Podle odborníků stačí sestavit test tak, aby studenti hledali více než holá fakta a přidat přísnější časové omezení.
Školský systém každé země by se měl postupně přizpůsobovat době a potřebám trhu. Přesně touto cestou se snaží jít i šéf organizace, která vytváří závěrečné certifikační testy pro britské školy. Po ukončení 10. a 11. ročníku, tedy přibližně ve věku 15 až 16 let, musí studenti zvládnout povinnou GCSE zkoušku, kterou bychom mohli přirovnat k naší maturitě. Podle experta budou moci všichni bez výjimky právě při této zkoušce používat prohlížeč Google, což je určitě jeden z nejráznějších zásahů do komplikovaného britského vzdělávacího systému. Jako přípravu k vysokoškolskému studiu si žáci volí 3 až 4 předměty, kterým by se chtěli věnovat i na univerzitě. Tato fáze trvá dva roky a k jejímu ukončení je třeba úspěšně absolvovat A-level test, při kterém budou moci všichni zúčastnění využít internet v celé jeho kráse. Tato změna je nevyhnutelná a podle Marka Dawea bylo nutné takto reagovat na revoluci ve vzdělávání, ke které již údajně došlo.
V praxi by však tato novinka neměla znamenat úpadek vzdělanosti žáků. Na vyhledávání budou mít limitovaný čas, čeká je filtrování množství informací a navíc bude tento trend aplikován pouze při fázích, kde studenti v testech nemusí uvádět holá fakta (roky, města), která je jednoduché najít. S tvůrci nápadu nesouhlasí několik expertů, kteří se pochopitelně vymlouvají na příchod "hloupější" generace. Přidává se i hrozba ještě vyšší nezaměstnanosti a konec konců i nezájem ostatních zemí o absolventy s takto získaným certifikátem. Dawe argumentuje i experimenty z dánských škol, kde si žáci vyzkoušeli psaní testů za použití Google.
Takto vypadá GCSE testování. Už brzy budou školy potřebovat množství techniky, která bude žákům asistovat.
V případě, že by se britští studenti opravdu dočkali této změny, dá se předpokládat, že bychom dříve či později mohli očekávat kopírování trendu i ve zbývajících evropských zemích a tím pádem i na Slovensku a v Česku. Osobně si neumím představit, že bych měl možnost během maturity z dějepisu či biologie používat Google. Stresem provázené odpovědi přece mají své kouzlo a když žák nedokáže před komisí obhájit své znalosti, není důvod, aby pokračoval na vysoké škole.
Sám jsem měl možnost vyzkoušet si testování touto formou na vysoké škole, kde studuji. Zajímavostí je, že hlavní osou předmětu bylo programování. Učitelé se vymlouvali na množství žáků, a proto zvolili podle jejich názoru objektivní test s ABCD odpověďmi, během kterého jsme měli možnost využívat všechny dostupné zdroje včetně internetu. Zakázaná byla jen vzájemná komunikace, kterou však ve skutečnosti nikdo nepotřeboval. A výsledek? Studenti, kteří se při prvním testu snažili něco naučit ztratili motivaci a vidina jednoduše získaných bodů je při tom druhém zlákala natolik, že svůj cenný čas a energii raději věnovali existenčním předmětům.
