Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Alžírskou boxerku Imane Khelif mnozí kritici označují za „toho chlapa“. Je to však pouze hoax šířený Elonem Muskem, Trumpem a mnohými konzervativními médii. Podle nich je na vině zvárcená moderní doba. Podobných případů už přitom bylo několik v minulosti.
Na olympijských hrách v Paříži se každý den konají disciplíny ve 32 různých sportech. Box je na seznamu olympijských sportů od roku 1904 jen s krátkou přestávkou a je nezbytnou součástí letních olympijských her.
V roce 2012 se celá věc posunula ještě dál, protože mezinárodní výbor schválil návrh, aby se na olympijských hrách začaly konat zápasy v ženském boxu. A právě tento sport, který má v rámci olympijských her silné kořeny a tradici, způsobil v posledních hodinách na internetu obrovský rozruch.
Na programu ženského boxu byl zápas mezi alžírskou atletkou Imane Khelif a italskou boxerkou Angelou Carini. Italka se však po necelé minutě vzdala poté, co od své soupeřky schytala tvrdé údery do obličeje. Pozornost však nepřitáhl ani tak suverénní výkon Alžířanky, jako spíš její vzhled.
Imane Khelif je totiž spíše tradičně maskulinního vzhledu – je vysoká, svalnatá, má široká ramena. Lidé poté začali na internetu šířit hoax, že jde o transgender sportovkyni, mnoho lidí ji poté označilo přímo za chlapa. Hoax pak šířilo mnoho lidí po celém světě včetně influencerstva a rapperů i politiků. Včetně Elona Muska, Donalda Trumpa nebo J. K. Rowling.
Není jediná
Ačkoli olympijské hry zatím přinesly řadu zajímavých příběhů, tento konkrétní případ je rozhodně nejvirálnějším momentem dosavadního průběhu největšího sportovního svátku na světě.
Spekulace o tom, že Imane je muž, zaplavily internet, přestože šlo o podvod. Webová stránka Hoaxes and Hoaxes vysvětluje, že Khelif se narodila s poruchou vývoje pohlavních orgánů, která se projevuje zvýšenou hladinou testosteronu. Olympionička tak má v těle větší množství mužského hormonu, které se projevilo na její stavbě těla.
Podle kritiků by kvůli tomu neměla soutěžit. Olympijský výbor jí však účast na hrách povolil. Zajímavým rozměrem této problematiky je, že podobné genetické odchylky najdeme i u jiných sportovců, například u světoznámého plavce Michaela Phelpse, který má na svém kontě 28 olympijských medailí, z toho 23 zlatých.
Phelps byl po celou svou kariéru fenomenálním sportovcem, jehož tělo a organismus zkoumala řada vědců s ohledem na jeho výjimečnou výkonnost. Bylo zjištěno, že jeho tělo je schopno produkovat zhruba o polovinu méně kyseliny mléčné než je tomu u lidí běžně. Svět však jeho výkony oslavoval a jeho genetická ‚vada‘ byla obecně považována za výhodu, nikoliv za překážku v soutěžení.
Kritici alžírské boxerky míří především na jeden cíl – její účast na olympiádě berou jako produkt zvrácené moderní doby, progresivismu a agendy LGBTI+ a snaží se tak šířit transfobii, homofobii a nenávist. Podobné případy se však ve sportovních arénách řeší už téměř 100 let.
V Refresheru podporujeme svobodu, toleranci, respekt a právo na rozmanitost názorů. Zároveň aktivně upozorňujeme na šíření nenávisti a hoaxů na internetu a vždy vyhledáváme a zveřejňujeme ověřená fakta. Pokud se ti naše práce líbí a chceš podobný obsah číst i nadále, zvaž, zda nás nemůžeš podpořit vstupem do klubu Refresher+.
Případ Stelly Walsh
První případ, který odkazuje na skutečnost, že se v posledním desetiletí z ničeho nic neobjevily atletky mužského vzhledu, potvrzuje legendární polsko-americká běžkyně Stanisława Walasiewicz.
V roce 1947 získala americké občanství a přesídlila do USA, avšak stále připomínala, že srdcem i duší je Polka. Zemřela ve věku 69 let v důsledku loupežného přepadení, přičemž soudem nařízená pitva byla velkým šokem. Stella Walsh, jak se po přijetí amerického občanství přejmenovala, měla mužské i ženské pohlavní orgány.
Lékaři si všimli, že měla neobvykle tvarovanou močovou trubici a velmi špatně vyvinutý penis. Ani jeden orgán nebyl plně vyvinutý. Novináři následně začali tlačit na olympijský výbor, aby Stelle odebral olympijské medaile i tituly mistryně světa, kterých měla nepřeberné množství.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co zjistíte po odemknutí?
Příběh polsko-americké běžkyně s oběma pohlavními orgány.
Jak jihoafrickou běžkyni zničily léky potlačující testosteron.
Německý běžec, kterého rodiče pokřtili a vychovali jako dívku.
O československé běžkyni, která zazářila v ženské kategorii.
