Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Dubaj má také odvrácenou stranu, o které se však příliš nemluví.
Maturanti se obvykle rozhodují především o tom, na kterou vysokou školu půjdou studovat. David Körös (21) se ale před dvěma lety rozhodl ze střední školy zamířit přímo do Dubaje, kde dnes pracuje v agentuře jako social media manager a video creator. Jak potvrdil v rozhovoru pro Refresher, pro exotický emirát se rozhodl na základě zkušenosti z dovolené, kterou tam předtím trávil s rodiči.
Dubaj je synonymem pro bohatství, luxus a stavební projekty, které neuvidíš nikde jinde na světě. Portál Consultorgroups ho dokonce zařadil mezi nejluxusnější a nejdražší místa pro život.
V tomto článku se dozvíš:
Jak v Dubaji z levnějších aut dělají jejich luxusnější verze.
Proč se David rozhodl hned po maturitě odejít do Dubaje.
Co dělal, když v dubajském bytě našel plíseň a šváby.
Kolik stojí nájem bytu a běžný život v Dubaji.
David v rozhovoru popisuje i odvrácenou stranu Dubaje, zejména co se týče triků v půjčovně aut či v pronájmu bytů. David ještě jako zaměstnanec autopůjčovny zveřejnil video, kde tyto praktiky detailně popisuje.
Zdroj: Archív respondenta Dávida
Rodák z Galanty na Slovensku také prozradil, kolik si může člověk v Dubaji vydělat, jaké jsou tam běžné životní náklady a co vlastně potřebuješ k tomu, aby ses mohl*a sbalit a odejít žít na místo, kde je v únoru 26 stupňů Celsia.
Zrovna asi před čtyřmi dny jsem změnil práci. (smích) Byl jsem v autopůjčovně, ale tam jsem pracoval na pozici, z které jsem se už nemohl posunout dál. Teď se tedy nově starám o videotvorbu v jedné agentuře.
Na Vánoce jsem byl na dva týdny, přičemž to bylo po 7 měsících. Vracím se tak třikrát až čtyřikrát do roka. Vánoce, narozeniny v dubnu a v létě, asi nějak tak.
Co tě v tak mladém věku přesvědčilo, že tam chceš žít a pracovat?
Byli jsme tam s rodiči na dovolené. Všechno se mi tam líbilo a bavili jsme se, že bych tam asi chtěl zkusit žít. S otcem jsem se dohodl tak, že po maturitě mi pomůže na začátek a podpoří mě finančně co se týče cesty, prvního bydlení a podobně. Dohoda ale zněla, že pak už se musím zařídit na vlastní pěst. Domů jsem se však mohl a můžu kdykoli vrátit.
Zdroj: Archív respondenta Dávida
Je pro člověka snadné odejít žít a pracovat do Dubaje?
Nejdůležitější jsou víza. Pokud si najdeš práci, tak firma pro tebe vytvoří víza, která platí dva roky. Pokud tam plánuješ podnikat, můžeš si zařídit i investorská víza. Teď si budu muset víza prodlužovat a bude mě to stát asi 22 tisíc na dva roky.
První práci jsem získal přes známosti. Ale aby sis to nepředstavoval špatně, dostal jsem přes známosti šanci ukázat se, a kdyby to nešlo, šel bych pryč. Naštěstí to vyšlo. (smích) Současnou práci jsem si sehnal už sám, viděl jsem inzerát na Instagramu. Jde také o autopůjčovnu, která je jednou z největších a nejznámějších v Dubaji i ve světě. Sháněli video content creatora, tak jsem se přihlásil a začínám tedy zde.
Jak jsi na tom s bydlením? V posledním bytě jsi měl plíseň i šváby...
Teď jsem si našel nový byt. Bydlím v novostavbě v úplně jiné lokalitě, je čistý a platím stejně jako předtím. Akorát že v tomto nemám započítané energie, to však vyjde přibližně na 1 200 až 2,5 tisíce korun měsíčně. Navíc teď bydlím v downtownu asi 10 minut od centra.
A co sousedé, jsou to spíše místní, nebo cizinci?
Obecně je známo, že v Dubaji není příliš místních. Sousedé jsou spíše cizinci, přičemž existují samostatné čtvrti, kde platí, že pozemek nebo dům si může koupit jen místní.
Zdroj: Archív respondenta Dávida
Dubaj je v poslední době oblíbenou destinací. Potkáváš hodně lidí ze svého rodného Slovenska?
