Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Na kolik peněz dosáhnou recepční, dělníci, programátorky nebo číšnice v Česku? Je to srovnatelné s tím, na co jsou zvyklí naši sousedé? To zjistíš v našich infografikách.
Stačí odjet autem z Prahy a po zhruba 100 kilometrech se Češi a Češky ocitnou na hranicích s Německem, kde mohou dosáhnout na vyšší mzdy. Tuzemští programátoři*programátorky nebo uklízeči*uklízečky totiž mohou u sousedů za podobnou práci dostat až dvakrát více peněz, než na co jsou v Česku zvyklí. Vyplývá to z přehledu výplatních pásek, který redakce Refresheru čerpala z databáze Paylab. Ta porovnává platy a mzdy různých oborů a pozic ze všech možných koutů světa.
Na kolik peněz si přijde mladý člověk, který nedávno dokončil studium lékařské fakulty, a vyplatí se mu nastartovat kariéru spíše v Rakousku nebo v Německu? Nebo jak jsou na tom lidé, kteří pracují v obchodech, na školách nebo v restauracích? To se dozvíš v našich infografikách.
Jak jsme částky počítali?
Databáze, ze které jsme čerpali, zahrnuje finanční rozmezí každého povolání v závislosti na vývoji profesní seniority. Je totiž rozdíl například mezi začínajícími specialisty v oblasti IT a naopak těmi, kteří mají 20letou praxi. Pro účely infografiky jsme tyto částky zprůměrovaly na částky v hrubé mzdě. Je nutné také dodat, že odměny byly původně zobrazeny v eurech, v Refresheru jsme je ale převedli dle aktuálního kurzu. Ke dni 20. dubna 2023 činilo jedno euro 23,47 Kč.
Lékař*ka
Zdroj: Unsplash/Patty Brito
Jako první jsme porovnávali výplaty lékařů a lékařek. Pokud zprůměrujeme částky, na které běžně dosáhnou lidé ve vybraných pěti zemích (tj. Česko, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko), orientační suma se pohybuje okolo 93 tisíc.
Pod její hranici spadají hlavně zástupci a zástupkyně ze Slovenska s výplatou, která činí necelých 61 tisíc korun. Podobnou mzdu pod průměrem pobírají v Česku (okolo 80 tisíc korun) a v Polsku (přes 78 tisíc korun). Nicméně na nejvyšší výplatu dosahují lidé v Německu (131 tisíc korun) a v Rakousku (114 tisíc korun).
Kolik peněz vydělávají konkrétní profese v sousedních zemích? Více se dozvíš v následujících infografikách:
Situace okolo českých lékařů a lékařek je přitom alarmující. Podle webu Hledá se lékař, který zastřešuje Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, jich v Česku chybí přes 2000. Důvodem je odliv zejména mladých absolventů a absolventek do zahraničí. Nejčastěji je zlákají peníze, menší množství přesčasu, méně administrativy a lepší pracovní podmínky.
Nedostatek odborné péče chtějí řešit hlavní aktéři, jako je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nebo Sdružení praktických lékařů. Sdružení dokonce nedávno navrhlo, aby se například navazující studium pediatrů a pediatriček zkrátilo z pěti let na tři roky. „Já jsem otevřený čemukoliv, co zlepší dostupnost praktických lékařů,“ zní slova ministra Válka, která citovaly Seznam Zprávy.
Advokát*ka
Zdroj: Pexels/Sora Shimazaki
Advokáti a advokátky si tentokrát přilepší spíše na Slovensku než v Polsku. Zatímco průměrný výdělek na Slovensku se pohybuje kolem 81 tisíc korun a je podobný tomu, na co jsme zvyklí v Česku (86,5 tisíce korun), v Polsku dosáhnou pouze na 57 tisíc korun.
Průměrná mzda v tomto oboru napříč sousedními zeměmi mimochodem činí zhruba 110 tisíc korun. V Rakousku a Německu je přitom výplata v oblasti advokacie podobná. Avšak Němci a Němky si oproti Rakušanům a Rakušankám berou za stejnou práci o zhruba 6 tisíc korun navíc. Průměrný výdělek v Německu tak činí necelých 167 tisíc korun.
Uklízeč*ka
4. místo: Uklízeč*ka – 21 050 Kč.Ve spodní části žebříčku je také pozice uklízeče či uklízečky. Jejich výplata v průměru činí 21 050 korun s finančním rozpětím od 17 300 do 26 263 Kč. Tato práce spočívá v úklidu a údržbě téměř každé části budovy, domácnosti či kanceláře, od podlahových a skleněných ploch po sociální zařízení a stravovací koutky. Pracovní portál poukazuje na to, že uklízeč*ka čistí i vnější povrchy elektronických přístrojů, přístrojových panelů a kancelářské techniky. Zdroj: Pxhere/volně k užití
A jak jsou na tom lidé, kteří se zabývají úklidem? Jak v Česku, tak v Polsku a na Slovensku berou podobnou částku, tedy zhruba 21 tisíc korun.
Nicméně stačí se poohlédnout k sousedům, kde si za stejnou práci vydělají v Německu a v Rakousku až dvojnásobek toho, na co jsme zvyklí. V Rakousku dosáhnou uklízeči a uklízečky v průměru na 44 tisíc korun, v Německu dokonce na 48 tisíc korun.