Vše stálo na rozhodnutí lékaře Samuela Gerbera. Ten vydal prohlášení, že Stella se narodila jako žena, žila jako žena a zemřela jako žena. Žádný z jejích sportovních úspěchů jí tedy odebrán nebyl, píše polský list Gazeta.
Caster Semenya
Jihoafrická běžkyně Mokgadi Caster Semenya také prošla genderovým šetřením kvůli vyšší hladině testosteronu v těle nebo nečekaně dobrým výkonům. Nejen atletika a olympijské výbory jí byly okouzleny ve chvíli, kdy začala překonávat většinu rekordů v běhu na 800 a 1 500 metrů.
Na olympijských hrách v Londýně (2012) i v Riu de Janeiru (2016) získala zlato v běhu na 800 metrů. Kromě toho získala několik titulů nejlepší běžkyně světa. Debata o jejím pohlaví začala už v roce 2009. Tehdy ji atletická komise požádala, aby se podrobila testu pohlaví, který by ověřil, zda je skutečně ženou.
Výsledky nebyly nikdy oficiálně zveřejněny, ale žádný z jejích úspěchů jí nebyl odebrán. V roce 2018 zahájila Semenya žalobu na Světovou atletickou federaci za fyzické a psychické problémy způsobené léky na potlačení hladiny testosteronu, které užívala v letech 2010-2015. Případ se táhl několik let, přičemž atletická federace dodnes trvá na tom, že neporušila lidská práva atletky a jednala v souladu se zákonem, píše The Guardian.
Dora Ratjen (Heinrich Ratjen)
Další případ, který v minulosti šokoval nejen sportovní svět, se týkal německého atleta Heinricha Ratjena. Heinrich se narodil v roce 1918, přičemž lékař jeho matce konstatoval, že se jí narodila dcera. Rodiče z chudých poměrů to údajně neřešili a dítě pokřtili jménem Dora. Po celé dětství nosil ženské šaty a bylo s ním zacházeno jako se ženou. Ve skutečnosti byl však intersexuální, čili spadal pod obě binární pohlaví nebo-li nepatřil ani do jednoho. Intersex lidé dodnes čelí nátlaku přidat se k jedné ze dvou tradičně přijímaných kategorií, ačkoliv se jich rodí zhruba stejně, jako zrzavých lidí.
Heinrich se objevil také na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936, kde získal čtvrté místo ve skoku vysokém. Celý případ se dal do pohybu poté, co se závodníci a vybrané úřady začali odvolávat na to, že se jedná o muže, který po skončení sportovní kariéry pracoval jako číšník se jménem Hermann.
V září 1938 se Ratjen vydal rychlíkem z Vídně do Kolína nad Rýnem. Strojvedoucí ohlásil policii na nádraží v Magdeburgu, že ve vlaku je muž převlečený za ženu. Ratjen byl z vlaku vyveden a vyslýchán policií. Ukázal své pravé doklady, v nichž bylo uvedeno, že je žena, ale po určitém váhání se přiznal, že je spíše muž – a vyprávěl svůj příběh. Přivolaný lékař konstatoval, že Ratjen je mužem. Popsal i Ratjenovy pohlavní orgány, jež podle něj vypadaly jako „zjizvený pruh.“ Vyjádřil i názor, že si nemyslí, že by byl Ratjen schopen pohlavního styku.
Muž, který se dožil devadesáti let, se za svého života úspěšně vyhýbal médiím a rozhovorům, ale když už někde promluvil, vždy potvrdil, že takový jeho příběh prostě je. Prý jej nacistická strana donutila jít na domácí olympiádu do ženské kategorie, protože byl nejlepším skokanem v zemi a Němci od něj očekávali velký úspěch.
Zdeněk Koubek
Jeden z případů ohledně sportu a pohlaví se týká i bývalého Československa. V roce 1913 se v okrese Frýdek-Místek narodil Zdeněk Koubek, ale dostal jméno Zdena Koubková. Dítě se narodilo s vrozenou vývojovou vadou reprodukční soustavy. Rodiče se rozhodli, že jejich dítě bude Zdena a budou ji vychovávat jako ženu.
Jako nadaná běžkyně na sebe atletka Zdena Koubková upozornila skvělými výkony v běhu na 800 metrů. Na Světových hrách žen v roce 1934 získala zlatou medaili a mimo jiné překonala světový rekord v běhu na 800 metrů. Tyto titulky dominovaly novinám po celém světě, ale teprve média v Anglii se začala blíže zabývat příběhem z jiné stránky.
Zdeňka to přinutilo následně odhalit svůj příběh. V roce 1936 podstoupil operaci, po níž se z pohledu binárního rodového rozlišení stal mužem, a začal svůj příběh vyprávět lidem po celém světě. Přiznal, že si před závody vždy poctivě holil obličej, nohy i tělo. Kvůli tlaku, který na něj byl vyvíjen, se rozhodl vyhodit všechny své medaile a ocenění do koše a později mu atletická komise odebrala i oficiální záznamy, píší Lidovky.