Atmosféra, napětí, záhada. Mysteriózní žánr nabízí některé z těch nejkvalitnějších filmů za posledních 16 let.
Články vyrobené stylem žebříčků se mezi našimi čtenáři těší obrovské oblibě a vůbec se jim nedivíme. Sami rádi natrefíme při prolézání internetem na kvalitní „top 10“ a ještě více milujeme, pokud si můžeme alespoň pár filmů přihodit do našich watchlistů. Naposledy jsme takto sepsali mindfuck speciál, díky kterému strávíte ještě nějaký ten den přemýšlením, na mozkové buňky útočící hitparádu cestování v čase, něžný díl o romantikách z 20. století či seznam filmů, u kterých zvlhne i mužské oko. Tato část svojí kvalitou doufáme nebude výjimkou.
Vybrali jsme si pro vás žánr (v dnešní době spíše subžánr), který i přes obrovskou popularitu není zcela srozumitelným fenoménem. Dokázali byste identifikovat mysteriózní film? V drtivé většině lidí totiž evokuje slovo mysterióznost jakési spojení s nadpřirozenem, ale není to tak docela pravda. Jak se různé zdroje shodují, v původním pojetí se mystery žánrem rozumí „styl filmu, jehož děj se točí kolem vyřešení určitého problému či kriminálního případu a hlavním dějovým znakem, je přítomnost napětí.“ Logicky by se tedy do mystery žánru radily hlavně detektivky, ale Hollywood jde dopředu a s ním i míchání žánrových koktejlů. Postupem času se začaly vytvářet různé crossovery rozdílných stylů a mnohdy je těžké projekt jednoznačně zařadit. My vás však nebudeme zatěžovat definicemi, protože víme, že v reálu se i tak nevyužívají. Vybrali jsme si pro vás tedy snímky, které zůstávají zčásti věrné vlastnímu provedení záhadného elementu a budují si své kouzlo na těžké a husí kůži nahánějící atmosféře. Omluvte tedy náš strohý popis. Čím méně víte, tím budete mít lepší zážitek a věřte, že v tomto žebříčku se nachází pecka za peckou .
10. Fracture (režie: Gregory Hoblit, 2007)
Dovolte nám začít typickou žánrovkou, známou i z obrazovek českých a slovenských televizí. Nic to však nemění na faktu, že se jedná o příjemně nadprůměrnou snímek, který vás zaujme již od svých prvních minut. Věčně sympatický Ryan Gosling se v ní postaví tváří v tvář veteránovi Anthonymu Hopkinsovi a věřte, že ten vám v určitých momentech bude připomínat jinou postavu ze svého bohatého repertoáru. Ve filmu se objeví i nádherná Rosamund Pike, ale příběh stojí právě na dvou vlcích, snažících se přechytračit jeden druhého v jednoduše vypadajícím, ale zapeklitém případě vraždy a přiznání. Někdy je pod lampou největší tma, že?
9. The Machinist (režie: Brad Anderson, 2004)
Jak jsme již zmínili, někdy se tvůrcům podaří vytvořit žánrový mix a s jeho definitivní specifikací mají problém i oni sami. Mechanik je jedním z takových případů. Osobně si nedokážu představit život s nemocí jako je nespavost, ale právě to je to, co hlavní postavu Trevora Reznika trápí nejvíce. Přetrvává již několik let a Trevor postupně ztrácí všechny iluze o svém zdravém rozumu. Paranoia se stupňuje a po nepříjemném incidentu v práci v přítomnosti záhadné osoby se kolotoč klamavých deziluzí roztočí na maximum. Pokud jste měli po přečtení tohoto kratičkého úvodu smíšené pocity, věřte, že při sledování se vám minimálně zdvojnásobí. Christian Bale se role zhostil perfektně, a je to právě ta památná, v níž zhubl na neuvěřitelných 60 kilo. I to přispělo k množství pozitivních ohlasů. Upřímně však musíme konstatovat, že Mechanik by si ve světových kruzích zasloužil trochu větší kus pozornosti. Svůj potenciál totiž nepromarnil.
8. Changeling (režie: Clint Eastwood, 2008)
Představte si sami sebe za pár let. Po vašem boku bude stát dokonalá polovička a na světě už budete mít miminko, které nadevše milujete. Pěkné, že? No teď si představte, že se po dlouhém dni vrátíte domů a po vašem dítěti nebude ani stopa. Po neúprosném, ale bezvýznamném hledání zkritizujete neschopnou policii a utápíte se v žalu, ale i přesto děláte všechno proto, abyste ho našli. Po pár měsících vám však policie zaklepe na dveře a dovede dítě, o kterém tvrdí, že je vaše. Jediný háček tkví v tom, že není. Takový je i (s malými odchylkami) příběh Angeliny Jolie jako Christine Collins ve filmu Changeling. Na rozdíl od předchozího Mechanika, se Výměně pozornosti kritiků dostalo více než dost a dokonce byla nominována kromě mnoha ocenění i na tři sošky zlatého Oscara. V Eastwoodově režii vše šlape jako hodinky a ten si prostřednictvím něj dovolil zobrazit kromě nejhorší noční můry každého rodiče i jiné problémy tehdejšího světa, jako například neschopnost policie či bezmoc a nerovnoprávnost žen.
