Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
7. září 2023 v 6:00
Čas čtení 4:55
Ilona Hobzová

Sebepoškozování není módní trend. Počet českých dětí pokoušejících se o sebevraždu je alarmující

Sebepoškozování není módní trend. Počet českých dětí pokoušejících se o sebevraždu je alarmující
Zdroj: Freepik/volně k užití
ZDRAVÍ DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
Uložit Uložené

Jaké mýty se pojí se sebevraždami dětí a mladistvých a kam se obrátit, pokud potřebuješ pomoc? Odpovídáme v článku.

„Je mi osmnáct let a studuji třetí ročník gymnázia. Už od útlého věku mám psychické problémy. Rodiče se rozvedli před pěti lety, což mi k pozitivním pocitům nepřidalo, navíc mi před třemi lety zemřel kamarád. Nechci tu vyjmenovávat všechny své životní tragédie, ale pravda je, že jsem si začala ubližovat. Mám za sebou nepovedený pokus o sebevraždu a těžký vztah. Snažím se ale se sebou něco dělat. Beru léky, u kterých ani nevím, jestli mi vůbec pomáhají. Jen Trittico (antidepresivum se sedativními účinky, pozn. red.) mi pomáhá. A spánek.“

Takto začíná příběh anonymní tazatelky v online psychoterapeutické poradně. A není jediný.

České statistiky jsou alarmující

Odborná veřejnost v Česku zaznamenala v posledních třech letech nárůst počtu sebevražd dětí a mladistvých o více než sto deset procent. Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ovlivnila v roce 2020 počty hospitalizací, u kterých byla vykázána diagnóza úmyslného sebepoškození, zejména epidemiologická situace v souvislosti s onemocněním COVID-19. V předchozím desetiletém horizontu (2010–2019) ale počet takto diagnostikovaných dětí vzrostl o více než padesát procent.

Počet dětských pacientů hospitalizovaných pro diagnózu poranění‚ otravy a některé jiné následky vnějších příčin s vedlejší diagnózou sebepoškozování:

Rok Počet hospitalizovaných dětí
2010 411
2011 460
2012 478
2013 497
2014 587
2015 510
2016 547
2017 648
2018

682

2019 649
2020 508

Zdroj: ÚZIS

V posledních deseti letech také narostl počet výjezdů zdravotnické záchranné služby (ZZS) k dětským pacientům a pacientkám, kteří se úmyslně sebepoškozovali. Konkrétně počet dětí, u nichž ZZS zasahovala, v roce 2019 vzrostl o devadesát tři procent.

Doporučeno
Úzkosti mě pronásledují na každém kroku, obírají mě o radost a klid. Jak vypadají a co na ně pomáhá? Úzkosti mě pronásledují na každém kroku, obírají mě o radost a klid. Jak vypadají a co na ně pomáhá? 23. července 2024 v 7:00

Sebevraždy se v příčinách úmrtí osob mezi desátým a devatenáctým rokem života řadí na celkové druhé místo. Mladiství obecně představují specifickou rizikovou populaci. Až 23 % úmrtí osob mezi 15–24 lety je spojeno se sebevražedným jednáním, 7 až 14 % mladistvých se sebepoškozuje. Sebevražedné myšlenky se pak objevují u 20 až 25 %. 

Rozdíly faktorů asociovaných se sebevraždami dospělých a mladistvých:

Kategorie faktorů Rozdíl oproti sebevraždám dospělých
Rizikové faktory
  • Mladiství mají častěji sebevražedné myšlenky
  • Častá impulzivita
  • Častější sebevražedné pokusy
  • Vyšší vliv skupiny a médií na mladistvé
Diagnózy
  • Méně psychotických poruch u mladistvých
Symptomy
  • Sebevražedné myšlenky jsou u mladistvých častější a zároveň jsou častěji popírány
  • Časté podceňování letality pokusů u mladistvých
Léčba
  • Užívání jiných skupin léčiv oproti dospělým
  • Zahrnutí rodiny do léčby (terapeutické i medikamentózní) je nezbytné
Právní problematika
  • Mladší adolescenti mohou mít menší kompetenci při rozhodování o léčbě
  • Důležitá spolupráce s rodiči či institucemi

