Největší námořnickou záhadu se nikomu nepodařilo vyřešit ani za více než sto let.
5. prosince 1872, Atlantský oceán. Když kapitán plachetnice Dei Gratia zpozoruje v dálce cizí loď, kterou vlny moře unášejí ze strany na stranu, neváhá a okamžitě kormidelníkovi přikáže, aby změnil směr plavby. Kormidelník svému kapitánovi Davidu Morehousovi neodmlouvá. Oba totiž vědí, že je povinností námořníků, aby si pomáhali.
Jakmile se přiblíží k plavidlu v nesnázích, Morehouse si je jistý, že jde o Mary Celeste – americkou brigantinu (plachetnice využívaná k převozu zboží, pozn. red.), která přibližně před měsícem opustila jeden z newyorských přístavů.
Když se plachetnice ocitnou v těsné blízkosti, kapitán vydá rozkaz a vyšle část posádky, aby loď zkontrolovala. Muži, kteří vstoupí na palubu plavidla, zůstanou v němém úžasu. Mary Celeste vypadá na první pohled v absolutním pořádku. Problémem je, že na lodi není ani živá duše.
Ve snaze zjistit, co se stalo posádce Mary Celeste, důsledně prohledají každý kout. Přestože v úhledně uklizených kajutách nenacházejí nic, co by stálo za zmínku, všimnou si, že na plachetnici chybí záchranný člun. Do očí je udeří i rozmontované čerpadlo v nákladovém prostoru lodi.
Jelikož námořníci vědí, že i s poruchou čerpadla by plachetnice dokázala doplout do cíle, nic jim tato indicie nenapoví. Žádné další stopy však nenajdou.
Mohla se desetičlenná posádka Mary Celeste jen tak vypařit? Co zkušené námořníky donutilo, aby riskovali své životy, a proč nasedli na záchranný člun uprostřed moře, když byla plachetnice schopna plavby?
Přestože existuje několik teorií, které by vysvětlovaly jejich jednání, žádnou nemůžeme považovat za stoprocentně pravdivou. To, co na moři plachetnici postihlo, proto zůstává i po desítkách let záhadou, která z ní činí nejslavnější loď duchů na světě.
Ještě předtím, než se podíváme na její příběh blíže, bychom ti rádi připomněli, že tvořit kvalitní obsah můžeme jen díky našim předplatitelům. Proto pokud se ti naše články o největších záhadách světa líbí, podpořit nás můžeš vstupem do klubu Refresher+.
Hurá na palubu!
Brigantina Mary Celeste vyplula z newyorského přístavu 7. listopadu 1872 pod velením kapitána Benjamina Briggsona, píše portál Ati. Plachetnice směřovala přes Atlantský oceán do Janova v Itálii, kde měla vyložit svůj náklad – sudy s denaturovaným lihem. Pro kapitána šlo o rutinní plavbu, na kterou si kromě svých sedmi námořníků tentokrát vzal také manželku a dvouletou dceru.
Na palubě to paradoxně už od začátku plavby nevypadalo růžově. První dva týdny na otevřeném moři museli námořníci čelit bouřím. O boji s počasím Briggs psal také v kapitánském deníku. Poslední záznam, který v něm našli námořníci z lodi Dei Gratia, byl ze 25. listopadu. Kapitán ho napsal v pět hodin ráno.
Vzpomínal v něm, že předchozí večer museli s posádkou čelit rozbouřenému moři a silnému větru o rychlosti více než 35 uzlů (přibližně 65 km/h, pozn. red.). Dodal, že boj s počasím nakonec vyhráli a nikdo z lidí na palubě se během bouře nezranil. Další den ráno měli podle jeho zápisků na dohled ostrov Santa Maria.
Co se dozvíš po odemčení?
- Proč někteří námořníci považovali loď za prokletou.
- Na základě jakých indicií si vyšetřovatel incidentu myslel, že plachetnici záměrně unesl její kapitán.
- Jaká existují racionální i méně racionální vysvětlení záhady „lodi duchů“.
- Co se na lodi stalo podle zkušeného oceánografa.