7. Gone Baby Gone (režie: Ben Affleck, 2007)
Víte, co mají společného Mystic River, Shutter Island a Gone Baby Gone? Přece talentovaného autora knižní předlohy, jehož tajemné detektivní romány jsou více než jen obyčejným, snadno zapomenutelným slepencem nápadů. Takové jsou i jejich filmové adaptace a věřte mi, že nejméně známé Gone Baby Gone je stejně atmosférické jako dvě předchozí. Natočil ho Ben Affleck s tím, že jednu ze dvou hlavních rolí si zahrál i jeho bratr Casey a věřte nám, že lidé, kteří měli bratry Afflecky zaškatulkované jako nevýrazné či neschopné, rázem změnili svůj názor. Film opět zobrazuje hrozivou událost, kdy je z chudé bostonské čtvrti unesené čtyřleté děvčátko. Po bezcílném hledání se rodina obrací na dvojici soukromých detektivů, pocházejících přímo z jejich čtvrti. Po náročném vyšetřování a práci s důkazy však narazí na něco, co hrozivě přezkouší jejich svědomí, morálku a životní hodnoty. Kromě Caseyho Afflecka se na plátně objevil i Morgan Freeman, Ed Harris či Amy Ryan, která za svou skvělou roli dostala nominaci na Oscara. Gone Baby Gone překvapil a dostal do rozpaků obrovské množství lidí a věříme, že to samé udělá i s vámi.
6. Spider (režie: David Cronenberg, 2002)
Blížíme se k prostřední části našeho žebříčku, a tak je na čase, abychom sem přihodili i nějaké to překvapení. Jím se stal snímek od Davida Cronenberga s názvem Spider. Na rozdíl od ostatních, přistupuje k pointě mysterióznosti trochu jinak a na konci vás nechá nehybné, s pár nezodpovězenými otázkami na jazyku. Pojednává o psychicky nemocném Dennisovi, propuštěném z psychiatrické léčebny, stahující se do pomocného domova ve své staré čtvrti. Mělo by mu být lépe, ale myslí se však stále vrací do svého dětství ke hrozivým vzpomínkám, které na něm zanechaly obrovskou stopu křivdy a žalu. I když mnozí tvrdí, že Cronenberg má ve svém repertoáru lepší filmy, dovolím si tvrdit, že toto drama se umisťuje pořádně vysoko, a to hlavně díky úžasnému Ralphovi Fiennesovi, který toho sice příliš nenamluví, ale dojem zanechává pořádně silný.
5. Prisoners (režie: Denis Villeneuve, 2013)
Včera jsme vám přinesli článek o kanadském mágovi za kamerou Denisu Villeneuveovi a dnes si do žebříčku zařazujeme jeho průlomový vstup do vod Hollywoodu. Prisoners je neodmyslitelnou součástí podobné „hitparády“ a věříme, že s námi všichni souhlasíte. Opět dostáváme příběh o rodince, jíž byly uneseny dvě děti a první podezřelý je nám znám už z traileru. Po prvních minutách od poznání však vidíme, že mladík vykazuje známky hluboké mentální zaostalosti, čemuž ale nevěří otec rodiny a převezme na sebe odpovědnost za záchranu dcer. Jedinou otázkou zůstává, jak daleko je při pátrání ochoten zajít. Zase jednou tedy dostáváme namakanou plejádu hereckých výkonů a lidských rozhodnutí s brutálními morálními důsledky. Dalo by se polemizovat o tom, že Prisoners by si zasloužilo od Akademie více než jen nominaci za kameru pro Rogera Deakinse a sošku si měl odnést i minimálně jeden z dvojice Gyllenhaal - Jackman. Nic to však nemění na věci, že se jedná o perfektní atmosférický zážitek, na který si podíváte minimálně dvakrát a stále ve vás bude schopen vzbudit zájem, napětí, zhnusení či strach.
4. Zodiac (režie: David Fincher, 2007)
Víte, co je ještě strašidelnější než chladnokrevný sériový vrah? Chladnokrevný sériový vrah s nadprůměrným intelektem. Co je ještě strašidelnější? Fakt, že jde o skutečnou osobu. Ta vyváděla v 60. a 70. letech v kalifornském San Francisku. David Fincher si to dokonale uvědomoval a přinesl nám napínavou jízdu s podpisem reality, zrychlující srdeční tep při byť jen sebemenší zmínce. Na obrazovce září tři silné jména, a to Mark Ruffalo, Robert Downey Jr. a již výše zmíněný Jake Gyllenhaal (právě v této době se nastartovala jeho cesta na vrchol). Zodiac nepotřebuje mnoho slov. Na rovinu řečeno, přináší jeden z nejlepších krimi investigativních příběhů, jaké jsme na velkém plátně mohli vidět. Zamrzí už jen absence výraznějšího ocenění. Pokud jste o něm náhodou ještě neslyšeli, utíkejte to napravit, protože se pomalu blížíme k finále.