Zdroj: Pediatrie pro praxi

Děti a mladiství se od dospělých v psychiatrické péči v mnohém odlišují. Hůře vyjadřují své pocity a potřeby, roli v rozvoji sebevražedných úvah u nich také mnohem významněji hraje vliv rodiny a prostředí. Informace ohledně jejich stavu a anamnézu pak odborníci a odbornice často musí získávat z pozorování nonverbálního chování a také z jiného prostředí, například ze školy.

Mýty

S tématem sebevražd dětí a mladistvých se pojí celá řada mýtů. Tím zásadním je asi to, že si často nízký věk neradi spojujeme s něčím tak tragickým, jako je sebevražda. Že „děti přece sebevraždu nepáchají“, se může zdát jako relevantní v případě, že statistiku suicidality v těchto věkových kategoriích srovnáme se sebevraždami dospělých. 

Doporučeno
Proč koukáš na čím dál tvrdší porno? Jak vypadá závislost? „Nejohroženější skupinou jsou mladí muži,“ říká odborník Proč koukáš na čím dál tvrdší porno? Jak vypadá závislost? „Nejohroženější skupinou jsou mladí muži,“ říká odborník 4. července 2024 v 13:00

Pokud si ale uvědomíme, že ve věku od patnácti do devatenácti let se připraví o život čtyřicet až padesát dospívajících, což představuje zhruba dvě středoškolské třídy, znějí tato čísla mnohem děsivěji. Nedokonaných pokusů o sebevraždu, které se do statistik nedostanou, je navíc mnohonásobně více než u lidí starších osmnácti let.

„U dospělých je dvaceti- až třicetinásobně více pokusů než uskutečněných sebevražd. U adolescentů je toto číslo ještě mnohem vyšší, odhaduje se, že pokusů je padesátkrát až stonásobně více,“ uvedl už v roce 2015 primář Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Jiří Koutek. Jednoduše to tedy znamená, že o sebevraždu se může pokusit až pět tisíc dětí za rok, což rozhodně není zanedbatelné číslo.

Rizikové faktory dokonaných sebevražd u mladistvých:

Individuální a demografické faktory
  • Věk nad 14 let
  • Muži
  • Dítě z nechtěného těhotenství
  • Předchozí sebevražedný pokus
  • Otevřené sebevražedné proklamace
  • Přístup k vysoce letálním metodám
Faktory rodiny a prostředí
  • Sebevražedné jednání v rodině
  • Duševní onemocnění či porucha osobnosti v rodině
  • Rozpad či nefunkčnost rodiny
  • Sexuální zneužívání či týrání v rodině
  • Zanedbávání
  • Ztráta blízkého v rodině (odchod či úmrtí)
  • Trestná činnost a výkon trestu v rodině
  • Zneužívání návykových látek v rodině
Faktory spojené s duševním stavem
  • Deprese
  • Bipolární afektivní porucha
  • Užívání návykových látek
  • Psychózy
  • Poruchy chování (zejména ve spojení s impulzivitou)
  • Pocit beznaděje, ztráta víry v možnosti změny v rodině, vztazích
  • Konflikt se sexuální příslušností a rolí

Zdroj: Pediatrie pro praxi

Neméně častým mýtem je tvrzení, že ten, kdo chce sebevraždu opravdu spáchat, o plánovaném činu nemluví. Takové přesvědčení panuje o sebevraždách obecně a nepojí se pouze s dětským věkem. „Není pravda, že kdo o sebevraždě mluví, nikdy ji nespáchá. Naopak, sebevražda je v tom případě obsahem jeho mysli a spáchat ji může,“ říká už zmíněný Jiří Koutek. 

