„Pokud se chystáte k zubaři, možná byste si měli pustit strhující baladu od Adele,“ doporučuje v reakci na studii deník The Guardian.
Že hudba tiší bolest, není novinka. Kanadští vědci ovšem nyní zkoumali, které aspekty poslechu hudby mohou vést ke snížení vnímání bolesti.
Vnímání intenzity a nepříjemnosti bolesti (což jsou dvě odlišné věci) se podle nich u účastníků snížilo, když poslouchali svou oblíbenou hudbu ve srovnání s předem vybranou relaxační hudbou. Právě ta se běžně v klinických zařízeních používá. Kromě toho zjistili i to, že dojemná či hořkosladká hudba snižuje ono prožívání nepříjemnosti bolesti. Studie byla publikovaná v časopise Frontiers in Pain Research.
Která hudba
Jak píše deník The Guardian, výzkumu se účastnilo 63 zdravých účastníků a účastnic, kterým vědci pomocí čidla zahřívali oblast na levé paži. Intenzita bolesti měla odpovídat té, kterou by člověk cítil v momentě, kdy by měl na kůži přiložený šálek horkého čaje či kávy. Účastníci a účastnice u toho poslouchali různé druhy hudby a hodnotili, jak ovlivňuje úroveň intenzity a nepříjemnosti pociťované bolesti.
Poslech jejich oblíbené hudby ve srovnání s kontrolními skladbami nebo tichem silně snížil intenzitu bolesti a nepříjemné pocity. Podobný efekt neměla ani vědci vybraná neznámá relaxační hudba.
Účastníci byli také požádáni, aby uvedli své emocionální reakce na svou oblíbenou hudbu. Podle blogu časopisu vědci melodiím přiřadili témata: energizující/aktivizující, veselá/radostná, uklidňující/relaxační a dojemná/hořkosladká. K nižšímu hodnocení nepříjemnosti bolesti vedly dojemné nebo hořkosladké melodie.
To podle vědců může být způsobeno intenzivnějším požitkem z hudby a intenzivnějším hudebním „mrazením“. Toto mrazení se může projevovat jako mravenčení, chvění nebo husí kůže – jedná se o neurofyziologické procesy, které podle vědců účinně blokují signály bolesti.
Výzkumníci ovšem upozornili na omezení své studie. Účastníci a účastnice například poslouchali hudební ukázku po dobu sedmi minut, přičemž kdyby poslech relaxační hudby trval déle, mohl by mít silnější účinky. „V důsledku toho jsou údaje, které máme k dispozici, omezené, i když předběžné výsledky jsou poměrně silné,“ uvedl hlavní autor studie Darius Valevicius.