3. Black Swan (režie: Darren Aronofsky, 2010)
Dostali jsme se tedy do první trojky a konkrétně k zážitku, ohledně kterého jsme měli v žebříčku jasno. Darren Aronofsky je jednoduše umělec, a tak nemohou být jiná ani jeho díla. Bavíme se o projektu z roku 2003 s českým názvem Černá labuť. Příběh je jednoduchý, ale tak tíživý a nepříjemný, že vás špatné myšlenky budou strašit ještě dlouhé hodiny po závěrečných titulcích. Patos, s jakým si Aronofsky hraje při zpochybnění duševního zdraví mladé dívky, která získá hlavní roli v Čajkovského Labutím jezeře, vyrazil dech snad všem divákům. Natalie Portman je v něm nádherná a excelentní, ale ani ona nezabránila tomu, aby film menšímu počtu lidí z mého okolí nezpůsobil solidní noční můry, a to si můžete být jisti, že nejde o žádný horor. Černá labuť je uměleckou a audiovizuální povinností, ale já osobně bych ho už potřetí zhlédnout nedokázal. Tleskáme Darrene, tleskáme!
2. Insomnia (režie: Christopher Nolan, 2002)
Říká se, že remaky jsou zlo. Myslíte, že to platí i v případě filmu od Christophera Nolana? Jednoznačnou odpověď vám nedáme, ale můžeme vám říci, že zatímco norský originál oplývá typickou, severskou kinematografickou surovostí, Nolanův je na druhou stranu více uhlazený a mysteriózní. Tak či onak, jde o pochmurný thriller hodný druhé příčky a musíme potvrdit, že nás dokázal dostat do úzkých více, než jsme původně čekali. Stejně jako v originále, i zde se podíváme na dvojici detektivů, tentokrát však v podání Al Pacina a Martina Donovana, odvolaných k vyšetřování vraždy na mrazivé Aljašce. Po vypátrání podezřelého, kterým není nikdo jiný než Robin Williams, si však budou přát, aby ho nikdy nenašli. Ten se svými manipulačními hrami stane největší noční můrou detektiva zvláště poté, co někdo zastřelí jeho kolegu a jak již napovídá název filmu, tato noční můra ho nebude pronásledovat pouze v noci. Perfektní Al Pacino, první záporná Williamsova role, systematická výstavba a kousíček něčeho, co vás přinutí si po skončení zapnout alespoň 3 oddechové videa na Youtube.
1. Mystic River (režie: Clint Eastwood, 2003)
Konečně jste se dostali na konec a my vás ani zde nebudeme příliš dlouho zdržovat. Stačí, když si řekneme, že tento masakr od Clinta Eastwooda se dá jednoduše charakterizovat jako jeden z nejkomplexnějších projektů 21. století, do kterého režisér implementoval veškeré své zkušenosti a znalosti. Nechci vám prozradit nic kromě toho, že uvidíme příběh tří přátel, kteří si s sebou z dětství nesou hrozivé břemeno a po letech se setkávají za ještě tragičtějších okolností, když jednomu z nich brutálně zavraždí dceru. Clint je prostě machr, Sean Penn je samostatnou exhibiční jednotkou a příběh (znovu adaptovaný z knihy od D. Lehaneho) je nadprůměrně jednoduchý, ale bytostně strašidelný, nervy drásající a zajímavý. Mystic River vám doporučujeme jedině všemi deseti.
Bonus: The Village (režie: M. Night Shyamalan, 2004)
Zbývá nám už jen bonus a sem jsme zařadili snímek, na který ve světě kinematografie panují smíšené názory. Byl by však asi hřích jej nezmínit. Vždyť kdo by jen neslyšel příběh o nevelké osadě obklopené lesem, která uzavřela s monstry v něm zvláštní dohodu. Až hororově působící snímek do sebe perfektně namixoval několik odlišných žánrových elementů a výkony Bryce Dallas Howard, Sigourney Weaver a Joaquina Pheonixe byly nadprůměrné, avšak mnohdy uzemňované slabším scénářem. Shyamalan i přesto nádherně využil poznatky o lidské psychice. Naservíroval nám něco, co nahánělo strach a nechal nás vařit se ve vlastní představivosti tak, jak to v tomto žánru máme nejraději. Do žebříčku se sice nevešel, ale jako bonus je to zasloužený!
Nezapomínejme, že stále platí známé pořekadlo „sto lidí, sto chutí“ a musíme s politováním oznámit, že do žebříčku se několik kvalitních žánrovek nevešlo. To však znamená, že pokud takové máte, tak nám o nich napište do diskuse pod článkem, vzhledem k tomu, jak jsme již zmínili, člověk si stále rád rozšíří svůj obzor. Doufáme tedy, že jsme alespoň některým z vás nabídli zajímavé tipy na filmy.
