Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Dítě pořád plakalo a frustrace stoupala. Pak už bylo ticho. S primářem dětského oddělení nemocnice na Bulovce Ivanem Peychlem o tom, proč rodiče nesmí třást s miminkem.
Nastal večer, konečně. Další dlouhý den u konce. Mladou maminku Markétu tíží na ramenou vyčerpání, které ji neúnavně provází od Honzíkova příchodu na svět už několik týdnů. Cítí, jako by musela zastat roli obou rodičů zároveň.
S každou další hodinou se zdá, že nároky mateřství nikdy nekončí – neúnavný koloběh krmení, plenek a konejšení. Přes veškerou snahu novopečené matky Honzíkův pláč neustává a každý nářek jako dýka proniká nočním tichem.
„Aspoň pět minut klidu,“ zamumlá prosebně Markéta směrem ke svému partnerovi, kterého jako by se situace nijak nedotýkala.
V okamžiku nezkrotné úzkosti se Markétino odhodlání zvládnout další náročnou situaci roztříštilo jako sklo. „Tak už dost!“ stačila jen zaslechnout syknout partnera, který zamířil do dětského pokoje.
Nastalo ticho. Konečně. Ve vzduchu ale visela tíha jeho činu. Dítěti navždy změnil život.
Jak ilustruje fiktivní příběh Markéty, syndrom třeseného dítěte, závažné poškození mozku, často vzniká v důsledku chvilkové ztráty kontroly nebo mylného vnímání třesení jako neškodného prostředku k utišení plačícího dítěte.
Za možná na první pohled „neškodným“ činem se ovšem skrývá kaskáda neurologických poškození, která mohou navždy změnit životní dráhu dítěte. Proto je čin považován za týrání.
Odhaduje se, že případů tohoto syndromu v Česku jsou desítky ročně. Fatální následky přitom může mít i pouhých pět sekund otřesů.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
S primářem dětského oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivanem Peychlem probíráme:
Podle National Center on Shaken Baby Syndrome se v USA každoročně vyskytne 600 až 1 400 případů syndromu třeseného dítěte. Tento stav je v USA nejčastější příčinou úmrtí v důsledku týrání dětí mladších pěti let.
„Poranění vzniká hrubým třesením s dítětem, a to tak, že dospělá osoba uchopí tělo malého kojence (typicky ve věku do šesti měsíců) oběma rukama za trup a hrubě s ním pohybuje střídavě do dvou nebo více stran, přičemž nijak nedrží a nepodpírá hlavičku dítěte. Protože děti v prvních měsících života nemají pevné šíjové a páteřní svaly a nejsou tak schopny samy ji udržet v ose těla,“ vysvětluje pro Refresher primář dětského oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl.
Zdroj: Nemocnice Kyjov
Hlavička dítěte se tak nekoordinovaně pohybuje do různých stran a mozek se odráží od lebky sem a tam. „Následkem může být poškození nervových struktur, poranění mozkové tkáně, kontuze neboli zhmoždění, krvácení do mozku, krvácení pod mozkové obaly, otok mozku a porucha jeho fungování, často s trvalými následky,“ dodává lékař s tím, že součástí syndromu bývá také krvácení do sítnice oka s rizikem trvalého poškození zraku a může rovněž dojít ke zlomeninám žeber.
V nejtragičtějších případech je následkem smrt.
Syndrom otřeseného dítěte je velmi závažný stav. Prognóza se liší podle závažnosti zranění dítěte, ale obecně není příznivá. Přibližně 25 procent dětí na následky zranění zemře. Až 80 procent z těch, kteří přežijí, bude mít vážné zdravotní problémy, závažné neurologické poruchy a celoživotní postižení.
Příznaky se mohou u jednotlivých dětí velmi lišit. „Některé děti se dostanou k lékaři kvůli příznakům trvajícím dny či týdny, třeba při poruše příjmu stravy a váhovému neprospívání nebo pomaleji rostoucímu obvodu hlavy. Jindy může jít o akutní příznaky jako neklid a podrážděnost, nebo naopak útlum a apatie,“ vysvětluje Peychl.
Třesení není normální způsob, jak dítě uklidnit.
Někdy mohou být prvním příznakem zvracení, ztráta vědomí či změny v chování dítěte, jako je podrážděnost a letargie. Rodiče nebo lékař si také mohou všimnout vyklenuté velké fontanely (nesrostlé části lebky na hlavě miminka) nebo změny svalového napětí.
Nejčastějším spouštěčem je frustrace z pláče dítěte
Stav je často způsoben frustrací rodičů nebo pečovatelů z pláče dítěte. Mohou si myslet, že třesení jej přiměje k tomu, aby přestalo plakat. V mnoha případech totiž ani nevědí, jak moc je třesení nebezpečné.
Činu se přitom až třikrát častěji dopouští muži, uvádí zpráva projektu Medill Justice Project. Přestože neexistuje jasná shoda ohledně příčin, někteří odborníci a odbornice tvrdí, že muži nejsou v péči o kojence tak socializovaní jako ženy.
„Třesení není normální způsob, jak dítě uklidnit,“ zdůrazňuje primář a dodává: „Je třeba pochopit, že křik je do jisté míry u kojence normálním projevem v řadě situací. Je nebezpečné se domnívat, že úkolem dospělého je takový křik nějak rázně a rychle zastavit.“
Zdroj: Unsplash/volně k užití
Pokud dítě křičí, je třeba se podle něj přesvědčit, že to není způsobeno bolestí či diskomfortem. V případě, že nikoli, rodič či opatrovník by se měl snažit dítě ukonejšit jemným zacházením. „Jestliže nic nepomáhá a rodič pociťuje negativní emoce, měl by hledat někoho, kdo jej na chvíli v péči vystřídá, případně dítě na malou chvíli bezpečně odložit a zklidnit se opodál, třeba ve vedlejší místnosti,“ radí lékař.
Rodič, který pociťuje, že záchvaty křiku malého kojence v něm probouzejí výrazné negativní emoce či přímo agresi, by měl včas vyhledat pomoc psychologa.
Rodiče by dle jeho slov rovněž měli zvážit, komu dítě svěří do péče – a vyloučit osoby (příbuzné, chůvu), u nichž si nejsou jisti, zda ovládají své emoce.
Jak probíhá vyšetření?
Diagnostika syndromu může být obtížná. Zdravotníci se totiž ne vždy dozvědí pravdu o tom, zda rodiče dítětem agresivně netřásli. Mnohé příznaky syndromu jsou také běžné i u jiných onemocnění, například virových infekcí.
Známky otoku nebo krvácení do mozku dítěte a také zlomeniny lebky nebo žeber mohou prokázat zobrazovací metody – rentgen, magnetická rezonance a CT.
„Při vyšetření se kromě běžných základních vyšetření (odběry, mj. krevního obrazu a testů krevní srážlivosti, analýzy vnitřního prostředí) uplatňují zobrazovací vyšetření, lumbální punkce a vyšetření očním specialistou a neurologem,“ doplňuje Peychl.
