Srovnali jsme měsíční výdaje v Česku a v sousedních zemích. Kde si mohou lidé za své peníze dopřát nejvíce a kde naopak musí šetřit každou korunu?
V předchozím článku jsme ti přinesli přehled o průměrných mzdách běžných profesí, jako je lékař*ka, advokát*ka, řidič*ka nebo uklízeč*ka, a porovnávali jsme, kolik vydělávají v Česku a kolik v sousedních zemích (Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko).
Co si ale obyvatelé vybraných zemí mohou za své peníze dovolit? Tentokrát jsme se podívali na jejich životní náklady, jako je pronájem bytu, internet nebo potraviny. Na závěr jsme je odečetli od průměrných místních výplat. Zjišťovali jsme tak, kde příjmy pokryjí základní lidské potřeby a kde naopak lidé ušetří sotva pár stovek korun.
K výpočtům jsme použili údaje ze serveru Numbeo (stav k dubnu 2023). Jedná se o největší databázi životních nákladů, kam každý den tisíce lidí z většiny zemí světa nahrávají informace o místních cenách. Databáze zároveň zohledňuje aktuální měnové kurzy.
Pronájem bytu
Bydlení je pro většinu z nás jednou z největších finančních položek. Konkrétně byt s jednou ložnicí v centru hlavního města vyjde nejdráž obyvatele Německa, kde za jeho pronájem zaplatí necelých 29 tisíc korun. Draze je však i v Praze, lidé v naší metropoli si pronajímají podobný byt za 22,7 tisíce korun. O tři tisíce korun levnější pronájem bytu (tj. 19,7 tisíce Kč) je pak v rakouské Vídni a v polské Varšavě.
Na kolik korun vyjdou životní náklady v Česku a na kolik v sousedních zemích? Více se dozvíš v následujících infografikách:
Základní poplatky
Jak pronájem bytu, tak i faktury za elektřinu, topení, vodu a odpad jsou dražší spíše v Německu a v Česku, kde za ně na měsíční bázi zaplatí kolem 7 tisíc korun. Základní poplatky naopak lépe vychází ve zbylých zemích střední Evropy, kde činí kolem 5 tisíc korun.
Nákupní košík s potravinami
Do přehledu o životních nákladech jsme zahrnuli také nákup potravin, jejichž výčet a množství by mělo zhruba odpovídat minimálním výživovým hodnotám, které v průběhu měsíce potřebuje tělo průměrného dospělého člověka přijmout. Vycházeli jsme z doporučení ministerstev zdravotnictví (například ve Spojených státech).
> Chléb – 12 bochníků, 500 gramů jeden
> Rýže – 3 kilogramy
> Vejce – 24 kusů
> Sýr – 2 kilogramy
> Mléko – 12 litrů
> Maso (hovězí, kuřecí) – 10 kilogramů
> Ovoce (jablka, banány, pomeranče) – 9 kilogramů
> Zelenina (brambory, salát, rajčata) – 15 kilogramů
> Voda – 75 litrů
Ukázalo se, že většina potravin vyjde nejdráž v Německu. Výjimkou je zelenina a voda, za které si nejvíce připlatí obyvatelé Slovenska. Naopak nejlevnější nákup si mohou dopřát obyvatelé Rakouska a Polska. Česko je s cenami potravin „někde uprostřed“.
Pokud jednotlivé položky dáme do souhrnu, měsíční nákup potravin stojí nejvíce v Německu, kde vychází na necelých 6 tisíc korun. V hlavních městech Polska a Rakouska je podobné množství jídla skoro dvakrát levnější (3,7 tisíce korun).
Internet
V moderní společnosti se neobejdeme bez internetového připojení. V Česku za něj platíme v průměru 557 korun měsíčně, o 352 korun více si pak připlatí Němci a Němky (909 korun). Na opačném konci žebříčku je Polsko, kde internet na měsíc vychází jen na 300 korun.
Levné jídlo z restaurace
Jednou za čas se stane, že se nám nechce vařit, a tak si dopřejeme jídlo z restaurace. Nejlevněji se nají zejména obyvatelé hlavních měst Slovenska a Polska, a to za 200 korun. V Česku si za podobný pokrm připlatíme o 20 korun. Naopak nejdražší jídla v restauracích se nachází v rakouské Vídni, kde stojí v průměru 317 korun.
Čepované pivo
„Tekuté zlato“ je cenově nejvýhodnější zejména pro lidi pocházející z Česka a Slovenska, kde půl litru vychází na 50 korun. Polsko se se svými 70 korunami nachází na cenovém průměru ve střední Evropě. Za čepované pivo si však hlouběji sáhnou do kapsy v rakouské Vídni, kde v průměru stojí kolem 102 korun.
Cappuccino
Je libo trochu kávy? Takový šálek cappuccina stojí v Praze zhruba 69 korun, což je cena, která odpovídá i standardům polské Varšavy. Stačí ale vycestovat do sousedního Rakouska a za podobné cappuccino si připlatíme o 14 korun. Celkem tak zaplatíme 83 korun.
Průměrná mzda
Jak výdaje, tak i příjmy jsou nejvyšší v západních zemích. Průměrný Rakušan a Rakušanka vydělávají (alespoň v porovnání s českými poměry) nadstandardních 70,7 tisíce korun v čistém, zatímco v Praze se výplaty pohybují okolo 40 tisíc korun. Naopak nejméně peněz berou obyvatelé Slovenska a Polska. Jejich měsíční výplata vychází okolo 29 tisíc korun.
Shrnutí: Poláci a Polky ušetří jen 177 korun měsíčně
Kolik kde zbyde po zaplacení všech výdajů? Průměrné výplaty místních obyvatel jsme odečetli od základních položek. Kromě pronájmu bytu, měsíčních výdajů na potraviny nebo poplatků za energie či internet jsme do přehledu vždy zahrnuli jedno levné jídlo z restaurace, jedno cappuccino a jedno čepované pivo na měsíc.
Z analýzy Refresheru vyplývá, že rozdíly v životních nákladech napříč střední Evropou odpovídají i rozdílům ve mzdovém ohodnocení. Nejvíce peněz totiž ušetří Rakušané a Rakušanky. Z výplaty 71 tisíc korun sáhnou téměř na polovinu a zůstane jim skoro 41 tisíc korun.
Pokud se podíváme na výdaje v Praze s ohledem na místní mzdy, zbyde nám zhruba osmina výplaty. S čistou mzdou 42 tisíc korun totiž po zaplacení základních lidských potřeb vychází finanční rezerva na 6 tisíc korun.
Naopak na každou korunu si musí dávat pozor běžní obyvatelé Polska. Jejich průměrná mzda činí necelých 30 tisíc korun, což zhruba odpovídá i celkovým výdajům na měsíc. Před další výplatou jim zbyde pouze 177 korun.
