Takhle vypadá cirkulární inspirace od seveřanů.
Na svých cestách jsem si už zvykla, že i ty nejkrásnější místa na světě kazí plastové láhve, plechovky a další bordel. Fotky zvířat, která umírají denně kvůli uvíznutí třeba v PET láhvi je na internetu mnoho. Ale teď si možná si říkáš: „Vždyť my v Česku jsme v pohodě. V recyklaci jsme špička, ne!“
Realita je ale jinde. Všimněte si někdy kolik obalů od nápojů se povaluje všude kolem v ulicích, v příkopech podél cest i na turistických stezkách. Párkrát do roka je uklidí úklidová služba nebo dobrovolníci, a za chvíli se tam válí zas. Co se týká třídění odpadu, patříme k nejvzornějším. Ale pro samotnou recyklaci už to neplatí.
Věděl*a jsi, že z deseti PET láhví v ČR správně zrecyklujeme jen necelé 4? A z 10 plechovek jich 7 skončí na skládce, ve spalovně nebo jako littering. Přitom jsou to materiály, které lze recyklovat donekonečna a vůbec by odpadem nemusely být. Za nerecyklaci plastů dokonce Česko – tedy my všichni – platí každý rok speciální daň ve výši několika miliard korun.
Třídicí stanice, kde to nesmrdí
Naopak špičkou v téhle oblasti je třeba Švédsko. A protože ráda poznávám vše na vlastní kůži, tak jsem se jela podívat, jak to dělají, že na jejich ulicích nenajdeš skoro žádné odhozené láhve nebo plechovky.
Do třídicí stanice Returnpack jsme se vydali autobusem, byly to necelé 2 hodinky ze Stockholmu. Cesta krásnými lesy, to ve Švédsku fakt miluju! Returnpack však není otevřený běžně návštěvníkům, byla jsem tedy opravdu ráda, že jsem měla možnost se podívat, jak takový systém na třídění funguje. A teď trošku off topic - hodně lidí se ptalo, jestli je tam smrad, protože logicky, je to odpad a NENÍ! Tím, že to jsou jen plechovky a PETky a není tam žádný další nepořádek, nikde to nesmrdí.
Jak funguje švédský systém?
Ve Švédsku mají jednoduché pravidlo: peníze na zemi nikdo nenechá. Na každý obal totiž platí zálohu – 1 švédská koruna za plechovku nebo PETku do 1 litru, 2 koruny za větší PETky. Lidi je pak sbírají a nosí do automatů, kterých mají tisíce po celé zemi. Nachází se v supermarketu, ale i ve sběrných dvorech, kam zároveň můžeš odvézt další vytříděné materiály. Můžeš si vybrat, jestli chceš zálohu zpátky, použít ji na nákup, nebo ji darovat na dobrou věc. Jednoduché, ale geniální.
Mají dokonce aplikaci v telefonu, která ti dává peníze za třídění a to je fakt pokrok. K sběrnému automatu s námi šla místní slečna a popsala nám, jak to funguje. Nasypeš do přístroje plechovky a láhve, ukáže se ti, kolik dostaneš peněz a když to chceš do aplikace, tak jen vyfotíš QR kód. Jednoduchý a za 3 minuty měla kredit - peníze v aplikaci. Potom si už můžeš vybrat, jestli chceš peníze poslat na účet, nebo třeba věnovat na
dobrou věc.
A hlavní efekt? Skoro 90 procent PETek a plechovek se tam vrátí a může se recyklovat znova a znova. A to není jen teorie – ve Švédsku ročně recyklují víc než 2,7 miliardy obalů. Z těch pak dělají nové PETky a plechovky. PET dokonce dokáží recyklovat v závodě hned vedle hlavního sběrného a třídícího centra, takže ušetří CO2 za převážení materiálu. To je cirkulární ekonomika v praxi! Recyklační centrum na plechovky bohužel zatím nemají, vozí je tuším recyklovat do Dánska a Německa, to by ještě mohli zlepšit. I tak je to ale mnohem méně převážení a obchodování s druhotným materiálem oproti tomu, co předvádíme my v České republice.
Švédové jsou na svůj zálohový systém hrdí. Dokonce každoročně představují novou „zálohovací hymnu“. Tu aktuální složilo švédské elektronické duo Hooja.
Proč bychom si měli vzít inspiraci?
U nás se tohle může brzo změnit. Ministerstvo životního prostředí nedávno navrhlo
zákon o zálohování, který by mohl začít platit už v polovině roku 2025. Co to bude znamenat?
- Záloha 4 Kč na každou PETku a plechovku.
- Víc než 11 tisíc sběrných míst po celé republice.
- Cíl: 90% sběr PETek a plechovek do roku 2029.
- Recyklace „z lahve do lahve“ a z „plechovky do plechovky“.
- Až o 95 % méně PET lahví a plechovek odhozených v přírodě.
PETka a plechovka nejsou odpad
Nejdůležitější mindset, který musíme změnit, je přestat brát PETky a plechovky jako odpad. Jsou to suroviny – druhotný materiál, který se dá znovu použít. Funguje to ve Švédsku, ale třeba i na Slovensku, kde vloni překročili dokonce 90% hranici vrácených nápojových obalů. Nějakou formu zálohového systému na PET lahve a plechovky zavedlo už 17 evropských zemí, další na řadě bude tento rok Polsko.
Děláme to pro planetu (a sami pro sebe). Planetu máme jen jednu. A jestli ji nechceme zavalit odpadky, musíme se naučit, aby materiál cirkuloval. V 17 evropských zemích už to chápou. Teď je řada na nás. Zálohování není otravnej přílepek na nákupy. Je to šance, jak se zapojit do změny, která dává smysl. Takže až čas na zálohový systém v Česku přijde, buďme na to připraveni. PETka není odpad, ale surovina. A tu jen tak nehodíš do křoví.