Určitě bych neřekl, že jich je hodně. Stává se, že jsem zaslechl slovenštinu někde v obchodě, ale není to běžné.
Psal jsi mi, že smlouvu o byt jsi podepsal přes WhatsApp a byt jsi ani neviděl. Jak je to možné?
Je to tak. (smích) Tady se dá úplně všechno vyřídit přes WhatsApp, běžně se tu různé smlouvy podepisují tímto stylem. Bylo to tak, že jsem se musel v jeden den náhle vystěhovat z předchozího bydlení a řešil jsem to přímo z práce, tak jsem nepřemýšlel a vzal to.
A pak jsi tam našel šváby?
Přesně tak. Byla to stará budova, asi i jedna z prvních v dané oblasti. V bytě byla plíseň, švábi a i když byl majitel shovívavý, nechtěl jsem tam vůbec zůstat. Je to problém budov, že pokud jsou švábi jednou někde ve stěnách, už je jen těžko vyhladíš.
Byli milí. Hned na druhý den volali deratizéry a radili mi, jak se jich zbavit. Přesto jsem tam určitě nechtěl zůstat.
Vytvořil jsi video o tricích s auty v autopůjčovnách. O co vlastně jde?
Je to tu celkem běžné zejména v těch levnějších autopůjčovnách. Kupují levné bodykity z Číny, nebo lepí označení motorů, aby z toho auta udělali jeho dražší a luxusnější verzi, kterou pronajmou za více peněz.
Proč to dělají na takovém místě, jako je Dubaj?
Do Dubaje se jezdí někteří lidé hlavně ukazovat a pokud se nevyznají v autech, rozdíl často nepoznají. Já sám se považuju za autíčkáře, ale občas mám problém na ulici rozpoznat, jestli jde o fake, nebo o pravý model. Dělají to často například s géčkem, že na ně dají bodykit a vypadá jako géčko od Brabusu.
Jaký je potom rozdíl v ceně?
Klasické géčko vyjde možná na 6 až 7,5 tisíc denně. Brabus modely na 15 až 17 tisíc denně.
Informují o tom klienty?
To záleží na půjčovně. Některé napíšou, že jde o kit, tedy že Mercedes G63 Brabus kit, jiné to zatají a tváří se, že jde o Brabus, přičemž motor a ostatní parametry jsou stejné jako v běžném géčku.
Jak jsi na to přišel?
Tím, že se vyznám v autech, mi to bylo od začátku trochu divné. Například, měli jsme jedno klasické géčko a o týden později jsme ho najednou pronajímali jako Brabus, takže si toho člověk všimne. (smích)
Zdroj: Archív respondenta Dávida
Stalo se během tvého působení ve firmě, že si toho lidé všimli a stěžovali si?
Jasně. Ale když jsem předával auto já, vždy jsem řekl, že jde o kit. Dělo se to i s Ferrari. Dávali ho jako Pistu, ale bylo to 488 GTB.
Říká se, že v Dubaji si lidé půjčují auta jen „na fotku“, je to pravda?
Bylo běžné, že si člověk objednal auto na dvě hodiny. Náš řidič ho přivezl například do pouště, lidé se vyfotili a pak řidič odvezl auto zpět do firmy.
Kolik si dokáže člověk prací v takové půjčovně vydělat?
Velmi se to liší od toho, jaká je to firma a na jaké pozici pracuješ. Ale tam, kde jsem pracoval já, je to měsíčně mezi 37 až 75 tisíci korun.
Kolik stojí život v Dubaji?
Pokud sečteš nájem, účty, energie, jídlo a všechny výdaje, tak je to přibližně 50 až 60 tisíc korun měsíčně. Například, klima je tu ve většině bytů zdarma. Můj kamarád z Itálie tu žije déle a pracuje nonstop home office a za elektřinu platí 2,5 tisíce korun měsíčně.
Co jsi v Dubaji viděl poprvé a přišlo ti to opravdu zvláštní?
Asi jejich politika modlení se. Nemyslím modlení jako takové, ale to, že se modlí pětkrát denně a všude to musí být akceptováno. I v práci je jedno co děláš, prostě pokud je čas modlení, nikdo ti na to nemůže nic říct.
V jednom z videí jsi mluvil i o pátečním modlení, které způsobí ve městě chaos.
