Na kolik peněz dosáhnou recepční, dělníci, programátorky nebo číšnice v Česku? Je to srovnatelné s tím, na co jsou zvyklí naši sousedé? To zjistíš v našich infografikách.
Stačí odjet autem z Prahy a po zhruba 100 kilometrech se Češi a Češky ocitnou na hranicích s Německem, kde mohou dosáhnout na vyšší mzdy. Tuzemští programátoři*programátorky nebo uklízeči*uklízečky totiž mohou u sousedů za podobnou práci dostat až dvakrát více peněz, než na co jsou v Česku zvyklí. Vyplývá to z přehledu výplatních pásek, který redakce Refresheru čerpala z databáze Paylab. Ta porovnává platy a mzdy různých oborů a pozic ze všech možných koutů světa.
Na kolik peněz si přijde mladý člověk, který nedávno dokončil studium lékařské fakulty, a vyplatí se mu nastartovat kariéru spíše v Rakousku nebo v Německu? Nebo jak jsou na tom lidé, kteří pracují v obchodech, na školách nebo v restauracích? To se dozvíš v našich infografikách.
Databáze, ze které jsme čerpali, zahrnuje finanční rozmezí každého povolání v závislosti na vývoji profesní seniority. Je totiž rozdíl například mezi začínajícími specialisty v oblasti IT a naopak těmi, kteří mají 20letou praxi. Pro účely infografiky jsme tyto částky zprůměrovaly na částky v hrubé mzdě. Je nutné také dodat, že odměny byly původně zobrazeny v eurech, v Refresheru jsme je ale převedli dle aktuálního kurzu. Ke dni 20. dubna 2023 činilo jedno euro 23,47 Kč.
Lékař*ka
Jako první jsme porovnávali výplaty lékařů a lékařek. Pokud zprůměrujeme částky, na které běžně dosáhnou lidé ve vybraných pěti zemích (tj. Česko, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko), orientační suma se pohybuje okolo 93 tisíc.
Pod její hranici spadají hlavně zástupci a zástupkyně ze Slovenska s výplatou, která činí necelých 61 tisíc korun. Podobnou mzdu pod průměrem pobírají v Česku (okolo 80 tisíc korun) a v Polsku (přes 78 tisíc korun). Nicméně na nejvyšší výplatu dosahují lidé v Německu (131 tisíc korun) a v Rakousku (114 tisíc korun).
Kolik peněz vydělávají konkrétní profese v sousedních zemích? Více se dozvíš v následujících infografikách:
Situace okolo českých lékařů a lékařek je přitom alarmující. Podle webu Hledá se lékař, který zastřešuje Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, jich v Česku chybí přes 2000. Důvodem je odliv zejména mladých absolventů a absolventek do zahraničí. Nejčastěji je zlákají peníze, menší množství přesčasu, méně administrativy a lepší pracovní podmínky.
Nedostatek odborné péče chtějí řešit hlavní aktéři, jako je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nebo Sdružení praktických lékařů. Sdružení dokonce nedávno navrhlo, aby se například navazující studium pediatrů a pediatriček zkrátilo z pěti let na tři roky. „Já jsem otevřený čemukoliv, co zlepší dostupnost praktických lékařů,“ zní slova ministra Válka, která citovaly Seznam Zprávy.
Advokát*ka
Advokáti a advokátky si tentokrát přilepší spíše na Slovensku než v Polsku. Zatímco průměrný výdělek na Slovensku se pohybuje kolem 81 tisíc korun a je podobný tomu, na co jsme zvyklí v Česku (86,5 tisíce korun), v Polsku dosáhnou pouze na 57 tisíc korun.
Průměrná mzda v tomto oboru napříč sousedními zeměmi mimochodem činí zhruba 110 tisíc korun. V Rakousku a Německu je přitom výplata v oblasti advokacie podobná. Avšak Němci a Němky si oproti Rakušanům a Rakušankám berou za stejnou práci o zhruba 6 tisíc korun navíc. Průměrný výdělek v Německu tak činí necelých 167 tisíc korun.
Uklízeč*ka
A jak jsou na tom lidé, kteří se zabývají úklidem? Jak v Česku, tak v Polsku a na Slovensku berou podobnou částku, tedy zhruba 21 tisíc korun.
