Mezinárodní vědecký tým dosáhl obrovského úspěchu. Poprvé v historii sestavili z neživých chemických komponentů plně funkční umělou buňku. Výtvor pojmenovaný „SpudCell“ dokáže růst, přijímat potravu a sám se replikovat.
Tým vědců a vědkyň pod vedením syntetické bioložky Kate Adamaly z University of Minnesota dokázal to, co bylo dosud považováno za doménu přírody. Kousek po kousku, z neživých chemických sloučenin, vybudovali umělou buňku, která vykazuje všechny základní znaky života.
Nový organismus dostal jméno SpudCell. Ačkoliv jde o zatím křehký a limitovaný prototyp, vědcům se před očima poprvé v historii podařilo pozorovat kompletní životní cyklus umělého systému, včetně jeho rozmnožování.
„Zreplikovali jsme v chemii to, co bylo dříve možné jen v biologii: kompletní sadu chování buňky. Dokazuje to, že nejzákladnější funkce života, jako je růst a replikace, nepotřebují žádnou záhadnou magickou jiskru,“ popisuje úspěch profesorka Adamala.
Recept na život
Nejedná se ani o rostlinu, ani o živočicha, svým charakterem má nejblíže k jednoduché bakterii. Klíčový rozdíl je však v tom, že vědci mají pod kontrolou každý jednotlivý atom.
„Znám úplný seznam ingrediencí této buňky. Vím přesně, jaké chemikálie, jaké molekuly a v jakých koncentracích v ní jsou. Je plně definovaná, což znamená, že ji můžeme libovolně inženýrsky upravovat,“ vysvětluje Adamala.
K čemu to je?
Dnešní medicína sice běžně využívá geneticky upravené bakterie, například k výrobě inzulínu, ale naráží na limity přirozené biologie. Plně syntetická buňka tyto limity stírá. V budoucnu by mohly vzniknout efektivní „živé stroje“ a mini-biologické továrny, které budou produkovat léky a biomateriály s dosud nedosažitelnou přesností a čistotou. Využít by se dala také v cílené léčbě rakoviny, která zaútočí pouze na nemocné tkáně. Benefity by mohla přinést i v boji proti klimatické krizi.
