Vědci objevili feromon proti kanibalismu, který zabraňuje sarančatům, aby se v hustém hejnu požírala navzájem. To také otevírá nové možnosti ochrany rostlin před přemnožením tohoto hmyzu. Když saranče přestane feromon produkovat, ostatní jej sežerou.
„Mohli bychom donutit sarančata, aby se chovala kanibalističtěji a kontrolovala se navzájem tímto způsobem,“ řekl dle agentury TASR Bill Hansson, ředitel oddělení evoluční neuroetologie na Institutu Maxe Plancka a hlavní autor výzkumu. „Lidé mají etická pravidla, která nám brání chovat se jako kanibalové, ale v přírodě tomu tak obecně není. Pro ostatní živočišné druhy je maso masem,“ řekl Hansson. „U sarančat si lidé myslí, že jedí trávu a zeleň, ale za určitých okolností se jedí i navzájem.“
Kanibalismus hraje klíčovou roli při vytváření rojů
Sarančata tráví většinu svého života v „samotářské fázi“. Když však jejich populační hustota stoupne nad určitou mez, během několika hodin vytvoří roj, který sežere všechnu zeleň všude, kam se dostane. Vědci již zjistili, že kanibalismus hraje při tvorbě rojů klíčovou roli. Jednotlivá sarančata se snaží sežrat ta před sebou, zatímco se vyhýbají těm, která se je snaží sežrat zezadu. Díky tomu se hejno pohybuje jako jeden organismus.
Výzkum zveřejněný v časopise Science ukazuje, že v roji sarančata uvolňují feromon fenylacetonitril (PAN), který omezuje kanibalismus. V sérii experimentů vědci zjistili, že množství feromonu a riziko sežrání souvisí s počtem sarančat v uzavřeném prostoru.
Odebrání schopnosti cítit feromon je bezpečný způsob kontroly rojů
Pomocí metody CRISPR upravili genom některých sarančat tak, aby neprodukovala feromon PAN, informuje The Guardian. Tím se zvýšila pravděpodobnost, že budou sežrána. „Chudák, který ostatním nevoněl, byl sežrán,“ vysvětlil Hansson. Pokud sarančatům odebrali schopnost cítit feromon úpravou genomu, byla u nich větší pravděpodobnost, že se stanou kanibaly.
Přemnožená hejna sarančat ovlivňují živobytí asi desetiny lidstva, odhadl profesor Iain Couzin z Institutu Maxe Plancka pro chování zvířat, který se na studii nepodílel. „Pokud proti sarančatům použijeme insekticidy, zasáhneme také užitečný hmyz, například opylovače. Objev chemického signálu, který působí pouze na sarančata bez použití jedu, nabízí bezpečný způsob kontroly pohybu jejich rojů,“ dodal Couzin.