Programátor*ka
Zdroj: Unsplash/@wocintechchat.com
Do přehledu jsme zahrnuli i sektor informační techniky, který během posledních let zažívá žně díky širokému uplatnění. Konkrétně jsme srovnávali výplaty programátorů a programátorek, kteří podle Paylab vykonávají činnosti, jako je vyvíjení počítačových a mobilních aplikací a internetových stránek v rozličných programovacích jazycích.
Lidé zabývající se programováním ve střední Evropě dosáhnou v průměru na 94 tisíc korun, samozřejmě také záleží na úrovni seniority. Na tuto částku nedosáhnou ti, kteří pracují na Slovensku (57 tisíc korun), v Česku (71 tisíc korun) a v Polsku (88 tisíc korun). Naopak vyššími výdělky se mohou chlubit obyvatelé nebo přistěhovalci v Rakousku (118 tisíc korun) a v Německu (132 tisíc korun).
Číšník*číšnice
Zdroj: Pexels/cottonbro/volně k užití
V restauracích a kavárnách v současné době nesmí chybět číšníci a číšnice, a to i navzdory obavám nahrazování pracovních pozic roboty. Ve které sousední zemi si nejvíce vydělají? Nepochybně v Německu (63 tisíc korun) a v Rakousku (necelých 58 tisíc korun). V těchto zemích dosáhnou až na dvakrát vyšší výplatu než v Česku, kde průměrní číšníci a číšnice berou kolem 31 tisíc korun měsíčně.
Situace je ale o něco horší v sousedním Slovensku a v Polsku. Zatímco Slováci a Slovenky si v restauračních zařízeních vydělají 25 tisíc korun, Poláci a Polky mají za stejnou práci o zhruba tisícovku méně.
Recepční
Zdroj: Pexels/Helena Lopes
Po příjezdu na hotel tě jako první nejspíš přivítá recepční. Průměrná měsíční mzda mezi zkoumanými státy činí 38,8 tisíce korun. To odpovídá i výplatní pásce recepční v Česku, která se aktuálně pohybuje kolem 30 tisíc korun.
O zhruba 2,5 tisíce korun méně než v Česku si za stejnou práci vydělají na Slovensku (27,5 tisíce korun). V Polsku je ale výdělek ještě nižší – 22,5 tisíce korun. Naopak v sousedním Rakousku (53,7 tisíce korun) a v Německu (60,2 tisíce korun) si recepční přilepší o přibližně dvojnásobek.
Řidič*ka
Zdroj: Unsplash/Dan Gold, na voľné použitie
K tomu, abys dělal*a řidiče nebo řidičku, sice musíš vlastnit řidičský průkaz a mít už naježděné nějaké kilometry, avšak na rozdíl od jiných profesí zde většinou nepotřebuješ uplatnit znalost cizích jazyků.
V této variabilní profesi dosáhnou nejvyšších výdělků (opět) lidé v Německu (76,2 tisíce korun) a v Rakousku (68,8 tisíce korun). V Česku a na Slovensku jsou mzdy velmi podobné (kolem 32 tisíc korun), zatímco v Polsku se průměrná částka pohybuje kolem 26 tisíc korun.
Dělnická činnost
Zdroj: Unsplash/Anthony Fomin
Podobně jako řidiči a řidičky i lidé zabývající se dělnickou činností ke své profesi nepotřebují znalost cizího jazyka. V přehledu se omezujeme pouze na „dělníky“, neboť podle Paylab tuto pozici zastává 0 % žen.
Mzdové rozdíly napříč zeměmi střední Evropy jsou však obrovské. Zatímco v Česku, v Polsku a na Slovensku dosáhnou dělníci v průměru na 27 tisíc, v Německu a Rakousku dokonce berou až třikrát víc peněz, než na co jsou „chudší“ země zvyklé. Čeští dělníci navíc oproti ostatním porovnávaným zemím mají druhé nejnižší výplaty.
Prodavač*ka
Zdroj: Unsplash/Blake Wisz
České prodavačky a prodavači v supermarketech či jiných obchodech si sice oproti těm v Polsku a na Slovensku vydělají o několik tisíc korun navíc, avšak pokud odjedou o desítky kilometrů dál k hranicím Německa a Rakouska, přilepší si klidně i o desítky tisíc.
Průměrní Rakušané a Rakušanky totiž za stejnou pozici dostávají 54 tisíc korun, Němci a Němky pak 61 tisíc korun. České výplaty naopak činí pouze necelých 33 tisíc korun. Pokud zprůměrujeme částku, kterou dostávají prodavačky a prodavači sousedních zemí včetně Česka, vyjde nám suma 40,2 tisíce korun.
Učitel*ka základní školy
Zdroj: Pexels/Andrea Piacquadio
Jako poslední profesi jsme si nechali pedagogy a pedagožky. Pro přehlednost jsme si zvolili učitelky a učitele základních škol, kteří ve střední Evropě vydělávají v průměru 51,5 tisíce korun. A jak dopadlo srovnání? Na Slovensku a v Polsku dokonce vydělávají o zhruba 20 tisíc korun méně, než je ten zmíněný průměr.
Češi a Češky jsou se sumou 37 810 korun měsíčně „někde uprostřed“. Naopak v Německu a v Rakousku se mají o poznání lépe. Zatímco rakouští učitelé a učitelky vydělávají v průměru 77,4 tisíce korun, ti v Německu dokonce o necelých 7 tisíc korun více, tj. 84 tisíc korun.
V Refresheru ti prostřednictvím interaktivních grafik vysvětlujeme svět a ekonomiku v číslech. Sleduj naši rubriku Infografika, ať ti nic neunikne.
