Severní moře u souostroví Shetlandy v pondělí zaznamenalo svůj první kosatčí útok.
„Stačil jsem jen říci: ‚Do p*dele!‘ Nejvíce mě vyděsilo velmi hlasité dýchání zvířete. Kosatka zůstala za lodí a hledala kýl. Pak zmizela – ale vrátila se s velkou rychlostí, dvakrát nebo třikrát,“ popsal pro deník The Guardian zkušený jachtař Wim Rutten, který plul sám z Shetland do norského Bergenu.
Rutten lovil makrely s jediným vlascem ze zadní části lodi, když se z ničeho nic objevila kosatka a narazila do zádi sedmitunové lodi. „Možná si chtěla jen hrát. Nebo se mi podívat do očí. Nebo se zbavit vlasce,“ řekl jachtař.
Popsaný incident odpovídá stejnému chování, které bylo pozorováno u kosatek v mořích u Gibraltaru, Španělska a Portugalska. Jak uvádí Independent, od roku 2020, kdy byly střety poprvé hlášeny, bylo poškozeno více než 250 lodí a tři z nich se potopily.
Bílá Gladis učí ostatní
Na vině je údajně patnáct ze 35 kosatek v regionu – předpokládá se však, že za vším stojí samice jménem Bílá Gladis. Ta měla naučit ostatní útočit na proplouvající plavidla poté, co se sama srazila s lodí. Mohla utrpět velké trauma, což změnilo její chování v nepřetržitou obranu.
Odborníci a odbornice na podmořský svět si ale zatím nejsou zcela jisti, co je příčinou nárůstu podobných „útoků“.
Největším překvapením zůstává, že k pondělnímu střetu došlo zhruba 4 800 kilometrů od Gibraltaru. Podle vědeckého poradce Conora Ryana, který studoval hejna kosatek u skotského pobřeží, není vyloučeno, že tento jev „přeskakuje mezi jednotlivými společenstvy“.
Odborník naznačil, že mohou existovat vysoce mobilní hejna kosatek, která by mohla toto chování přenášet na velkou vzdálenost. Jedno je ale podle vědeckých týmů jasné: u zrodu tohoto chování stojí lidská činnost, byť nepřímá. Roli tedy může hrát například zvýšená mořská doprava, ubývající zdroje potravy, oteplování moří a znečištění.