V pátek ve 13:00 je tu něco jako máme my neděli v kostele. Všichni se ženou do mešit, ve městě je chaos, auta stojí běžně uprostřed silnice a nedostanou žádnou pokutu. Pokud někam chvátáš, máš smůlu. (smích)
Zdroj: Archív respondenta Dávida
Dokážeš jako Evropan sehnat všechny potraviny jako doma?
Jsou tu i evropské řetězce, takže vybrat se určitě dá. Jiná je například situace s vepřovým masem, které muslimové nejí. V některých obchodech máš sekci pro nemuslimy, kde jsou tyto výrobky, ale protože jde výhradně o importované zboží, odráží se to i na ceně. Taková šunka nebo salám stojí přes 75 korun.
Aktuálně v novém bytě je to tedy podobné, jako jsem to měl předtím. Platím 5 tisíc dirhamů, což je v přepočtu přes 30 tisíc korun. Plus tedy energie, ale jak jsem zmínil, to není až taková palčivá částka, vejdeš se do 2,5 tisíc měsíčně.
Aktivně se řeší i témata jako alkohol, kouření či LGBTI+ v rámci arabských zemí. Jak to funguje v Dubaji?
Co se týče alkoholu, není to nic hrozného, hlavně člověk nemůže být hulvát a dělat na ulici nepořádek nebo nějak křičet. Kouření je v pohodě, hlavní je, abys nedělal bordel. Homosexualita je takové tabu, i když na ulici vidíš lidi stejného pohlaví, kteří k sobě evidentně mají blíž, nijak extra se neprezentují a nikdo je ani neřeší.
Existuje ještě něco v rámci Dubaje a jeho zákonů, co tě překvapilo?
Určitě jsou to dubajské silnice a policisté. (smích) Je tu takové pravidlo, že pokud někde na tabuli svítí maximální rychlost 100 km/h, tak máš ještě toleranci dalších 20 km/h. Pokud však překročíš tuto rychlost byť o 1 km/h, pokutu platíš, jako bys překročil těch 21, protože se to sčítá. Tam je pokuta od 3,7 tisíc korun výš, další pokuty jsou tu za pás, telefon při řízení, světla a podobně. Na všechno dohlížejí kamery, takže si musíš dávat fakt pozor.
Stalo se něco takového i tobě?
Ale ano, musím se přiznat, dostal jsem pokutu za to, že jsem přejel přes plnou čáru, bylo to za 2,5 tisíce korun.
Zdroj: Archív respondenta Dávida
Jak je to s randěním v Dubaji, frčí tam Tinder?
Já jsem single a asi bych si tu ani nechtěl hledat přítelkyni touto cestou. Pokud jdeš na Tinder, každý druhý swipe je žena z eskortu, která tam má jen fotku a číslo na WhatsApp, takže už víš, o co jde. (smích) Je tu hodně mladých lidí a dá se seznámit i setkat, jen je to podle mě těžší než v Evropě.
Jak vypadá tvůj volný čas v Dubaji?
Pokud nepracuju, tak jsem buď doma a peru, žehlím, vařím, cvičím a uklízím, tak běžně. Nebo jdeme s kamarády někam ven posedět, grilovat, do pouště a podobně. Mám partu místních i zahraničních lidí.
Jsou to blázni. (smích) Jsou dost crazy, hodně věcí je jim jedno. Několikrát jsme uvízli s autem v poušti a i když například vůbec nepijí alkohol, je s nimi fakt hodně srandy.
Má Dubaj ještě podle tebe takový hype jako před lety?
Určitě a možná ještě větší. Každým rokem je tu víc a víc lidí, staví se hodně nových projektů. Nicméně, co si všímám, je vytvoření jakýchsi dvou táborů. Někteří Dubaj milují a druzí zas nenávidí, že jde o umělé město a podobně.
Zajímá mě ještě počasí. Jak ho vnímáš?
Teď je tu takových 25-26 stupňů Celsia, což je absolutně nejlepší. Minulé léto jsem tu byl skoro celou dobu a pocitová teplota ve stínu tu byla 55 stupňů Celsia. Je to jako bys jen vyšel ven a najednou jsi všude zpocený. Přes den ani nikoho nevidíš venku. Nicméně, pokud si na to člověk zvykne, pak mu je v zimě 25 stupňů málo a nosí mikinu, což je i můj případ. (smích)
Zdroj: Archív respondenta Dávida
Jak dlouho plánuješ zůstat v Dubaji?
Já jsem otevřený různým možnostem. Zatím ale chci určitě zůstat tady a něco tu i vybudovat. Uvidíme, jak to tedy půjde.
