Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Myslíš si, že ježdění vlaků skrz budovy a čerpací stanice na střechách budov existují jen ve futuristických filmech? Čínský Čunking ti dokáže, že se mu ve světě právem říká hlavní město bizarností.
Na internetu se můžeme dostat k několika žebříčkům největších měst světa. Důležité je však vyfiltrovat potřebné faktory, podle kterých se může takový žebříček zcela změnit. Bereme-li v úvahu počet obyvatel města, kteří žijí na území samosprávného kraje, tak je největším městem světa právě Čunking či Čchung-čching (Chongqing).
Na ploše 82 400 čtverečních kilometrů (což je o něco málo více než Česká republika jako celek) zde žije přibližně 32 milionů lidí. Přestože je centrum města přeplněné a připomíná klasickou asijskou metropoli, v průměru má Čunking jen 390 obyvatel na čtvereční kilometr. Pro srovnání, v Monaku na stejné ploše žije přes 18 700 lidí. Podstatně větší hustotu zalidnění má také Praha, kde je to přibližně 2 735 obyvatel na čtvereční kilometr.
Zdroj: Wikimedia Commmons
Rozloha, velikost a populace však nejsou na Čunkingu to nejzajímavější. Město, které pod současnou správou funguje teprve od roku 1997, leží na důležité dopravní i průmyslové křižovatce. I to byl jeden z klíčových faktorů rapidní změny a budování, které město zažilo na přelomu tisíciletí.
Rapidní změny a urbanizace
V Čunkingu mají skutečné vlaky jezdící přímo skrz budovy, čerpací stanice na střeše, plovoucí budovy či jednu z nejhlubších stanic metra na světě. Navíc v tomto městě žijí miliony lidí, kteří nemají přístup ke slunečnímu světlu. V celé Číně jsou jen čtyři města, která patří přímo pod centrální vládu lidové republiky. Jsou jimi Peking, Šanghaj, Tiencin a Čunking.
Historie města byla odlišná
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemčení?
Jaká je historie Čunkingu.
Jak ovlivnila město průmyslová změna.
Jaké největší zvláštnosti tam najdeš.
Proč projíždí vlak přímo skrz budovu.
Jak je možné, že tam plavou budovy.
Jak žijí lidé, kteří nemají přístup k dennímu světlu.
Z historického hlediska šlo o město bez přístupu k moři, které však těžilo a dodnes těží z toho, že se nachází na březích řeky Jang-c'-ťiang, která je třetí nejdelší a čtvrtou nejvodnatější řekou světa. Historické záznamy informují o tom, že město bylo obydleno již v 11. století před naším letopočtem.
Město, jehož název v překladu znamená „důležitá oslava“, mělo i v průběhu historie spíše hospodářskou než průmyslovou či řídící funkci. Důvodem bylo primárně to, že se nenachází u moře. Důležitost tohoto města pro celou Čínu se však ukázala v polovině 20. století, píše Tomorrow City.
Zdroj: Wikimedia Commmons
Během druhé čínsko-japonské války v letech 1937 až 1945, kdy Čína bojovala společně se Sovětským svazem i Spojenými státy americkými proti Japonsku, musely být přesunuty kompetence i různé instituce z Pekingu do nového hlavního města, kterým se dočasně stal Čunking. V té době už šlo o samosprávu, která se rozrůstala téměř závratným tempem.
Obyvatelé odsouzeni k životu bez slunce
Lidé se tu více koncentrovali a v okolí města byl stále důležitější a rozsáhlejší průmysl se zaměřením na zpracování železa. V druhé polovině 20. století proto v Čunkingu vyrostly desítky mrakodrapů a město už nebylo jen významným říčním přístavem, ale také klíčovou součástí čínské ekonomiky, vzdělání a zahraničního obchodu.
Zdroj: Wikimedia Commmons
O lidech žijících v betonové džungli čínského megaměsta se někdy také mluví jako o těch, kteří jsou odsouzeni k životu bez slunce. Ve skutečnosti však lidé nežijí v podzemí, ale budovy jsou tak vysoké a blízko u sebe, že se člověk může jen málokdy těšit ze slunečních paprsků, které mezi betonové panely neprojdou.
Co dělá vlak uprostřed budovy?
Po světě najdeme různé zvláštnosti vlakové dopravy, ale to, co funguje v Čunkingu, tě zaručeně zaskočí. Kvůli nedostatku místa a potřebě rozšíření dopravní infrastruktury se tamní architekti rozhodli postavit takovou stavbu, která nenaruší plánované železniční propojení města. Stanice nese název Liziba a nachází se v útrobách 19patrové budovy mezi šestým a osmým patrem.
The Telegraph píše, že budova byla postavena až po železnici. Pravda ovšem je, že budova a železnice byly konstruovány zároveň. Obyvatelé budovy jsou před hlukem chráněni speciální technologií.
Další zajímavostí je stanice metra Hongyancun, která se nachází v hloubce 116 metrů pod zemí, čímž si od roku 2022 drží status nejhlubší stanice metra na světě. Cesta z povrchu trvá více než 10 minut a představuje výšku 40patrové budovy, píše Think China.
K největším bizarnostem v tomto městě určitě patří také způsob přesunu vybraných objektů, přičemž někdy jde o celé velké budovy. V Čunkingu je totiž přesouvají po řece na speciálních přepravních platformách. Neméně zajímavé je také to, jak se ve městě tankuje.
Zdroj: Wikimedia Commmons
Na střechách několika budov se totiž nacházejí čerpací stanice. Důvodem je rovněž nedostatek prostoru v hornatém městě. Přestože Čunking je v měřítku bezpečnosti a kvality života v posledních letech na vysoké úrovni, píše se o něm jako o městě, které se v důsledku velkého počtu lidí a průmyslu těžko vyhýbá ekologickým problémům a problémům s čerstvým vzduchem, píše InterNations.
