Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vzpomeneš si na dosud největší stávku v historii Česka nebo se vyznáš v právních předpisech, které s těmito protesty souvisí? Vyzkoušej si náš znalostní kvíz a buď v obraze.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) v polovině května vyhlásila stávkovou pohotovost. V čele s Josefem Středulou tak reaguje na vládní konsolidační balíček, který má „uzdravit“ veřejné finance. Někteří představitelé opozice ale volají po radikálnějším kroku – generální stávce.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) však tento týden uvedl, že k tomu nevidí racionální důvody. O případných drobných změnách je údajně připraven diskutovat s odbory během prázdnin.
Co ale takové protesty, kterými se v současnosti ohání odbory či opoziční hnutí, vůbec obnáší? Může se jich zúčastnit každý? A když se stávky zúčastním, mám nárok na mzdu nebo sociální zabezpečení? Ověř si své znalosti v našem kvízu.
Kvíz
KVÍZ: Co všechno víš o stávkách?
Zdroj:
Wikimedia (Creative Commons)
110
Kdy Česko naposledy zažilo generální stávku?
17. listopadu 1989
27. listopadu 1989
21. dubna 2012
Zdroj:
Pexels/Karolina Grabowska
210
Stávku lze vyhlásit prostřednictvím odborového orgánu. Jaký minimální počet členů je potřeba na to, aby se u vás v práci mohly založit odbory?
3
5
10
Zdroj:
Pixabay/volně k užití
310
Zaměstnanec*zaměstnankyně se účastní stávky. Jak to ovlivní jeho*její mzdu?
Jedná se o neplacené volno, tzn. v době účasti na stávce nepřísluší účastníkovi*účastnici stávky mzda ani náhrada mzdy.
Jedná se o placené volno, tzn. v době účasti na stávce přísluší účastníkovi*účastnici stávky mzda, ale ne příplatek ke mzdě.
Jedná se o placené volno, tzn. v době účasti na stávce přísluší účastníkovi*účastnici stávky mzda i příplatek ke mzdě.
A co sociální a zdravotní pojištění? Je zaměstnavatel povinen jej platit účastníkům*účastnicím i za dobu stávky?
Ano.
Ne.
Je to individuální, zákon tohle přesně nedefinuje.
Vysvětlení
§ 30 zákona o kolektivním vyjednávání uvádí, že nároky z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení během výluky se posuzují tak, jako by k výluce nedošlo.
Zdroj:
TASR/AP
510
Komu není přímo zakázáno stávkovat?
Lidem pracujícím u soudu.
Lidem pracujícím ve zdravotnických zařízeních.
Lidem pracujícím v dopravě.
Vysvětlení
Právo na stávku v Česku nemá každý. Pro koho se výluka vztahuje, určuje § 28 zákona o kolektivním vyjednávání. Jedná se třeba o případy, kdy by stávkou došlo k ohrožení života či zdraví občanů. Dále se nesmí stávkovat například v oblastech, jež byly zasaženy nějakou živelní katastrofou, či při vyhlášení branné pohotovosti, v době mimořádných opatření.
Zdroj:
ČTK/Šulová Kateřina
610
Který z následujících výroků o stávkové pohotovosti není pravdivý?
Při vyhlášení stávkové pohotovosti nedochází k přerušení práce.
Stávková pohotovost je zmiňována právními předpisy.
Stávková pohotovost zpravidla předchází stávce.
Zdroj:
Unsplash/Hunters Race/volně k užití
710
Do kdy je nutné oznámit zaměstnavateli, že proběhne stávka?
Do tří pracovních dnů předem.
Do 5 pracovních dní předem.
Do 14 dnů předem.
Zdroj:
pixabay/CC0/volně k užití
810
Co nemusí být v písemném oznámení zaměstnavateli, že se bude stávka konat?
Seznamy pracovišť, která nebudou v době stávky v provozu.
Počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní.
Datum, do kdy bude trvat stávka.
Vysvětlení
Odborová organizace musí písemně oznámit zaměstnavateli: a) kdy bude stávka zahájena, b) důvody a cíle stávky, c) počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, d) a seznamy pracovišť, která nebudou v době stávky v provozu. Podrobnosti uvádí § 17 zákona o kolektivním vyjednávání.
Zdroj:
Pexels/volně k užití
910
O tom, zda stávka proběhne, či nikoliv, rozhodují zaměstnanci a zaměstnankyně svými hlasy. Kolik jich je potřeba?
Souhlas musí dát alespoň dvě třetiny zaměstnanců*zaměstnankyň, kteří se zúčastní hlasování o stávce. Hlasování se navíc musí zúčastnit alespoň polovina lidí ve firmě, jichž se má smlouva týkat.
Souhlas musí dát alespoň polovina zaměstnanců*zaměstnankyň, kteří se účastní hlasování o stávce. Bez ohledu na to, kolik procent personálu se do hlasování zapojí.
Souhlas musí dát alespoň 75 % lidí, kteří se zúčastní hlasování o stávce. Hlasování se musí zúčastnit alespoň polovina lidí ve firmě, jichž se má smlouva týkat.
Zdroj:
Unsplash/Alice Triquet/na voľné použitie (ilustračná fotografia)
1010
Se stávkami mají velkou zkušenost především Francouzi a Francouzky. Proti čemu letos ve Francii probíhají masivní protesty, které ovlivnily výrobu elektřiny, zrušily výuku na některých školách a zastavily veřejnou dopravu?