že v Německu se vyplatí koupit například mléčné výrobky. Levněji vyšlo máslo, sýr i jogurty. Levnější je také některá zelenina a ovoce. V německém supermarketu jsme zaplatili méně také třeba za kilové balení parboiled rýže, těstoviny, vejce nebo mletou kávu. U ostatních položek byly ceny srovnatelné nebo i mírně vyšší.
Potraviny z německého supermarketu Aldi. Zdroj: REFRESHER/Adéla Ježková
Nákup v obchodě Rewe ber spíš jako inspiraci pro případ, že bys za hranice vyrážel*a pro kvalitu, nikoli kvantitu. Cenově totiž Rewe vychází podobně jako české supermarkety, nákupní košík proto uvádíme pro inspiraci. Nicméně i u potravin, které najdeš v Česku, se může složení lišit ve prospěch těch na německém trhu. Můžeš tu navíc nakoupit zboží, které české supermarkety nenabízí.
Co stojí za vysokými cenami potravin?
Jaký je důvod toho, že si Češi a Češky za jídlo a pití mnohdy i několikanásobně připlácí? Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) jsou na vině obchodní řetězce, které uměle navyšují ceny některých potravin, zejména vajec a cukru.
„Bohužel, obchodní řetězce někdy zkouší, jak daleko mohou zajít, a cenu nadsadí o sto až dvě stě procent, a to zcela zbytečně. Toto lze pozorovat u jablek nebo brambor, které zemědělci dodávají napřímo a neexistuje další mezičlánek, který by je zpracovával, čili jejich konečná cena je uměle navýšená a neodráží reálné náklady obchodních řetězců,“uvedl ministr, na jehož resortu vznikla pracovní skupina, která má za úkol původ zdražování prověřit.
Ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod v rozhovoru pro iRozhlas ovšem uvedl, že ukázat na viníka není zas tak přímočaré. „Ten dodavatelsko-odběratelský řetěz není úplně tak jednoduchý, že bychom řekli: ‚Zemědělec prodává za čtyři a prodejna prodává za 40. Ona má na tom 36 korun zisk.‘ To je velmi špatná zkratka, které se někteří dopouštějí,“ řekl.
Dodal, že ceny potravin v Česku by se měly nyní pohybovat na pomyslném vrcholu. Jídlo a pití ale dle něj nezačne zlevňovat pouze díky vzniku meziresortní pracovní skupiny, ale především díky mediálnímu tlaku.