Doporučeno
Velikost tvého penisu je v pořádku. Muži se často stydí zbytečně, zkoumejte svůj vztah k němu, říká psycholožka Velikost tvého penisu je v pořádku. Muži se často stydí zbytečně, zkoumejte svůj vztah k němu, říká psycholožka 17. června 2024 v 11:00

U dítěte lze vyčíst hned několik signálů, že o sebevraždě skutečně uvažuje. Podle Rodičovské linky může jít třeba o náhlou změnu chování, například když se dítě začne více uzavírat do sebe, ztrácí zájem o vrstevníky či koníčky a je podrážděné, náladové, vzteklé nebo smutné. Vyjadřuje také pocity beznaděje větami o tom, že „nic nemá smysl“ nebo že „život je jenom trápení“. Často také mluví o smrti jako o řešení, například že kdyby nebylo na světě, už by s ním alespoň nebyly žádné problémy. 

Centrum Locika navíc přidává několik dalších varovných signálů, kdy dítě:

> Má problémy s okolím – chová se konfliktně a nevyzpytatelně, ubližuje sobě nebo ostatním, šikanuje nebo je šikanováno

> Sleduje videa, filmy, účastní se chatů a počítačových her s ústředním tématem smrti a sebevraždy

> Má problémy s jídlem nebo spánkem (nechutenství, přejídání, nespavost, noční můry)

> Píše písně, básně nebo dopisy o smrti, odloučení a ztrátě
deprese smutek zena
Zdroj: Unsplash/Tiago Bandeira/volně k užití

Dalším výrazně nebezpečným jevem je považovat sebepoškozování za módní trend, který k sebevraždě vést nemůže. I když jde podle Koutka o jev, který je v dnešní době častější než dříve a v jeho pozadí může v mnoha případech hrát roli snaha zapadnout do kolektivu nebo získat obdiv vrstevníků, nevyplatí se jej zlehčovat. Sebepoškozování z jakéhokoli důvodu má totiž návykový charakter a jde o významný rizikový faktor spáchání sebevraždy v budoucnu. 

Co dělat, když má dítě vážné problémy, a kam se obrátit?

Rodiče by u svého dítěte v případě podezření na výše popsané jevy neměli podléhat představě, že pokud s ním o sebevraždě začnou mluvit, mohli by mu nápad na tento čin vnuknout. Rodiče by se neměli bát být ke svému potomkovi zcela otevření a sdělit mu, že je taková možnost napadla. Vyvarovat by se naopak měli snahy vyvolat v něm pocity viny větou „Tohle nám přece nemůžeš udělat“. Nepomůže ani „shazování“ jeho potíží řečmi typu „Z toho vyrosteš“.

Doporučeno
Jsem people pleaser a neumím říkat ne. Už dva roky se to učím. Během sexu, v práci i svým blízkým Jsem people pleaser a neumím říkat ne. Už dva roky se to učím. Během sexu, v práci i svým blízkým 16. června 2024 v 9:30

Řada rodičů má tendenci řešit nastalou situaci vlastními silami. Mnohdy proto, že se jim příčí „prát rodinné prádlo veřejně“. Mnoho z nich se také svým způsobem může stydět za vlastní selhání nebo má pocit viny. Pokud má ale dítě sebevražedné myšlenky, je často vyhledání odborné pomoci jediným možným řešením. Takto závažný stav totiž rodina může zvládnout sama jen stěží.

Kam se obrátit?

Pokud sám*sama potřebuješ pomoci, obrátit se můžeš na Linku důvěry. Ozvat se můžeš na nonstop linku 116 111 nebo na chat, který funguje denně od 9 do 13 hodin a následně od 15 do 19 hodin. 

Pro rodiče je v provozu Rodičovská linka 606 021 021, a to od pondělí do čtvrtka (od 9 do 21 hodin) a v pátek (od 9 do 17 hodin).

Děti i dospělí mohou využít také Centrum Locika.
Domů
Sdílet
Diskuse