Alžírskou boxerku Imane Khelif mnozí kritici označují za „toho chlapa“. Je to však pouze hoax šířený Elonem Muskem, Trumpem a mnohými konzervativními médii. Podle nich je na vině zvárcená moderní doba. Podobných případů už přitom bylo několik v minulosti.
Na olympijských hrách v Paříži se každý den konají disciplíny ve 32 různých sportech. Box je na seznamu olympijských sportů od roku 1904 jen s krátkou přestávkou a je nezbytnou součástí letních olympijských her.
V roce 2012 se celá věc posunula ještě dál, protože mezinárodní výbor schválil návrh, aby se na olympijských hrách začaly konat zápasy v ženském boxu. A právě tento sport, který má v rámci olympijských her silné kořeny a tradici, způsobil v posledních hodinách na internetu obrovský rozruch.
Na programu ženského boxu byl zápas mezi alžírskou atletkou Imane Khelif a italskou boxerkou Angelou Carini. Italka se však po necelé minutě vzdala poté, co od své soupeřky schytala tvrdé údery do obličeje. Pozornost však nepřitáhl ani tak suverénní výkon Alžířanky, jako spíš její vzhled.
Imane Khelif je totiž spíše tradičně maskulinního vzhledu – je vysoká, svalnatá, má široká ramena. Lidé poté začali na internetu šířit hoax, že jde o transgender sportovkyni, mnoho lidí ji poté označilo přímo za chlapa. Hoax pak šířilo mnoho lidí po celém světě včetně influencerstva a rapperů i politiků. Včetně Elona Muska, Donalda Trumpa nebo J. K. Rowling.
Není jediná
Ačkoli olympijské hry zatím přinesly řadu zajímavých příběhů, tento konkrétní případ je rozhodně nejvirálnějším momentem dosavadního průběhu největšího sportovního svátku na světě.
Spekulace o tom, že Imane je muž, zaplavily internet, přestože šlo o podvod. Webová stránka Hoaxes and Hoaxes vysvětluje, že Khelif se narodila s poruchou vývoje pohlavních orgánů, která se projevuje zvýšenou hladinou testosteronu. Olympionička tak má v těle větší množství mužského hormonu, které se projevilo na její stavbě těla.
Podle kritiků by kvůli tomu neměla soutěžit. Olympijský výbor jí však účast na hrách povolil. Zajímavým rozměrem této problematiky je, že podobné genetické odchylky najdeme i u jiných sportovců, například u světoznámého plavce Michaela Phelpse, který má na svém kontě 28 olympijských medailí, z toho 23 zlatých.
Phelps byl po celou svou kariéru fenomenálním sportovcem, jehož tělo a organismus zkoumala řada vědců s ohledem na jeho výjimečnou výkonnost. Bylo zjištěno, že jeho tělo je schopno produkovat zhruba o polovinu méně kyseliny mléčné než je tomu u lidí běžně. Svět však jeho výkony oslavoval a jeho genetická ‚vada‘ byla obecně považována za výhodu, nikoliv za překážku v soutěžení.
Kritici alžírské boxerky míří především na jeden cíl – její účast na olympiádě berou jako produkt zvrácené moderní doby, progresivismu a agendy LGBTI+ a snaží se tak šířit transfobii, homofobii a nenávist. Podobné případy se však ve sportovních arénách řeší už téměř 100 let.
Případ Stelly Walsh
První případ, který odkazuje na skutečnost, že se v posledním desetiletí z ničeho nic neobjevily atletky mužského vzhledu, potvrzuje legendární polsko-americká běžkyně Stanisława Walasiewicz.
V roce 1947 získala americké občanství a přesídlila do USA, avšak stále připomínala, že srdcem i duší je Polka. Zemřela ve věku 69 let v důsledku loupežného přepadení, přičemž soudem nařízená pitva byla velkým šokem. Stella Walsh, jak se po přijetí amerického občanství přejmenovala, měla mužské i ženské pohlavní orgány.
Lékaři si všimli, že měla neobvykle tvarovanou močovou trubici a velmi špatně vyvinutý penis. Ani jeden orgán nebyl plně vyvinutý. Novináři následně začali tlačit na olympijský výbor, aby Stelle odebral olympijské medaile i tituly mistryně světa, kterých měla nepřeberné množství.
Co zjistíte po odemknutí?
- Příběh polsko-americké běžkyně s oběma pohlavními orgány.
- Jak jihoafrickou běžkyni zničily léky potlačující testosteron.
- Německý běžec, kterého rodiče pokřtili a vychovali jako dívku.
- O československé běžkyni, která zazářila v ženské kategorii.
